LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> SLAX

Live CD vycházející ze Slackwaru.

10.2.2004 08:00 | o.k. | Články autora | přečteno 18693×

SLAX je další z řady tzv. live distribucí a jak již název částečně napovídá, SLAX vychází ze Slackwaru. Možná bychom SLAX mohli zařadit spíše mezi mini-live distribuce, protože velikost iso obrazu této distribuce je pouze necelých 200MB a je tedy vhodný pro vypálení na CD o průměru 8cm.

Jméno SLAX se na Internetu objevilo teprve nedávno, ale jedná se již o dlouhodobější projekt Tomáše Matějíčka, dříve známý pod jménem Slackware-Live. Také domovské stránky projektu se přemístily z původní adresy www.slackware-live.org/ na současnou adresu http://slax.linux-live.org. O tom, že tento projekt má již něco za sebou také svědčí i to, že SLAX se honosí již verzí s pořadovým číslem 3.0.25.

Spuštění SLAXu je stejné jako u všech live distribucí, vložíme CD se SLAXem do CD/DVD mechaniky a v BIOSu počítače nastavíme, aby se pokusil na prvním místě načíst nejdříve systém z CD-ROM (DVD) mechaniky.

Při úspěšném načtení bootovacího sektoru z CD budeme odměněni úvodní bootovací textovou obrazovkou (trochu mě překvapil velice krátký čas a tak jsem tuto obrazovku napoprvé nestihnul - systém automaticky pokračuje v bootování aniž by očekával potvrzení) ve které můžeme zadat některé důležité volby jako například zvolit jazyk, vypnout některé automatické detekce hardwaru počítače nebo zkopírovat celý obsah CD do paměti RAM.

Po potvrzení daných voleb bude systém pokračovat v bootování a v detekci hardwaru. Ke konci bootování na mě vyskočilo dost chyb, protože systém se snažil vložit moduly kernelu pro HW, který na počítači nemám. Nejedná se o nic závažného co by vadilo. Následoval pokus o nastavení síťové karty pomocí DHCP protokolu a protože počítač nemám připojený ani k síti, tak tento pokus skončil neúspěšně a to po velice krátkém časovém intervalu což je příjemné narozdíl od jiných systémů, kde je timeout nastaven třeba i na půl minuty.

Dalším příjemným překvapením bylo, že systém nabootoval do klasického víceuživatelského režimu (runlevel 3) narozdíl od toho, aby nabootoval do grafického režimu. Přesně takhle si představuji distribuci založenou na Slackwaru - defaultně nastavená textová konzole :-)

uvodni textova obrazovka po bootu Obrázek vpravo ukazuje úvodní textovou obrazovku po úspěšném nastartování systému. Do systému se přihlásíme jako uživatel root a to s heslem toor :-) Pokud někomu nevyhovuje práce pod uživatelem root může si pomocí příkazu useradd (nebo pomocí jednoduššího adduser) založit nějakého obyčejného uživatele a následně pracovat pod jeho identitou. Pro uživatele, kteří nejsou příznivci textové konzole jsou zde dva příkazy pro spuštění X Window systému s příslušným správcem oken (pracovním prostředím). Prvním z příkazů je gui, který spouští KDE a je určen pro výkonnější počítače. Druhý příkaz je guifast a ten spouští správce oken FluxBox a je vhodný pro méně výkonné počítače s menší velikostí paměti RAM. Spuštění grafického prostředí (KDE i FluxBoxu) proběhlo naprosto bez problémů.

Prostredi KDE a aplikace Prostredi KDE Kancelarsky balik KOffice
Hry Prostredi a aplikace ve FluxBoxu Prostredi a aplikace ve FluxBoxu

Programy, které ve SLAXu nenaleznete:

Kancelářský balík OpenOffice.org, multimediální přehrávač XMMS, editor Emacs a k mému překvapení SLAX neobsahuje bohužel ani VIM (pouze vi, což je ale stejně jenom symbolický link na editor elvis), video přehrávač XINE, Internetový prohlížeč Mozilla.

Programy, které ve SLAXu naopak naleznete:

  • Editory: KWrite, Kate, KEdit
  • Grafika: modelář PovRay, Kooka (skenování a OCR), KPaint, prohlížeče PS/PDF a další...
  • Hry: většina jednoduchých her standardně distribuovaných s KDE
  • Internet: Konqueror, Kopete, KPPP, KGet, KSirc a další
  • Kancelář: kancelářská sada KOffice
  • Multimédia: K3b, KAudioCreator, Noatun, KsCD, Mplayer

Některé nedostatky

  • Pokud při bootu zadáte volbu lang=cs, tak je sice většina programů v KDE v českém jazyce, ale systém není vůbec připraven na práci s LOCALES. Nelze psát Ř, Š, ť, Ť a další...
  • Systém automaticky připojí všechny oddíly všech disků (jejichž filesystémy zvládá) a to i s přístupem pro zápis.
  • Na můj vkus je defaultně spuštěno příliš naslouchajících služeb (inetd, finger, sendmail, ntalk, sshd a další), kterým nepříliš důvěřuji.
  • Použití devfs.
  • Nefunkční zvuková karta (SoundBlaster Live) - zkoušel jsem i alsaconf, moduly se bez problémů natáhly do kernelu, ale zvuková karta stále nefungovala (a nebyl to problém ztlumených výstupů). Díky tomu veškeré pokusy o spuštění multimediálních přehrávačů končily pádem artsd na SIGSEGV.

