LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Programy, které musíte mít (7) - Webové prohlížeče

Firefox mini logo Dnes se podíváme na dva populární prohlížeče, které v linuxu běží, a sice na Firefox a Operu. Mimochodem, bez použití webového prohlížeče byste tento text pravděpodobně nemohli číst.

7.2.2005 06:00 | Ondřej Čečák | Články autora | přečteno 20207×

Úvodem zmíním, že přímo na tomto serveru už vyšla série tří článků na téma webových prohlížečů (viz první díl). Na rozdíl od tohoto malého seriálu se dnes podíváme na alternativní prohlížeče ještě trošku jinak.

Co to je webový prohlížeč

Webový prohlížeč je program, který umožňuje prohlížení webových stránek s různým obsahem – kromě původního textu nyní běžně uvidíte různé obrázky, animace a zvuky.

Na platformě MS Windows je v současné době nejpoužívanější prohlížeč Microsoft Internet Explorer (zřejmě díky tomu, že Microsoft zneužil svého monopolního postavení – mj. totiž začleňoval IE do Windows a dost tak znevýhodnil konkurenční Netscape). Není žádné tajemství, že IE je děravý (= nebezpečný pro používání; ostatně podívejte se sami) a zastaralý (webdesigneři by vám mohli vyprávět, jak může být obtížné vyladění stránek pro IE, nehledě na to, že i pro uživatele může být nepohodlný – např. nepodporuje tabbed-browsing a jeho blokace pop-up oken se mi zdá dost těžkopádná.

Možné problémy

To, že uživatelé Windows používají děravý prohlížeč a sami si tím komplikují život, nám v tuto chvíli může být celkem jedno. Co nám jedno není je přístup některých lidí – díky nedodržování standardů definovaných konsorciem W3C (např. HTML) se stává, že se některé stránky nezobrazí korektně. Pokud se například jedná o stránku se sbírkou vtipů, tak nás to sice trochu zamrzí, ale není to zase tak strašné. Horší je, pokud nejsou uživatelům "alternativních prohlížečů" přístupné např. stránky státní správy, internetových bankovnictví a nebo internetových obchodů. Přístup k problému se liší od provozovatele k provozovateli – někde na změně pracují, jinde na uživatele jiných prohlížečů než je IE sprostě kašlou a některé stránky už nemusí být aktualizovány. Ze strany vývojářů prohlížečů přichází drobné ústupky, ale vina je především na autorech a provozovatelích daných stránek, takže pokud na nějakou nefunkční stránku narazíte, nebojte se o tom dát majiteli vědět (uživatelé Mozilly/Firefoxe mohou také zanechat zprávu o nedostupném webu v projektu Technické evangelizace na stránkách CZilla.cz).

Prohlížeče v GNU/Linuxu

V linuxu máte výběr webových prohlížečů více než bohatý, můžete používat například prohlížeče Firefox/ Mozilla, Opera, Konqueror, Epiphany, textový Links a nebo třeba odlehčený Dillo. V dnešním článku se podíváme blíže na prvně jmenované – tedy na Firefox a Operu.

Firefox

Firefox je svobodný (free) program s otevřeným zdrojovým kódem (open source). Vyvíjen je pod záštitou Mozilla Foundation a nahradil Mozillu (nyní nazývanou spíše Mozilla Suite) na pozici oficiálního browseru Mozilla Foundation (stalo se tak po vydání verze 1.0, která vyšla 9. listopadu 2004 – pár dnů na to se to oslavovalo na celém světě, včetně oslavy v Praze).

Neměl bych zapomínat na vysvětlení názvu – lidé si často myslí, že Firefox je liška (z angličtiny fire – oheň, fox – liška). Není tomu tak, firefox je přezdívka pro pandu červenou (tedy zvíře lišce dost podobné, leč docela jiné). Nedávno proběhla úspěšně akce na podporu dvou exemplářů žijících v pražské zoo; panda červená je vedena jako ohrožený druh, takže jejich podporu ocení nejenom uživatelé Firefoxe :).

V době vydání verze 1.0 se kolem Firefoxu strhl veliký poprask, dělaly se různé propagační akce, webem prošlo nespočet stránek a především – počet spokojených uživatelů rychle narůstal.

Instalace

Firefox si můžeme nainstalovat dvěma způsoby. Ten pohodlnější, mnou doporučovaný a systémově čistší (kvůli pozdějším updatům, upgradům) je instalace distribučního balíčku. Balíček mozilla-firefox můžete nainstalovat pomocí balíčkovače (instalace software).

