LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> PHP (99) - Budoucnost PHP

Lehké mudrování o tom, co se stane s PHP v blíže neurčené budoucnosti, aneb "mám se to tedy učit?"

2.2.2005 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 29684×

Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP

Dnes se zamyslíme nad tím, jaké perspektivy nejspíše čekají jazyk PHP a jaká budoucnost čeká ty, kdo tento jazyk ovládají. Nejsem samozřejmě věštec, ale mnohé se dá vyčíst ze směru, jakým se tento jazyk a komunita kolem něj v posledních několika letech vyvíjí.

Směřování PHP

Zejména v souvislosti s vydáním "pětkové" verze PHP je na webu k dispozici mnoho článků, které se tak či onak zabývají směřováním PHP do budoucna. Je to logické; vydání nové hlavní verze čehokoli, programovací jazyk nevyjímaje, udává jasně směr, kterým se daná věc bude ubírat. Pojďme si pro zpestření poukázat na některá zajímavější místa na webu, která se tím zabývají nebo zabývala. Pokud si budete články číst, doporučuji podívat se i na diskuse pod nimi. Mnohdy jsou protichůdné a mnohdy jsou velmi zajímavé.

Pozn.: Jste-li milovníky historie, můžete na internetu najít i články z doby, kdy se filozofovalo o přechodu z PHP 3 na PHP 4. Uvidíte z toho dvě věci: 1) Mnoho argumentů se vyřeší "samo" tím, že se nová verze používá, a 2) Diskuse kolem přechodu PHP4->PHP5 jsou mnohem vášnivější, než byly diskuse u přechodu z PHP3 na PHP4.

Při tom humbuku kolem PHP 5 bychom ale neměli zapomínat na jednu věc: PHP se bude vyvíjet dál. Podpora dalších technologií se bude zlepšovat (třeba XML, SOAP), možnosti jazyka se budou rozšiřovat (strukturovaná správa výjimek, objekty) a jádro ZEND se asi bude rovněž zrychlovat.

V té záplavě informací o budoucnosti PHP bych si dovolil být optimistou. PHP 5 samozřejmě nemá všechny vlastnosti, po nichž vývojáři volali, ale některé má. Jiné se připravují. Další osud PHP bych rozhodně neviděl černě. Komunita kolem něj je obrovská a existují životaschopné projekty psané v PHP, které hned tak nezaniknou.

Jiná otázka je, zda se PHP "vypracuje" na jazyk, v němž bude možné vyvíjet i ty největší internetové aplikace. To si netroufám odhadnout; v očích mnoha odborníků je totiž PHP dodnes považováno za záležitost pro "malé až střední" projekty. Už sama definice toho, co to je "malý až střední" projekt je samozřejmě obtížná. Nicméně, úměrně tomu, jak se budou v PHP zlepšovat podmínky pro práci s objekty, budou se i zvyšovat jeho možnosti pro nasazení na "velkých" věcech.

Pozn.: To je logické. Každý velký projekt totiž skončí u objektů, protože procedurální programování nemůže nabídnout takový stupeň znovupoužitelnosti kódu a flexibility, jaký je pro vývoj mamutích aplikací potřeba.

Alternativy k PHP

Abychom pochopili, jaké má PHP vyhlídky, můžeme se rovněž krátce zamyslet nad jeho alternativami. Pro vývoj webu to může být například Perl nebo Python. Oba tyto jazyky jsou v mnoha ohledech dále než samotné PHP (ve zmiňovaných objektech, například). Problémem je však jejich nízká rozšířenost na komerčních hostinzích. Dostáváme se tak vlastně do bludného kruhu.

Pro provoz aplikací na platformě Windows se kdysi používal jazyk ASP (active server pages). Vypadá to, že byl s nástupem PHP zatlačen poněkud do pozadí, navíc není přenositelný na jiný server a musí běžet na Microsoft Internet Information serveru, tedy na Windows.

Nejvážnějšími konkurenty pro PHP se pak stávají "zbraně těžkého kalibru", jako je platforma .NET (se svým ASP.NET) či Java. V jistém smyslu o nějakém srovnávání nemůže být ani řeč, protože jak .NET, tak Java jsou skutečně platformy, kdežto PHP je "jen" jazyk. Domnívám se, že PHP nikdy nebude tak silné, aby mohlo konkurovat například Javě - a myslím, že by se o to PHP ani nemělo snažit.

Trendy ve tvorbě webu

Jestliže uvažujeme o PHP, měli bychom rovněž přihlédnout k obecným trendům ve tvorbě webu, protože tam se PHP uplatňuje nejčastěji. (Konečně už) je pryč doba, kdy "letěly" weby přeplácané, nadupané grafikou a animacemi a weby s pramalou informační hodnotou. Význam získávají weby jednoduché na orientaci, přehledné, čtivé. PHP samo o sobě samozřejmě můžete použít jak ke tvorbě webu hezkého a čtivého, tak i ke spáchání webdesignérského paskvilu prvního stupně.

Ale o to nejde. Zdá se totiž, že na popularitě získávají "předpřipravená" řešení typu různých CMS (content managemet systems, systémů pro správu obsahu). Není divu, tyto systémy mají mnoho výhod - od tolik potřebné možnosti oddělit obsah webu od jeho formy, přes možnost práce více uživatelů na obsahu, centrální správu, až třeba po rychlost, s jakou mohou tato řešení být nasazena do praxe.

