LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> FreeBSD 4.9 stable

Popis instalace, konfigurace a srovnání s Linuxem.

6.1.2004 12:00 | Václav Steiner | Články autora | přečteno 11644×

Před více než rokem a půl jsem se rozhodl se více ponořit do světa počítačů a vyzkoušet taky jiný operační systém doufaje, že budu více spokojený a systém bude fungovat podle mých představ. Tenkrát jsem sáhl po Linuxu. Vyzkoušel jsem několik nejpoužívanějších distribucí počínaje distribucí RedHat a Debian a konče distribucí Mandrake. Asi začátkem prosince 2003 jsem si řekl, ze už Linuxu alespoň trošku rozumím a chtěl jsem vyzkoušet zase neco jiného. Tehdy jsem se trochu více dozvědel o operačním systému FreeBSD.

FreeBSD je jedna z odnoží opravdového Unixu a je nasazován většinou na servery, ostatně jako Linux. Nejvíce mě opět přitahovala skutečnost, že tento systém lidé užívají méně než Linux; ostatně tak tomu bylo i v mém prvním případě...

FreeBSD je jako Linux k dostání free a to především na ftp serverech. Oficiální ftp server je ftp.freebsd.cz avšak já jsem použil pro stahování cesnetový mirror ftp.cz.FreeBSD.org. Organizace souborů a adresářů na ftp serveru je obdobná jako na linuxových ftp serverech. Je třeba ftp pořádně projít než dojdete k iso souborům. Iso soubory jsou rozděleny podle verze. Vetšinou jsou tam iso soubory pro 2CD + soubor, který se jmenuje minidist a má okolo 300MB. Ten jsem nestahoval, takže nevím k čemu slouží. Každopádně je nutné stáhnout iso soubor prvního CD. Druhé CD není třeba stahovat, neboť na něm je defakto rozbaleno nějakým způsobem první CD. Zkrátka je tam podobná struktura adresářů a souborů, která je na pevném disku po instalaci. Samozřejmostí je MD5kový součtový soubor pro kontrolu správného stažení. Po stažení iso soubor běžným způsobem vypálíme na CD. Zde je si třeba uvědomit, že FreeBSD není obdoba velkých distribucí Linuxu. To znamená, že nemáme mnoho CDček, na kterých je plno programů. Máme jen jedno, na kterém jsou základní balíčky a zbytek je třeba si dostahnout a doinstalovat. Na jednu stranu výhoda a na druhou nevýhoda...

Instalace

CDčko je bootovatelné, takže po startu pc vložíme CD do mechaniky. Spustí se BTX loader, po kterém se objeví jednoduché menu pro konfiguraci jádra, ve kterém jsou tři volby pro předinstalační konfiguraci některých zařízení - řadičů, klávesnice, myši, isa karet apod.

  1. Pokračovat dále bez konfigurace
  2. Konfigurace stylem menu
  3. Konfigurace stylem příkazového řádku

Jelikož mám v pc ISA síťovou kartu, použil jsem volbu 2 a nastavil potřebné volby pro síťovou kartu (IO, IRQ). Po této konfiguraci si systém nadetekuje přítomný hardware, který vypisuje na obrazovku s příslušnými údaji a poté spustí instalátor. Instálator je textový a docela jednoduchý. Jmenuje se Sysinstall, který jde i po instalaci spustit a pracovat s ním. Je zde plno voleb, pro nás jsou nejdůležitější tři řádky, které značí typy instalací: Standard, Express a Custom. Dle mého soudu je nejlepší zvolit variantu Custom - volitelnou instalaci.

Sysinstall - hlavni menu

Poté se objeví další menu.

Sysinstall - volitelna instalace

V Options se nastavuje pár možností, můžeme to klidně přeskočit. Volba Partition je velmi důležitá. Zde se nastavují oddíly, které se budou používat pomocí programu FDISK a nazývají se zde slices.

