LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> PHP (73) - Frontend a backend

Další díl seriálu o portálu v PHP. Frontend, backend, bezpečnost

1.12.2004 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 33878×

Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP

Náš "hudební portál" má teď všechny náležitosti stran správy uživatelů vyřešené. Takže se směle můžeme pustit do opravdového programování obsahu tohoto webu. Ještě než k tomu přistoupíme, ujasněme si ale něco málo názvosloví a zorganizujem si práci.

Frontend a backend

Stojí za zmínku, že skoro všechny poloprofesionální až profesionální weby s dynamickým obsahem skončí u koncepce "frontend-backend". To jednoduše znamená, že existují stránky pro uživatele portálu (tedy frontend), na nichž je zobrazeno to, co potřebuje návštěvník webu vidět, a stránky pro administrátora, kde je zase naopak to, co potřebuje ke vkládání dat (backend). Někde "mezi" tím vším jsou data k zobrazení, převážně uložená v databázi. Celou situaci ilustruje následující obrázek:

Mluvím o tom proto, že převážná většina naší další práce bude střídavě práce na zobrazování položek na webu a střídavě práce na administrační části. V našem případě to bude velmi jednoduché na rozlišení - pokud bude přihlášený uživatel administrátorem, bude mít k dispozici další nabídky pro zadávání informací do databáze.

Pozn.: Musíte si uvědomit jedno - v závislosti na zadání práce může a nemusí být jedno, jak administrační část vypadá. Takže někdy je možné ušetřit čas a prostředky tím, že administrační část webu bude obsahovat pouze to nejnutnější a hlavní úsilí se vloží do práce na webu.

Zadávání koncertů

Nejprve si připomeňme, co jsme si vytýčili jako požadavky pro zadávání koncertů:

  • Zadávat koncerty bude smět pouze uživatel s oprávněními administrátora
  • Z formuláře se zadá datum, čas a místo koncertu, to bude uloženo v databázi
  • Na webu se budou zobrazovat pouze koncerty v budoucnosti (ne ty, co už byly)
  • Aplikační logika by neměla povolit zadat více než jeden koncert denně

... a začneme definicí tabulky databáze.Tabulka se bude jmenovat koncerty, bude obsahovat automaticky číslované pole jako klíč, a pole pro datum, čas a místo. Jelikož budeme chtít ukládat datum a čas do dvou nesuvisejících sloupců, použijeme na jejich uložení v tabulce sloupce typu date a time. Definiční příkaz pro tvorbu tabulky tedy bude vypadat následovně:

CREATE TABLE `koncerty` (
`id` INT NOT NULL AUTO_INCREMENT ,
`datum` DATE NOT NULL ,
`cas` TIME NOT NULL ,
`misto` VARCHAR( 50 ) NOT NULL ,
PRIMARY KEY ( `id` )
);

Práci na zadávání koncertů musíme chtě nechtě začít tím, že na webu zajistíme zobrazení speciálních nabídek pro případ, že je přihlášen administrátor. Takže, postup bude následující:

  • Do databáze založíme uživatele a přidělíme mu oprávnění administárora (asi ručně)
  • Vytvoříme funkci, která pozná, že je přihlášen administrátor a zobrazí "jeho" menu
  • Následně do menu administrátora přidáme položku pro zadávání koncertů
  • Naprogramujeme skript zadejkoncert.php a odzkoušíme ho

Detekce administrátora

Ještě jedna důležitá věc. Je potřeba správně ošetřit, kam má přijít funkce pro zjišťování, zda je daný uživatel administrátorem. Dejme tomu, že napíšeme funkci jeadmin(), která vrátí TRUE v případě, že je přihlášen uživatel a je to administrátor. Jedno řešení pak spočívá v tom, že všechny administrátorské nabídky soustředíme do nějakého skriptu (třeba admin.php) a někam do souboru index.php přidáme následující řádek:

  if (jeadmin()) require "admin.php";

To by však byla vážná bezpečnostní chyba! Proč? Protože kromě toho, že by uživatel mohl nasměrovat prohlížeč na soubor index.php, mohl by jej nasměrovat i na soubor admin.php (!). Tento problém jsme již v jiné souvislosti řešili v díle o vkládání souborů. Správná úvaha tedy je - nevzrušeně soubor admin.php do skriptu index.php vložit a na začátek souboru admin.php napsat:

  if (!jeadmin()) return;

Tím je zajištěno, že zbytek skriptu se provede pouze v případě, že je přihlášen administrátor a nikdy jindy. Tok programu nadále pokračuje dalšími instrukcemi, protože příkaz return narozdíl od die neukončuje celý php stroj.

