LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> PHP (99) - Budoucnost PHP

Lehké mudrování o tom, co se stane s PHP v blíže neurčené budoucnosti, aneb "mám se to tedy učit?"

2.2.2005 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 29999×

Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP

Dnes se zamyslíme nad tím, jaké perspektivy nejspíše čekají jazyk PHP a jaká budoucnost čeká ty, kdo tento jazyk ovládají. Nejsem samozřejmě věštec, ale mnohé se dá vyčíst ze směru, jakým se tento jazyk a komunita kolem něj v posledních několika letech vyvíjí.

Směřování PHP

Zejména v souvislosti s vydáním "pětkové" verze PHP je na webu k dispozici mnoho článků, které se tak či onak zabývají směřováním PHP do budoucna. Je to logické; vydání nové hlavní verze čehokoli, programovací jazyk nevyjímaje, udává jasně směr, kterým se daná věc bude ubírat. Pojďme si pro zpestření poukázat na některá zajímavější místa na webu, která se tím zabývají nebo zabývala. Pokud si budete články číst, doporučuji podívat se i na diskuse pod nimi. Mnohdy jsou protichůdné a mnohdy jsou velmi zajímavé.

Pozn.: Jste-li milovníky historie, můžete na internetu najít i články z doby, kdy se filozofovalo o přechodu z PHP 3 na PHP 4. Uvidíte z toho dvě věci: 1) Mnoho argumentů se vyřeší "samo" tím, že se nová verze používá, a 2) Diskuse kolem přechodu PHP4->PHP5 jsou mnohem vášnivější, než byly diskuse u přechodu z PHP3 na PHP4.

Při tom humbuku kolem PHP 5 bychom ale neměli zapomínat na jednu věc: PHP se bude vyvíjet dál. Podpora dalších technologií se bude zlepšovat (třeba XML, SOAP), možnosti jazyka se budou rozšiřovat (strukturovaná správa výjimek, objekty) a jádro ZEND se asi bude rovněž zrychlovat.

V té záplavě informací o budoucnosti PHP bych si dovolil být optimistou. PHP 5 samozřejmě nemá všechny vlastnosti, po nichž vývojáři volali, ale některé má. Jiné se připravují. Další osud PHP bych rozhodně neviděl černě. Komunita kolem něj je obrovská a existují životaschopné projekty psané v PHP, které hned tak nezaniknou.

Jiná otázka je, zda se PHP "vypracuje" na jazyk, v němž bude možné vyvíjet i ty největší internetové aplikace. To si netroufám odhadnout; v očích mnoha odborníků je totiž PHP dodnes považováno za záležitost pro "malé až střední" projekty. Už sama definice toho, co to je "malý až střední" projekt je samozřejmě obtížná. Nicméně, úměrně tomu, jak se budou v PHP zlepšovat podmínky pro práci s objekty, budou se i zvyšovat jeho možnosti pro nasazení na "velkých" věcech.

Pozn.: To je logické. Každý velký projekt totiž skončí u objektů, protože procedurální programování nemůže nabídnout takový stupeň znovupoužitelnosti kódu a flexibility, jaký je pro vývoj mamutích aplikací potřeba.

Alternativy k PHP

Abychom pochopili, jaké má PHP vyhlídky, můžeme se rovněž krátce zamyslet nad jeho alternativami. Pro vývoj webu to může být například Perl nebo Python. Oba tyto jazyky jsou v mnoha ohledech dále než samotné PHP (ve zmiňovaných objektech, například). Problémem je však jejich nízká rozšířenost na komerčních hostinzích. Dostáváme se tak vlastně do bludného kruhu.

Pro provoz aplikací na platformě Windows se kdysi používal jazyk ASP (active server pages). Vypadá to, že byl s nástupem PHP zatlačen poněkud do pozadí, navíc není přenositelný na jiný server a musí běžet na Microsoft Internet Information serveru, tedy na Windows.

Nejvážnějšími konkurenty pro PHP se pak stávají "zbraně těžkého kalibru", jako je platforma .NET (se svým ASP.NET) či Java. V jistém smyslu o nějakém srovnávání nemůže být ani řeč, protože jak .NET, tak Java jsou skutečně platformy, kdežto PHP je "jen" jazyk. Domnívám se, že PHP nikdy nebude tak silné, aby mohlo konkurovat například Javě - a myslím, že by se o to PHP ani nemělo snažit.

Trendy ve tvorbě webu

Jestliže uvažujeme o PHP, měli bychom rovněž přihlédnout k obecným trendům ve tvorbě webu, protože tam se PHP uplatňuje nejčastěji. (Konečně už) je pryč doba, kdy "letěly" weby přeplácané, nadupané grafikou a animacemi a weby s pramalou informační hodnotou. Význam získávají weby jednoduché na orientaci, přehledné, čtivé. PHP samo o sobě samozřejmě můžete použít jak ke tvorbě webu hezkého a čtivého, tak i ke spáchání webdesignérského paskvilu prvního stupně.

Ale o to nejde. Zdá se totiž, že na popularitě získávají "předpřipravená" řešení typu různých CMS (content managemet systems, systémů pro správu obsahu). Není divu, tyto systémy mají mnoho výhod - od tolik potřebné možnosti oddělit obsah webu od jeho formy, přes možnost práce více uživatelů na obsahu, centrální správu, až třeba po rychlost, s jakou mohou tato řešení být nasazena do praxe.

Pozn.: Můžete se přesvědčit sami, o CMS máme totiž na Linuxsoftu seriál.

A právě - naprostá většina alespoň těch nejznámějších redakčních systémů je napsaná v PHP. Zdá se, že to je přesně segment, v němž PHP plní svou úlohu velmi dobře - a že to je oblast, v níž se síly a kvalita tohoto jazyka budou i nadále projevovat. PHP tedy budete moci použít jak pro napsání takového software, tak i pro jeho uživatelské úpravy (pokud vám to umožní příslušná licence).

