LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> PHP (99) - Budoucnost PHP

Lehké mudrování o tom, co se stane s PHP v blíže neurčené budoucnosti, aneb "mám se to tedy učit?"

2.2.2005 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 31006×

Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP

Dnes se zamyslíme nad tím, jaké perspektivy nejspíše čekají jazyk PHP a jaká budoucnost čeká ty, kdo tento jazyk ovládají. Nejsem samozřejmě věštec, ale mnohé se dá vyčíst ze směru, jakým se tento jazyk a komunita kolem něj v posledních několika letech vyvíjí.

Směřování PHP

Zejména v souvislosti s vydáním "pětkové" verze PHP je na webu k dispozici mnoho článků, které se tak či onak zabývají směřováním PHP do budoucna. Je to logické; vydání nové hlavní verze čehokoli, programovací jazyk nevyjímaje, udává jasně směr, kterým se daná věc bude ubírat. Pojďme si pro zpestření poukázat na některá zajímavější místa na webu, která se tím zabývají nebo zabývala. Pokud si budete články číst, doporučuji podívat se i na diskuse pod nimi. Mnohdy jsou protichůdné a mnohdy jsou velmi zajímavé.

Pozn.: Jste-li milovníky historie, můžete na internetu najít i články z doby, kdy se filozofovalo o přechodu z PHP 3 na PHP 4. Uvidíte z toho dvě věci: 1) Mnoho argumentů se vyřeší "samo" tím, že se nová verze používá, a 2) Diskuse kolem přechodu PHP4->PHP5 jsou mnohem vášnivější, než byly diskuse u přechodu z PHP3 na PHP4.

Při tom humbuku kolem PHP 5 bychom ale neměli zapomínat na jednu věc: PHP se bude vyvíjet dál. Podpora dalších technologií se bude zlepšovat (třeba XML, SOAP), možnosti jazyka se budou rozšiřovat (strukturovaná správa výjimek, objekty) a jádro ZEND se asi bude rovněž zrychlovat.

V té záplavě informací o budoucnosti PHP bych si dovolil být optimistou. PHP 5 samozřejmě nemá všechny vlastnosti, po nichž vývojáři volali, ale některé má. Jiné se připravují. Další osud PHP bych rozhodně neviděl černě. Komunita kolem něj je obrovská a existují životaschopné projekty psané v PHP, které hned tak nezaniknou.

Jiná otázka je, zda se PHP "vypracuje" na jazyk, v němž bude možné vyvíjet i ty největší internetové aplikace. To si netroufám odhadnout; v očích mnoha odborníků je totiž PHP dodnes považováno za záležitost pro "malé až střední" projekty. Už sama definice toho, co to je "malý až střední" projekt je samozřejmě obtížná. Nicméně, úměrně tomu, jak se budou v PHP zlepšovat podmínky pro práci s objekty, budou se i zvyšovat jeho možnosti pro nasazení na "velkých" věcech.

Pozn.: To je logické. Každý velký projekt totiž skončí u objektů, protože procedurální programování nemůže nabídnout takový stupeň znovupoužitelnosti kódu a flexibility, jaký je pro vývoj mamutích aplikací potřeba.

Alternativy k PHP

Abychom pochopili, jaké má PHP vyhlídky, můžeme se rovněž krátce zamyslet nad jeho alternativami. Pro vývoj webu to může být například Perl nebo Python. Oba tyto jazyky jsou v mnoha ohledech dále než samotné PHP (ve zmiňovaných objektech, například). Problémem je však jejich nízká rozšířenost na komerčních hostinzích. Dostáváme se tak vlastně do bludného kruhu.

Pro provoz aplikací na platformě Windows se kdysi používal jazyk ASP (active server pages). Vypadá to, že byl s nástupem PHP zatlačen poněkud do pozadí, navíc není přenositelný na jiný server a musí běžet na Microsoft Internet Information serveru, tedy na Windows.

Nejvážnějšími konkurenty pro PHP se pak stávají "zbraně těžkého kalibru", jako je platforma .NET (se svým ASP.NET) či Java. V jistém smyslu o nějakém srovnávání nemůže být ani řeč, protože jak .NET, tak Java jsou skutečně platformy, kdežto PHP je "jen" jazyk. Domnívám se, že PHP nikdy nebude tak silné, aby mohlo konkurovat například Javě - a myslím, že by se o to PHP ani nemělo snažit.

Trendy ve tvorbě webu

Jestliže uvažujeme o PHP, měli bychom rovněž přihlédnout k obecným trendům ve tvorbě webu, protože tam se PHP uplatňuje nejčastěji. (Konečně už) je pryč doba, kdy "letěly" weby přeplácané, nadupané grafikou a animacemi a weby s pramalou informační hodnotou. Význam získávají weby jednoduché na orientaci, přehledné, čtivé. PHP samo o sobě samozřejmě můžete použít jak ke tvorbě webu hezkého a čtivého, tak i ke spáchání webdesignérského paskvilu prvního stupně.

Ale o to nejde. Zdá se totiž, že na popularitě získávají "předpřipravená" řešení typu různých CMS (content managemet systems, systémů pro správu obsahu). Není divu, tyto systémy mají mnoho výhod - od tolik potřebné možnosti oddělit obsah webu od jeho formy, přes možnost práce více uživatelů na obsahu, centrální správu, až třeba po rychlost, s jakou mohou tato řešení být nasazena do praxe.

Pozn.: Můžete se přesvědčit sami, o CMS máme totiž na Linuxsoftu seriál.