Druhou možností je stažení aktuální verze – linuxového instalátoru ze stránek http://www.czilla.cz/download/ (bezmála 9 MB). Firefox se pak instaluje rozbalením příkazem gzip -d firefox-1.0.installer.tar.gz; tar -xf firefox-1.0.installer.tar a spuštěním instalace (systémově po všechny uživatele jako superuživatel root) su (přepne na superuživatele), firefox-installer/firefox-installer (spustí grafickou instalaci) a exit (přepne zpět na obyčejného uživatele). Vhodný adresář pro instalaci na víceuživatelské systému je /usr/local/firefox/.

Ať tak či tak, výsledkem by měl být fungující Firefox.

instalace pomocí balíčku je poměrně pohodlná *** instalací z archivu zase získáte aktuální verzi *** každopádně výsledkem by měl být spuštěný a fungující Firefox

Klady/zápory

Firefox je rozhodně vyzrálý a plně funkční webový prohlížeč se zajímavými možnostmi rozšíření. Jednou z jeho výhod je i multiplatformnost – můžete ho používat např. i na Windows (takže případně poslouží jako mezistupeň migrace z MS Windows na GNU/Linux).

Klady:

  • cena :)
  • oproti MS IE bezpečnost
  • komfortní práce s programem (tabbed-browsing, blokování pop-up oken, ...)
  • multiplatformnost (tj. běží na různých OS – Linux, Windows, Mac OS X)
  • velké množství pluginů, které rozšiřují funkčnost (viz článek Firefox – rozšíření), skiny (snadná úprava vzhledu)
  • pěkné propagační stránky firefox.czilla.cz

Zápory:

  • různé pluginy třetích stran mohou způsobovat nestabilitu celého programu
  • i když by měl být Firefox rychlejší než browser v Mozilla Suite, stále může být pro některé (staré) počítače moc náročný

Opera

Webový prohlížeč Opera má v sobě na rozdíl od Firefoxe obsaženy některé další komponenty – emailového/news klienta, IRC klienta a další. Hlavním rozdílem je ovšem způsob vývoje a distribuce – Opera je komerční software s uzavřeným zdrojový kódem (closed-source), což pro vás znamená, že pokud ji chcete používat, musíte zaplatit (za linuxovou licenci $39) a nebo snést malý reklamní proužek.

Výhodou Opery je především její rychlost (ne nadarmo se označuje za nejrychlejší prohlížeč na světe) a vybavenost – s některými funkcemi pro usnadnění prohlížení přišla dokonce jako první.

Instalace

Instalovat můžete opět dvěma způsoby, buďto nainstalováním balíčku opera a nebo stažením archivu/balíčku z webu Opery (RPM balíček pro Mandrake 10.0 má zhruba 4 MB). Jednoduchým klepnutím na balíček vás systém požádá o heslo superuživatele a Operu nainstaluje.

instalace distribučního balíčku *** instalování staženého balíčku *** výsledek v případě úspěchu

Klady/zápory

Opera je (stejně jako Firefox) jedním z nejpopulárnějších prohlížečů – je rychlý, obsahuje mnoho použitelných funkcí a běží na různých operačních systémech a dokonce i architekturách. Někomu ovšem může vadit, že je komerční a s uzavřeným zdrojovým kódem.

Klady:

  • rychlost ve snad všech ohledech
  • bezpečnost, vybavení pro komfortní prohlížení
  • možnost fulltextového vyhledávání v oblíbených a navštívených stránkách, kontaktech apod.
  • malá velikost instalačního archivu
  • lokalizace, viz http://www.operacesky.net/ nebo http://www.opera.unas.cz/
  • multiplatformnost (tj. běží na různých OS a architekturách)

Zápory:

  • komerční (buďto musíte platit nebo snést reklamu)
  • closed-source (uzavřený zdrojový kód)

a ti ostatní

Použitelné jsou také prohlížeče Konqueror (výchozí prohlížeč grafického prostředí KDE, jeho výhodou je o něco menší náročnost a větší rychlost než u Firefoxe) a Epiphany (výchozí pro GNOME s jeho look&feel) . Existují také textové prohlížeče (links, lynx), které (jak je patrné z názvu) zobrazují text a lze je snadno použít v konzoli.

