LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Rozhovor s Ivanem Bíbrem

Dnes jsme se zeptali....

27.8.2005 07:00 | František Hucek | Články autora | přečteno 8736×

Mandriva Linux je v současnosti nejrozšířenější linuxová distribuce v Čechách a na Slovensku, co si myslíš, že na to má největší vliv?

Abych pravdu řekl, tak přesně nevím, ale určitě to nebude jen jedna vlastnost. Mandriva Linux je již dlouhou dobu velmi dobře lokalizován, to bude určitě první věc. Za druhé, když jsem kdysi přešel z RedHatu na Mandrivu zdálo se mi to jako sen a to myslím doslova. Spousta věcí, se kterými jsem se u koncových uživatelů potýkal, byla v Mandrivě vyřešena. Mandriva zůstává podle mně i dnes na špičce použitelnosti pro laika, viz například nedávné články na serveru MozillaQuest (první a druhý).

Dále se vytvořila silná komunita lidí okolo distribuce – i když mnoho z nich časem "nevděčně" uteklo jinam :) . Máme však díky komunitě silnou lokální podporu, rozhodně nejlepší z distribucí zde. A také si myslím, že nabízíme (jako QCM) velmi dobré produkty za velmi dobré ceny. Nebo ne?

Myslím, že asi ano, i když si je nekupuji. Chystáte velké změny na další verzi?

Ano. Chci rozšířit dokumentaci, po tom uživatelé stále volají nejvíce. V plánu je také rozšířit obsah médií – software. Naším cílem je dodávat kompletní produkt - takový, se kterým budou spokojeni především uživatelé.

Jednou jsi mi říkal, ze vaše produkty se nikde jinde neprodávají, jen v Čechách a na Slovensku. Čí to byl nápad a jak se na to tvářila francouzská Mandriva?

Nedá se říci, že by za tím nápadem stál někdo konkrétní, vyplynulo to z potřeb a požadavků uživatelů. Produkty jsme se snažili tvořit vždy na základě jejich ohlasů, ať už pozitivních či negativních.

Hmm, to ale vypadá trochu jako PR propaganda, nemyslíš? Od Tebe bych to nečekal...

Nemyslím. Když si to přeberu, tak na začátku byla jen pálená média, myslím, že od verze 8.1. Pak, od verze 8.2, se začalo lisovat především kvůli problémům s vypalovanými CD. U verze 9.0 se poprvé standardně objevilo BonusCD s přidanými aplikacemi a záplatami pro modemisty. Manuál se poprvé objevil ve verzi 9.1, protože po něm hodně uživatelů volalo. U verze 9.2 jsme pokračovali v rozšíření dokumentace a tento trend pokračuje. Dnes má poctivých 300 stran – podívej se na jiné knížky, jak natahují obsah, abys pochopil, co myslím slovem "poctivých". Dokumentace je dostupná pro všechny volně i jako PDF.

Další verze 10.0 přinesla více CD a nevycházela již z volně šiřitelné FTP verze, ale z PowerPacku. Při poslední oficiálně vydané verzi Mandrivy – 10.1 – jsme udělali krabici kombinující výhody několika produktů za velmi dobrou cenu. A vyrobili jsme poprvé DVD verze, to všechno opět na žádosti uživatelů. Limited Edition jsme vydali pro fandy v omezené verzi přesto, že nešlo oficiální vydání, navíc na dvouvrstvém DVD. Na "nátlak" :) uživatelů jsme lokalizovali live CD MandrakeMove 2, to se také nikde jinde ve světě nedělalo.

Všechno toto se dá najít v historii na mandrivalinux.cz, zkus například toto, najdeš tam i konkrétní odkazy. Za úspěchem našich verzí nestojíme my, ale naši uživatelé. My se snažíme vyhovět jejich požadavkům a oni nás v našem úsilí podporují. Co se týče Mandrivy, tak ta to chápe. Její produkty jsou zde velmi špatně prodejné už proto, že se jejich cena určuje v Euro, nikoliv v korunách, a to je v Čechách i na Slovensku problém.

Můžeš mi říct, jestli to není obchodní tajemství, kolik tak utržíte na Mandriva Linuxu ročně a jestli jste v zisku nebo ve ztrátě? Nemyslím celou firmu, jen Mandriva aktivity.

