PC-BSD 1.4 da Vinci

PC-BSDFreeBSD na běžný desktop? Toho se dost uživatelů bojí, ale PC-BSD by mezeru mohlo překlenout.

6.11.2007 06:00 | MaReK Olšavský | přečteno 13121×

PC-BSD je vcelku zajímavý projekt, jehož autoři se, podobně jako autoři DesktopBSD, snaží dostat FreeBSD na desktopy běžných uživatelů. Jak většina čtenářů našeho portálu určitě ví, je PC-BSD vystavěné na zdrojových kódech FreeBSD, aktuální verze vychází z FreeBSD 6.2-STABLE, o čemž nás přesvědčuje i uname -a, jehož výstup tvrdí mj. i „FreeBSD pcbsd 6.2-STABLE“.

Autoři PC-BSD se snaží zjednodušit uživatelům instalaci i správu systému a to nejen při vlastní instalaci systému, ale i instalaci dalšího potřebného softwarového vybavení. Naštěstí neměli ambice nahradit originální systém *BSD v instalaci software pomocí portů, velmi podobný systém používá Linuxová distribuce Gentoo, ale jen doplnili druhý, který nepotřebuje sledovat závislosti mezi balíky a každý pbi balík s sebou nese veškeré knihovny, pročež se způsob instalace blíží spíše instalaci software v Mac OSX, nebo MS Windows.

Instalace

Instalace PC-BSD 1.4 nijak nevybočuje z toho, nač jsou zvyklí uživatelé GNU/Linuxu. Uživatelé *Ubuntu a několika dalších distribucí mohou být nemile překvapeni, že budou netradičně instalovat normálně a ne z již běžícího LiveCD, ve kterém třeba brouzdají po internetu :-D. Celý proces instalace je v grafice a udělaný tak snadno, že by s ním neměl žádný uživatel mít problémy. Systém je na jediném CD, ale české lokalizace a přídavné balíky, které si uživatel zvolí v jednom kroku instalace jsou na 2. CD (vše by se sice vešlo na jediné DVD, ale autoři evidentně preferují co nejmenší ISO pro stažení, protože přídavné balíky lze kdykoliv nainstalova po stažení z internetu).

Testovací sestavy vlastním 2, jedna je běžný desktop s Celeronem 1,7 GHz, 512 MB RAM a grafickou kartou nVidia TNT2, druhá je laptop Acer Aspire 3650 s čipovou sadou a grafickou kartou ATI 200M, osazený WiFi čipem Atheros AR5005. U desktopu se podle očekávání žádné překvapení nekonalo, ale u laptopu ano.

PC-BSD, stejně jako FreeBSD, musí být nainstalováno na primární, nikoliv jediný, oddíl pevného disku. Rovněž tak by mohlo být pro zavaděč problémem nastartování systému ze vzdáleného (například 5. oddílu velkého disku), protože pokud tento leží za 1024 cylindrem, neumí jej zavaděč nastartovat. Pokud nechcete svůj oblíbený zavaděč (?grub?) opustit ve prospěch standardního z FreeBSD, doporučuji problematiku dohledat v dokumentaci k FreeBSD, přestože jejich boot manager umí nastartovat i GNU/Linux, nebo MS Windows.

Při nastavování sítě může na nové uživatele působit mírně zmatečně označování síťových karet. V BSD se neoznačují univerzálně ethx (kde x je číslo síťového rozhraní), ale podle použitého čipu, čiže můj Realtek byl ukryt pod pojmenováním rl0. Systém si standardně poradil s myší i klávesnicí připojenými na USB, což bohužel nemohu potvrdit o všech distribucích GNU/Linuxu. Vcelku příjemným překvapením byla okamžitá funkčnost WiFi na laptopu Acer Aspire 3650, který je osazen čipem Atheros AR 5005. Obecně se dá napsat, že chcete-li používat na svém počítači PC-BSD (eventuálně FreeBSD), je nutné obezřetněji volit hardware, vzhledem k menší penetraci je podpora hw o něco horší, ale mnohé řeší možnost používat ovladače a software z GNU/Linuxu.

Instalace nového suftware je v PC-BSD možná i způsobem, který znají uživatelé FreeBSD. Příkaz cvsup, jak jsem našel ve fórech, je již považován za zastaralý, proto se používá portsnap. Pouhým zadáním cd /usr/ports/x11-wm/xfce4 && make install clean z konzole (pochopitelně jako root) jsem během několika minut měl k dispozici mé oblíbené XFce, ve verzi 4.4.1_1. Stejným způsobem jsem doinstaloval, Gnome 2, Bluefish, Apache2, MySQL 5.0 a PHP 5.2. Tento způsob je podobný tomu, který znají uživatelé Gentoo Linuxu, tj. stahují se zdrojové kódy a te se překládají na cílovém stroji (OpenOffice.org, nebo KDE není rozumný nápad takto instalovat). Pochopitelně je možné instalovat i binární balíčky, k tomu slouží příkaz pkg_add.

Pro grafickou instalaci portů, v KDE, jsem našel nástroj KPorts, ale bohužel po instalaci z PBI nefungoval tak, jak se dalo čekat. Rozhodně to nebylo elegantní a dostatečně snadné udělátko pro neznalé uživatele, protože by byly zapotřebí ruční zásahy do jeho konfigurace a bohužel se mi nepovedlo najít to správné řešení.

KPorts Instalace JDK 1.5

KPorts, rozhraní zajímavé, ale bohužel nefunkční :-( * Instalace pbi opravdu vypadá jako instalace v MS Windows

Software, který uživatel nainstaluje z PBI je standardně nainstalován do adresáře /usr/Programs/, kde je pro každou přidanou aplikaci vytvořen adresář, jenž obsahuje všechny aplikační soubory a knihovny. Není nutné se obávat že by v systému bylo mnoho verzí téže knihovny (bude, ale nebude to destabilizovat systém jako takový), případně přepisu knihovny starší verzí díky některé nově nainstalované aplikaci. Již bylo několikrát napsáno, že PC-BSD se chová spíše jako Mac OS-X (který mimochodem v podstatě BSD je).

Používání

PC-BSD je systém orientovaný na desktop běžného, kancelářského uživatele. Výchozím desktopem po instalaci je KDE 3.5.7, díky portům jsem snadno doinstaloval Gnome, XFce, WindowsMaker a Fluxbox, ale používání jejich používání bylo mírně kostnaté, systém je KDE centrický a bez většího množství ručních zásahů nefungovalo Gnome příliš uspokojivě (pokud mám XFce/Gnome jako oblíbenější desktop, bude rozumnější nainstalovat přímo FreeBSD). Pro běžnou kancelářskou práci jsou připraveny OpenOffice.org 2.2.1 (uživatelé mohou být zaskočeni ) a KOffice 1.6.3.

Pro přístup na internet je možné využít prohlížeče Konqueror (ten je výchozí volbou), Firefox, včetně podpory Flash, a Opera. Poslední 2 jmenované je možné nainstalovat během instalace systému jako takového, nebo později z PBI balíků. Pro komunikaci je výchozím programem Kopete 0.12.5, které zvládá drtivou většinu masově používaných protokolů IM, pokud toužíte po Skype, tak není problém jej nainstalovat z pbi balíku, nebo využitím portů (tento program nativně pro FreeBSD neexistuje a je využita jeho Linuxová verze, která funguje díky wrapperu). Pro práci s maily je výchozí aplikací KMail, pokud není preferovanou aplikací uživatele, je možné doinstalovat Mozilla Thunderbird, nebo vynikající Claws-Mail.

Konqueror Opera

Výchozím prohlížečem je Konqueror, zde na stránce s PBI * Opera funguje bez nejmenších problémů

Z hlediska vývojáře je PC-BSD trochu rozporuplné. Defaultně lze nainstalovat pouze KDevelop 3.4.1 a Umbrello 1.5.7. Pokud chce někdo v tomto systému pracovat jako vývojář, bude muset další nástroje, případně podporu jazyků a databáze doinstalovat ručně. Z hlediska začínajícího uživatele bych viděl jako poměrně veliký nedostatek v dostupnosti Javy, v pbi balíku je dostupná verze 1.5 a aktuální verzi je potřebné doinstalovat ručně. Podpora pro webový vývoj, tj. http server, MySQL/PgSQL, PHP/Python je opět dostupná z balíku, ale pravděpodobně bude výhodnější použít porty pro sestavení ze zdrojových kódů. Spíše bych předpokládal, že vývojář nebude instalovat PC-BSD, ale nasadí „mateřské“ FreeBSD, nebo konkurenční NetBSD.

Multimédia byla pro mne velmi příjemným překvapením. Grafici budou možná nepříjemně překvapeni, ale ve výchozí instalaci není ani Inkscape, ani Gimp, přítomny jsou aplikace, jenž jsou defaultní v KDE, nejsou horší, ale jsou podstatně méně známé. Co se týče přehrávání filmů, v Kaffeine bylo možné ihned přehrávat jak DVD, tak avi soubory s filmy ve formátech DivX a XviD, mohužel QuickTime nemám žádný. Pro hudbu je výchozím přehrávačem Amarok 1.4.7, na nějž nedají mnozí uživatelé dopustit a jenž si poradil snad se všemi možnými hudebními formáty, které doma používám.

Kaffeine KMplayerKDevelop a Umbrello

Výchozím přehrávačem pro videosoubory je Kaffeine * Nainstalován je i MPlayerovský frontend KMplayer * Nástroje pro vývoj po instalaci OS - KDevelop a Umbrello

Systém mi v některých situacích přišel pomalejší, než GNU/Linux, ale v jiných byl, subjektivně, rychlejší. Uživatelé Java aplikací, případně programátoři na Java platformě, tvrdí, že Java je na BSD mnohem lépe použitelná, protože BSD má lepší správu vláken a procesů. Stabilitu PC-BSD považuji za silnou stránku, protože se mi podařilo dostat systém i do situace, která v GNU/Linuxu končí restartem, ale PC-BSD problém ustálo bez problémů.

Update Manager Aktualizace portů

Updaty systému je možné opatřit pěkným klikátkem * S aktualizacemi seznamu portů pomůže system manager

Ve srovnání s KDE, jak jej známe z většiny distribucí GNU/Linuxu je v menu vyčleněna položka nastavení, z níž lze nastavit systémové parametry PC-BSD (Nastavení -> Správa systému -> System manager), mj. i timeout při bootu, použité jádro (jedinou alternativu kterou jsem v nabídce měl bylo jádro podporující SMP), nebo zavést porty. V nastavení je i nástroj pro kontrolu dostupných aktualizací systému.

Užitečné odkazy

Závěr

Doporučit, nebo nedoporučit? Toť oč tu běží. Pokud chcete FreeBSD, ale necítíte se na instalace software běžným způsobem z BSD systémů, jde o vhodnou volbu. Pokud jste puristé, kterým jde i o čistý systém, buď nainstalujte PC-BSD a další aplikace přidávejte pomocí portages, nebo rovnou ovládněte FreeBSD. Na běžný kancelářský desktop se nebojím tuto „distribuci“ FreeBSD doporučit.

Instalační média PC-BSD lze objednat z našeho Linuxového shopu.

Omlouvám se za nepřítomnost obrázků z instalace systému, ale nechtělo se mi příliš elaborovat s virtuálním strojem.

PC-BSD 1.4 je také součástí Balíčku 5 nových BSD distribucí.
Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1514