Python (8.) - OOP v Pythonu
Po minulém teoretickém díle se dnes podíváme, jak vypadá OOP v Pythonu.
3.2.2005 09:00 |
Aleš Hakl
| Články autora
| přečteno 13840×
Novou třídu v Pythonu definujeme prostřednictvím klíčového slova
class. Za ním uvedeme jméno nové třídy a dvojtečkou
otevřeme blok, v tomto bloku můžeme definovat metody naší nové třídy,
pokud žádné metody definovat nechceme, použijeme klíčové slovo
pass.
Metody definujeme stejně jako funkce klíčovým slovem def,
jejich první parametr (obvykle nazývaný self) se při
volání neuvádí a obsahuje instanci, pro kterou je metoda volána. Na rozdíl
od jiných jazyků musíme při práci s instancí self vždy
tento identifikátor uvést.
class MojeTrida:
def moje_metoda(self):
print self,": moje_metoda"
def dalsi_metoda(self,a,b):
print "Self=",self,"a=",a,"b=",b
Takto vytvořená třída se chová podobně jako funkce, můžeme ji zavolat,
čímž získáme její instanci.
>>> a = MojeTrida()
>>> a
<__main__.MojeTrida instance at 0x403119cc>
>>> a.moje_metoda()
<__main__.MojeTrida instance at 0x403119cc> : moje_metoda
Metody, jejichž názvy začínají i končí dvěma podtržítky, mají speciální
význam. Nejzajímavější je jistě metoda __init__, ta je
volána (pokud existuje) při vytváření instancí dané třídy s parametry,
které jsou při této operaci použity. Obdobným způsobem je před výmazem
instance volána metoda __del__, ovšem její využívání
přináší různé problémy, a proto se příliš nepoužívá.
Metoda __init__ je vhodné místo k vytvoření atributů
instance (proměnných specifických pro danou instanci):
class Bod:
def __init__(self,x=0,y=0):
self.x = x
self.y = y
def posun(dx,dy):
self.x = self.x + dx
self.y = self.y + dy
Všimněte si že jsem parametrům x i y přiřadil výchozí hodnotu, obecně je
možné v parametrech libovolné metody použít libovolnou možnost uvedenou
v
předminulém
díle o funkcích, pouze je nutné počítat
s tím, že v prvním argumentu bude vždy instance, se kterou budeme
pracovat.
Instanci naší třídy Bod tedy můžeme vytvořit například
těmito způsoby:
a = Bod()
b = Bod(1,1)
c = Bod(x=1,y=1)
Z příkladu doufám jasně vyplývá jakým způsobem s atributy instance
manipulujeme, není to ovšem jediná možnost, instance jsou totiž interně
implementovány jako slovníky, ke kterým můžeme přímo přistupovat pomocí
atributu __dict__. Předchozí příklad tedy také můžeme
zapsat jako:
class Bod:
def __init__(self,x=0,y=0):
self.__dict__["x"] = x
self.__dict__["y"] = y
def posun(dx,dy):
self.__dict__["x"] = self.__dict__["x"] + dx
self.__dict__["y"] = self.__dict__["y"] + dy
Ve skutečnosti je mezi oběma variantami jistý rozdíl, povíme si o něm
v některém z dalších dílů spolu s takzvanými speciálními
metodami.
Je také možné definovat atributy tříd, neboli proměnné spojené se třídou
a nikoli jednotlivými instancemi. Provedeme to tak, že uvnitř bloku, ve
kterém definujeme metody, nadefinujeme proměnnou:
class SerioveCislo:
cislo = 0
def __init__(self):
SerioveCislo.cislo = SerioveCislo.cislo + 1
self.cislo = SerioveCislo.cislo
V příkladu opět vidíme, jak k takové proměnné přistupujeme, druhý řádek
metody __init__ ukazuje, že pokud vytvoříme atribut
instance se stejným názvem jako atribut třídy, zastíní atribut instance
atribut třídy. V našem případě budou mít tedy všechny instance výše
uvedené třídy v atributu cislo svoje unikátní číslo.
>>> a=SerioveCislo()
>>> b=SerioveCislo()
>>> c=SerioveCislo()
>>> a.cislo
1
>>> c.cislo
3
>>> b.cislo
2
Při definování třídy můžeme do závorky za její jméno uvést seznam předků,
v případě, že vznikne kolize jmen, má přednost dříve uvedená třída.
>>> class OdvozenaTrida(MojeTrida):
... def nova_metoda(self,a,b):
... MojeTrida.moje_metoda(self)
... MojeTrida.dalsi_metoda(self,a,b)
...
>>> b = OdvozenaTrida()
>>> b.nova_metoda(1,2)
<__main__.OdvozenaTrida instance at 0x40311bcc> : moje_metoda
Self= <__main__.OdvozenaTrida instance at 0x40311bcc> a= 1 b= 2
Z předchozího příkladu je také patrné, jak je možné volat metodu
konkrétní třídy. Dodejme, že to je možné odkudkoli, nejen ze tříd od
dané třídy odvozené. Taktéž jako parametr self můžeme
předat celkem cokoli (většinou to ovšem povede k chybě s tím, že self
postrádá nějaký atribut, se kterým daná metoda potřebuje pracovat).
Metody jsou ve skutečnosti také atributy, v případě tříd jsou to atributy
s datovým typem funkce a v případě instancí se speciálním typem vázaná
metoda (bound method). Vázaná metoda je funkce, jejíž první argument je
vždy odpovídající instance. Z tohoto faktu vyplývá několik zajímavých
důsledků:
- Do metody můžeme přiřazovat, což je mimochodem docela špatný nápad.
- Metodu můžeme uložit do proměnné, předat jako parametr...
- V podstatě nepotřebujeme žádné speciální prostředky pro realizaci
toho, co je v jiných jazycích nazýváno reflexe - zkoumání a upravování
tříd za běhu programu.
Pokud vás zaráží, že jsem vůbec nezmínil tzv. řízení přístupu, je to
zcela správně, Python totiž podobný koncept vůbec nezavádí, s výjimkou
možnosti zapsat před název metody nebo atributu dvě podtržítka, v tom
případě Python daný název převede na
_JménoTřídy__původní_jméno,
například __nyaa ve třídě Neko převede
na _Neko__nyaa.
Existuje funkce isinstance(něco, třída),
vracející True v případě, že něco je instancí
třídy třída (nebo některé třídy od ní odvozené), a
issubclass(podtřída, třída) vrátí
True tedy, je-li podtřída odvozena od třídy
třída. Osobně pro tyto třídy nevidím velké využití, síla
objektového modelu jazyka Python tkví právě v tom, že můžeme vzájemně
zaměňovat instance na základě toho, jaké mají rozhraní a nikoli toho,
od čeho je jejich třída odvozená, a proto mi přijde zbytečné tuto sílu
omezovat nějakými explicitními kontrolami.
V příštím díle se podíváme na takzvané moduly, čímž ukončíme nudnou pouť
po nutných základech jazyka Python a přesuneme se k jistě mnohem
zajímavějšímu tématu - k různým funkcím, modulům a třídám, které nám
Python nabízí.
Verze pro tisk
| |
Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
|
|

Vyhledávání software

Vyhledávání článků
23.5.2013 6:20 /MaReK Olšavský Lektoři, kteří používají e-learning, se již nejspíše setkali s platformou Moodle, jejíž vývojáři vydali verzi 2.5 populární platformy. Vedle několika stovek drobných vylepšení přibyly i novinky v mobilním přístupu, podpora twitterovského Bootstrapu pro témata, nebo instalace pluginů přes administrátorskou část webového rozhraní.
Přidat komentář
23.5.2013 6:20 /MaReK Olšavský Nová distribuce Pidora by měla zajímat Fedoristy, kteří mají Raspberry-Pi, jelikož je optimalizovaným spinem právě pro tuto platformu. Novinky Pidory shrnul Rick Lehrbaum .
Přidat komentář
23.5.2013 6:20 /MaReK Olšavský Krátce po vydání Debianu 7 vyšel i Debian GNU/Hurd 2013. Jádro GNU/Hurd se vyvíjí delší dobu, než Linux, ale zatím je spíše zajímavostí, protože jádro Linux se etablovalo u velkých společností a změna kurzu je více než nepravděpodobná.
Přidat komentář
22.5.2013 6:46 /MaReK Olšavský Svobodný software ve státní sféře nejsou jen vítězství, ale i mýty a pověry, které jej vylučují z výběru. 5 nejčastějších hloupostí o F/L/OSS zkritizoval Adam Firestone na stránkách OpenSource.com. Nesetkáváme se s podobnými argumenty i při snaze prosadit svobodný software ve firmách a u soukromých osob?
Přidat komentář
22.5.2013 6:46 /MaReK Olšavský Embedovatelná databáze SQLite byla vydána ve verzi 3.7.17, která nabízí větší rychlost (v některých úlohách až dvojnásobnou), opravy několika chyb, nebo vylepšení možností nahrávání rozšíření. O SQLite se píše výrazně méně, než o konkurenci, ale velmi pravděpodobně jde o nejčastěji nasazené řešení, díky mnoha aplikacím.
Přidat komentář
22.5.2013 6:45 /MaReK Olšavský 14. května 2013 IBM oznámila konec vývoje Lotus SmartSuite , Lotus Organizer a Lotus 1-2-3, balíků aplikací, jež byly považovány za špičku v oboru. Krátký nekrolog za legendární Lotus 1-2-3, který byl vyvíjen 30 let, sepsal Steven J. Vaughan-Nichols.
Přidat komentář
21.5.2013 7:05 /MaReK Olšavský Vydání nástupce kdysi velmi populární distribuce GNU/Linuxu, Mandrake/Mandrivy, Mageia již nebude dále odkládáno, s 2 měsíčním zpožděním vyšla Mageia 3. Z novinek vybíráme: KDE 4.10.2, GNOME 3.6, LibreOffice 4.03, nebo Steam pro Linux. Mageia patří mezi distribuce, které lze doporučit méně zkuženým uživatelům.
Přidat komentář
21.5.2013 7:05 /MaReK Olšavský Chytré telefony s operačním systémem Sailfish OS (který vytváří společnost Jolla, jež vznikla z bývalých vývojářů Maema Nokie) se blíží uvedení na trh, předobjednávka s dodáním na konci roku 2013 a kompatibilita s Androidími aplikacemi ukazují na blízkost cíle. Rozhovor s Marcem Dillonem odhaluje mnohé z pozadí vývoje. Není bez zajímavosti, že první aplikace byla zveřejněna pouhých 29 minut po vydání SDK.
Přidat komentář
Více ...
Přidat zprávičku
 Poslední diskuze
18.5.2013 17:55 /
Martin Kumst Re: zaheslování bash scriptu nebo složky
18.5.2013 7:44 /
--- Re: Prosím o pomoc či radu
15.5.2013 19:21 /
Filip Vaněček Cesty k souborům při používání coolurl
13.5.2013 6:50 /
Radim Kolář Zabbix
8.5.2013 6:07 /
MaReK Olšavský Web Upd8
Více ...
|