LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Rozhovor s Martinem Kyselou

Dnes jsme se zeptali....

19.3.2005 08:00 | Aleš Hakl | Články autora | přečteno 7922×

jméno: Martin Kysela
záliby: ženy, víno, zpěv a bojová umění
stav: šťastně pod pantoflem

IM: Poslední dobou o Tobě nebylo moc slyšet, čím ses zabýval?
MK: V poslední době jsem se snažil víc vzdělávat a méně flameovat pod články, takže o mně asi (naštěstí) nebylo slyšet tolik jako dřív. :-) Navíc se snažím trošku víc věnovat projektům, které asi nejsou moc vidět, ale považuji je za užitečné.

IM: Mohl bys upřesnit, konkrétně, kterým projektům ses věnoval, popřípadě v jaké jsou fázi?
MK: Většina věcí, které jsem dělal, souvisela buď s gnu.cz nebo s dokumentací a publikacemi s linuxovou tématikou, případně s testováním.

IM: Slyšel jsem, že jsi vydal nějakou knížku, další je v plánu, můžeš to nějak rozepsat?
MK: Zatím mi vyšly dvě knížky - "Přechazíme na Linux" a "Linux - kapesní průvodce administrátora". První knížka se zabývá základním ovládáním GNU/Linuxu a snažím se v ní nastínit práci v textovém i grafickém režimu. Druhá de facto rozšiřuje "probíranou látku" o základní úkony spojené se správou systému.

Brzy vyjde i další knížka o programování v Perlu a v plánu jsou dvě další, o kterých zatím nebudu raději nic prozrazovat.

IM: Pracoval jsi nějakou dobu jako šéfredaktor Linux+, takže máš určitě více informací, než většina z nás. Co bylo dle Tebe hlavní příčinou zániku Software Media?
MK: Šéfredaktorem Linux+ jsem byl jen chvíli a spíše ve formální rovině. Připravil jsem jedno číslo, které už ale nestihlo vyjít, protože Software Media ukončila svoji činost dříve, než bylo číslo odesláno do tisku.

Co bylo příčinou konce SM? To je asi spíš námět na diskusi u piva, než do nějakého článku, ale osobně si myslím, že především neschopnost českého vedení společnosti. Ostatně, Software-Wydawnictwo, které vydává Linux+ teď a s nímž spolupracuji jako korektor českého vydání, celou situaci dál řeší.

IM: Jaké máš plány do budoucna?
MK: Rád bych si našel víc času na některé projekty (začínám například spolupracovat na překladu Debian Weekly News), které jsou mi blízké a svojí myšlenkou mně oslovily. Především bych se ale chtěl méně věnovat počítačům a více nějaké inteligentní činosti, která má smysl (bojová umění, jazyky, cestování). :-)

IM: Umíš/učíš se nějaké cizí jazyky?
MK: Umím docela obstojně anglicky, špatně německy a trochu fušuju do kantonské čínštiny. Jinak mně ale poslední dobou hodně láká latina.

IM: Kam by ses rád podíval?
MK: Pokud všechno dobře půjde, měl bych jet letos s kamarádem na Aljašku. Už se nemůžu dočkat. Moc se těším na přírodu, řeky, medvědy,... Jinak mně hodně láká oblast jižní Ameriky a větší část Asie.

IM: Čím se teď živíš?
MK: Většinou jídlem, občas i pitím. :-)

IM: Na jaké distribuci pracuješ?
MK: Doma používám SUSE LINUX 9.2 a na mém serveru běží Debian GNU/Linux. Dle mého názoru je to ideální kombinace. Alespoň pro moje potřeby.

IM: Už jsi změnil svůj názor na "uživatelsky přívětivé" distribuce jako je Mandrake či SUSE?
MK: Proti SUSE jsem nikdy nic neměl. Naopak, je to distribuce, ke které mám už od verze 6.0 pozitivní vztah. Na Mandrakelinux jsem svůj názor změnil. Uznávám, že je to zajímavá distribuce. Na server bych si ji ale asi nedal a na desktopu ji kvůli tomu také používat nezačnu. :-)

Každopádně si vážím práce, kterou odvádí tým lidí pracujících na MDK, protože řada jejich výtvorů se dostane do oficiálních vydání. Hlavně oceňuji práci, kterou v ČR odvádí společnost QCM a samozřejmě především Ivan Bíbr a tým lidí kolem něj.

IM: Nemyslíš si, že komerční distribuce jako je Mandrake nebo SUSE jsou oproti těm nekomerčním jako je Debian nebo Slackware o něco dále? A že se to bude časem prohlubovat?
MK: To si rozhodně nemyslím. V první řadě nepovažuji Mandrakelinux za čistě komerční distribuci. Navíc "komerčnost" skutečně komerčních distribucí se podle mého názoru projevuje úplně jinak, než vyšší kvalitou jejich součástí.

Debian a Slackware mají jiný model vývoje než třeba Mandrakelinux, který někomu vyhovuje víc a někomu méně. Není to podle mě otázka toho, jestli je distribuce napřed nebo pozadu, ale spíš toho, na jakou uživatelskou základnu se orientuje.

