Perl (14) - Další nástroje pro seznamy

Perl Konečně se podíváme na cyklus foreach, což je jedna z nejpoužívanějších konstrukcí vůbec. Dále je v plánu několik nových funkcí a vstup v souvislosti se seznamy.

29.9.2005 06:00 | Jiří Václavík | přečteno 43344×

Procházení pole - cyklus foreach

foreach je cyklus, který se používá v souvislosti s poli, protože umožňuje jejich snadné procházení. Název se skládá ze slov for a each, což už mnoho napovídá o jeho významu. Standardně se foreach zkracuje na for.

@ptaci = ("kos", "vrabec", "papoušek", "datel"); for $klic (@ptaci){ print $klic, "\n"; }

Do proměnné $klic se každou iteraci cyklu přiřadí jedna hodnota pole. Tedy postupně hodnoty $ptaci[0], $ptaci[1], $ptaci[2], $ptaci[3]. Toho užijeme pro výpis dat z pole:

$ perl foreach.pl kos vrabec papoušek datel $

Chceme-li vypisovat hashe, bude se hodit funkce keys, která vrací pole klíčů hashe. Pomocí klíčů totiž lze získat i hodnoty.

%ptaci = (
    "kos"      => "slunečnice",
    "vrabec"   => "slunečnice",
    "papoušek" => "proso",
    "datel"    => "hmyz"
);

for $klic (keys %ptaci){
    print "$ptaci{$klic} je potrava pro $klic\n";
}

Doufám, že jsem nějakého opeřence výběrem jídla neurazil. Každopádně odtud vidíme, že to skutečně funguje:

$ perl foreach.pl slunečnice je potrava pro kos slunečnice je potrava pro vrabec proso je potrava pro papoušek hmyz je potrava pro datel $

Cyklus by měl fungovat stejně i v případě, že přepíšeme for na foreach.

for lze napsat i za příkaz

print "$_, " foreach (1, 2, 3, 4, 5); print "$_, " for (1, 2, 3, 4, 5);

případně za blok.

@p = (1, 2, 3, 4, 5); do {$_ += 10; print "$_, "; } for @p;

Proměnná $_ zatím v tomto seriálu nebyla blíže rozebírána. Bude tak učiněno v příštím díle. Jde o implicitní proměnnou, do které se hodnoty pole postupně přiřazují.

chomp po složkách

Uvedeme-li jako parametr funkce chomp pole, je to jako byste použili funkci chomp na všechny skaláry, které pole obsahuje. Je-li parametrem hash, aplikuje se chomp pouze na hodnoty - tedy klíče zůstanou nezměněny.

Odstraňování hodnot z pole - funkce pop a shift

Jak z názvu vyplývá, pop odstraňuje prvek pole z konce seznamu (ten s nejvyšším indexem) a shift ze začátku. Obě funkce rovněž odstraněnou hodnotu vracejí.

@p = 1 .. 5;

print pop @p;#5
print @p;#1234

shift @p;
print @p;#234

Přidávání hodnot do pole - funkce push a unshift

push přidává prvek na konec seznamu, unshift na začátek. Obě funkce vrací jako návratovou hodnotou hodnotu přidaného prvku.

@p = 1 .. 5;

push @p, 6;
print @p;#123456

unshift @p, 7;
print @p;#7123456

Nahrazování hodnot v poli - funkce splice

Odstraňuje, přidává a nahrazuje prvky v poli. Má 4 parametry.

Mějme pole čísel:

$, = ", ";
@p = 1 .. 20;

Odstraňme prvky 8 - 11:

@odstranene = splice(@p, 7, 4);

Jak vidíme, vrací funkce jako návratovou hodnotu pole odstraněných prvků:

print @odstranene;#8, 9, 10, 11

Samotné pole @p obsahuje:

print @p;#1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20

Odstraňme všechny prvky od prvku s hodnotou 13:

splice(@p, 8);
print @p;#1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 12

Prvky s indexy 1 a 2 nahradíme jinými. Lze přidat jiný počet prvků, než kolik jich je odebráno. Též je možné zadat jako třetí parametr 0 - v tom případě se budou prvky jen přidávat.

splice(@p, 1, 1, 2000, 2002, 2004, 2006);
print @p;#1, 2000, 2002, 2004, 2006, 3, 4, 5, 6, 7, 12

A nakonec smažme všechny prvky:

splice @p;
print @p;#""

Pole a vstup

Když jsme načítali vstup ve skalárním kontextu, vždy jsme získali jen jeden řádek ze zdroje dat. Přiřazujeme-li zdroj dat do pole, vytvoří se tolik prvků, kolik mají data řádků. Hodnotami prvků jsou právě řádky.

Modifikujme náš příklad s českými králi ze 7. dílu tak, aby se vypsali všichni, kteří jsou v souboru uloženi. Připomeňme si datový soubor kralove:

Přemysl Otakar I. 1197-1230
Václav I. 1230-1253
Přemysl Otakar II. 1253-1278

Jen zaměníme skalární proměnnou za pole:

#!/usr/bin/perl
use strict;

my @radky = <>;
print @radky;

A dostaneme všechny tři řádky.

$./kralove.pl kralove
Přemysl Otakar I. 1197-1230
Václav I. 1230-1253
Přemysl Otakar II. 1253-1278
$

Rozdělení řetězce do prvků pole - funkce split

split rozdělí řetězec na několik podřetězců a ty uloží do seznamu. Funkce hledá v řetězci výskyty oddělovače (první parametr). Oddělovačem je regulární výraz, ale zatím ho chápejme jako obyčejný řetězec, který je uvozen lomítky. Výskyty oddělovačů určují právě začátek a konec výsledných podřetězců. Oddělovač se ale v podřetězcích neobjevuje. Druhým parametrem je samotný řetězec. Lze uvést i třetí parametr, který určuje, kolik nejvíce může podřetězců být. Po vyhledání daného počtu oddělovačů je posledním podřetězcem celý text za posledním výskytem, přičemž nezáleží, zda tam nějaký výskyt ještě není.

$veta = "Perl letos slaví 18. narozeniny!";

($slovo1, $slovo2, $slovo3) = split(/ /, $veta);
print $slovo1;#Perl
print $slovo2;#letos
print $slovo3;#slaví

Oddělovačem byla mezera - tímto způsobem získáme (ve většině případů) jednotlivá slova. Ve výsledných podřetězcích již mezery nebudou.

@vsechna_slova = split(/ /, $veta, 4);

Na posledním řádku byl text rozdělen na 4 podřetězce a ty jsou následně přiřazeny do pole. Každý podřetězec bude hodnotou prvku. Pokračujme ale v kódu:

foreach $slovo (@vsechna_slova){
    print "$slovo, ";
}

Každou iterací bylo vytisknuto jedno slovo věty a za ním čárka. Při páté iteraci se vytiskl zbytek textu.

Ještě jednou dnes dostanou slovo králové. Uděláme z řádků věty tak, že před období vlády přidáme text. Předpokládejme, že období je vždy za poslední mezerou v řádku.

while ($radek = <>){
    chomp $radek;
    @p = split(/ /, $radek);
    $obdobi = pop @p;
    print "@p vládl v letech $obdobi.\n";
}

Sám algoritmus funguje tak, že rozdělíme řádek mezerami, poslední prvek (období) přesuneme do jiné proměnné a můžeme tisknout.

$ perl kralove.pl kralove
Přemysl Otakar I. vládl v letech 1197-1230.
Václav I. vládl v letech 1230-1253.
Přemysl Otakar II. vládl v letech 1253-1278.
$

Spojování prvků do řetězce - funkce join

Zatímco split řetězce rozděluje, join je naopak spojuje. Jeho použití velmi podobné jako u split. Prvním parametrem je spojovač, který bude vložen do výsledného řetězce mezi každé dvě hodnoty seznamu.

$rada[0] = 0;
for ($i=1; $i<10; $i++){
    $rada[$i] = $i + $rada[$i-1];
}

print join(" ", @rada); #0 1 3 6 10 15 21 28 36 45
print join(", ", @rada); #0, 1, 3, 6, 10, 15, 21, 28, 36, 45
print join(" *** ", @rada); #0 *** 1 *** 3 *** 6 *** 10 *** 15 *** 21 *** 28 *** 36 *** 45
print join("", @rada); #0136101521283645
Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=930