LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Perl (11) - Pole - úvod

Perl Představíme si další datovou strukturu - pole.

21.7.2005 06:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 46351×

Skaláry a seznamy

Známe zatím dva druhy skalárních dat. Řetězce a čísla. Skalár (proměnná se označuje dolarem ($) před názvem) obsahuje jen jednu věc - tedy jeden řetězec , jedno číslo nebo jeden odkaz na něco. Dosud jsme nepracovali s jinými než skalárními proměnnými.

Seznamy oproti tomu obsahují více položek. V Perlu se zapisují oddělené čárkami v kulatých závorkách. Proměnnou, která uchovává seznam, je pole nebo hash. Pole se značí zavináčem (@) před názvem.

Kontext

Před samotnými poli se podívejme ještě na tzv. kontext. Perl má velmi benevolentní typovou kontrolu a může docházet k takovým věcem, jako je uvedení pole místo skaláru a naopak. Perl má nějaká pravidla, podle kterých takto uvedené pole, resp. skalár, vyhodnocuje.

Co to tedy kontext je? Je to v podstatě totéž jako v běžné řeči. Vezměme si slovo síť. Když zmíníme síť samostatně, nikdo nemůže vědět, kterou síť myslíme. Použijeme-li ji například v souvislosti elektřinou, pravděpodobně půjde o elektrickou síť. Podobně můžeme sítí myslet pavoučí síť, počítačovou síť nebo nějakou další. Záleží na tom, v jakém kontextu síť užijeme. Podobně funguje kontext i v programování.

Uveďme ještě jeden a možná lépe vypovídající příklad. V matematice standardně nemůžeme násobit podtržítka s tečkami nebo umocňovat tučňáka na kružnici. Je zvykem, že operace násobení a umocňování potřebují dostat oba operandy jako číslo. Pro ostatní případy je třeba výsledek operací definovát (nejlépe nějak rozumně).

Funkce se chovají k datům podle toho, v jakém jim je předáváme kontextu - zda jde o seznam nebo skalár (podobnou otázkou je, jestli jde o číslo nebo řetězec, případně logický výraz). Stejná funkce může fungovat s oběma možnostmi. Pak se ale obvykle liší ve zpracování a výsledku. Předáme-li nějaké funkci skalár, může třeba vrátit jeho druhou mocninu. Pokud stejná funkce dostane jako parametr seznam, může vracet pole druhých mocnin původního seznamu, druhou mocninu prvního prvku původního seznamu, nebo klidně něco jiného. Právě proto je vždy dobré vědet, co děláme.

Pole

Již víme, že pole je proměnná pro uchovávání nějakého množství skalárů (čísel, řetězců, odkazů).

Jde tedy opět o oblast v paměti, do které ale, narozdíl od skalárních proměnných, můžeme uložit celou řadu hodnot. Pole je seznamem skalárních hodnot.

Skalárním proměnným v poli se říká prvky. Prvek je určen indexem a obsahuje hodnotu. Index je číslo. prvním indexem je nula, dalším 1 atd. Skalární proměnné se značí dolarem, ale pole zavináčem. Přesto se dolar používá pro označení jednotlivých prvků pole. Je to svým způsobem logické - prvek pole uchovává sám o sobě jen skalární hodnotu - například číslo - nikoliv seznam hodnot. Zavináč se používá i v případě řezu polem. Řez polem je totiž opět seznamem.

Poznámka - Podotkněme však, že v Perlu 6 budeme i samotné prvky pole označovat zavináčem.

Práce s poli je v Perlu narozdíl striktních jazyků jako Céčko velmi jednoduchá. Žádná deklarace ani alokace. Platí to, co u proměnných - prostě můžeme pole kdykoliv začít používat.

Vyvstává otázka: Máme přeci proměnné, tak proč používat pole? Oproti proměnným mají pole v jistých situacích řadu výhod. Hodí se na jiné typy úkolů a některé by bez nich byly nerealizovatelné. Představme si, že máme databázi nějakých údajů, například jmen, s kterými nahodile manipulujeme. Použijeme-li pole, nemusíme vymýšlet jména tolika proměnných, kolik lidí máme. Navíc ani nemusíme vědět, kolik jich vlastně je. Také můžeme získat počet jmen jediným příkazem nebo jednoduchým cyklem či užitím map smazat ty, jejichž příjmení začíná na S. Kdykoliv můžeme velmi jednoduše přidat další jméno. Zkrátka pole jsou skvělým pomocníkem a ani jednoduché aplikace se bez nich neobejdou.

Vytvoření pole

Pole vytvoříme, stejně jako skalární proměnnou - přiřazením. Levým operandem je identifikátor, začínající zavináčem a na pravo se uvádí v kulaté závorce hodnoty jednotlivých prvků, oddělené čárkami (tedy vlastně seznam):

  @pole = ("hodnota1", "další", "a poslední");

Tím jsme vytvořili tříprvkové pole. Zde je tabulka určující jeho strukturu:

IndexHodnota
0"hodnota1"
1"další"
2"a poslední"

Zajímavá pro nás bude také funkce qw. Přesněji řečeno, nejde o funkci, ale o způsob uvození (proto ji označujeme - stejně jako uvozovky - tučně zeleně). Umožňuje položky v uvozovkách, oddělené čárkou, oddělovat jen mezerou (obecně bílým místem). Řetězec není v uvozovkách ani apostrofech. Užijeme ji nejen při delších výčtech.