Závěr

S webovými prohlížeči v GNU/Linux naštěstí není tolik problémů – pokud se budete vyhýbat nefunkčním stránkám ignorantů, bude vše fungovat dle vašich představ. Navíc oproti MS IE jsou dnes blíže představené prohlížeče modernější, bezpečnější a celkově funkčně lepší ... zkrátka programy, které musíte mít. :)

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Klady Opery 7.2.2005 09:58 Keny Otter
L Re: Klady Opery 7.2.2005 16:22 Ondřej Čečák
Zase FF.... 7.2.2005 11:44 Honza "tux" Friesse
|- Re: Zase FF.... 7.2.2005 16:10 Ondřej Čečák
| |- Re: Zase FF.... 7.2.2005 16:15 Ondřej Čečák
| L Re: Zase FF.... 7.2.2005 18:09 Honza "tux" Friesse
L Re: Zase FF.... 7.2.2005 16:13 Jan Houštěk
  L Re: Zase FF.... 7.2.2005 18:20 Honza "tux" Friesse
    L Re: Zase FF.... 7.2.2005 20:21 Jan Houštěk
      L Re: Zase FF.... 7.2.2005 20:35 Honza "tux" Friesse
        |- Re: Zase FF.... 7.2.2005 21:02 Ondřej Čečák
        | L Re: Zase FF.... 7.2.2005 22:11 Honza "tux" Friesse
        L Re: Zase FF.... 7.2.2005 22:41 Jan Houštěk
Epiphany 7.2.2005 12:28 Martin Bajer
L Re: Epiphany 7.2.2005 16:25 Ondřej Čečák
Galeon 8.2.2005 11:25 Jaroslav Kucera
  L Re: Galeon 8.2.2005 18:40 Ondřej Čečák




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

13.9.2017 8:00 /František Kučera

Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tentokrát netradičně v pondělí: 18. září od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).


Přidat komentář

3.9.2017 20:45 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: Dne 21. září 2017 proběhne v Praze konference "Mobilní řešení pro business". Hlavní tématy konference budou: nejnovější trendy v oblasti mobilních řešení pro firmy, efektivní využití mobilních zařízení, bezpečnostní rizika a řešení pro jejich omezení, správa mobilních zařízení ve firmách a další.
Přidat komentář

15.5.2017 23:50 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve čtvrtek 18. května od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

12.5.2017 16:42 /Honza Javorek
PyCon CZ, česká konference o programovacím jazyce Python, se po dvou úspěšných ročnících v Brně bude letos konat v Praze, a to 8. až 10. června. Na konferenci letos zavítá např. i Armin Ronacher, známý především jako autor frameworku Flask, šablon Jinja2/Twig, a dalších projektů. Těšit se můžete na přednášky o datové analytice, tvorbě webu, testování, tvorbě API, učení a mentorování programování, přednášky o rozvoji komunity, o použití Pythonu ve vědě nebo k ovládání nejrůznějších zařízení (MicroPython). Na vlastní prsty si můžete na workshopech vyzkoušet postavit Pythonem ovládaného robota, naučit se učit šestileté děti programovat, efektivně testovat nebo si v Pythonu pohrát s kartografickým materiálem. Kupujte lístky, dokud jsou.
Přidat komentář

2.5.2017 9:20 /Eva Rázgová
Putovní konference československé Drupal komunity "DrupalCamp Československo" se tentokrát koná 27. 5.2017 na VUT FIT v Brně. Můžete načerpat a vyměnit si zkušenosti z oblasti Drupalu 7 a 8, UX, SEO, managementu týmového vývoje, využití Dockeru pro Drupal a dalších. Vítáni jsou nováčci i experti. Akci pořádají Slovenská Drupal Asociácia a česká Asociace pro Drupal. Registrace na webu .
Přidat komentář

1.5.2017 20:31 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: 25.5.2017 proběhne v Praze konference na téma Firemní informační systémy. Hlavními tématy jsou: Informační systémy s vlastní inteligencí, efektivní práce s dokumenty, mobilní přístup k datům nebo využívání cloudu.
Přidat komentář

15.4.2017 15:20 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě IoT a radiokomunikace? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve středu 19. dubna od 18:30 v Šenkovně (Sokolská 60, Praha 2).
Přidat komentář

5.3.2017 19:12 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: 23. března proběhne v Praze konferenci na téma Cloud computing v praxi. Hlavními tématy jsou: Nejžhavější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, Moderní cloudové služby, Infrastruktura současných cloudů, Efektivní využití cloudu, Nástrahy cloudových řešení a jak se jim vyhnout.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

18.9.2017 14:37 / Rojas
high security vault

15.9.2017 7:33 / Wilson
new zealand childcare jobs

31.8.2017 12:11 / Jaromir Obr
Re: ukůládání dat ze souboru

30.7.2017 11:12 / Jaromir Obr
Národní znaky

27.7.2017 12:24 / Jaromir Obr
Cteni/zapis

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2017) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze