PHP (89) - cesta do hlubin php.ini

Každý trochu složitější program má své nastavení. PHP taky, takže: kde, proč, jak byste se měli dozvědět v tomto dílu seriálu.

10.1.2005 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 38632×

Začínající uživatelé o tom moc nevědí a ve většině seriálů o PHP se toto téma neprávem opomíjí. Pokud se vám stalo, že vám nějaký skript fungoval na lokálním počítači, ale nefungoval na serveru, čtěte dál. Pokud potřebujete vědět, jaká nastavení ovlivňují chování PHP na serveru, čtěte rovněž. Dnes totiž bude řeč o nastavení PHP.

Jak PHP zpracovává konfiguraci

Mnoho věcí v PHP závisí na konfiguraci samotného stroje. Hodnoty nastavených voleb bývají důležité, protože na ně ve svých programech můžete - vědomně či podvědomně - spoléhat. Ale spoléhat na nastavení nebývá považováno za správnou programátorskou taktiku, takže se na to pojďme podívat trochu hlouběji.

Jednotlivé konfigurační volby mohou být především uloženy v samotném PHP skriptu (ne ale všechny). Nastavení voleb ve skriptu pomocí konfiguračních funkcí má přednost před vším ostatním a platí pouze do ukončení běhu daného skriptu. Dále mohou být některé konfigurační volby platné pro danou složku. Logika věci je podobné jako logika souborů pro konfiguraci složky v Apache; volby PHP pro danou složku mohou být dokonce umístěny přímo do souboru .htaccess, případně v konfiguraci Apache httpd.conf.

Pozn.: Nastavení pro danou složku většinou u hostingů nastavuje administrátor webu, ne uživatel.

Jestliže daná volba není specifikována ani ve skriptu samotném, ani pro danou složku, nastupuje čtení hodnot z globálního konfiguračního souboru php.ini.

php.ini

Do souboru php.ini jsou soustředěny veškeré možnosti nastavení. Pakliže provozujete PHP pod Linuxem, najdete tento soubor nejspíš jako /etc/php.ini, jestliže běžíte pod Windows, bude asi ve složce windows (typicky C:\WINDOWS nebo C:\WINNT). Inicializační soubor ovlivňuje takové "drobnosti", jako jsou například:

Ini soubor je textový, bývá dobře dokumentován a komentáře v něm začínají středníky. Linuxový tip: Budete-li chtít zobrazit "holý" obsah souboru bez komentářů, můžete využít následující příkaz:

cat /etc/php.ini | grep ^[^\;]

Jestliže vás to zajímá - cat vypisuje obsah souboru na standardní výstup (psali jsme o tom), a grep pak z tohoto výpisu zobrazí pouze řádky, které začínají (^) něčím, co není středník ([^\;]). Obdobná alternativa pro Windows neexistuje, pokud si neseženete nějaký widnowsovský klon grepu.

Jiný tip: Protože bývá užitečné vědět, co se se systémem děje, zálohujte nejprve soubor php.ini, pokud se jej chystáte měnit. Jestliže je potom třeba něco opravit, můžete nejenom konfiguraci vrátit zpět, ale současný a zálohovaný soubor porovnat a tak rychle vědět, co se měnilo:

diff php.ini php.ini.old

Pozn.: Ani tohle ve Windows jednoduše neuděláte...

Některá nastavení php.ini můžete tiše ignorovat. Prakticky o nich nebudete ani vědět, protože výchozí chování programu pro Vás bude převážně vyhovující. Typicky se to týká nastavení spolupráce s databázemi. U jiných voleb se však vyplatí vědět, jaký mají význam a jak jejich nastavení či změna ovlivní chování vašich pracně napsaných PHP skriptů. O těch nejvýznamnějších si něco povíme. Nejprve ale pár údajů k PHP funkcím pro práci s konfigurací.

Konfigurační funkce PHP

Zdaleka nejčastěji používanou konfigurační funkcí PHP je phpinfo(). Již jsme o něm mluvili. V praxi se používá jednak proto, aby se zjistilo, zda PHP po instalaci vůbec běží, a jednak proto, aby se zjistilo, jaké hodnoty konfiguračních voleb či předaných proměnných jsou k dispozici. Typický výstup z funkce phpinfo() si můžete prohlédnout zde.

Pozn.: Je to jen příklad. Neukazuje to aktuální konfiguraci tohoto serveru.

Poměrně málo známou vlastností funkce phpinfo() je její schopnost zobrazit jen podmnožinu z celkového kvanta informací. K tomu můžete použít předdefinovaných konstant. Pokud byste například chtěli jen informace o aktuální konfiguraci a načtených modulech, můžete použít toto:

  phpinfo( INFO_CONFIGURATION + INFO_MODULES);

Dalšími konfiguračními nástroji je dvojice funkcí ini_set a ini_get. Jak asi tušíte, první z nich bude nastavovat konfigurační volby, zatímco druhá bude získávat aktuální nastavení. Použití je jednoduché, musíte jen vědět, co a jak chcete změnit:

  echo 'Před změnou: variables_order = ' . ini_get('variables_order') . "<BR>\n";
  
ini_set ('variables_order','GPCSE');
  echo
'Po změně: variables_order = ' . ini_get('variables_order') . "<BR>\n";

V souvislosti s ini_get a ini_set byste však měli vědět několik věcí, které vás ušetří bolení hlavy. Zejména v případě, kdy se vám nebude dařit tyto funkce využít ve vlastních skriptech:

Konečně mám pro vás tip, jak rychle a bezpečně zjistit, zda je k dispozici určitá PHP funkcionalita z modulů. Dokonce k tomu nemusíte ani procházet php.ini - stačí využít funkce function_exists(). Ta, jak asi čekáte vrátí TRUE, pokud je k dispozici daná funkce (uživatelská či vestavěná). Takže, pokud byste například toužili po převodu znakových sad a nebyli si jisti, zda jsou k dispozici, můžete použít něco jako:

if (function_exists("iconv")) $udaj=iconv("ISO-8859-2", "UTF-8", $udaj);
// jinak to prostě bude v ISO-8859-2

Je to velmi rychlé, jednoduché a funguje to bez ohledu na okolní prostředí. V dalším díle seriálu si ukážeme na některé konkrétní volby v php.ini, které by mohly zejména nezkušeným uživatelům pěkně zamotat hlavu.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=635