Šance Linuxu díky 64 bitu?

Jeden z nejznámějších propagátorů a vývojářů oss Eric S. Raymond prohlásil, že přechod na 64 bitové počítače a budoucí Windows Vista jsou jednou z nejlepších příležitostí pro rozšíření GNU/Linuxu. Pojďme se v krátkém zamyšlení podívat na oba aspekty a na možnosti rozšíření svobodných unixových systémů.

18.10.2006 16:00 | MaReK Olšavský | přečteno 9291×

64 bitové systémy nastoupily na běžné desktopy teprve nedávno, v září 2003 byl uveden první AMD Athlon64, byť již několik let předtím prodával Apple počítače s 64 bitovými procesory PowerPC, ale ty nejsou příliš rozšířenou platformou v celosvětovém měřítku. O něco málo později implementoval instrukční sadu x86-64 do svých mikroprocesorů i Intel, byť tato implementace nebyla zpočátku zcela povedená a první 64 bitové procesory od Intelu byly podstatně pomalejší, než konkurenční AMD. Otázkou je, co jsme získali přechodem na 64 bitové procesory. Již od poloviny 90. let 20. století jsou v procesorech implementovány postupně rozšířené instrukční sady MMX, 3DNow, SSE a AltiVec, které pracují s 64, či dokonce 128 bitovými slovy. Grafické akcelerátory byly v té době již 128 bitové a dnes jsou dostupné 256 bitové GPU. Nakonec nám zbyde několik málo přínosných věcí 64 bitové platformy.

Problémů, které působí proti masivnímu šíření 64 bitových počítačů bylo několik a postupně se je daří odbourávat.

Začátkem října 2006 se open source guru ESR přidal k vývoji distribuce Freespire, které chce pomoci. Ač je zastáncem open source řešení, není tak dogmatický odpůrce všeho proprietárního, jako Richard M. Stallman. ESR pro mnoho lidí možná poněkud překvapivě řekl, že není v zájmu rozšíření Linuxu, potažmo ostatních svobodných systémů, protlačovat hrubou silou otevřené formáty, ale je třeba se naučit zpracovávat a přijímat i formáty proprietární, ve kterých je uložené velké množství dokumentů a multimediálního obsahu. Proč si vybral zrovna Freespire je pro mnohé záhadou, ale budete-li číst názory z mnoha stran, jedná se pravděpodobně o distribuci, která bude mít do budoucna největší šanci proniknout na desktopy, protože je, společně s Linspire, uživatelsky velmi příjemná a nevyžaduje příliš znalostí pro její počáteční zprovoznění.

Co by tedy mělo být těmi důvody, proč je přechod na 64 bitové systémy šancí pro Linux?

Linux i BSD jsou již dávno na 64 bitové platformě provozuschopné a to v téměř plném nasazení na desktop. Servery v tomto článku nebudeme brát v potaz, protože tam Linux a BSD ovládají velikou část trhu, nehledě k trhu vysoce výkonných clusterů, které běží téměř výhradně na Linuxu, či BSD. Výjimkou která je menší překážkou nasazení Linuxu/BSD na 64 bitové desktopy je podpora některých proprietárních formátů, například Flashe, a kodeků pro přehrávání multimediálního obsahu, které se většinou přebírají v podobě dll souborů z MS Windows. Ano, různými workaroundy a Cimrmanovskými úkroky stranou jsou tyto problémy řešitelné, takže v 64 bitovém prostředí spouštíte 32 bitové části, ale nejedná se o čisté řešení, které by si uměl zprovoznit každý běžný uživatel.

Neustálé odkládání nové verze MS Windows. Poslední verze tohoto nejrozšířenějšího systému vyšla v roce 2001 a jen díky dvěma servis packům se jedná o relativně aktuální systém. MS Windows Vista jsou systém, který byl již několikrát odložen a začíná být často předpovídáno, že nebude zákazníkům k dispozici na přelomu let 2006 a 2007, jak bylo oznámeno. Toto neustálé odkládání vydání nové verze je špatnou zprávou zejména v korporátní sféře, která, více než soho, očekává kontinuitu vývoje a podporu nové techniky, byť právě korporátní sféra patří k těm nejkonzervativnějším v nasazování nových systémů.