Vyděláme akorát tolik, abychom pokryli náklady, tedy někdy. Prodejem free software k bohatství nepřijdeš, ani když se hodně snažíš. A ještě riskuješ obvinění, že jsi zloděj :) .

Jde něco z prodeje vašich produktů Mandrivě?

Ano, ale nemohu být příliš konkrétní, to víš, smlouvy. Rozhodně to nejsou haléře, jak by si někdo myslel, to zdaleka ne. No, snad nic neporuším – např. za loňský rok jim šlo různou formou "něco v hodnotě několika stovek tisíc korun". To opravdu není málo, zvlášť když na to vyděláváš produktem v ceně pár stokorun. Myslím si ale, že spolupráce je pro obě strany prospěšná, i když je s nimi někdy velmi těžká domluva.

Jak to myslíš "těžká domluva"?

Ale, znáš to. Už pár let se je pokoušíme přesvědčit, že by se jim vyplatilo zde vyvíjet. Dělá to tak SUSE, teď i RedHat a určitě vědí proč. Ve Francii se jim to vždycky strašně líbí, ale skutek utekl. Takže za rok začínáme úplně na stejném místě.

Když jsem to letmo počítal, tak jen na provozních nákladech /založení s.r.o., pronájem kanceláří, zaměstnanci, účetní atd./ ušetříte Mandrivě ročně nějaký milión korun, co by je stálo založení a provoz malinké pobočky. Plus to, co jim posíláte. Máte za to z Mandrivy nějaké výhody? :)

Ano, jistě, můžeme s nimi spolupracovat. Zdá se Ti to málo?

Je tady možnost, ze by se např. v Mandrivě rozhodli, že si budou v ČR provozovat pobočku sami, a Vás tím vlastně dostali "ze hry"? Máte toto nějak smluvně ošetřeno? Jestli ne, co byste dělali? Změnili byste distribuci? /tím narážím na koupi SUSE, kdy veškeré distribuční aktivity SUSE přešly pod Novell/

Možnost tu je, ostatně jako u všeho. Ale vážně – Mandriva by zde pobočku těžko založila už jen proto, že pro ně není zajímavá naše koruna. Cítíme to sami velmi dobře – i když k nim jdou od nás nemálo korun, tak k nim mnoho Euro nepřijde. Důvod asi znáš. Nemyslím si, že by nás chtěli "dostat ze hry", když patříme mezi jejich nejlepší partnery. Na konferenci v květnu jsme měli jako jediní z partnerů přednášku o Mandriva businessu zde v ČR. Nikdo jiný slovo nedostal a to tam byli zástupci z celého světa.

Kromě toho my neděláme jen Mandrivu. Máme časopis LinuxEXPRES, děláme služby zaměřené na Linux obecně, provozujeme linuxový shop a děláme weby (na Linuxu, samozřejmě).

Novell nedávno koupil SUSE. Redhat a Mandriva, jsou stále ještě nezávislé firmy. Jaká si myslíš, že je šance, že je někdo větší koupí? Kdo podle Tebe to bude /IBM, Sun, HP.../?

To je trochu zmatená otázka. Proč vůbec kupovat distribuce? Především je třeba si uvědomit, že Novell koupil SUSE hlavně proto, aby se zviditelnil a měl "vlastní" distribuci jako základ pro komerční produkty. Už předtím ale nalil peníze do RedHatu. Stejně tak IBM, která mohutně investovala do RedHatu i SUSE. Pro tyhle společnosti ale není zajímavý Linux (čti prodej Linuxu), nýbrž prodej vlastních produktů či služeb s Linuxem nějak spojených.

Do Mandrivy – pokud vím – hodně investoval HP, ale nemyslím si, že by je chtěli koupit.

Když si vybavím Mandrivu, tak si to spojím hlavně s Tvým jménem, jakou si myslíš, ze Ty osobně máš zásluhu na jeho rozšíření? Podle mne velkou.. :)

Usuzuješ pravděpodobně jen z toho, co je vidět :) . Abych byl upřímný, ani mne to příliš nezajímá protože zastávám teorii, že bych měl především dělat dobře svoji práci. Zkrátka důležité je mít plán a realizovat ho, to ostatní přijde samo.