Kolik jazyků umíš...

... tolikrát jsi člověkem. Tohle v oblasti počítačů neplatí. Každý jazyk je totiž primárně určen na něco jiného, má své silné a slabé stránky a při jeho používání se stanete "mistrem" až za nějakou dobu. Jestliže budete chtít kromě PHP umět i jiné programovací jazyky, nebo jestliže se kromě jiných programovacích jazyků budete chtít naučit PHP, možná vezmete zavděk nísledující postřehy:

  • Čím bližší je syntaxe jazyků, které ovládáte, ním spíše si je budete plést.
  • Schopnost algoritmizace úloh (tedy to, jak převést přání zákazníka do řeči počítače) nezávisí primárně na zvládnutí žádného jazyka (píšete-li špatně programy v PHP, budete je psát špatně i v čemkoli jiném)
  • Vlastnosti jazyka vás mohou svazovat nebo vám mohou dávat svobodu (třeba v případě PHP je to jeho netypovost, která vám určitou svobodu dává). Vždy za to ale zaplatíte - za svobodu například lepší "možností" udělat chybu, poklesem výkonu či nepřehledností.
  • Nemyslím si, že lze být "dobrý" ve více programovacích jazycích. Stejně jako člověk má jen jednu mateřštinu, bude se vám pravděpodobně v některém jazyce programovat lépe, v jiném hůře. Nemusí to být vina jazyka a nemusí platit, že nejlépe se budete "cítit" v tom, co jste se naučili jako první nebo v tom, co používáte nejčastěji.
  • Neexistují "vysloveně dobré" a "vysloveně špatné" programovací jazyky, alespoň ne v obecné rovině. Existují ale "vysloveně dobří" a "vysloveně špatní" programátoři. Bez ohledu na jazyk, v němž píší.

Pakliže jste se naučili PHP, a chtěli byste pokračovat nějakým "vyšším" programovacím jazykem, máte v podstatě dvě možnosti: "céčko" nebo Javu. Rozebírat výhody a nevýhody těchto jazyků nebo je srovnávat je již nad rámec naší úvahy; každopádně vás možná potěší, že oba jazyky mají s PHP trochu společné syntaxe. Mám tím na mysli to, že některé části kódu psané v Javě nebo C byste tedy mohli pochopit pomocí znalostí, které máte z PHP.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:34 Ludko
  |- Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 14.11.2005 20:59 Ondřej Čečák
  L Re: kolko jazykov vies, tolko krat si clovekom; bezpecnost linuxsoft 15.11.2005 22:43 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

24.10.2014 17:45 /Petr Ježek
Hyper-Z pro radeony se vrací. Anreas Böll vydal patch umožňující opětovné povolení Hyper-Z v aktuální mesa 10.3 pro radeon R600g a radeonsi. Doporučuje se aplikovat, testovat a reportovat případné problémy před vydáním mesa10.4 v prosinci.
Komentářů: 1

24.10.2014 7:33 /MaReK Olšavský
Vyšlo Ubuntu 14.10 a spiny s dalšími desktopy Kubuntu 14.10, Xubuntu 14.10 a poprvé i Ubuntu-Mate (Lubuntu 14.10 bude opožděno). Změn je poměrně málo, nestihli zařadit aktuální GNOME a je bez convergence části.
Přidat komentář

24.10.2014 7:33 /MaReK Olšavský
Přípravy na vydání Debianu 8 jsou v plném proudu a nejednoho potenciálního uživatele by mohla zajímat připravovaná podpora multimédií pro novou verzi (jinak dosti konzervativní distribuce). Asi nebude potřeba používat obskurdní repozitáře kvůli podpoře přehrávání audia/videa a hudebníky nejspíše také potěší.
Přidat komentář

23.10.2014 7:13 /MaReK Olšavský
CERN používá OpenStack přibližně rok. Jaké je aktuální používání při výzkumu ukazuje článek na OpenSource.com. Vyprodukovaných dat, z měření, není malé množství a pro jejich zpracování je potřebný výkon několikatisíců serverů a pracovních stanic.
Přidat komentář

23.10.2014 7:13 /MaReK Olšavský
Prodejce starších her; jež jsou často hratelnější, než moderní grafické orgie; Good Old Games dosáhl milníku 100 her připravených pro Linux (nejde o portace, ale připravené konfigurace DOSBoxu/Wine).
Přidat komentář

23.10.2014 7:13 /MaReK Olšavský
O malou reklamu pro Ubuntu se postaral Andy Swan, se svým laptopem, při analýze počasí pro tragickou Velkou Cenu Japonska 2014 (Formule 1).
Přidat komentář

22.10.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Programovacímu jazyku Swift, jenž nedávno zveřejnil Apple a je uzavřený, vzniká svobodná odpověď Phoenix (repozitář). Jazyk bude stejný, takže lze očekávat, že se Apple bude bránit i soudně. Název Phoenix už nejspíše také někdo používá, starší pamatují, že se tak chvíli jmenoval dnešní Mozilla Firefox.
Přidat komentář

22.10.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Programátorům v PHP je určen nástroj RIPS, který jim pomůže odhalit zranitelnosti v jejich kódu. Pokud znáte další nástroje, podělte se o ně v diskusi.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

24.10.2014 17:47 / Petr Ježek
Andreas

16.10.2014 7:56 / Leo
Sanba

13.10.2014 7:20 / MaReK Olšavský
Re: PDF a podpis

10.10.2014 8:01 / Hynek Beran
PDF a podpis

10.10.2014 7:41 / Dusan Hlavac
Re: Takže nic.

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online