Perl (140) - Profilling - píšeme si vlastní profiler / debugger

Perl Již známe profiler Devel::NYTProf. Nutno říct, že existuje řada jednodušších. Ale přesto leckoho napadne otázka: Na jakém principu vlastně taková věc funguje?

30.8.2011 00:00 | Jiří Václavík | přečteno 5470×

Překvapivě není vůbec těžké napsat si vlastní profiler nebo debugger. Rozhodně je dobré si to zkusit, protože potom člověk snáze pochopí, jak vlastně debugger (potažmo všechny profilery) fungují.

K tomu je třeba napsat modul a v něm zadefinovat podprogram DB::DB, který je automaticky volán během zpracovávání každého řádku. Výsledky pak můžeme zobrazit v bloku END. Použití se neliší od profileru Devel::NYTProf.

Debugger/profiler pomocí systémové proměnné

Nejjednodušší (avšak velmi limitovaný) způsob, jak napsat vlastní debugger, je pomocí proměnné prostředí PERL5DB. V ní můžeme nastavit pomocí podprogramu DB::DB chování. Například následující nastavení vždy vyhodnotí řádek a počká si před dalším pokračováním na ENTER.

PERL5DB="sub DB::DB {scalar <STDIN>}"

Takto tedy můžeme spustit libovolný program.

PERL5DB="sub DB::DB {scalar <STDIN>}" perl -d program.pl

Příklad - počítání řádků

Jakkoliv je proměnné PERL5DB zajímavá, je vhodnější si pro nějaké smysluplné profilery vytvořit přimo balík, ve kterém se o všechny požadované operace postaráme.

Ukážeme si zde jednoduchý příklad. Napíšeme si takovou hodně odlehčenou verzi modulu Devel::Cover, o kterém jsme se letmo zmínili minule. Budeme pro libovolný program počítat, kolikkrát jsme vyhodnocovali který řádek.

Jediné, o co se tedy budeme starat, je udržování nějakého pole, které nám bude uchovávat pro každý řádek počet jeho volání.

Vytvořme tedy soubor Devel/MujProfiler.pm, který se nachází v cestě z @INC. V něm bude celý náš profiler.

package Devel::MujProfiler;

Naším hlavním úkolem je přetížit podprogram DB::DB. Změňme tedy balík a zadefinujme v něm podprogram DB::DB.

package DB;

sub DB {
    ...tady budeme počítat volání...
}

Budeme používat nějakou globální proměnnou na počítání řádků. Informace do ní získáme pomocí funkce caller, která vrací jméno balíku, programu a aktuální řádek. Uvědomme si, že DB::DB je volán na každém řádku, takže nyní již pouze stačí přičíst 1 k aktuálnímu řádku.

    my($balik, $soubor, $radek) = caller;

    if($soubor eq $0){
        $radky[$radek]++;
    }

Data máme posbíraná, nyní je potřebujeme nějak zobrazit nebo někam vyexportovat. Zde je nejvhodnějším způsobem umístění do bloku END, který se provádí těsně před koncem programu.

Proměnná @radky je globální a tak není problém k ní přistupovat. Otevřeme tedy sama sebe (tj. soubor z proměnné $0) a budeme po řádcích číst. Každý řádek vytiskneme a z proměnné @radky ještě dodáme číslo, kolikkrát byl právě tento řádek volán (nebo nulu, pokud volán nebyl).

END {
    my $radek = 0;

    open KOD, $0;
    while(my $kod = <KOD>){
        printf("%2d | %s", $radky[++$radek] || 0, $kod);
    }
}

Udělejme ještě pár drobných úprav a potom již celý profiler můžeme uložit do Devel/MujProfiler.pm.

package Devel::MujProfiler;
use strict;
use warnings;

package DB;

our @radky;

print "Spoustim program. Vystup:\n";

sub DB {
    my($balik, $soubor, $radek) = caller;

    if($soubor eq $0){
        $radky[$radek]++;
    }

    return;
}

END {
    my $radek = 0;
    print "\nProgram skoncil.\n\nVysledek profileru:\n\n";
    open KOD, $0;
    while(my $kod = <KOD>){
        printf("%2d | %s", $radky[++$radek] || 0, $kod);
    }
    print "\n";
}

1;

Použití vlastního profileru

Vyberme si nyní nějaký program, který budeme chtít profilovat. Zde je výstup programu, který obsahuje některé řídící struktury. Povšimněme si například, že uvnitř cyklu jsme napočítali 10 vyhodnocení.

$ perl -d:MujProfiler program.pl
Spoustim program. Vystup:
Zkusme si cyklus:123456789109 != 10
Program skoncil.

Vysledek profileru:

 0 | #!/usr/bin/env perl
 0 | use strict;
 0 | use warnings;
 0 | 
 1 | print "Zkusme si cyklus:";
 0 | 
 1 | for (1 .. 10){
10 |     print;
 0 | }
 0 | 
 1 | if(9 == 10){
 0 |     print '9 == 10';
 0 | }else{
 1 |     print '9 != 10';
 0 | }
$

Příklad - počítání podprogramů

Dalším zajímavým podprogramem pro nás bude DB::sub. Ten je volán pokaždé, když je volán nějaký podprogram. Jako parametry přitom dostane stejné parametry, jako onen volaný podprogram.

V proměnné $DB::sub máme vždy dostupné jméno aktuálního podprogramu. Díky tomu můžeme pracovat s celými podprogramy úplně stejně jako se řádky. Již bez dalšího komentáře si tedy uveďme, jak by mohl vypadat profiler, který by počítal volání jednotlivých podprogramů.

package Devel::SpocitejVolaniPodprogramu;
use strict;
use warnings;

package DB;

our %subs;

print "Spoustim program. Vystup:\n";

sub DB {}

sub sub {
    $subs{$DB::sub}++;
}

END {
    print "\nVolane podprogramy:\n";
    for (keys %subs){
        sub printf("%2d | %s\n", $subs{$_} || 0, $_);
    }
    print "\n";
}

1;

Použijme tento profiler na libovolný program. Na výstupu dostaneme seznam a počet použití jednotlivých podprogramů.

$ perl -d:SpocitejVolaniPodprogramu sub.pl 
Spoustim program. Vystup:

Volane podprogramy:
19 | main::new
 5 | main::union
 1 | main::init
$
Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1842