LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Java (10) - Kontejnery I.

Kontejnery (v Javě obvykle nazývané "kolekce") jsou objekty, které nám umožňují snadno a efektivně spravovat variabilní hromadná data. Dají se s nimi dělat úžasné věci.

23.3.2005 15:00 | Lukáš Jelínek | Články autora | přečteno 70655×

Úvod do problematiky

Proč kontejnery

Pole, s nimiž jsme se seznámili v předchozích kapitolách, mají několik zásadních nevýhod. Nemohou měnit svoji velikost (mají předem daný počet prvků), lze k nim přistupovat jen podle číselného indexu, řazení prvků se musí provádět externě a explicitně, k manipulacím s poli nelze přidávat vedlejší efekty (které se někdy hodí). Proto už hodně dávno vzniklo něco, čemu se obecně říká kontejnery.

Kontejner je datový objekt, obsahující "v sobě" nějaké další objekty, ke kterým lze různým způsobem přistupovat a pracovat s nimi. Podle způsobů uložení dat a práce s nimi rozlišujeme různé druhy kontejnerů a při jejich použití si vždy vybereme ten, který se pro daný případ nejlépe hodí.

V Javě se kontejnerům většinou říká kolekce (proto budu v dalším textu používat i tento termín), jejich chování se částečně podobá kontejnerům, které programátoři v C++ znají z knihovny STL. S javovskými kolekcemi se však pracuje trochu odlišně - dá se říci názorněji, avšak za cenu většího množství napsaného kódu.

The Collections Framework

Pod tímto názvem (dále budu používat "CF") se skrývá celý systém rozhraní a tříd, které bezprostředně souvisí s kolekcemi. Naprostou většinu z nich najdeme v balíku java.util (na jiné umístění včas upozorním). Důležitým faktem je, že v Javě 5.0 (tj. od JDK 1.5.0) došlo v CF k významným změnám (které CF částečně posunuly směrem k STL). Všechna další vysvětlení a příklady se budou týkat JDK verze 1.4.2, změny provedené ve verzi 1.5.0 uvedu na závěr.

Práce s kolekcemi se rozhodně neomezuje jen na knihovnu CF, právě naopak. S výhodou si můžeme vytvářet vlastní kontejnery a implementovat např. různé vedlejší efekty operací, vlastní způsob uložení dat (když to hodně přeženu, kontejner lze třeba i přímo napojit na databázi), přidávat své vlastní operace atd. Kdo si dobře zažije práci s hotovými objekty, sám přijde na to, co mu případně chybí.

Důležité pojmy

I když není dobré přehánět to se suchou teorií, zde se jí (v zájmu dobrého pochopení funkce jednotlivých kontejnerů) težko vyhneme. Ale nebude jí mnoho...

Iterátor je prostředek zajišťující sekvenční přístup k datům. Pracuje krokově, v každém dalším poskytne přístup k dalšímu prvku. Používá se tehdy, když potřebujeme postupně pracovat s jednotlivými prvky a buď nezáleží na pořadí, nebo pořadí vyplývá z vlastností kolekce, nad níž iterátor pracuje. Potřebujeme-li pracovat s prvky právě tímto způsobem (např. z každého něco přečíst), měli bychom vždy používat iterátory, protože bývají implementovány tak, aby to pro uvedené použití bylo nejrychlejší.

Porovnatelnost objektů je důležitá vlastnost, kterou potřebujeme pro uložení do některých kontejnerů. Je to tehdy, když se objekty uspořádávají v přirozeném pořadí (v základním způsobu uspořádání). Zjišťuje se, zda jsou objekty sobě rovny, nebo je jeden z nich "větší" či "menší" než druhý (u číselných hodnot je význam jasný; ostatní datové objekty mohou mít porovnatelnost implementovánu prakticky libovolným způsobem). V Javě je porovnatelnost zaručena tím, že třída implementuje rozhraní Comparable (obsahuje jedinou metodu compareTo()).

Většina standardních tříd rozhraní Comparable neimplementuje - ani tam není vše ztraceno. Můžeme totiž vytvořit tzv. komparátor (rozhraní Comparator), který lze použít neomezeně, s libovolnými objekty (záleží pouze na jeho implementaci). Komparátor zajišťuje úplné uspořádání objektů (pomocí operací porovnání a testu rovnosti), můžeme ho použít jak při explicitním řazení prvků, tak ho předat některým kolekcím pro použití k vnitřnímu uspořádání.