Podle mne se tyto "zásluhy" nedají nijak jednoduše vyjádřit už jen proto, že když lidé spolupracují, celkový výsledek je mnohem více než součet částí. Ber to tak že dělám věci, které jsou vidět, ale existuje mnoho lidí, kteří dělají věci, které vidět nejsou a není jich málo.

Kdybych měl být konkrétní, tak asi ani nevíš, že o původní web (myslím opravdu původní web) se staral úplně někdo jiný. Hodně dělají kluci z lokalizace, začal s tím Radek Vybíral, teď překládá Michal Bukovjan. Robert Vojta se loni opřel do práce na QA a i díky jemu vidím v posledních verzích zlepšení. Přebral to po něm Martin Fiala (toho času na dovolené). Adam Rambousek překládá Mandriva Club, Vašek Rada pro nás dlouho překládal články na web, nedávno ale odjel někam do Irska. Zdeněk Mazanec udržuje FTP na Contactelu (mimochodem jedno z nejlepších vůbec), má tam i webové stránky, mimoto propojil naši konferenci s newsy a teď pracuje na webovém archívu. Pokračovat bych mohl dále a dále... I tito lidé mají velkou zásluhu na rozšíření Mandrivy.

Jak se vlastně společnost QCM, která provozuje portál mandrivalinux.cz a která se o Mandriva Linux u nás stará, dostala k Mandrivě? A proč zrovna Mandriva, proč ne např. RedHat?

Toto jsem v podstatě zodpověděl hned na začátku – zájem i následující výběr distribuce byl učiněn na základě velmi pozitivních zkušeností s Mandriva Linuxem.

Máš přehled, jak je to s distribucemi v sousedních státech? V Německu asi povede Suse, v Polsku asi Aurox...?

O ostatních distribucích přehled nemám. Vím, že Mandriva Linux je velmi používaný u nás, na Slovensku, dost i v Polsku, hodně uživatelů má v Maďarsku, na Ukrajině i v Rusku a samozřejmě ve Francii. Dále mé znalosti nesahají. Uvidíme, jak se mu bude po akvizici Connectivy a Lycorisu. Nedávno jsem četl zajímavý článek bývalého uživatele Mandrivy, který zběhl k Lycorisu a obával se budoucnosti. Jak se ukázalo, Mandriva Linux 2005 jej přesvědčil, že se nemá čeho bát.

Nedávno jsme u nás zkoušeli 64bitové linuxové distribuce pro desktopy. Pro mně osobně jako pro BFU je Mandriva nejlepší volba, nemyslíš, že to trošku zabila cena? /asi 5.500 Kč/

Cenu zaplatíš tehdy, když si koupíš produkt z Francie. Jinak si můžeš distro samozřejmě nainstalovat z FTP, když chceš, i když tam nejsou přímo ISO obrazy. Ty jsou jen v klubu, jehož členství už stojí o dost méně. Osobně si myslím, že jde o snahu Mandrivy zatraktivnit Mandriva Club. Snad se jim to podaří, mně se zdá myšlenka klubu docela dobrá. Podporují ho i uživatelé od nás – možná proto, že jsme pro ně domluvili poloviční ceny v korunách.

Jak úspěšný je LinuxEXPRES, přeci jen tady máte konkurenci v již zaběhlém Linux+, s tím, že kvalita časopisu se v poslední době také zlepšila.

LinuxEXPRES jsme začali vydávat právě proto, že to někdy koncem loňského roku vypadalo, že přijdeme o jediný linuxový časopis zde a nezdálo se, že se toho chytí někdo jiný. To by byl problém, protože by se zase říkalo "podívejte, jak ten Linux krachuje."

Bereme to jako podporu a propagaci Linuxu a (nejen) z tohoto pohledu úspěšný je, protože i díky němu zájem o Linux stoupá.

Co si myslíš, že je největší překážkou rozšíření Linuxu v Čechách? Ještě nedávno jsi tvrdil, že to byl nedostatek aplikací. Jak to vidíš teď?

Stále si myslím, že to je nedostatek aplikací, hlavně ve firemní sféře. Na domácí použití už je Linux nějaký ten pátek naprosto vhodný.

Firmy ale potřebují účto, informační systém, mají svoje na míru napsané aplikace. Tady je nabídka pro Linux velmi velmi slabá, protože drtivá většina těchto produktů je psána pro Windows a jejich výrobci o portaci neuvažují. Často tvrdí, že to nikdo nechce, ale problém může být s přenositelností jejich produktu obecně třeba kvůli špatnému návrhu. Jenže to za schovanými zdrojáky neuvidíš. Ono bohatě stačí, když používají nějaké vývojové nástroje nejmenované firmy – ty se, když chtějí, umí třeba na databázové servery napojovat tak šikovně, že můžeš rovnou zapomenou na sen o výměně databázové komponenty implementující "standardní" SQL.

Je to začarovaný kruh. Výrobci nechtějí dělat pro Linux, protože není zájem. Firmy na Linux nepřejdou dokud jim výrobce tuto verzi nenabídne. Toto se zlepšuje jen velmi velmi pomalu s tím, jak si uvědomují, že opravdu mohou s Linuxem šetřit. Ještě tomu chybí ta správná těžkotonážní marketingová "vymývárna mozků", kterou nemá kdo platit. I tady se ale situace zlepšuje.

Myslíš si, že u nás existuje linuxová komunita jako taková?

Ano, existuje, dobře to ukazuje třeba komunita okolo Mandriva Linuxu. Bohužel česká komunita trpí typicky českými neduhy – nesnášenlivost, horké hlavy, laciná slova apod.

Co si myslíš o takovém "distribučním fanatizmu" tj. existuje jen Debian a APT, všechno ostatní je špatné. Myslíš si, že to má negativní vliv na rozšíření a vůbec chápání Linuxu?

Špatný vliv to rozhodně má a teď se možná trochu rozohním, protože zrovna Mandriva je solí v očích mnoha "geeků". Typický příklad: Franta zvaný Běžný si nainstaluje na radu známého Fedoru, aby si zkusil Linux. Protože má nějaký problém s MP3, zeptá se někde na jeho řešení a uslyší: "Jsi magor? Fedora je naprd, nemá žádnou podporu multimédií, hoď si tam Draka." A tak milý Franta shání Mandrake/Mandrivu, nicméně potřeboval by se zase na něco zeptat a dostane se mu odpovědi: "Ty vole, to vyhoď pryč, je to krám, SUSE je mnohem vymakanější" a tak Franta sežene SUSE. Antož má zase jiný problém, zavolá jiného známého, kterýžto mu sdělí, že přece "Tyhle klikoidní věci jsou k ničemu, dám Ti Debian a uvidíš, jak budeš v klidu". Pročež Franta Běžný zformátuje linuxové disky, hodí si na ně ukradené Windows a do diskusí napíše, že jsme všichni debilové.

Tak a teď podle pravdy – že toto neznáš? Tak si vlez na nějaké diskusní fórum a narazíš na to okamžitě. A taky zjistíš, že inteligenci těch odpovídajících vyjadřuje už samotný fakt, že si nebyli schopni ani přečíst otázku. Bez ohledu na to, že o Frantovi ví málo nebo skoro nic, nepokoušejí se pomoci mu s jeho problémem, ale ukazují mu jinou "svatou" cestu. Vůbec je nezajímá, co Franta chce a Franta by se na ně měl víšcostejnědobřejakojá.

Netvrdím, že by si člověk neměl vybírat, to ani náhodou. Ale volba je na něm – už volba toho, zda-li si vůbec vybírat chce. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Když se mně někdo ptá, "jaký Linux" má použít, řeknu mu bez potíží Mandrivu protože když se ptá, asi ani neví, oč jde, a s problémem stejně skončí u mne. Když se někdo ptá, proč používám Mandrivu, řeknu mu to, co Tobě. Když má někdo problém s Debianem držím hubu, protože o něm vím málo a když mi někdo zavolá že má problém se SUSE řeknu mu, ať jde za odborníkem na SUSE. Konec.

Hmm, nedá mi to a neodpustím si dodatek na aktuální téma. Lidem, zvlášť u nás, chybí trocha sebereflexe. Když JXD napíše do Reflexu, že komunita je jedovatá, všichni by ho nejraději ukamenovali. Neuvědomí si, že jeho názor vychází ze zkušenosti, ať je, jaký je (názor i JXD :)). Kdyby si tito "postižení" místo házení kamenů dali závazek, že pořádně zodpoví 20 dotazů v diskusi, bylo by nám všem hned o mnoho lépe.

Co si myslíš o virech pro Linux? Mají se uživatelé v budoucnu čeho bát?

Sílu řetězu ovlivňuje jeho nejslabší článek a při práci s počítačem je to nejčastěji člověk, tedy uživatel. Toho by se tedy měli uživatelé bát nejvíce. Jestli to chceš nějak rozvést tak zastávám názor, že hloupého uživatele nezachrání ani ten nejlepší systém na světě. Kdo potřebuje počítač používat, měl by se s ním odpovídajícím způsobem naučit i pracovat, tak jako se vším jiným.

QCM sídlí v Brně, myslíš si, že je to dobré místo na business, nebylo by lepší sídlit v Praze?

To je hodně pitomý dotaz. Business nedělají jen místa, ale i lidé. Už abyste se to tady v té Praze naučili taky.

Mandriva Linux je chápán jako distribuce na desktop, QCM ho používá i na serverech. Co by jsi řekl uživatelům jako jsem já, kteří žijí v představě, že na server patří jen Debian?

Nic. Ty musíš vědět, proč sis vybral na svůj server Debian, ne já.

Dostala se Vaše firma k nějakým větším linuxovým zakázkám? Např. ve státním sektoru? Máte vůbec oproti Novellu se SUSE, který tady má velmi silnou základnu, šanci?

Ano, větší zákazníky máme a to i ze státního sektoru. Například Drážní inspekce České republiky používá Mandriva Linux na serverech, stanicích i noteboocích. Všechny naše velké webové zakázky (ministerstva) používají linuxové technologie. Máme i nasazení v soukromé sféře - např. výrobní podniky zde na Moravě, i když tam jde většinou o servery. Máme velké s tisícovkami zaměstnanců i malé firmy.

Šanci má každý – musí nabídnout to, co klienti potřebují.

Čteš, účastníš se Flamu? :)

Ztráta času. Přesto někdy neodolám, hlavně když vidím ukázku do nebe volající tuposti pisatele, který ještě ke všemu hoří touhou podělit se o handicap svého IQ s okolím. Jak často flamuju si asi představíš sám podle toho, jak často jsem ve flamech vidět.

Na které webové portály chodíš pravidelně? Samozřejmě kromě mandrivalinux.cz :).

Na žádný - podle vytížení. Nejčastěji si najednou projdu významné české i zahraniční servery linuxové. Ale někdy na nich nejsem třeba týden a když mám hodně práce, tak i déle.

Jak jsi se Ty osobně dostal k Linuxu?

Když jsem si kupoval první počítač do školy. Stál mne bratru čtyřicet tisíc bez monitoru a neměl jsem peníze na software. I když byly začátky hodně těžké, u Linuxu jsem už zůstal a nelituji toho. Stejně bych se k němu jednou dostal, když jsem studoval informatiku.

Obligátní otázka, jaká programy používáš?

Eterm, vi, pine, Kontact, LaTeX, Galeon, Gaim, MPlayer, XMMS, GKrellm.

Máš čas na dovolenou? Jestli ano, kde jsi naposledy byl a kam by jsi si přál jet?

Ano, čas mám, naposledy jsem byl letos na maltě. Chtěl bych se někdy podívat na Sibiř a snad se to někdy povede. Nechceš jet se mnou?

Poslední dobou jsem zaznamenal případy lidí věnujících se Linuxu, kteří svou činnost přerušili kvůli zdravotním problémům, jak jsi na tom Ty? Pečuješ o své zdraví?

Ano, tak jako každý moderní člověk. Jím zdravě a střídmě, nepiji alkohol, sportuji - cvičím jógu, chodím si zaplavat, občas běhám, zajímám se o extrémní sporty. Stejnou péči věnuji samozřejmě i duševnímu zdraví, pěstuji například dobrou hudbu a snažím se hrát.

Poslal jsi nám poměrně odvážné fotky a proto se raději zeptám - máme je opravdu zveřejnit?

Nemám rád nudu, nedostatek akce a klišé. Takže až se přestanete smát hoďte sem tu fotku, která vás nejvíce pobavila. Nebo klidně všechny.

Díky. Chtěl bys něco vzkázat našim čtenářům?