IM: Jak hodnotíš současnou situaci českých linuxových webů?
MK: Jako čtenář ji hodnotím relativně pozitivně. Abclinuxu nabízí řadu zajímavých služeb a propracované diskusní fórum, kam se naučili čtenáři chodit a přispívat. Linuxsoft se zaměřuje na hodně zajímavá témata článků a vydává kvalitní aktuality. Navíc je mi velmi sympatické, že se zaměřuje skutečně na komunitu - levná školení, zajímavá setkání na Linuxových pátcích a samozřejmě nesmí chybět výborná kamenná prodejna všeho, co s GNU/Linuxem souvisí. Co mě trošku mrzí je současná situace kolem dalších portálů. Myslím si, že root hodně ztrácí nepřesným cílením článků a malou podporou komunity v jiných úrovních. A Linuxzone je dočasně na bodu mrazu...

IM: Myslíš si, že je tu prostor pro další český linuxový web? Jestli ano, na co by se měl dle Tebe zaměřit? Jakou mezeru na trhu by měl vyplnit?
MK: Co mi na českém Internetu chybí a do čeho jsem se chtěl už dávno pustit sám, je web zaměřený na aktuální dění. Zpravodajský web z oblasti GNU/Linuxu a svobodného software. To je něco, co bych já osobně uvítal. I když je pravda, že z velké části je tato úloha kvalitně zastoupena nejrůznějšími aktualitami na už existujících webech.

IM: Nechceš trochu rozebrat situaci kolem Linuxzone? Přeci jenom se vynořují různé fámy... :-(
MK: V zásadě není moc co říct. Provoz Linuxzone byl dočasně velmi razantně omezen a plánuje se trošku aktivnější a živější spuštění s poměrně zajímavými a novými službami. Pokud všechno vyjde, za pár měsíců bude Linuxzone zpět v plné kráse.

IM: Co byly, dle Tebe, v posledni době největší události v linuxovém světě?
MK: Zcela určitě veškeré dění kolem softwarových patentů. Sice to není přímo "dění v linuxovém světě", protože softwarové patenty se dotýkají všech, ať už používají jakékoliv prostředí jakéhokoliv operačního systému, ale právě komunita lidí kolem GNU/Linuxu a svobodného software vystupuje proti swpat asi nejvýrazněji.

Z dalších věcí hodně sleduji dění kolem OSI a vnášení "pořádku" mezi licence open source.

IM: Provozuješ server gnu.cz, jaké jsou jeho cíle? Jsi například v kontaktu se Stallmanem?
MK: Cíle serveru gnu.cz se dají shrnout do jednoho bodu - "podpora svobodného software a projektu GNU v České republice". Bohužel jsem příliš liný a časově vytížený na to, abych se o projekt staral nějak aktivněji. Nicméně situace se začíná měnit a já pevně věřím, že už brzy budou uživatelé a návštěvníci využívat řadu nových, a pro ně zajímavých, služeb.

S Richardem Stallmanem v kontaktu jsem, i když už jen sporadicky. Před časem jsme domlouvali určité formy spolupráce, tak uvidíme, jak se všechno dál vyvine.

IM: Jestli se Ti chce oslovit naše čtenáře, aby se na gnu.cz nějak podíleli, máš možnost. :-)
MK: Díky, díky. Velmi uvítám každého, kdo by se chtěl zapojit do překladu anglických textů do češtiny. Dále jsme otevřeni všem zajímavým nápadům, takže máte-li nějakou zajímavou myšlenku a myslíte si, že by mohla zajímat více lidí a bylo by vhodné propojit ji s gnu.cz, určitě se ozvěte. :-)

IM: Co si myslíš o Stallmanovi?
MK: RMS je určitě jednou z nejvýznamnějších a nejviditelnějších osobností ve světě IT vůbec. Jako takového ho uznávám a respektuji a jsem velice rád, že jsem se mohl podílet na organizaci jeho návštěvy ČR v uplynulém roce.

Nicméně osobnostně mi zrovna příliš nesedne a přiznám se, že právě při oné návštěvě jsem musel často zatínat zuby. Dále bych to ale nerozváděl.

IM: Jakou úlohu, podle Tebe, má Linus Torvalds?
MK: Linus je nejen skvělý programátor, ale i vizionář, který táhne linuxovou komunitu dál. Samozřejmě to není jen úloha Linuse a bez dalších schopných lidí (AC, AM,...) bychom asi dnes neměli to, co máme.

Pokud ale touto otázkou narážíš na kritiku, kterou průběžně na adresu Linuse vznáší RMS, pak musím říct, že můj názor se od Stallmanova v tomto směru poměrně výrazně odlišuje.

IM: Jak vůbec dopadla ta roztržka s Linuxsoftem?
MK: Vše bylo v dobrém vyřešeno a urovnáno, děkuji za optání.

IM: Myslíš si, že jsou aplikace, které v GNU/Linuxu ještě stále chybí?
MK: Určitě ano. Hodně se teď mluví například o dalším směru vývoje GIMPu a já pevně věřím, že pokud se do nastíněných vizí někdo pustí, můžeme se brzy dočkat slušné konkurence pro Adobe Photoshop a při kombinaci s dalšími nástroji (Inkscape, Scribus) i pro celý balík společnosti Adobe.