A právě - naprostá většina alespoň těch nejznámějších redakčních systémů je napsaná v PHP. Zdá se, že to je přesně segment, v němž PHP plní svou úlohu velmi dobře - a že to je oblast, v níž se síly a kvalita tohoto jazyka budou i nadále projevovat. PHP tedy budete moci použít jak pro napsání takového software, tak i pro jeho uživatelské úpravy (pokud vám to umožní příslušná licence).

Kolik jazyků umíš...

... tolikrát jsi člověkem. Tohle v oblasti počítačů neplatí. Každý jazyk je totiž primárně určen na něco jiného, má své silné a slabé stránky a při jeho používání se stanete "mistrem" až za nějakou dobu. Jestliže budete chtít kromě PHP umět i jiné programovací jazyky, nebo jestliže se kromě jiných programovacích jazyků budete chtít naučit PHP, možná vezmete zavděk nísledující postřehy:

  • Čím bližší je syntaxe jazyků, které ovládáte, ním spíše si je budete plést.
  • Schopnost algoritmizace úloh (tedy to, jak převést přání zákazníka do řeči počítače) nezávisí primárně na zvládnutí žádného jazyka (píšete-li špatně programy v PHP, budete je psát špatně i v čemkoli jiném)
  • Vlastnosti jazyka vás mohou svazovat nebo vám mohou dávat svobodu (třeba v případě PHP je to jeho netypovost, která vám určitou svobodu dává). Vždy za to ale zaplatíte - za svobodu například lepší "možností" udělat chybu, poklesem výkonu či nepřehledností.
  • Nemyslím si, že lze být "dobrý" ve více programovacích jazycích. Stejně jako člověk má jen jednu mateřštinu, bude se vám pravděpodobně v některém jazyce programovat lépe, v jiném hůře. Nemusí to být vina jazyka a nemusí platit, že nejlépe se budete "cítit" v tom, co jste se naučili jako první nebo v tom, co používáte nejčastěji.
  • Neexistují "vysloveně dobré" a "vysloveně špatné" programovací jazyky, alespoň ne v obecné rovině. Existují ale "vysloveně dobří" a "vysloveně špatní" programátoři. Bez ohledu na jazyk, v němž píší.

Pakliže jste se naučili PHP, a chtěli byste pokračovat nějakým "vyšším" programovacím jazykem, máte v podstatě dvě možnosti: "céčko" nebo Javu. Rozebírat výhody a nevýhody těchto jazyků nebo je srovnávat je již nad rámec naší úvahy; každopádně vás možná potěší, že oba jazyky mají s PHP trochu společné syntaxe. Mám tím na mysli to, že některé části kódu psané v Javě nebo C byste tedy mohli pochopit pomocí znalostí, které máte z PHP.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:34 Ludko
  |- Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:59 Ondřej Čečák
  L Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 15.11.2005 22:43 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

19.7.2015 11:29 /MaReK Olšavský
Konkurence Androidu a iOS to nemá snadné. Vývoj Firefox OS se snaží zbavit cílení na nejlevnější přístroje, s čímž souvisí nejedno omezení funkčnosti, a už mu roste konkurence na stejných základech. Pro vývoj systému H5OS byla získána investice US$ 100 mil.
Přidat komentář

3.7.2015 5:54 /MaReK Olšavský
Grafiky by mohlo zajímat vydání Blenderu 2.75, jehož nejzásadnější novinkou je OpenCL (na GPU AMD), nebo realtime stereoskopická vizualizace v prostorovém modeláři.
Přidat komentář

11.6.2015 14:41 /Jiří Václavík
Máte-li rádi perl a hodinu času, pak ji určitě využijte ke shlédnutí přednášky Ricarda Signese Perl 5.22 and You z letošního YAPC::NA.
Přidat komentář

9.6.2015 19:27 /MaReK Olšavský
Vývojáři Mozilly si zřejmě oblíbili rytmus vydávání nových verzí po 6 týdnech a stejně často budou vycházet i aktualizace Rustu, které by v sérii (1.0, 1.1, 1.2, …) měly být naprosto kompatibilní.
Komentářů: 1

31.5.2015 14:06 /MaReK Olšavský
„Open source Matlab“ GNU Octave, byl vydán ve verzi 4.0, která posiluje kompatibilitu s Matlabem, defaultně zapíná podporu OpenMP a zavádí GUI z Qt/OpenGL (s failoverem Fltk/Gnuplot).
Přidat komentář

26.5.2015 21:14 /MaReK Olšavský
Uživatelé Fedory mohou začít aktualizovat, protože vyšla verze 22. Největší změnou je asi nástup nového DNF, místo Yumu, a GCC 5.1.
Komentářů: 1

25.5.2015 19:22 /Petr Ježek
V Linux Jounalu vyšel zajímavý článek napsaný koncem minulého roku o historii, vlastnostech a přítomnosti init systémů s minimem věštění do budoucnosti. Bez emocí si tak lze s pomocí článku lépe najít vlastní pozici k použití systemd či něčeho jiného.
Přidat komentář

22.5.2015 18:20 /Petr Ježek
Vyšel Systemd 220 s řadou změn. Český podíl na vývoji je nezanedbatelný. Je otázka, jak se změny dotknou jednotlivých distribucí.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

28.8.2015 15:47 / Jan Němec
Nechat se zotročit nebo podnikat

20.8.2015 21:39 / Ondrej Hascak
Stahnuti csv z FTP na muj server + cron job

19.8.2015 16:04 / Miroslav Kovařík
PHP Nahrávání a uložení MP3 do MySQL

5.8.2015 12:32 / Michal Janoušek
Re: Gnome commander

25.7.2015 18:59 / Jana Pátková
Gnome commander

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2015) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online