Tyto příkazy mají stejný význam:

  @pole = ("a", "b", "c");
  
  @pole = qw(a b c);

Čtení z pole

Pole máme, jak z něj číst? Chceme-li získat hodnotu prvku @pole s indexem x, zápis je následující:

  $pole[x]

Pozor na to, že prvek pole je skalárem (nikoliv seznamem) a označuje se v Perlu 5, jako jsme tomu byli u skalárů zvyklí, dolarem.

Takže, chceme-li získat data z našeho @pole, použijme následující:

  print "Prvek 0: $pole[0]\n";
  print "Prvek 1: $pole[1]\n";
  print "Prvek 2: $pole[2]\n";

Výstup:

  $ perl pole.pl
  Prvek 0: hodnota1
  Prvek 1: dalsi
  Prvek 2: a posledni
  $

Modifikace pole

Pole můžeme editovat i přiřazením do $pole[index]:

  $pole[0] = "Perl";
  $pole[4] = "Linux";

Za předchozí kód přidejme ještě tento:

  print "Prvek 0: $pole[0]\n";
  print "Prvek 1: $pole[1]\n";
  print "Prvek 2: $pole[2]\n";
  print "Prvek 3: $pole[3]\n";
  print "Prvek 4: $pole[4]\n";

Po spuštění dostanete:

  $ perl pole.pl
  Prvek 0: Perl
  Prvek 1: dalsi
  Prvek 2: a posledni
  Prvek 3:
  Prvek 4: Linux
  $

Výstup ukazuje hned několik skutečností. Přiřazením hodnoty do prvku pole přemažeme původní obsah (index 0). Lze přiřadit hodnotu i do prvku, který bezprostředně nenavazuje na předchozí (index 4). Prvek 3 existuje, ale zůstal nedefinovaný. To i přesto, že prvek 4 definován je.

Následující dva zápisy si jsou ekvivalentní:

  @pole = ("a", "b", "c");
  
  $pole[0] = "a";
  $pole[1] = "b";
  $pole[2] = "c";

Zkopírujme obsah jednoho prvku pole do jiného. Je to stejné, jako u obyčejných proměnných.

  @pole = qw(a b c);
  
  $pole[3] = $pole[0]; #do prvku s indexem 3 bude přiřazena hodnota, která je v prvku s indexem 0

Kopírovat můžeme i celá pole.

  @pole = qw(a b c);
  
  @pole2 = @pole; #@pole2 je kopií @pole

Jak @pole, tak @pole2 mají stejný obsah.

Stejně tak můžeme kopírovat část pole:

  @pole = qw(a b c d e);
  
  @pole2 = ($pole[2], $pole[3], $pole[0]);#@pole2 nyní obsahuje prvky 0, 1, 2 s obsahem po řadě c, d, a.

Chceme-li přiřadit prvek z @pole s indexem 7 do @pole2 (index 4) a zároveň prvek @pole s indexem 3 do @pole2 (index 11), lze použít zápis:

  @pole2[7, 3] = @pole[4, 11];

Ekvivalentním zápisem je:

  $pole2[7] = @pole[4];
  $pole2[3] = @pole[11];

Pokud bude málo prvků v hranatých závorkách (ale platí to obecně, pokud přiřazujeme seznam) na pravé straně přiřazení, doplní se nedefinovanými hodnotami. Přebývají-li, jsou ignorovány prvky navíc zprava.

Podobný příklad jako předchozí:

  @pole2 = @pole[4, 11, 25, 94]; #@pole2 nyní obsahuje prvky 0, 1, 2, 3 s obsahem stejným jako prvky s hodnotami 4, 11, 25, 94 v @poli.

Pole můžeme složit i z několika jiných polí.

  @jazyky = qw(Perl Python);
  @cisla = (68, 3.14);
  
  @mix = (@jazyky, @cisla); # obsahuje prvky s hodnotami Perl, Python, 68, 3.14

Přidat na konec pole nějakou hodnotu se dá i následovně (později poznáme lepší způsob - funkci):

  @jazyky = qw(Perl Python);
  @jazyky = (@jazyky, "Ruby");

Seznam proměnných

Perl umožňuje mnoho zvláštních (přesto však nepostrádajích logiku) konstrukcí. Pro zajímavost příklad:

  $p = ("a", "b", "c")[1];
  print $p;

("a", "b", "c") je vlastně seznamem (polem). Z něj se do $p přiřadí prvek s indexem 1.