FDISK - rozdeleni disku

Zde si všimněte, označení pevných disků. Oproti Linuxu tu není hda, hdb, apod... ale ad0, ad1, apod. Takže např. ad0s1 znamená první oddíl na prvním disku. Občas se ještě na konec píše písmeno a, b, ... (ad0s1a) a to pouze u BSD oddílů. V dolní části jsou napsány možnosti FDISKu. Nejvíce nás zajímá písmeno C pro vytvoření nového oddílu. Velikost se zadává buď v sektorech nebo v MB, avšak na konec se musí připsat písmeno M (např. 300M). Poté se zadá typ oddílu, čísla základních oddílů se vypíšou. Styl oddílů volíme jako při instalaci Linuxu. Úplně stačí jeden root oddíl a swap. Jsou ještě další možnosti, jako např. vymazání oddílu apod.. Když máme oddíly hotové klávesou Q ukončíme FDISK.

Dále nastavujeme Boot Manager.

Boot manazer

Většinou Boot Manager chceme použít, takže zvolíme první možnost. Poté se vrátíme zpět do menu (viz druhý obrázek), kde zvolíme volbu Label.

Disklabel editor

Zde se jednotlivým oddílům určuje přípojný bod. Kurzorem se posuneme na určitý oddíl, stiskneme C a nastavíme přípojný bod. Až budou mít oddíly nastavené přípojné body, stiskem klávesy Q se vrátíme opět do menu (viz druhý obrázek).

Dále následuje volba Distributions. Zde volíme podle skupin co se má nainstalovat v závislosti, jak chceme systém používat. Jelikož FreeBSD používám jako domácí stanici, zvolil jsem možnost X-USER. Po výběru se kurzorem posuneme na políčko Exit. Dostaneme se opět do menu (viz druhý obrázek), kde nás čeká předposlední možnost Media.

Vyber instalacniho media

Zde si zvolíme typ média pro instalaci. Většinou použijeme CD-ROM. A zde je další změna oproti Linuxu. CD-ROM zařízení se zde pojmenovává acd0c, kde číslice udává, jak jdou zařízení po sobě. Když zvolíme typ média, naposled se podíváme do menu (viz druhý obrázek), kde je poslední volba Commit. Ta značí instalaci. Při instalaci se spustí na 4-té konsoli záchranný shell. Po úspěšné instalaci se instalátor zeptá, jestli chceme pc restartovat nebo se vrátit opět do základního menu (viz první obrázek) a pomocí volby Configure si nastavit systém podle svých potřeb. Tato volba zaleží na každém, jak se rozhodne, každopádně jak jsem již uvedl, instalátor lze spustit i při běhu systému...

Start systému

Po restartu se objeví jednoduchý boot manager, který vypíše jednotlivé oddíly, ze kterých se da podle něho bootovat a přiřadí k nim klávesy F1 - F12. Pokud máme FreeBSD nainstalované na prvním oddílu, stiskneme F1 a systém se začne startovat. Tento boot manager si pamatuje poslední volbu, kterou následně spustí po pár vteřinách. Jakmile se spustí systém, překontroluje a vypíše hardware v pc, spustí některé démony a poté přihlašovací shell. Co se týka hardware, tak se mi nestalo, že by mi nějaký nenašel (např. wifi síťová karta běžela bez problému). Pokud jste hned po instalaci nic nenastavovali v instalátoru, uživatel root nemá heslo. Takže hned po přihlášení uživatele root je třeba spustit výše zmiňovaný instalátor, ve kterém lze hodne věcí pohodlně nakonfigurovat. Instalátor spustíme příkazem $ /stand/sysinstall. Zvolíme polozku Configure. Poté se objeví menu, ve kterém je mnoho položek. Je docela pěkně uspořádané a přehledné.

FreeBSD konfiguracni menu

Jsou tu některé položky, které známe z instalace. Důležitá položka je Root Password, kde si nastavíme heslo roota (nebo to můžeme provést také příkazem passwd). Další neméně důležitá položka je User Management. Zde se vytváří skupiny a uživatelé. Další zajímavá položka je Networking, kde se dají nastavit jednak zařízení či IP adresy, tak i různí síťoví démoni, které se mohou spouštět při startu.

Sitove servisni menu

Položka Startup obsahuje ostatní démony, kteří se také mohou spouštět při startu systému. Nakonec pokud chceme používat grafický režim, jsou zde dvě položky XFree86 a Desktop. Položka XFree86 obsahuje různé konfigurační nástroje pro X režim.