Pozn.: Můžete se přesvědčit sami, o CMS máme totiž na Linuxsoftu seriál.

A právě - naprostá většina alespoň těch nejznámějších redakčních systémů je napsaná v PHP. Zdá se, že to je přesně segment, v němž PHP plní svou úlohu velmi dobře - a že to je oblast, v níž se síly a kvalita tohoto jazyka budou i nadále projevovat. PHP tedy budete moci použít jak pro napsání takového software, tak i pro jeho uživatelské úpravy (pokud vám to umožní příslušná licence).

Kolik jazyků umíš...

... tolikrát jsi člověkem. Tohle v oblasti počítačů neplatí. Každý jazyk je totiž primárně určen na něco jiného, má své silné a slabé stránky a při jeho používání se stanete "mistrem" až za nějakou dobu. Jestliže budete chtít kromě PHP umět i jiné programovací jazyky, nebo jestliže se kromě jiných programovacích jazyků budete chtít naučit PHP, možná vezmete zavděk nísledující postřehy:

  • Čím bližší je syntaxe jazyků, které ovládáte, ním spíše si je budete plést.
  • Schopnost algoritmizace úloh (tedy to, jak převést přání zákazníka do řeči počítače) nezávisí primárně na zvládnutí žádného jazyka (píšete-li špatně programy v PHP, budete je psát špatně i v čemkoli jiném)
  • Vlastnosti jazyka vás mohou svazovat nebo vám mohou dávat svobodu (třeba v případě PHP je to jeho netypovost, která vám určitou svobodu dává). Vždy za to ale zaplatíte - za svobodu například lepší "možností" udělat chybu, poklesem výkonu či nepřehledností.
  • Nemyslím si, že lze být "dobrý" ve více programovacích jazycích. Stejně jako člověk má jen jednu mateřštinu, bude se vám pravděpodobně v některém jazyce programovat lépe, v jiném hůře. Nemusí to být vina jazyka a nemusí platit, že nejlépe se budete "cítit" v tom, co jste se naučili jako první nebo v tom, co používáte nejčastěji.
  • Neexistují "vysloveně dobré" a "vysloveně špatné" programovací jazyky, alespoň ne v obecné rovině. Existují ale "vysloveně dobří" a "vysloveně špatní" programátoři. Bez ohledu na jazyk, v němž píší.

Pakliže jste se naučili PHP, a chtěli byste pokračovat nějakým "vyšším" programovacím jazykem, máte v podstatě dvě možnosti: "céčko" nebo Javu. Rozebírat výhody a nevýhody těchto jazyků nebo je srovnávat je již nad rámec naší úvahy; každopádně vás možná potěší, že oba jazyky mají s PHP trochu společné syntaxe. Mám tím na mysli to, že některé části kódu psané v Javě nebo C byste tedy mohli pochopit pomocí znalostí, které máte z PHP.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:34 Ludko
  |- Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:59 Ondřej Čečák
  L Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 15.11.2005 22:43 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
O roli svobodného software ve vzdělávání se začalo mluvit především v souvislosti s nástupem online školení/kurzů. F/L/OSS jako klíčovou součást vzdělávání vyzdvihujá i Anant Agarwal, CEO EDx.
Přidat komentář

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
Do Debianu 8 by se nejspíše mohl vrátit FFmpeg. „Válka“ FFmpeg vs. Libav tak bude pokračovat i na „území Debianu“.
Přidat komentář

30.7.2014 7:18 /MaReK Olšavský
VLC je mocný nástroj pro práci s A/V daty, ale většina uživatelů používá pouze přehrávač. Sílu VLC, ve spojení s dalšími svobodnými nástroji, poodkrývá článek Sama Deana, doplněný odkazy na podrobnosti o jednotlivých nástrojích.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Dalším úspěšným příkladem nemalé finanční úspory díky F/L/OSS se stalo francouzské město Toulouse, jež má ušetřeno 1 mil. € po přechodu na LibreOffice. Změnili jen kancelářský balík, příklad Mnichova, kompletní přechod na F/L/OSS, by určitě znamenal vyšší úsporu.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Těžba bitcoinů s Raspberry Pi zní jako nesmysl, ale článek na webu Linux User ukazuje, že to jde. Velké množství vytěžených bitcoinů však nečekejte, vzhledem k výkonu RPi.
Přidat komentář

28.7.2014 7:06 /MaReK Olšavský
Vyšlo 87. číslo měsíčníku Full Circle Magazine (pdf, ePub) určeného nejen uživatelům Ubuntu. Vedle pravidelných seriálů je hlavním tématem náhrada Truecryptu.
Přidat komentář

25.7.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Miguel de Icaza rozšiřuje tým vyvíjejíci Mono a hodlají se na výkon Mono, svobodné implementace .NETu. Mono není jen pro GNU/Linux, ale i pro Android, nebo iOS.
Přidat komentář

25.7.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Firma PredictionIO, jež připravuje software pro výuku, získala investici US$ 2.5 mil. do vývoje. Na jejich platformě údajně pracuje 4 000 vývojářů.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

30.7.2014 22:04 / Petr Ježek
DVB-T

27.7.2014 17:55 / Jabu
Re: instalace modemu Huawei E352 v Ubuntu 14.04

25.7.2014 7:06 / MaReK Olšavský
Re: ksplice

24.7.2014 8:06 / Stanislav David
ksplice

15.7.2014 6:16 / MaReK Olšavský
2017

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online