Ani ne.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

good 27.8.2005 10:57 Veritas Derman
pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 11:44 Johann von Nepomuk
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 13:02 Ondřej Čečák
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 13:10 Ondřej Čečák
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 13:13 Ivan Majer
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 13:50 bibri
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 27.8.2005 22:30 Zdenek Stepanek
| L Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 28.8.2005 11:00 Anička Bernáthová
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 29.8.2005 09:49 Dalibor Smolík
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 29.8.2005 10:19 Petr Ježek
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 29.8.2005 11:15 Aleš Hakl
|- Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 30.8.2005 01:59 Tomáš Hanusek
| L Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 30.8.2005 08:47 Johann von Nepomuk
|   L Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 30.8.2005 09:57 bibri
L Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 30.8.2005 11:19 Lukáš Novák
  L Re: pro nas uzivatele jsou lide jako Bibr 30.8.2005 11:53 bibri
super 27.8.2005 13:05 Martin Kopál
L Re: super 27.8.2005 13:57 bibri
  L Re: super 27.8.2005 17:15 Martin Kopál
reakce... 28.8.2005 13:11 Johann von Nepomuk
|- Re: reakce... 28.8.2005 14:05 Ondřej Čečák
|- Re: reakce... 28.8.2005 19:45 bibri
| L Re: reakce... 29.8.2005 11:49 Johann von Nepomuk
|   |- Re: reakce... 29.8.2005 12:03 Petr Zajíc
|   |- Re: reakce... 29.8.2005 12:20 Ivan Majer
|   |- Re: reakce... 29.8.2005 12:36 bibri
|   L Re: reakce... 30.8.2005 11:00 Jan Houštěk
L Re: reakce... 29.8.2005 11:49 Lukáš Zapletal
Dobrý dialog dvou Ivanů 29.8.2005 10:34 Petr Ježek




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Dalším úspěšným příkladem nemalé finanční úspory díky F/L/OSS se stalo francouzské město Toulouse, jež má ušetřeno 1 mil. € po přechodu na LibreOffice. Změnili jen kancelářský balík, příklad Mnichova, kompletní přechod na F/L/OSS, by určitě znamenal vyšší úsporu.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Těžba bitcoinů s Raspberry Pi zní jako nesmysl, ale článek na webu Linux User ukazuje, že to jde. Velké množství vytěžených bitcoinů však nečekejte, vzhledem k výkonu RPi.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Vyšlo 87. číslo měsíčníku Full Circle Magazine (pdf, ePub) určeného nejen uživatelům Ubuntu. Vedle pravidelných seriálů je hlavním tématem náhrada Truecryptu.
Přidat komentář

25.7.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Miguel de Icaza rozšiřuje tým vyvíjejíci Mono a hodlají se na výkon Mono, svobodné implementace .NETu. Mono není jen pro GNU/Linux, ale i pro Android, nebo iOS.
Přidat komentář

25.7.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Firma PredictionIO, jež připravuje software pro výuku, získala investici US$ 2.5 mil. do vývoje. Na jejich platformě údajně pracuje 4 000 vývojářů.
Přidat komentář

24.7.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Na stránkách OpenSource.com vyšel příjemný příběh o startu malé firmy díky F/L/OSS. Za pozornost stojí i tyto malé příběhy, nejen přechody států a velkých firem na svobodná řešení, či svobodné formáty (jímž je i aktuální přechod Spojeného Království).
Přidat komentář

24.7.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Mozilla hodlá soupeřit s Googlem i v segmentu „minipočítačů do HDMI“. soupeř Chromecastu, ale s Firefox OS. Podle informací, jež jsou aktuálně k dispozici, by příchod takového zařízení nemusel trvat dlouho.
Přidat komentář

24.7.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Oracle již vydal svůj klon RHEL 7, který však není „pouze rekompilací“ s jinými značkami (jako mnohem populárnější a známější CentOS, či Scientific Linux), ale má i vlastní přidanou hodnotu v Ksplice, nebo vlastním jádře. Pokud uživatel/správce nemá dostatek financí na zaplacení RHELu 7, může být Oracle Linux lepší možností, než CentOS, či Scientific, ale „zaplatí“ minimálně vydáním svých údajů firmě Oracle.
Komentářů: 2

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

27.7.2014 17:55 / Jabu
Re: instalace modemu Huawei E352 v Ubuntu 14.04

25.7.2014 7:06 / MaReK Olšavský
Re: ksplice

24.7.2014 8:06 / Stanislav David
ksplice

15.7.2014 6:16 / MaReK Olšavský
2017

25.6.2014 19:04 / Petr Ježek
více argumentů

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online