XFree86 konfiguracni nastroj

Velmi pěkná je utilita xf86cfg -textmode, kde se velmi pohodlě a rychle dá grafický režim nastavit. Po úspěšném nastavení se automaticky objeví menu Desktop, které nám umožní nainstalovat pohodlně některého okenního manažera, např. KDE.

Vyber spravce oken

Jinak je zde plno konfiguračních nástrojů, ale tyto jsou myslím nejvíce důležité. Pro spuštění grafického režimu použijeme známý příkaz startx, avšak je ještě třeba do konfiguračního souboru napsat, že se má spouštět třeba manažer KDE, protože standardně při instalaci X serveru se naistaluje manažer twm a ten se spustí. Pokud máme např. nainstalované KDE, musíme v konfiguračním souboru /usr/X11R6/lib/X11/xinit/xinitrc místo řádky twm napsat startkde a to co je pod tím zakomentovat.

Balíčky a aplikace

Balíčkovací systém je docela rozumně řešený. Při každé instalaci si kontroluje závislosti a pokud mu nějaký balíček chybí a je přítomen ve stejném adresáři, tak si ho doinstaluje a pokračuje v instalaci prvního balíčku. Pokud se balíček nenachází v adresáři, informuje nás o jeho nenalezení. Jelikož máme pouze jedno CD, máme k dispozici velmi málo programů a proto je musíme stáhnout z ftp serveru, kde jich jsou tisíce. Při stahování je třeba si dát pozor na to, že většina balíčků potřebuje k instalaci ješte některé balíčky v rámci závislostí. Tyto balíčky jsou uloženy na ftp serverech v adresáři ports a je důležité stahovat pouze balíčky určené pro verzi, kterou máme nainstalovanou.

Mně se osvědčil způsob instalace balíčků tento: na oficiálních počeštěných stránkach projektu FreeBSD kliknu na odkaz Aplikace, nechám si vyhledat balíček, který chci stáhnout a vypíše se mi seznam balíčků podle verze systému, které odpovídají mému dotazu a k jednotlivým balíčům se vypíší i balíčky, které jsou potřeba pro korektní instalaci.

Druhý způsob instalace je ten, ze v adresáři /usr/ports jsou rozděleny všechny dostupné balíčky, které jsou na ftp serverech a jsou rozdělené do skupin. Tam si vybereme balíček, který nás zajímá a většinou příkazem make se balíček stáhne se vším všudy a my ho už jen případně nainstalujeme.

Co se týká základních aplikací, které se často používají, tak při instalaci okenního manažeru KDE máme k dispozici několik aplikací od každého žánru, jak je tomu zvykem v Linuxu. Avšak máme pouze jedno CD, takže těch aplikací není mnoho a zbytek si musíme dle libosti doinstalovat. Na CD je např. kancelářský balík KOffice, prohlížeč Mozilla, sada nástrojů pro vypalování, nástroje pro mail, síť apod. Já osobně jsem si stáhnul tyto balíčky: Apache, Mysql, Php, PhpMyAdmin, Mplayer, Mc a Xmms. Jinak používám to co je součástí manažeru KDE.

Změny Linux - FreeBSD

FreeBSD používá svůj souborový systém ufs. Adresářová struktura je vesměs podobná jako v Linuxu, snad možná trochu více přehlednější a některé soubory jsou na jiném místě. Ale je to vše otázka zvyku. Velká změna je značení všeho. Pevné disky se označují místo hdxy - adxsy, síťové karty místo eth0 - ed0, wi0 apod. Je třeba se to naučit. Některé příkazy se píší trošku jinak. Např. u příkazu mount je třeba psát typ připojovaného oddílu. Příkazy jsou buď stejné nebo mají občas malé odchylky v typu zápisu.

Některé důležité konfigurační soubory:
/boot/kernel.conf - obdoba /etc/modules.conf v linuxu. Jeho deklarace viz man kernel.conf.
/boot/defaults/loader.conf - zde se povoluje hodně zařízení, např. zvuková karta, která je standardně vypnuta, síťové karty apod. Vše je zde hezky okomentováno.
/etc/rc.conf - také velmi důležitý konfigurační soubor, obsahuje např. nastavení sítě apod...
/etc - adresář s různými konfiguračními soubory, obdobně jako v Linuxu
/usr/local/etc - zde jsou další konfigurační soubory a to ručně nainstalovaných aplikací. např. Apache

Závěr

Závěrem bych chtěl udělat malé srovnání. Na mém Celeronu 333MHz při 128MB RAM provozuji FreeBSD 4.9 stable a Mandrake Linux 9.2.