IM: Co je, dle Tebe, největší výhodou GNU/Linuxu oproti MS Windows?
MK: Nerad bych srovnával dva systémy bez nějakého kontextu. Jsem přesvědčený o tom, že i MS Windows mohou řadě lidí plně vyhovat a není tedy nejmenší důvod, aby přecházeli na GNU/Linux či jakýkoliv jiný operační systém. Donucování uživatelů k přechodu za každou cenu podle mého názoru není správná cesta.

Co ale já považuji z obecného hlediska za výhodu GNU/Linuxu je otevřenost a relativní licenční benevolence všech stěžejních částí systému.

IM: Myslíš, že někdy bude mít GNU/Linux na desktopech převahu nad MS Windows? Jestli ano, kdy to bude?
MK: Bohužel nejsem děd Vševěd ani Všeználek (i když se tak možná občas tvářím :-)). Osobně je mi srdečně jedno, jestli bude nebo nebude mít GNU/Linux někdy na desktopech převahu nad MS Windows. Já budu rád, když systém a rychlost vývoje software, který ke své práci a zábavě používám já, bude nadále pokračovat současným tempem. Jestli ale GNU/Linux "porazí" MS Windows, to je mi opravdu jedno.

IM: Co bys chtěl vzkázat našim čtenářům?
MK: Carpe diem!

IM: Děkujeme za rozhovor.
MK: Já též.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

latina 19.3.2005 13:35 Robert "bobi" Kheck
L Re: latina 19.3.2005 14:05 Martin Kysela
  L Re: latina 19.3.2005 14:16 Robert "bobi" Kheck
    L Re: latina 19.3.2005 15:03 Martin Kysela
ženy, víno, zpěv 21.3.2005 01:03 Jan Houštěk
L Re: ženy, víno, zpěv 21.3.2005 07:46 Martin Kysela
Zajimalo by mne 21.3.2005 01:15 Speedking
  |- Re: Zajimalo by mne 21.3.2005 02:20 Jan Houštěk
  L Re: Zajimalo by mne 21.3.2005 07:47 Martin Kysela
    L Re: Zajimalo by mne 21.3.2005 08:59 bibri




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

31.7.2014 7:13 /MaReK Olšavský
Nové verze se dočkali uživatelé LibreOffice, jimž aktualizace na verzi 4.3 přinese například lepší podporu OOXML, podporu monstrózních odstavců, nebo vylepšení pivot tabulek. BTW: V ČR brzy vyjde kniha o LO Writeru.
Přidat komentář

31.7.2014 7:13 /MaReK Olšavský
Někteří zarytí programátoři v PHP možná pamatují PHP-GTK, díky němuž mohli svůj oblíbený jazyk využívat i pro napsání desktopové aplikace. Nový projekt wxPHP (neboli wxWidgets for PHP) umožňuje totéž, leč nad projektem lépe použitelným napříč různými OS. (Na málo známý projekt Upozornil Michael Larabel.)
Přidat komentář

31.7.2014 7:13 /MaReK Olšavský
Magelan představil svou první navigaci s Androidem. Ostatní navigace zatím využívají Windows Mobile. Do světa navigací a map patří i oznámení Canonicalu o nasazení Nokia HERE do Ubuntu for Phones.
Přidat komentář

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
O roli svobodného software ve vzdělávání se začalo mluvit především v souvislosti s nástupem online školení/kurzů. F/L/OSS jako klíčovou součást vzdělávání vyzdvihujá i Anant Agarwal, CEO EDx.
Přidat komentář

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
Do Debianu 8 by se nejspíše mohl vrátit FFmpeg. „Válka“ FFmpeg vs. Libav tak bude pokračovat i na „území Debianu“.
Přidat komentář

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
VLC je mocný nástroj pro práci s A/V daty, ale většina uživatelů používá pouze přehrávač. Sílu VLC, ve spojení s dalšími svobodnými nástroji, poodkrývá článek Sama Deana, doplněný odkazy na podrobnosti o jednotlivých nástrojích.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Dalším úspěšným příkladem nemalé finanční úspory díky F/L/OSS se stalo francouzské město Toulouse, jež má ušetřeno 1 mil. € po přechodu na LibreOffice. Změnili jen kancelářský balík, příklad Mnichova, kompletní přechod na F/L/OSS, by určitě znamenal vyšší úsporu.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Těžba bitcoinů s Raspberry Pi zní jako nesmysl, ale článek na webu Linux User ukazuje, že to jde. Velké množství vytěžených bitcoinů však nečekejte, vzhledem k výkonu RPi.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

30.7.2014 22:04 / Petr Ježek
DVB-T

27.7.2014 17:55 / Jabu
Re: instalace modemu Huawei E352 v Ubuntu 14.04

25.7.2014 7:06 / MaReK Olšavský
Re: ksplice

24.7.2014 8:06 / Stanislav David
ksplice

15.7.2014 6:16 / MaReK Olšavský
2017

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online