Nová protipirátská opatření v MS Windows znepříjemní život nejen pirátům, ale i uživatelům, kteří si svůj systém řádně zakoupili, neboť podle informací, které jsou k dispozici, by se měly neregistrované Windows Vista po 30 dnech bez aktivace přepnout do módu omezené funkčnosti, který by měl po jedné hodině ukončovat webový prohlížeč, více si můžete přečíst v článku na portálu Živě, ale díky provázanosti IE do systému není dost jasné, jestli se toto ukončení nebude rovnat i odhlášení od systému. Prostě by po takovéto době nezaktivovaný systém Windows měl být schopen pouze aktivace, drobný problém bude s uživateli, kteří nemají přístup na Internet k on-line aktivaci, a kterých není v našich končinách málo. Další nepříjemnou informací je možnost zneplatnění aktivace, například po půl roce používání, když MS zjistí, že aktivační kód, který uživatel zadá je pravděpodobně nelegální, protože jej používá příliš mnoho počítačů, což může snadno nastat ve velkých firmách s čísly multilicencí, přičemž pro veliké zákazníky se celý systém přidělování licencí razantně mění. Jak se již ukázalo při testování WGA ve Windows XP, byly i systémy pro něž byla licence legálně zakoupena označeny za nelegální a byl jim omezen přístup k některým aktualizacím.

64 bitový systém od Microsoftu stále de facto neexistuje, byť je 64 bitová platforma, kompatibilní s x86, na světě cca 3 roky. Přesněji řečeno, existují Windows XP pro 64 bitové procesory, ale ty neudělají příliš radosti uživatelům, kteří požadují lokalizaci jinou, než anglickou a pro řadu běžného hardware je zásadní problém dostupnost ovladačů. Díky lokalizaci a zatím obtížně dostupným ovladačům používá drtivá většina uživatelů 32 bitová Windows XP, přičemž v podstatě nemají možnost poznat oč tím přicházejí, vidět nějaké i nepatrné zlepšení, ale z praktického hlediska je tato situace mnohem lepší. Situace by se měla zlepšit nástupem Windows Vista, ale jak jsem již napsal výše, jejich vydání je neustále odkládáno a není jistý ani termín na přelomu let 2006 a 2007. Naproti tomu Linux, či BSD, jsou již dávno přeportovány pro tuto platformu a pamatuji-li se dobře, byl to právě Linux, na němž byly poprvé předváděny možnosti 64 bitových x86 procesorů.

Triumf, který je jednoznačně v rukou Microsoftu jsou domácí uživatelé, kteří hrají hry a přehrávají multimediální soubory. Komerčních her, včetně klasických bestsellerů, není v nativní podobě pro Linux mnoho a pro BSD téměř žádné, pročež se tento problém snažíme obcházet oberličkami, jako je například Cedega. Stejně jsme na tom i v přehrávání mnoha hudebních a video souborů, protože pro mnoho z nich neexistují nativní kodeky pro Linux a to je důvodem používání knihoven (kodeků) převzatých z MS Windows, které jsou ale 32 bitové, takže jejich chod pod 64 bitovým Linuxem není zcela bezproblémový a používají se nejrůznější oberličky a Cimrmanovské úkroky stranou, aby takovéto přehrávání fungovalo, což nemusí být zcela snadné a průchozí pro běžného uživatele. Situace je nezřídka taková, že jedinec, který chce pod Linuxem mít přístupný veškerý obsah WWW stránek, spouští Mozillu Firefox ve Wine s nainstalovanými přehrávači Flashe, Shockwave, …

Nároky a celková cena provozu je výhodou pro Linux. Microsoft připravuje systém, který má nemalé nároky na hardware počítače a to nejen, když si budete chtít vychutnat akcelerovaný desktop s Aero efekty, ale i ve značně ochuzené verzi, přičemž Linux můžete pro běžné nasazení používat i na dnešních bazarových počítačích. Potřeba hardware, který dnes není úplně běžný, a průměrný, nasazení Windows Vista prodraží. Cena provozu se ale nepočítá pouze podle hardware a podle ceny licencí, ale i podle ceny na údržbu a to je parametr, který je pro Linux i BSD velmi výhodný. Administrátor, který ovládá tyto systémy je sice dražší, ale na druhé straně pro údržbu počítačů na těchto systémech je zapotřebí mnohem méně úsilí, proto stačí mít méně administrátorů, případně lze jim zadat i další úkoly ve firmě a tím snížit celkové mzdové náklady potřebné pro tyto zaměstnance.