Plusy a mínusy oproti Linuxu:
+ Rychleji startuje a pracuje
+ Menší náročnost na hardware
+ Více stabilní

- Většina balíčků je třeba doinstalovat z Internetu, není více CDček s aplikacemi
- Některá značení (např. disky, zařízení) či soubory jsou jinak nebo jinde
- Absence BASH interpretru, který však lze doinstalovat z CDčka

Přechod na jiný operační systém je vždy trochu komplikovaný. Je třeba si jen zvyknout na něco jiného a pak už to není žádný problém :o) Na konec screenshot prostředí KDE s KDE Control Center.

KDE

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

14.11.2017 16:56 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tradičně první čtvrtek před třetím pátkem v měsíci: 16. listopadu od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

12.11.2017 11:06 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: 4. ročník odborné IT konference na téma Datová centra pro business proběhne již ve čtvrtek 23. listopadu 2017 v konferenčním centru Vavruška, v paláci Charitas, Karlovo náměstí 5, Praha 2 (u metra Karlovo náměstí) od 9:00. Konference o návrhu, budování, správě a efektivním využívání datových center nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky, např Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je využít pro vlastní prospěch? Jak zajistit pro firmu či jinou organizaci odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybrat dodavatele služeb? Jak volit součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně spravovat datové centrum? Jak eliminovat možná rizika? apod.
Přidat komentář

13.9.2017 8:00 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tentokrát netradičně v pondělí: 18. září od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

3.9.2017 20:45 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: Dne 21. září 2017 proběhne v Praze konference "Mobilní řešení pro business". Hlavní tématy konference budou: nejnovější trendy v oblasti mobilních řešení pro firmy, efektivní využití mobilních zařízení, bezpečnostní rizika a řešení pro jejich omezení, správa mobilních zařízení ve firmách a další.
Přidat komentář

15.5.2017 23:50 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve čtvrtek 18. května od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

12.5.2017 16:42 /Honza Javorek
PyCon CZ, česká konference o programovacím jazyce Python, se po dvou úspěšných ročnících v Brně bude letos konat v Praze, a to 8. až 10. června. Na konferenci letos zavítá např. i Armin Ronacher, známý především jako autor frameworku Flask, šablon Jinja2/Twig, a dalších projektů. Těšit se můžete na přednášky o datové analytice, tvorbě webu, testování, tvorbě API, učení a mentorování programování, přednášky o rozvoji komunity, o použití Pythonu ve vědě nebo k ovládání nejrůznějších zařízení (MicroPython). Na vlastní prsty si můžete na workshopech vyzkoušet postavit Pythonem ovládaného robota, naučit se učit šestileté děti programovat, efektivně testovat nebo si v Pythonu pohrát s kartografickým materiálem. Kupujte lístky, dokud jsou.
Přidat komentář

2.5.2017 9:20 /Eva Rázgová
Putovní konference československé Drupal komunity "DrupalCamp Československo" se tentokrát koná 27. 5.2017 na VUT FIT v Brně. Můžete načerpat a vyměnit si zkušenosti z oblasti Drupalu 7 a 8, UX, SEO, managementu týmového vývoje, využití Dockeru pro Drupal a dalších. Vítáni jsou nováčci i experti. Akci pořádají Slovenská Drupal Asociácia a česká Asociace pro Drupal. Registrace na webu .
Přidat komentář

1.5.2017 20:31 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: 25.5.2017 proběhne v Praze konference na téma Firemní informační systémy. Hlavními tématy jsou: Informační systémy s vlastní inteligencí, efektivní práce s dokumenty, mobilní přístup k datům nebo využívání cloudu.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

15.12.2017 15:11 / Petit
freehold nj

15.12.2017 15:06 / Petit
nj freehold

5.12.2017 11:50 / Thomas
kitchen renovations

18.9.2017 14:37 / Rojas
high security vault

15.9.2017 7:33 / Wilson
new zealand childcare jobs

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2017) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze