LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> SLAX

Live CD vycházející ze Slackwaru.

10.2.2004 08:00 | o.k. | Články autora | přečteno 19513×

SLAX je další z řady tzv. live distribucí a jak již název částečně napovídá, SLAX vychází ze Slackwaru. Možná bychom SLAX mohli zařadit spíše mezi mini-live distribuce, protože velikost iso obrazu této distribuce je pouze necelých 200MB a je tedy vhodný pro vypálení na CD o průměru 8cm.

Jméno SLAX se na Internetu objevilo teprve nedávno, ale jedná se již o dlouhodobější projekt Tomáše Matějíčka, dříve známý pod jménem Slackware-Live. Také domovské stránky projektu se přemístily z původní adresy www.slackware-live.org/ na současnou adresu http://slax.linux-live.org. O tom, že tento projekt má již něco za sebou také svědčí i to, že SLAX se honosí již verzí s pořadovým číslem 3.0.25.

Spuštění SLAXu je stejné jako u všech live distribucí, vložíme CD se SLAXem do CD/DVD mechaniky a v BIOSu počítače nastavíme, aby se pokusil na prvním místě načíst nejdříve systém z CD-ROM (DVD) mechaniky.

Při úspěšném načtení bootovacího sektoru z CD budeme odměněni úvodní bootovací textovou obrazovkou (trochu mě překvapil velice krátký čas a tak jsem tuto obrazovku napoprvé nestihnul - systém automaticky pokračuje v bootování aniž by očekával potvrzení) ve které můžeme zadat některé důležité volby jako například zvolit jazyk, vypnout některé automatické detekce hardwaru počítače nebo zkopírovat celý obsah CD do paměti RAM.

Po potvrzení daných voleb bude systém pokračovat v bootování a v detekci hardwaru. Ke konci bootování na mě vyskočilo dost chyb, protože systém se snažil vložit moduly kernelu pro HW, který na počítači nemám. Nejedná se o nic závažného co by vadilo. Následoval pokus o nastavení síťové karty pomocí DHCP protokolu a protože počítač nemám připojený ani k síti, tak tento pokus skončil neúspěšně a to po velice krátkém časovém intervalu což je příjemné narozdíl od jiných systémů, kde je timeout nastaven třeba i na půl minuty.

Dalším příjemným překvapením bylo, že systém nabootoval do klasického víceuživatelského režimu (runlevel 3) narozdíl od toho, aby nabootoval do grafického režimu. Přesně takhle si představuji distribuci založenou na Slackwaru - defaultně nastavená textová konzole :-)

uvodni textova obrazovka po bootu Obrázek vpravo ukazuje úvodní textovou obrazovku po úspěšném nastartování systému. Do systému se přihlásíme jako uživatel root a to s heslem toor :-) Pokud někomu nevyhovuje práce pod uživatelem root může si pomocí příkazu useradd (nebo pomocí jednoduššího adduser) založit nějakého obyčejného uživatele a následně pracovat pod jeho identitou. Pro uživatele, kteří nejsou příznivci textové konzole jsou zde dva příkazy pro spuštění X Window systému s příslušným správcem oken (pracovním prostředím). Prvním z příkazů je gui, který spouští KDE a je určen pro výkonnější počítače. Druhý příkaz je guifast a ten spouští správce oken FluxBox a je vhodný pro méně výkonné počítače s menší velikostí paměti RAM. Spuštění grafického prostředí (KDE i FluxBoxu) proběhlo naprosto bez problémů.

Prostredi KDE a aplikace Prostredi KDE Kancelarsky balik KOffice
Hry Prostredi a aplikace ve FluxBoxu Prostredi a aplikace ve FluxBoxu

Programy, které ve SLAXu nenaleznete:

Kancelářský balík OpenOffice.org, multimediální přehrávač XMMS, editor Emacs a k mému překvapení SLAX neobsahuje bohužel ani VIM (pouze vi, což je ale stejně jenom symbolický link na editor elvis), video přehrávač XINE, Internetový prohlížeč Mozilla.

Programy, které ve SLAXu naopak naleznete:

  • Editory: KWrite, Kate, KEdit
  • Grafika: modelář PovRay, Kooka (skenování a OCR), KPaint, prohlížeče PS/PDF a další...
  • Hry: většina jednoduchých her standardně distribuovaných s KDE
  • Internet: Konqueror, Kopete, KPPP, KGet, KSirc a další
  • Kancelář: kancelářská sada KOffice
  • Multimédia: K3b, KAudioCreator, Noatun, KsCD, Mplayer

Některé nedostatky

  • Pokud při bootu zadáte volbu lang=cs, tak je sice většina programů v KDE v českém jazyce, ale systém není vůbec připraven na práci s LOCALES. Nelze psát Ř, Š, ť, Ť a další...
  • Systém automaticky připojí všechny oddíly všech disků (jejichž filesystémy zvládá) a to i s přístupem pro zápis.
  • Na můj vkus je defaultně spuštěno příliš naslouchajících služeb (inetd, finger, sendmail, ntalk, sshd a další), kterým nepříliš důvěřuji.
  • Použití devfs.
  • Nefunkční zvuková karta (SoundBlaster Live) - zkoušel jsem i alsaconf, moduly se bez problémů natáhly do kernelu, ale zvuková karta stále nefungovala (a nebyl to problém ztlumených výstupů). Díky tomu veškeré pokusy o spuštění multimediálních přehrávačů končily pádem artsd na SIGSEGV.

