PHP (16) - Vyrobme si kalendář

Náš první "větší" program v PHP bude zobrazovat na stránce kalendář. Vzhůru do boje!

25.6.2004 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 158688×

Dost bylo teorie. Pokud jste sledovali úvodní díly našeho PHP seriálu, pravděpodobně jste se těšili na nějaké příklady z praxe. Tady jeden bude - cílem je sestavit PHP skript, který pro daný měsíc a rok sestaví asi takhle vypadající kalendář:

červenec 2004
Po   5 12 19 26
Út   6 13 20 27
St   7 14 21 28
Čt 1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
So 3 10 17 24 31
Ne 4 11 18 25  

To může mít v reálu celou řadu solidních uplatnění, například na domovské stránce naší komunitní WiFi sítě se používá podobná věc pro zobrazní naplánováných akcí. Celkem dobrý zvyk je každý větší projekt si nejdřív naplánovat; takže to pro účely našeho seriálu pojďme za větší projekt považovat a...

Nejprve plánujme

Takováhle aplikace přímo volá po použití tabulek, jak vám asi zanedlouho vysvětlí Pavel Kácha v seriálu o HTML (doplnění při korektuře - skutečně to udělal). Při psaní vlastního kódu ale přijdeme na některé špeky. Například nebudeme spoléhat na to, že server umí zkratky českých dnů v týdnu (i když by po správném nastavení jistě mohl) a rovněž nebudeme spoléhat na to, že server umí české názvy měsíců v roce. Místo toho vytvoříme pole, která budou tyto zkratky obsahovat. Další problém bude spočívat v tom, jak zjistit počet dní v daném měsíci, a to zejména vezmeme-li v úvahu přechodné roky. Jiný "vážný problém" bude zjistit, kterým dnem daný měsíc začíná. A ještě dvě věci: jak víte (nebo se dozvíte při studiu HTML) tabulky jsou v HTML sestavovány po řádcích a to nám zde moc nevyhovuje. My bychom je spíše potřebovali sestavovat po sloupcích. Taky nebude k zahození ještě před vytvořením tabulky zjistit, kolik sloupců bude mít - samotné dny mohou zabírat 4, 5 nebo i 6 sloupců a další sloupec bude na jejich názvy.

Ještě malá poznámka k rozsáhlejším programům v tomto seriálu: Cílem zde uvedených příkladů není vytvořit "nejkratší možný" nebo "nejrychleji běžící" PHP kód. Cílem je spíše ukázat co možná nejvíc věcí, které jsme se naučili. Takže s tímto pohledem přisupujte i k následujícímu příkladu.

Budou tam funkce

Abychom splnili nepříjemnou povinnost nějak se vypořádat s přechodnými roky a zároveň si ilustrovali jednu oblíbenou začátečnickou chybu, zkusme nejprve sestavit funkci vracející TRUE v případě, že zadaný rok je přechodný (to je každý rok dělitelný čtyřmi kromě (let dělitelných stem ale ne let dělitelných 400)). Neboli, rok 1900 přechodný nebyl, ale rok 2000 ano. Možná budete chtít napsat něco masochistického ve smyslu:

<?
function JePrechodny($rok)
   {
   return((
$rok%4==0) && ($rok%100<>0 || $rok%400==0));
   }
?>

Ačkoli by to fungovalo, obecně to není moc dobrý přístup k problému. Takové konstrukce přímo volají po zapomenuté závorce nebo rovnítku. Bystřejší se podívají do manuálu PHP a zajásají nad možnostmi funkce date a napíší již elegantnější kód ve stylu:

<?
function JePrechodnyRok ($rok)
{
  return (boolean)
date("L", mktime(0,0,0,1,1,$rok));
}
?>

a ti nejbystřejší se asi zeptají PROČ vlastně potřebujeme zjistit který rok je přechodný. Odpověď je - abychom věděli, jaký počet dnů má jeho únor, kdyby se na něj zrovna dostalo. A na to je v PHP nádherná funkce

<?
function PocetDnu ($mesic, $rok)
{
  return
cal_days_in_month(CAL_GREGORIAN, $mesic, $rok);
}
?>

Doufám, že z toho dostatečně vyplývá především jedna věc - a to sice že se vyplatí přemýšlet nad nejjednodušším řešením dříve, než to uděláme zbytečně složitě. Manuál PHP obsahuje popis stovek funkcí - nebudeme je všechny rozebírat. Při vlastních projektech nejprve zkoumejte, co se dá použít.

Teď k tomu prvnímu dni v měsíci - tady už je situace jednodušší a použijeme schopností funkcí date a mktime. Mktime sestaví datum z hodnot "hodina", "minuta", "vteřina", "měsíc", "den", "rok", z čehož my sestavíme datum prvního dne daného měsíce. A funkce date toto datum formátuje - jedna z voleb nám umožní vrátit pořadové číslo dne v týdnu. Poslední záludnost je ta, že tento výraz vrací 1 pro pondělí a tak dále, ale nulu pro neděli. Což nás, znalé ternálního operátoru vůbec nemůže rozházet. Takže výsledná funkce by mohla vypadat třeba takto:

<?
function PrvniDen ($mesic, $rok)
{
  
$anglickeporadi = date("w", mktime(0, 0, 0, $mesic, 1, $rok));
  return (
$anglickeporadi==0) ? 7 : $anglickeporadi;
}
?>

Proč jsme použili proměnnou $anglickeporadi? Za prvé proto, že nám to umožnilo čitelnější kód. A také proto, že funkci date teď nemusíme volat dvakrát, což bychom bez použití proměnné při vyhodnocování ternálního operátoru museli (a to by bylo pomalé).

Testování funkcí

Je jasné, že napsat několik funkcí a čekat, že budou všechny hned fungovat je většinou nereálné. Každou napsanou funkci bychom tedy měli před jejím začleněním do projektu otestovat. V případě takto jednoduchých funkcí bude pravděpodobně stačit napsat krátký skript, který ji vyzkouší pomocí jednoho či dvou příkazů echo. Na to při progamování pamatujte, protože pokud neodladíte více než jednu funkci a v programu bude chyba, už nevíte, kde ji hledat. V případě rozsáhlejších projektů se vyplatí instalovat debugger; o tom bude v tomto tutoriálu ještě řeč později.

V příštím článku naší série to celé domyslíme a sestavíme do fungující podoby.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=206