Nasazení Linuxu v praxi - www.motylek.com

Když jsem si pronajmul kancelář v únoru 2000, měl jsem počítač s Celeronem 266 MHz a 64 MB RAM a samozřejmě operační systém Windows 98. Ze začátku plně plnil svoji úlohu, bylo možné se připojit na internet a odesílat e-maily. K základním programům časem přibyl firewall, antivirový program a proxy...

28.10.2003 00:00 | František Hucek | přečteno 15882×

Problémy nastaly, když jsme měli několik počítačů v síti na kterých se vyřizovaly e-maily s poptávkami ubytování, kam přišlo denně přes 100 e-mailů. Začali jsme celkem naléhavě řešit problémy s viry. I když všichni vědí, že neznámé a nevyžádané přílohy se otevírat nemají, tak se to občas povedlo. Někdy se počítač zaviroval tak, že se musel naformátovat oddíl C: disku, což znamenalo i ztrátu e-mailů, uložených v Outlook Expresu právě na tomto oddílu.

Bezpečnost byl další problém. Měli jsme problémy s nastavením firewallu, tak aby opravdu chránil před vniknutím do naší sítě zvenku. Proxy software co jsme používali měl exploit v open relay.

Nemalý problém byl s licenční smlouvou. Software co jsme měli byl OEM verze, což dle EULA (End User Licence Agreement) znamená, že se může používat pouze na hardware se kterým byl koupen. I když Microsoft neoficiálně toleruje až 50% výměnu hardware, je dle EULA de facto jakákoliv změna HW konfigurace porušením licenční smlouvy. Windows XP professional OEM Cz navíc umožňují použití software pouze na počítači, který není zapojen do sítě v níž je současně zapojeno více než 10 počítačů. Při překročení tohoto počtu, by se opět jednalo o porušení EULA. Další co nebylo prakticky možné, bylo zabránit uživatelům, aby si do Windows 98 nahrávali vlastní software. Což je další nebezpečí, že si někdo bez mého vědomí nahraje nelegální software a protože je to firemní počítač, tak při případné kontrole asi nikdo nebude zkoumat, že jsem o tom nevěděl.

Hledal jsem řešení těchto problémů. Zkoušel jsem SUSE 7.2 - bez valných úspěchů.

Zlom přišel s dopisem se znakem české policie, kde BSA "informovala" o možném postihu při používání nelegálního software a po tom, co neuvědomělá sekretářka telefonicky hovořila s někým od MS, který ji následovně zaslal formulář na "interní softwarový audit" do kterého se mimo jiné měly vyplnit údaje jako evidenční číslo myši, klávesnice a monitoru, doba jakou tráví uživatelé používáním jednotlivých programů atd. V tuto chvíli bylo rozhodnuto, že produtky této společnosti z naší kanceláře musí zmizet. Ten den jsem jel do Drahobejlovy ulice (sídlo SuSE) pro SuSE 7.3 a zkušebně jsem si ho nainstaloval na svůj počítač.

Pro člověka odkojeného Windows 98 celkem velká změna, instalaci z tar.gz jsem nedokázal pochopit, nastavování práv byl také oříšek, koho by napadlo, že se dá nastavit, že tento uživatel může z tohoto adresáře jen číst, ale už do něj nemůže zapisovat :). Nastavení modemu byl velký problém. Nastavit Sambu tak aby fungovala se mi ani s odbornou knížkou nepodařilo. Hledalo se a zkoušelo vhodné pracovní prostředí, e-mailový klient, prohlížeč, kancelářský balík.

Když se pak vše potřebné podařilo nakonfigurovat, nainstaloval se na jeden pracovní počítač operační systém SuSE 7.3. Řešili jsme jak překonvertovat všechny dokumenty a e-maily z Windows do Linuxu. Co se dokumentů týče, tak .doc či .xls nebyl problém. Horší to bylo s e-maily z Outlooku. Řešili jsme to pod Windows exportem do Mozilly a pak jenom překopírováním adresářů do Mozilly pod Linuxem. Koupila se tiskárna HP 2200 LaserJet, která běžela pod Linuxem. Účetnictví jsme na počítači neměli.

Pak přišel Mandrake 9.0, který měl mimo jiné velmi user friendly grafické nastavování Samby. Postupně nahradil všechny pracovní stanice s Windows, nejdéle vydržel počítač, kde byl přístup k bance, RaiffeisenBank dlouhou dobu fungovala jen pod Internet Explorerem. Ale i na něj došlo, když jsme přešli na eBanku (RB by už asi rok měla fungovat i v Linuxu).

V současnosti máme 6 pracovních stanic, které běží na Linuxu, konkrétně Mandrake 9.2. GPL Set (čekáme na MDK 9.2 Power pack), připravujeme další, které poběží jako server/klient, tj. s minimálními náklady na každého dalšího uživatele. Jako kancelářský balík používáme OpenOffice.org 1.1, který mimo jiné umožňuje export dokumentů do pdf. Na internet a e-maily je použita Mozilla, i když teď stále více standalone klienti Firebird a Thunderbird, jako grafické prostředí KDE. Tiskneme síťově přes Cups na HP 2200 LaserJet a Kyocera Mita 1010. Soubory jsou síťově sdílené přes NFS. Grafické soubory se upravují v GIMPu. Na Firewallu běží Slackware, na proxy serveru také. Za hlavní výhody používání Linuxu u nás v kanceláři považuji nepřítomnost virů. Kdybych neměl pár známých co ještě používají Windows 98, tak ani nevím, jak zavirovaný počítač vypadá :). Další výhodou je cena. GPL set, který používáme na všech počítačích vyšel na 350 Kč. Oproti podobnému řešení pod Windows jsme ušetřili pár desítek tisíc Kč. Dodržování EULA už mne nebudí ze spánku. Co se povyku kolem SCO týče, je to doufám dle mého názoru poslední a marná snaha temných sil o zvrácení vývoje v oblasti operačních systému :).

Co mi chybí je např. kvalitní síťový faxový program s grafickým rozhraním ve kterém by bylo přehledně zobrazeno co, kdy, kdo a komu posílal. Vzhledem k tomu, že na úkor e-mailu je fax stále méně používán to není až tak závažné. Co mi vadí, jsou např. v současné verzi MDK 9.2. chyby v KDE po instalaci rpm balíčků (nic co by se nedalo opravit :)).

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=3