Výše uvedenou kritiku bych považoval spíše mezi ty drobnější nedostaky. Závěrem bych asi měl vyzdvihnout to, že SLAX beží na jádře 2.4.23 a prostředí KDE, které obsahuje je ve verzi 3.1.94 (tedy 3.2 beta2). Také nemůžu nezmínit, že SLAX nám na dvou počítačích nenaběhnul vůbec - důvodem byl kernel panic. Myslím si, že až se tyto drobné nedostatky odstraní, bude SLAX moci směle konkurovat na poli live Linuxových distribucí. Pro svoji malou velikost a díky tomu, že bootuje defaultně do textové konzole si určitě najde cestu do náprsních kapes a peněženek administrátorů, kteří jej budou používat jako záchranné CD.

SLAX verze 3.0.25 naleznete v nabídce našeho Linux CD Shopu a to za cenu 30Kč.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:04 Radek Beneš
  L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:10 o.k.
    L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 15:22 Radek Beneš
      L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 16:08 Ondřej Čečák
        L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 22.11.2005 17:44 o.k.
          L Re: Potrebuju pomoct se zapisem na disk 24.11.2005 12:34 Petr Zajíc




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Na GitHubu se objevil projekt HOPE, JIT pro Python, který kompiluje kód do C++ a teprve ten zkompiluje do strojového kódu, z čehož těží především uživatel programu napsaného v Pythonu. Přišli s ním atronomové, kteří rychlé výpočty potřebují a Python je efektivní v rychlém vývoji aplikací.
Přidat komentář

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
S možností spouštět Androidí aplikace na Chrome OS (a obráceně) nutně nastává otázka možného spojení obou systémů do jediného. Stane se tak a kdy? Pro vývojáře by bylo efektivnější vyvíjet jediný systém.
Přidat komentář

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Najde se místo pro další grafický formát? Jasper St. Pierre, vývojář GNOME, přišel s XNG a jeho ambicemi je nahradit notně zastaralý animovaný GIF i animované PNG (MNG, APNG), kteréžto 2 formáty propadly.
Přidat komentář

17.10.2014 7:12 /MaReK Olšavský
Španělská Telefónica (na našem trhu podnikala pod značkou O2) pomohla Mozille dostat na trh první přístroje s Firefox OS a partnerství i nadále pokračuje, překvapivě v oblasti hlasové/zvukové komunikace jen s použitím webového prohlížeče. Není to tak dávno, co se operátoři poměrně intenzivně bránili alternativním hlasovým službám.
Přidat komentář

17.10.2014 7:12 /MaReK Olšavský
Emulace starých platforem není jen příležitost pro „retrogaming“, ale překvapivě vznikají i hry nové. Jeden z nejlepších domácích počítačů poslední dekády 20. století byla Amiga, pro jejíž emulaci dostačuje Raspberry-Pi. I mnohého dnešního uživatele může překvapit, kolik toho Amiga zvládala na relativně slabém hardware.
Přidat komentář

16.10.2014 7:21 /MaReK Olšavský
1. listopad se blíží a s tímto datem přijde i nové OpenBSD 5.6, jehož novinky shrnul Michael Larabel (Phoronix). Práce se odehrávaly především na ovladačích a bezpečnosti. Nová CD lze předobjednat na OpenBSD store.
Přidat komentář

16.10.2014 7:21 /MaReK Olšavský
Ohlédněte se zpět, do období před 20 lety, kdy přišel Netscape Navigator (tehdy ještě placený) a změnil přístup na internet. Prohlížeš Netscape dnes pamatují jen starší, ale z Netscape Suite vyšli vývojáři Mozilly.
Přidat komentář

15.10.2014 7:10 /MaReK Olšavský
Od voleb do Evropského Parlamentu uplynul nějaký čas a pomalu se ustavují jednotlivé komise. Jaký je postoj komisí, do jejichž pravomocí spadá i ICT, vůči F/L/OSS, shrnul Paul Brownell.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

16.10.2014 7:56 / Leo
Sanba

13.10.2014 7:20 / MaReK Olšavský
Re: PDF a podpis

10.10.2014 8:01 / Hynek Beran
PDF a podpis

10.10.2014 7:41 / Dusan Hlavac
Re: Takže nic.

10.10.2014 6:36 / MaReK Olšavský
Re: Může, ale nemusí

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online