Perl (32) - Jiné typy souborů

V posledním díle o práci se soubory naleznete mimo jiné čtení z adresářů a ukázku rekurze.

28.4.2006 09:00 | Jiří Václavík | přečteno 21137×

Mimo textových souborů, kterými jsme se zabývali v předchozích dílech, existují jiné. Nejdůležitější z nich jsou adresáře, na něž přichází řada právě dnes. Později se v tomto seriálu objeví i další typ souboru, kterým je socket.

Symbolické a tvrdé odkazy

Funkce link (tvrdý odkaz) a symlink (symbolický odkaz) fungují podobně jako unixovský příkaz ln. Obě funkce přijímají jako 1. argument soubor, na který se bude odkazovat a 2. argument jako název odkazu.

symlink("soubor", "odkaz") or die "Odkaz nebyl vytvořen: $!";

Relativní cestu skutečného umístění souboru po zadání odkazu vrací funkce readlink.

print readlink "odkaz";

Binární soubory

Pro práci s binárními daty je třeba použít na ovladač funkci binmode, která ho přepne na binární režim. Poté už s ovladačem můžeme normálně pracovat.

binmode OVLADAC;

Adresáře

S adresáři se stejně jako u ostatních typů souborů pracuje prostřednictvím ovladačů. Opět je nutné adresář nejdříve otevřít. K tomu slouží funkce opendir, jejíž syntaxe se podobá funkci open. Čtení z adresáře provede funkce readdir a zavření closedir. readdir vrací v seznamovém kontextu seznam souborů a ve skalárním kontextu vrátí s každým voláním jednu položku adresáře. Následující kód vypisuje obsah kořenové složky a využívá seznamový kontext.

$, = ", ";
opendir(DIR, "/");
print readdir(DIR);
closedir DIR;

Zkusíme napsat program, který vypíše všechny soubory ze zadaného adresáře a určí zda se jedná o obyčejný soubor, adresář, symbolický odkaz nebo ještě něco jiného.

my $dir;
print "Zadej adresář, jehož strukturu chceš vytisknout: ";
chomp ($dir = <STDIN>);

opendir(DIR, "$dir") or die "Nepodařilo se otevřít $dir: $!";

while (my $pol = readdir DIR){
    if (-f $dir."/".$pol){
        print "F ";
    }elsif(-d $dir."/".$pol){
        print "D ";
    }elsif(-l $dir."/".$pol){
        print "L ";
    }else{
        print "X ";
    }

    print "$pol\n" }

closedir DIR;

Nyní tento příklad ještě o něco vylepšíme. V případě, že bude soubor adresářem, vypíšeme i jeho obsah. Obsahem budou soubory, které vždy odsadíme o příslušný počet pomlček podle toho, jak hluboko jsme aktuálně v zanoření. To je mimo jiné i typická ukázka rekurze.

Napíšeme tedy podprogram, který bude vypisovat obsah adresáře a v případě, že nalezne podadresář, volá opět sám sebe. Jak jistě tušíte, problémy nastanou s otevíráním adresářů, u kterých na to nemáme právo. Protože jde pouze o demonstrační program, nebudeme tuto situaci řešit a v takovém případě program necháme ukončit.

my $dir;
print "Zadej adresář, jehož strukturu chceš vytisknout: ";
chomp($dir = <STDIN>);
tiskni_adresarovou_strukturu($dir);

sub tiskni_adresarovou_strukturu {
    my($dir, $prefix) = @_;
    my $fh;
    opendir($fh, $dir) or die "Nepodařilo se otevřít $dir: $!";

    while (my $pol = readdir $fh){
        next if $pol eq "." or $pol eq "..";
        if (-f $dir."/".$pol){
            print "${prefix}F $pol\n";
        }elsif(-d $dir."/".$pol){
            print "${prefix}D $pol\n";
            tiskni_adresarovou_strukturu($dir."/".$pol, $prefix."-");
        }elsif(-l $dir."/".$pol){
            print "${prefix}L $pol\n";
        }else{
            print " ";
        }
    }
}

Mimo readdir existují další 3 funkce, které využívají otevřený adresář.

FunkceVýznam
seekdir(ovladač, pozice)Nastavuje aktuální pozici v adresáři na pozici
rewinddir(ovladač)Nastavuje pozici na začátek
telldir(ovladač)Vrací aktuální pozici

Funkce glob

Pro výpis souborů (ať už obyčejných nebo podadresářů) z adresáře, které vyhovují danému vzoru, lze použít k tomu určenou funkci glob. Ta v seznamovém kontextu načte do pole seznam vyhovujících souborů.

@soubory = glob("*.pl"); #pole obsahuje jména souborů s příponou .pl v aktuálním adresáři

Ve skalárním kontextu vrací každé volání název dalšího vyhovujícího souboru. Následující příklad vypíše jména všech souborů v aktuálním adresáři:

while ($soubor = glob ("*")){
    print $soubor."\n";
}

Ke stejnému účelu jako funkci glob lze využít operátor <> a to následujícím způsobem.

$, = ", ";
@soubory = <*.pl>;
print @soubory;

Nicméně operátor <> se touto možností poněkud tříští a většinou se dává přednost funkci glob. Pokud vám však hodně záleží na rychlosti, použijte přednostně kombinaci opendir, readdir, closedir, která je o něco rychlejší.

Další funkce pro práci s adresáři

FunkceVýznam
mkdir(jménopráva)vytvoří adresář
rmdir(jméno)smaže adresář
chdir([jméno])změní pracovní adresář, je-li to možné. Pokud není jméno uvedeno, nastaví aktuální adresář podle $HOME

Následující program bude vypisovat obsah zadaných adresářů, dokud budou zadávány. Každou iteraci cyklu bude změněn funkcí chdir aktuální adresář.

$, = " --- ";
print "Adresář: ";
while (<STDIN>){
    if ($_ eq "\n"){exit;}
    chomp;
    print glob("*"), "\n\n" if (chdir $_);
    print "Adresář: ";
}

Příští díl se bude věnovat možnostem formátování výstupu.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1179