Volba vhodného kontejneru

I když u každého typu kontejneru vždy vysvětlím, k čemu se daný typ hodí, obecný úvod udělám ihned. Máme totiž k dispozici širokou škálu kolekcí v různých kategoriích a správná volba je důležitá z hlediska dobré funkce programu a jeho rychlosti. Obvykle posuzujeme tato hlediska:

  • Způsob práce (sekvenční nebo náhodný přístup) - různé typy kontejnerů se hodí pro určité způsoby přístupu, je nutné s tím předem počítat. Lze říci, že kolekce vhodné pro náhodný přístup se dají docela dobře použít i pro přístup sekvenční, ale spotřebuje se vždy více paměti, než by bylo nutné při volbě kolekce přímo pro sekvenční přístup.
  • Četnost čtení, přidávání, odebírání, přesunů - platí totéž co pro náhodný a sekveční přístup. Je dobré si toto předem ujasnit, při nejasnosti provést během ladění testy s různými typy kolekcí a měřit rychlost a spotřebu paměti (i když se to někdy dělá dost špatně). Je třeba si rovněž uvědomit, že ne všechny kontejnery musí nutně implementovat všechny manipulační operace.
  • Vláknová bezpečnost - k vláknům se dostaneme sice až někdy později, ale už teď je důležité, že by během manipulačních operací kontejneru (kdy je kontejner v nekonzistentním stavu) k němu nemělo přistupovat více vláken. Musí se "nějak" zajistit synchronizace přístupu - některé kolekce synchronizaci obsahují (spíše ty starší), jiné nikoliv (je to rychlejší). Pokud použijeme kontejner bez synchronizace a mohlo by dojít k současnému přístupu více vláken, je třeba synchronizovat přístup přímo v programu.
  • Volba vhodného rozhraní - při vlastní práci s kolekcemi (kromě jejich vytváření) je vhodné používat rozhraní, která jsou společná většímu počtu kolekcí. Kód je pak obecnější a usnadní se tím případná změna implementační třídy kolekce.

Poznámky pro programátory v C++

Tvůrci Javy říkají, že zatímco v STL jsou středobodem iterátory, v javovských kolekcích jsou podružnou záležitostí - v řadě případů se obejdeme bez nich. Skutečně, u spousty použití kontejnerů v Javě o iterátory ani nezavadíme. Dostaneme se k tomu později v příkladech.

Příjemnou věcí je naopak fakt, že narozdíl od STL se javovské kolekce chovají na všech platformách stejně (jako většina věcí v Javě). Další podstatný rozdíl je ten, že v Javě se obecně nevyskytují (až na malé výjimky), narozdíl od C++, přetížené operátory - to platí i pro kontejnery a s nimi spojené iterátory. Pracujeme s nimi prostřednictvím volání různých metod.

Základy práce s kolekcemi

Jednoduchý příklad

Než se pustíme do postupného poznávání světa The Collections Framework, bude dobré si nejprve ukázat, co to vlastně umí. Jako příklad jsem zvolil práci se třídou Vector, která byla jednou z prvních implementací kontejnerů (ještě před vznikem CF) a představuje vlastně pole s proměnnou velikostí:

Vector v = new Vector();  // vytvoří instanci s výchozími parametry

v.add("abcd");            // vloží textový řetězec
v.add(new Integer(6));    // vloží celé číslo
v.add(1, "efgh");         // vloží textový řetězec na pozici 1

System.out.println("Na pozici 1 je: " + v.elementAt(1));

System.out.println("Obsah vektoru:");
Iterator it = v.iterator();
while (it.hasNext()) {            // opakuj, dokud jsou položky
  System.out.println(it.next());  // tisk další položky
}

v.clear();      // smazání obsahu

V uvedeném příkladě se vytvoří instance třídy Vector s výchozími parametry. Pak do něj přidáme tři objekty: řetězec (přidá se na konec), celé číslo (opět na konec) a znovu řetězec (vloží se na pozici 1, data od této pozice se tím posunou). Indexy se (stejně jako u polí) číslují od nuly. Pokud chceme vložit primitivní datový objekt, musíme použít "zapouzdřující" referenční typ - v tomto případě pro int použijeme typ Integer.

Na dalším řádku je vidět přímý přístup k prvku přes jeho index. Metoda elementAt pracuje obdobně jako operátor hranatých závorek u polí - a to včetně toho, že se při přístupu mimo platný rozsah vyvolá výjimka ArrayIndexOutOfBoundsException. Co se naopak liší, je vrácený typ. U polí jsme zvyklí na to, že máme vždy hodnotu toho typu, jakého je pole. U kolekcí tomu tak není, prvky se vrací jako typ Object a o správné přetypování se musíme postarat sami. Ve výše uvedeném případě na tom nezáleží, neboť se stejně vše převede na řetězec.