Výše uvedenou kritiku bych považoval spíše mezi ty drobnější nedostaky. Závěrem bych asi měl vyzdvihnout to, že SLAX beží na jádře 2.4.23 a prostředí KDE, které obsahuje je ve verzi 3.1.94 (tedy 3.2 beta2). Také nemůžu nezmínit, že SLAX nám na dvou počítačích nenaběhnul vůbec - důvodem byl kernel panic. Myslím si, že až se tyto drobné nedostatky odstraní, bude SLAX moci směle konkurovat na poli live Linuxových distribucí. Pro svoji malou velikost a díky tomu, že bootuje defaultně do textové konzole si určitě najde cestu do náprsních kapes a peněženek administrátorů, kteří jej budou používat jako záchranné CD.

SLAX verze 3.0.25 naleznete v nabídce našeho Linux CD Shopu a to za cenu 30Kč.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:04 Radek Beneš
  L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:10 o.k.
    L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:22 Radek Beneš
      L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 16:08 Ondřej Čečák
        L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 17:44 o.k.
          L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 24.11.2005 12:34 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

16.4.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Pro uživatele čekající na novou řadu vlajkové lodi Red Hatu bude příjemnou novinkou vydání RC RHELu 7. Jeho ambice pro nasazení i na nejnáročnější místa naznačuje výchozé systém XFS s podporou až 500 TB úložiště, podpora Dockeru, nebo (opět) lepší podpora interoperability s MS Windows. Trochu v pozadí příprav nového RHELu pravděpodobně zůstane spuštění OpenShift Marketplace.
Přidat komentář

16.4.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Několik postojů k Post-XP éře, kdy může GNU/Linux převzít významnou část trhu, shrnula Katherine Noyes. Od „nefunguje to“ až po „funguje mnohem lépe“. Bohužel GNU/Linux není ve všech případech možnou náhradou.
Přidat komentář

15.4.2014 7:32 /MaReK Olšavský
Vývojáři Linux Mintu vydali Cinnamon 2.2, vlastní desktop (který byl ještě nedávnou „pouhou“ nadstavbou GNOME3) nabízející vše dobré z GNOME2. Pro Mint Linux a Ubuntu už v repozitářích je, do ostatních distribucí se postupně dostane. Vedle příjemného oznámení dnes stojí i finanční problémy GNOME Foundation, za něž pravděpodobně může pozitivně diskriminační program OPW, jež znamenají financování jen nezbytně nutných činností spjatých s vývojem GNOME a GTK.
Přidat komentář

15.4.2014 7:32 /MaReK Olšavský
Na blogu The Linux Rain vyšel článeček s 5 důvody „proč je podpora Linuxu od GOG.com dobrou zprávou“. Nové tituly budou, v rámci možností, vycházet na Valve, ale existuje spousta kvalitních titulů, leč se starším datem vydání.
Přidat komentář

15.4.2014 7:32 /MaReK Olšavský
Linksys, nyní již ve vlastnictví Belkinu, připravil nový router s dobrou výbavou a svobodným formwarem WRT.
Přidat komentář

11.4.2014 12:41 /MaReK Olšavský
Projekt svobodného laptopu Novena uspěl a už se sériově vyrábí, byť pro leckoho může být překážkou poměrně vysoká cena cca US$ 2000. Na webu VentureBeat si můžete přečíst rozhovor s Andrewem „Bunnie“ Huangem o důvodech konstrukce svobodného laptopu. Pořídí si jej Richard M. Stallman?
Přidat komentář

11.4.2014 12:41 /MaReK Olšavský
OT: Pro mnoho uživatelů je velmi těžké loučení s Windows XP, ale byly kritizovány možná ještě více, než aktuální Windows 8. Je důvod litovat?
Přidat komentář

10.4.2014 7:02 /MaReK Olšavský
Firma ARM, jež vyvíjí a licencuje stejnojmenou mikroprocesorovou architekturu dalším výrobcům, poskytuje i vlastní vývojové nástroje. Zajisté i k nelibosti zastánců GPL se postupně přesouvá k LLVM, od zcela vlastního překladače. LLVM je mnohem modulárnější a flexibilnější, leč s trochu problematickým licencováním.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

7.4.2014 6:31 / MaReK Olšavský
Re: No, nevím

4.4.2014 10:22 / Petr Ježek
No, nevím

4.4.2014 10:18 / Petr Ježek
ATI

24.3.2014 13:54 / Michal Linha
Re: Delimiter

24.3.2014 13:46 / Michal Linha
Re: Delimiter

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online