Pozn.: S trochou zdravého rozumu se na to dá přijít, divili byste se však, kolik stránek obsahuje i takovouto základní bezpečnostní chybu.

Funkci jeadmin() umístíme do souboru func.php, protože se zdá, že ji budeme používat opakovaně.

Ověřování času

Když už jsme probrali tolik teoretických otázek, tak si dovolím na závěr ještě jednu. Jak víte, data z formulářů by se měla ověřovat, než se použijí. V souvislosti s tím nám vzniká zajímavý problém - jak ověřit datum a čas, které budou uživatelé vkládat do databáze? Existuje několik řešení, z nichž většina má výhody a nevýhody:

  • Nechat databázi, ať se s tím popere. Nevýhoda je ta, že bychom museli zachytávat chyby, vzniklé uložením dat do databáze, což není moc dobré řešení
  • Pokusit se testovat, zda předaná hodnota může reprezentovat platné datum, a podle toho se zařídit.
  • Striktně omezit formát zadávaného data a času a pak to stejně striktně kontrolovat. Nevýhoda je, že tím nutíme uživatele, aby se přizpůsobil programátorovi

Podle všeho se zdá, že budeme muset použít tu poslední možnost, protože ověřit, zda daný řetězec představuje platné české datum může být pro PHP skutečný problém. Nicméně nám přijde vhod, že PHP obsahuje funkci checkdate, která převezme rok, měsíc a den a otestuje, zda to může představovat existující datum v kalendáři.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

30.1.2015 7:19 /MaReK Olšavský
PgSQL je ortodoxní databáze, implementace SQL se striktně řídí standardy, ale vývojáři se nebrání ani novým přístupům. Přísně relační databázi je možné využít i jako NoSQL úložiště.
Přidat komentář

30.1.2015 7:19 /MaReK Olšavský
The Document Foundation vydala LibreOffice 4.4. Vývojáři zapracovali na GUI, zlepšili kompatibilitu s OOXML a vylepšeními prošla i kvalita kódu.
Přidat komentář

30.1.2015 7:19 /MaReK Olšavský
Největší využití technologie Adobe Flash bylo, velmi pravděpodobně, na službě YouTube. Po přechodu na HTML5 se už regulerně objevují hlasy vysvětlující co bylo na Flashi špatně a proč neuspěl. Pamatujete doby, kdy jsme používali i jeden Firefox ve Wine, jen proto, aby šel Flash?
Přidat komentář

29.1.2015 7:31 /MaReK Olšavský
„Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval“ - Joseph Goebbels. V diskuzích kolem likvidace internetové anonymity (Tor) používalo americké ministerstvo spravedlnosti i nereálná čísla o 80 % podílu dětské pornografie na provozu.
Komentářů: 1

29.1.2015 7:31 /MaReK Olšavský
Dost zajímavý; a pro leckoho nestravitelný článek; napsala Vita Loginova. Vysvětluje multiasking v jádře GNU/Linuxu. BTW: Pokud se chcete procvičit v ruštině - originál.
Přidat komentář

29.1.2015 7:31 /MaReK Olšavský
Výkon Raspberry-Pi „nutí“ programátora myslet při ladění programu na optimalizaci. Na stránkách časopisu Linux User je článek věnovaný cProfile (kterýžto profiler není výsadou R-Pi).
Přidat komentář

28.1.2015 12:29 /Ondřej Čečák
Svým hlasováním můžete ovlivnit program konference InstallFest 2015. Hlasujte do 30. 1.
Přidat komentář

28.1.2015 7:18 /MaReK Olšavský
Chyba GHOST, v glibc, existovala od listopadu 2000. Nyní je opravena a Qualis vydal podrobnější informace o rizicích.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

30.1.2015 13:16 / Petr Ježek
Churchill

27.1.2015 12:58 / Ladislav Kulatý
Re: Mazání adřářů v linuxu pro IP kamery

26.1.2015 23:57 / Sinuhed
Re: Mazání adřářů v linuxu pro IP kamery

26.1.2015 11:05 / Sinuhed
Re: Mazání adřářů v linuxu pro IP kamery

26.1.2015 8:33 / Ladislav Kulatý
Re: Mazání adřářů v linuxu pro IP kamery

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2015) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online