Pak tu máme ukázku práce s iterátorem. Ten získáme obecně metodou iterator() a pracujeme s ním pomocí dvojice metod hasNext() (zjistí, zda jsou k dispozici další položky) a next() (vrátí následující položku). Prvky jsou opět v podobě referencí na Object. Závěrečné volání vymaže obsah celého vektoru (odstraní všechny položky).

Výše uvedený příklad a další podobný (složitější) najdete i s komentáři v ukázkovém zdrojovém souboru ContainerExample.java, který si můžete stáhnout a zkompilovat. Pozn.: Pokud budete zkoušet kompilovat na Javě 5.0 (JDK 1.5.x), kompilátor vypíše varování. Nedělejte si s ním starosti, brzy si řekneme, proč to dělá.

Podrobnější seznámení s kolekcemi

Doufám, že jsem vás tímto nezáživným, obecným a téměř ryze teoretickým úvodem do světa javovských kontejnerů neznechutil natolik, že byste o ně ztratili zájem. Byla by to škoda, příště totiž přijde řada na jednotlivé kategorie a konkrétní implementace kolekcí - jak pracují, co umí a neumí, k čemu se hodí a jak je správně použít.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Pěkné... 25.3.2005 12:51 Lukáš Zapletal
L Re: Pěkné... 25.3.2005 13:43 Lukáš Jelínek
Vector 29.1.2008 09:54 Jan Kurš




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

1.12.2016 22:13 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve čtvrtek 8. prosince od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Sraz bude tentokrát tématický. Bude retro! K vidění budou přístroje jako Psion 5mx nebo Palm Z22. Ze svobodného hardwaru pak Openmoko nebo čtečka WikiReader. Přijďte se i vy pochlubit svými legendami, nebo alespoň na pivo. Moderní hardware má vstup samozřejmě také povolen.
Komentářů: 1

4.9.2016 20:13 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: Dne 22.9.2016 proběhne v Praze konference Cloud computing v praxi. Tématy bude např. nejnovější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, provozování ERP v cloudu, o hostování různých typů softwaru, ale třeba i o zálohování dat nabízeném podnikům formou služby.
Přidat komentář

1.9.2016 11:27 /Honza Javorek
Česká konference o Pythonu, PyCon CZ, stále hledá přednášející skrz dobrovolné přihlášky. Máte-li zajímavé téma, neváhejte a zkuste jej přihlásit, uzávěrka je již 12. září. Konference letos přijímá i přednášky v češtině a nabízí pomoc s přípravou začínajícím speakerům. Řečníci mají navíc vstup zadarmo! Více na webu.
Přidat komentář

27.8.2016 8:55 /Delujek
Dnes po 4 letech komunitního vývoje vyšla diaspora 0.6.0.0
diaspora* je open-source, distribuovaná sociální síť s důrazem na soukromý
Více v oficiálním blog-postu
Přidat komentář

24.8.2016 6:44 /Ondřej Čečák
Poslední týden CFP LinuxDays 2016; pokud byste rádi přednášeli na LinuxDays 2016 8. a 9. října v Praze, můžete svůj příspěvek přihlásit, následovat bude veřejné hlasování.
Přidat komentář

9.8.2016 22:56 /Petr Ježek
Zařazení souborového systému reiser4 do jádra 4.7 znamená konečně konec patchování jádra jen kvůli možnosti použít reiser4.
Přidat komentář

12.7.2016 13:14 /František Kučera
Spolek OpenAlt zve na 130. distribuovaný sraz příznivců svobodného softwaru a otevřených technologií (hardware, 3D tisk, SDR, DIY, makers…), který se bude konat ve čtvrtek 21. července od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

11.7.2016 16:53 /Redakce Linuxsoft.cz
Konference LinuxDays hledá přednášející. Přihlášky poběží do konce prázdnin, v září bude hlasování a program. Více na https://www.linuxdays.cz/2016/cfp/.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

10.12.2016 11:01 / jeorge
kitchen designer

7.12.2016 8:10 / Hamon
scottish cottages

4.12.2016 22:54 / František Kučera
Dárek

9.11.2016 7:42 / Mane
hardwood floor waxing

8.11.2016 13:38 / Mira
Konfigurace maldet na Centos serveru

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2016) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze