LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> PHP (99) - Budoucnost PHP

Lehké mudrování o tom, co se stane s PHP v blíže neurčené budoucnosti, aneb "mám se to tedy učit?"

2.2.2005 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 30174×

Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP

Dnes se zamyslíme nad tím, jaké perspektivy nejspíše čekají jazyk PHP a jaká budoucnost čeká ty, kdo tento jazyk ovládají. Nejsem samozřejmě věštec, ale mnohé se dá vyčíst ze směru, jakým se tento jazyk a komunita kolem něj v posledních několika letech vyvíjí.

Směřování PHP

Zejména v souvislosti s vydáním "pětkové" verze PHP je na webu k dispozici mnoho článků, které se tak či onak zabývají směřováním PHP do budoucna. Je to logické; vydání nové hlavní verze čehokoli, programovací jazyk nevyjímaje, udává jasně směr, kterým se daná věc bude ubírat. Pojďme si pro zpestření poukázat na některá zajímavější místa na webu, která se tím zabývají nebo zabývala. Pokud si budete články číst, doporučuji podívat se i na diskuse pod nimi. Mnohdy jsou protichůdné a mnohdy jsou velmi zajímavé.

Pozn.: Jste-li milovníky historie, můžete na internetu najít i články z doby, kdy se filozofovalo o přechodu z PHP 3 na PHP 4. Uvidíte z toho dvě věci: 1) Mnoho argumentů se vyřeší "samo" tím, že se nová verze používá, a 2) Diskuse kolem přechodu PHP4->PHP5 jsou mnohem vášnivější, než byly diskuse u přechodu z PHP3 na PHP4.

Při tom humbuku kolem PHP 5 bychom ale neměli zapomínat na jednu věc: PHP se bude vyvíjet dál. Podpora dalších technologií se bude zlepšovat (třeba XML, SOAP), možnosti jazyka se budou rozšiřovat (strukturovaná správa výjimek, objekty) a jádro ZEND se asi bude rovněž zrychlovat.

V té záplavě informací o budoucnosti PHP bych si dovolil být optimistou. PHP 5 samozřejmě nemá všechny vlastnosti, po nichž vývojáři volali, ale některé má. Jiné se připravují. Další osud PHP bych rozhodně neviděl černě. Komunita kolem něj je obrovská a existují životaschopné projekty psané v PHP, které hned tak nezaniknou.

Jiná otázka je, zda se PHP "vypracuje" na jazyk, v němž bude možné vyvíjet i ty největší internetové aplikace. To si netroufám odhadnout; v očích mnoha odborníků je totiž PHP dodnes považováno za záležitost pro "malé až střední" projekty. Už sama definice toho, co to je "malý až střední" projekt je samozřejmě obtížná. Nicméně, úměrně tomu, jak se budou v PHP zlepšovat podmínky pro práci s objekty, budou se i zvyšovat jeho možnosti pro nasazení na "velkých" věcech.

Pozn.: To je logické. Každý velký projekt totiž skončí u objektů, protože procedurální programování nemůže nabídnout takový stupeň znovupoužitelnosti kódu a flexibility, jaký je pro vývoj mamutích aplikací potřeba.

Alternativy k PHP

Abychom pochopili, jaké má PHP vyhlídky, můžeme se rovněž krátce zamyslet nad jeho alternativami. Pro vývoj webu to může být například Perl nebo Python. Oba tyto jazyky jsou v mnoha ohledech dále než samotné PHP (ve zmiňovaných objektech, například). Problémem je však jejich nízká rozšířenost na komerčních hostinzích. Dostáváme se tak vlastně do bludného kruhu.

Pro provoz aplikací na platformě Windows se kdysi používal jazyk ASP (active server pages). Vypadá to, že byl s nástupem PHP zatlačen poněkud do pozadí, navíc není přenositelný na jiný server a musí běžet na Microsoft Internet Information serveru, tedy na Windows.

Nejvážnějšími konkurenty pro PHP se pak stávají "zbraně těžkého kalibru", jako je platforma .NET (se svým ASP.NET) či Java. V jistém smyslu o nějakém srovnávání nemůže být ani řeč, protože jak .NET, tak Java jsou skutečně platformy, kdežto PHP je "jen" jazyk. Domnívám se, že PHP nikdy nebude tak silné, aby mohlo konkurovat například Javě - a myslím, že by se o to PHP ani nemělo snažit.

Trendy ve tvorbě webu

Jestliže uvažujeme o PHP, měli bychom rovněž přihlédnout k obecným trendům ve tvorbě webu, protože tam se PHP uplatňuje nejčastěji. (Konečně už) je pryč doba, kdy "letěly" weby přeplácané, nadupané grafikou a animacemi a weby s pramalou informační hodnotou. Význam získávají weby jednoduché na orientaci, přehledné, čtivé. PHP samo o sobě samozřejmě můžete použít jak ke tvorbě webu hezkého a čtivého, tak i ke spáchání webdesignérského paskvilu prvního stupně.

Ale o to nejde. Zdá se totiž, že na popularitě získávají "předpřipravená" řešení typu různých CMS (content managemet systems, systémů pro správu obsahu). Není divu, tyto systémy mají mnoho výhod - od tolik potřebné možnosti oddělit obsah webu od jeho formy, přes možnost práce více uživatelů na obsahu, centrální správu, až třeba po rychlost, s jakou mohou tato řešení být nasazena do praxe.

Pozn.: Můžete se přesvědčit sami, o CMS máme totiž na Linuxsoftu seriál.

A právě - naprostá většina alespoň těch nejznámějších redakčních systémů je napsaná v PHP. Zdá se, že to je přesně segment, v němž PHP plní svou úlohu velmi dobře - a že to je oblast, v níž se síly a kvalita tohoto jazyka budou i nadále projevovat. PHP tedy budete moci použít jak pro napsání takového software, tak i pro jeho uživatelské úpravy (pokud vám to umožní příslušná licence).

Kolik jazyků umíš...

... tolikrát jsi člověkem. Tohle v oblasti počítačů neplatí. Každý jazyk je totiž primárně určen na něco jiného, má své silné a slabé stránky a při jeho používání se stanete "mistrem" až za nějakou dobu. Jestliže budete chtít kromě PHP umět i jiné programovací jazyky, nebo jestliže se kromě jiných programovacích jazyků budete chtít naučit PHP, možná vezmete zavděk nísledující postřehy:

  • Čím bližší je syntaxe jazyků, které ovládáte, ním spíše si je budete plést.
  • Schopnost algoritmizace úloh (tedy to, jak převést přání zákazníka do řeči počítače) nezávisí primárně na zvládnutí žádného jazyka (píšete-li špatně programy v PHP, budete je psát špatně i v čemkoli jiném)
  • Vlastnosti jazyka vás mohou svazovat nebo vám mohou dávat svobodu (třeba v případě PHP je to jeho netypovost, která vám určitou svobodu dává). Vždy za to ale zaplatíte - za svobodu například lepší "možností" udělat chybu, poklesem výkonu či nepřehledností.
  • Nemyslím si, že lze být "dobrý" ve více programovacích jazycích. Stejně jako člověk má jen jednu mateřštinu, bude se vám pravděpodobně v některém jazyce programovat lépe, v jiném hůře. Nemusí to být vina jazyka a nemusí platit, že nejlépe se budete "cítit" v tom, co jste se naučili jako první nebo v tom, co používáte nejčastěji.
  • Neexistují "vysloveně dobré" a "vysloveně špatné" programovací jazyky, alespoň ne v obecné rovině. Existují ale "vysloveně dobří" a "vysloveně špatní" programátoři. Bez ohledu na jazyk, v němž píší.

Pakliže jste se naučili PHP, a chtěli byste pokračovat nějakým "vyšším" programovacím jazykem, máte v podstatě dvě možnosti: "céčko" nebo Javu. Rozebírat výhody a nevýhody těchto jazyků nebo je srovnávat je již nad rámec naší úvahy; každopádně vás možná potěší, že oba jazyky mají s PHP trochu společné syntaxe. Mám tím na mysli to, že některé části kódu psané v Javě nebo C byste tedy mohli pochopit pomocí znalostí, které máte z PHP.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:34 Ludko
  |- Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:59 Ondřej Čečák
  L Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 15.11.2005 22:43 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

18.12.2014 7:00 /MaReK Olšavský
Porovnání FreeBSD a OpenBSD (delší článek) vyšlo na blogu Network Filter. Asi nikoho nepřekvapí, že nelze jednoznačně určit vítěze a jednoznačné doporučení „nasaďte XYZ“.
Přidat komentář

18.12.2014 7:00 /MaReK Olšavský
Snad již poslední novinkou o vydání distribuce Fedora 21 jsou verze pro 64 bitové mikroprocesory ARM (oznámení) a pro mikroprocesory Power (oznámení). Obě verze budou mít asi poměrně malou cílovou skupinu ve správcích serverů. BTW: OpenPOWER Foundation se rozrostla o Rackspace.
Přidat komentář

18.12.2014 7:00 /MaReK Olšavský
Vznik další distribuce často komentuji slovy „kdybyste měli pocit, že distribucí je málo“, ale podle dlouhodobého sledování stránek DistroWatch naopak počet distribucí klesá. Lze to vnímat jako pozitivní jev, kdy se vývojáři spojují, místo vytváření bezpočtu derivátů.
Přidat komentář

17.12.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Martin Malý napsal článek pro (nás) pamětníky o počítačích za železnou oponou. Zatím zvládl podchytit stav pouze někdejšího Česko—Slovenska :-).
Přidat komentář

17.12.2014 7:19 /MaReK Olšavský
National Geographic je známý svými populárně naučnými TV stanicemi, nebo vydáváním časopisu. Jak používá svobodný software prozradil Shah Selbe.
Přidat komentář

17.12.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Zaplatili byste za rychlejší GNU/Linux? Pokud vaše odpověď zní ano, tak máte možnost zakoupit sadu úprav eXt73 od polských vývojářů.
Přidat komentář

16.12.2014 7:01 /MaReK Olšavský
Nedlouho po fydání Fedory 21 se odhalují plány pro Fedoru 22, která by měla vyjít koncem května 2015. Další vydání by už mělo nahradit stávající yum novým nástrojem dnf :-(.
Přidat komentář

16.12.2014 7:01 /MaReK Olšavský
Odlišné, ale ne nezávislé, je Ubuntu na Debianu. Od vydání první verze 4.10 uplynulo přibližně 10 let a je docela zajímavé se ohlédnout jak výrazně Ubuntu dospělo. Popularita Ubuntu akkcelerovala vývoj i dalších distribucí pro koncové uživatele.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

16.12.2014 3:59 / Jaroslav Kelt Kuchera
Download Perl

11.12.2014 6:42 / MaReK Olšavský
Po instalaci

10.12.2014 19:26 / Vladimir VASIL
Re: Sanba

11.11.2014 14:24 / Libor Suchý
Nekonečný while cyklus

10.11.2014 19:09 / Libor Suchý
Re: tabulka - bitovy sucet

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online