Nově nám do počítačů nastupují i multijádrové procesory, pomineme-li intelovský procesor s HT technologií, která se jako multijádrový pouze tvářila a ve skutečnosti nepřinesl to, co se od něj čekalo. MS Windows umí pracovat na více jádrovém, nebo víceprocesorovém hardware teprve poměrně krátkou dobu, kdežto un*xové systémy zvládají tuto techniku nepoměrně delší dobu. Ano, MS Windows XP více jádrové procesory používat umí, ale jejich plánovač úloh je zatím trochu nešťastně napsaný, čímž je způsobena nutnost ručního zásahu, aby aplikace používaly nejen první, jádro/procesor. MS Windows Vista budou v této oblasti nepochybně krokem vpřed, ale díky současnému stavu, kdy jsou k dispozici pouze před produkční verze, se jedná o hudbu budoucnosti, ve které krok s Linuxem/BSD srovnají. Využití více jádrových, nebo víceprocesorových systémů je jednou z význačných konkurenčních výhod, která by mohla být argumentem pro prosazení, zvláště v době, kdy výrobci procesorů již poznali, že cesta k vyššímu výkonu vede cestou navyšování počtu jader v procesoru a tím i lepší paralelizací běžících vláken a ne cestou neustálého zvyšování frekvence, které již naráží na fyzikální limity.

Jak je to s tím přechodem?

V podobné situaci, kdy se zásadnějším způsobem prosazuje podstatně výkonnější platforma, jsme již nejméně 2× byli. Poprvé to bylo počátkem 80. let 20. století, kdy přechod z 8 bitů na 16 téměř vymazal z povrchu zemského systém CP/M a nastoupil DOS. Podruhé se situace měnila s přechodem od 16 bitové platformy na 32 bitovou, se kterou přišla i mnohem větší pestrost mezi systémy, a prosadili se především MS Windows, MacOS, OS/2, Linux, anebo BSD, byť OS/2 je dnes téměř zapomenutý systém a Linux i BSD nemají to místo, které by si svou kvalitou zasloužily.

Jak jsem již v tomto článku volně citoval Erica S. Raymonda, přechod na 64 bitový systém je šancí prosadit Linux, dokonce se vyjádřil, že je to buď teď, nebo nikdy. Tak razantně bych nejspíše tento stav neviděl, ale kus pravdy na tomto tvrzení je. Ano, přechod na 64 bit je příležitostí jak prosadit větší používání Linuxu, nebo BSD, i na desktopech a laptopech, k čemuž nemalou měrou pomáhají státní správy mnoha zemí svou politikou prosazování open source ve státní administrativě, protože tyto systémy jsou již téměř kompletně pro 64 bitové počítače připraveny, kdežto Microsoft a vývojáři software pro MS Windows jsou teprve na začátku cesty. Rozhodně ale neprosazení se na významné procento desktopů nebude pro Linux a BSD osudné, zůstanou to systémy pro znalé, kteří upřednostňují kvalitu před poslechnutím reklamní kampaně a příklonu k masám, přičemž se budou pomalými krůčky prosazovat i na ty běžné desktopy.

Výhody na straně Linuxu a BSD:

Nevýhody Linuxu a BSD:

Závěr

Přechod, který se děje v současné době, je nemalou příležitostí, jak prosadit systémy, které na 64 bitovou platformu již připraveny i odladěny jsou a bezesporu jsou v čele těchto systémů Linux a BSD. Je teď jen v rukou firem a lidí, kolem těchto systémů, zda–li je prosadí ve větší míře, nebo zda se budeme dívat na malé a v podstatě neměnné zastoupení, jak je tomu dnes. A pravdou je, že řada firem si je plně vědoma kvalit a přizpůsobuje svou nabídku nejrůznějšími konsolidacemi a akcelerací vývoje.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1342