Stejně jako je seznamem ("a", "b", "c"), může jím být i ($p1, $p2, $p3). Seznamem je dokonce i ($p). Takto zapsané hodnoty v kulatých závorkách jsou seznamem vždy. Poslední případ je sice jednoprvkovým seznamem, ale stále seznamem. Pokud do pole přiřadíme prázdné závorky, pole bude dokonce prázdné.

V další ukázce přiřazujeme jeden seznam do jiného. Na levé straně samozřejmě musí být proměnné.

  ($a, $b) = ("a", "b");
  
  print $a; #a
  print $b; #b

Existuje řada variací tohoto příkladu. Pokračujme v kódu.

  ($a, $b) = ($b, $a); #prohození hodnot v proměnných
  
  print $a; #b
  print $b; #a
  
  @mix = ($a, 1, 2, $b, "Perl"); #b, 1, 2, a, Perl
  @mix2 = ($a, @mix, 4, "Linux") #b, b, 1, 2, a, Perl, 4, Linux

Záporné indexy

Zatím víme, že index označuje pořadí prvku. Mohou být i záporné. V tom případě je hodnota pořadím od konce pole. Pozor na to, že první prvek od konce se značí $pole[-1], nikoliv $pole[-0]. To proto, že $pole[-0] je stejné jako $pole[0].

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

2 a viac rozmerne polia 25.7.2005 09:21 bleskone
  L Re: 2 a viac rozmerne polia 25.7.2005 17:46 Jiří Václavík
    L Re: 2 a viac rozmerne polia 26.7.2005 23:00 bleskone
      |- Re: 2 a viac rozmerne polia 29.7.2005 10:25 Roman Vašíček
      | L Re: 2 a viac rozmerne polia 31.7.2005 00:27 bleskone
      |   L Re: 2 a viac rozmerne polia 31.7.2005 12:07 Jiří Václavík
      L Re: 2 a viac rozmerne polia 31.8.2005 15:08 Hynek (Pichi) Vychodil




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

13.9.2017 8:00 /František Kučera

Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tentokrát netradičně v pondělí: 18. září od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).


Přidat komentář

3.9.2017 20:45 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: Dne 21. září 2017 proběhne v Praze konference "Mobilní řešení pro business". Hlavní tématy konference budou: nejnovější trendy v oblasti mobilních řešení pro firmy, efektivní využití mobilních zařízení, bezpečnostní rizika a řešení pro jejich omezení, správa mobilních zařízení ve firmách a další.
Přidat komentář

15.5.2017 23:50 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve čtvrtek 18. května od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

12.5.2017 16:42 /Honza Javorek
PyCon CZ, česká konference o programovacím jazyce Python, se po dvou úspěšných ročnících v Brně bude letos konat v Praze, a to 8. až 10. června. Na konferenci letos zavítá např. i Armin Ronacher, známý především jako autor frameworku Flask, šablon Jinja2/Twig, a dalších projektů. Těšit se můžete na přednášky o datové analytice, tvorbě webu, testování, tvorbě API, učení a mentorování programování, přednášky o rozvoji komunity, o použití Pythonu ve vědě nebo k ovládání nejrůznějších zařízení (MicroPython). Na vlastní prsty si můžete na workshopech vyzkoušet postavit Pythonem ovládaného robota, naučit se učit šestileté děti programovat, efektivně testovat nebo si v Pythonu pohrát s kartografickým materiálem. Kupujte lístky, dokud jsou.
Přidat komentář

2.5.2017 9:20 /Eva Rázgová
Putovní konference československé Drupal komunity "DrupalCamp Československo" se tentokrát koná 27. 5.2017 na VUT FIT v Brně. Můžete načerpat a vyměnit si zkušenosti z oblasti Drupalu 7 a 8, UX, SEO, managementu týmového vývoje, využití Dockeru pro Drupal a dalších. Vítáni jsou nováčci i experti. Akci pořádají Slovenská Drupal Asociácia a česká Asociace pro Drupal. Registrace na webu .
Přidat komentář

1.5.2017 20:31 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: 25.5.2017 proběhne v Praze konference na téma Firemní informační systémy. Hlavními tématy jsou: Informační systémy s vlastní inteligencí, efektivní práce s dokumenty, mobilní přístup k datům nebo využívání cloudu.
Přidat komentář

15.4.2017 15:20 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě IoT a radiokomunikace? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve středu 19. dubna od 18:30 v Šenkovně (Sokolská 60, Praha 2).
Přidat komentář

5.3.2017 19:12 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: 23. března proběhne v Praze konferenci na téma Cloud computing v praxi. Hlavními tématy jsou: Nejžhavější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, Moderní cloudové služby, Infrastruktura současných cloudů, Efektivní využití cloudu, Nástrahy cloudových řešení a jak se jim vyhnout.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

18.9.2017 14:37 / Rojas
high security vault

15.9.2017 7:33 / Wilson
new zealand childcare jobs

31.8.2017 12:11 / Jaromir Obr
Re: ukůládání dat ze souboru

30.7.2017 11:12 / Jaromir Obr
Národní znaky

27.7.2017 12:24 / Jaromir Obr
Cteni/zapis

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2017) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze