LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Perl (139) - Profilling - efektivní odhalování pomalých míst v programu

Perl Napsali jste program, který je pomalý? Nevíte si rady, jak ho zoptimalizovat? Pak zkuste profiler - nástroj, který odhalí, jaké části programu trvají nejděle.

27.8.2011 00:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 5913×

Kdysi jsme se zabývali modulem Benchmark. To je vynikající nástroj pro případy, kdy potřebujeme výsledek typu porovnání rychlosti dvou podprogramů. Co když ale potřebujeme komplexní analýzu naší aplikace, která neběží tak rychle, jak bychom očekávali? Pak je třeba použít daleko silnější nástroje.

Mezi takové patří tzv. profilery, které dělají dynamickou analýzu běhu programu.

Existují profilery měřící výkon i profilery měřící použití paměti. Mohou fungovat tak, že měří větší úseky (podprogramy nebo nějaké vybrané části) nebo menší úseky (jednotlivé výrazy). Jejich výstupem je rozbor zdrojového kódu v různé formě, statistická analýza nebo něco jiného podle zaměření konkrétního nástroje.

Profiling a Perl

Perl má to štěstí, že existuje nástroj Devel::NYTProf, který zastane většinu běžně požadovaných úkolů.

$ cpan Devel::NYTProf

Příklad

Většinou se profiler používá na nějaké rozsáhlejší aplikace, které používají řadu modulů, kde tyto moduly používají jiné moduly atd. My si pro jednoduchost ukážeme běh profileru pouze na malém kousku kódu.

Minule jsme se zabývali efektivitou algoritmů na výpočet Fibonacciho posloupnosti. Zkusme se tématu věnovat dále. Podívejme se na následující trojici podprogramů.

use Memoize;

sub fibonacci_neopt {
    my $n = shift;
    return 1 if ($n <= 1);
    return fibonacci_neopt($n - 1) + fibonacci_neopt($n - 2);
}

{
    my @vypocitane;

    sub fibonacci_opt {
        my $n = shift;

        return $vypocitane[$n] if defined $vypocitane[$n];

        my $vysledek;

        if ($n <= 1){
            $vysledek = 1;
        }
        else {
            $vysledek = fibonacci_opt($n - 1) + fibonacci_opt($n - 2);
        }

        return $vypocitane[$n] = $vysledek;
    }
}

memoize("fibonacci_memoize");
sub fibonacci_memoize {
    my $n = shift;
    return 1 if ($n <= 1);
    return fibonacci_memoize($n - 1) + fibonacci_memoize($n - 2);
}

fibonacci_neopt(25);
fibonacci_opt(25);
fibonacci_memoize(25);

Každý z nich jsme použili k získání 26. čísla z Fibonacciho posloupnosti. Co bude trvat nejděle a jak dlouho? Zkusme se na to podívat pomocí profileru a jen pozorujme, co všechno se dozvíme.

Použití profileru

Předpokládejme, že předchozí kód máme uložen v souboru fib.pl. Použití je velmi jednoduché. Celá teorie tohoto dílu se nyní vejde do dvou příkazů.

Pomocí toho prvního spustíme program a změříme časy pro všechno, co lze.

$ perl -d:NYTProf fib.pl

Vznikne nám soubor nytprof.out, kde jsou surová data. Rádi bychom je viděli v nějaké čitelné podobě, takže je zkonvertujeme do html:

$ nytprofhtml

To je vše, data jsou připravena.

Výsledky analýzy

Nyní máme v adresáři nytprof řadu html souborů, ze kterých zkusme spustit v prohlížeči index.html.

Horní část úvodní stránky

Co můžeme vidět? První řádek nám dá velmi zajímavou informaci:

Profile of fib.pl for 4.15s (of 6.95s), executing 608399 statements and
243029 subroutine calls in 11 source files and 1 string evals.

Profiler počítá s veškerým kódem, který proběhl - tedy i s importovanými moduly. Dva časy ("exclusive time" a "inclusive time") jsou uváděny všude. První znamená čas, který jsme strávili právě uvnitř aktuálního podprogramu; pokud z něj voláme jiné podprogramy, tento čas se nepočítá. Druhý čas pak započítává i čas strávený ve volaných podprogramech. "Inclusive time" je tedy vždy větší nebo roven "exclusive time" a součet všech "inclusive time" může výrazně převyšovat dobu běhu programu, protože se některé úseky započítavají vícekrát.

Dalším údajem zde jsou sloupce se záhlavím P resp. F. Sloupec P udává počet míst, odkud je daný podprogram volán. F je počet souborů, odkud je podprogram volán (tedy P je vždy větší nebo rovno než F).

Analýza podprogramů

Nyní se podívejme na první tabulku. V ní jsou seřazené všechny použité funkce a podprogramy podle toho, kolik času s nimi procesor strávil.

Všimněme si prvního řádku - naše neoptimalizovaná verze pro výpočet 26. čísla Fibonacciho posloupnosti byla volána 240 000 × jen kvůli výpočtu jednoho jednoduchého čísla. Tato volání zabrala astronomických 4,09 sekundy.

Naše optimalizovaná verze volala sama sebe jen 49× a zabrala 1,18 milisekund, tedy odhadem 4000× méně. Navíc další volání by byla se zapamatovanými daty ještě podstatně rychlejší.

Memoizovaná verze byla zdánlivě ještě dvakrát rychlejší, avšak ve výsledku není započítána režie okolo (jen samotné volání memoize zabralo skoro půl milisekundy).

Všimněme si obarvení na škále mezi zelenou a červenou. Čím je dané číslo červenější, tím větší je náročnost toho, k čemu je přiřazeno. Ovšem implicitní nastavení není příliš citlivé a tak se většinou stává, že červené je skoro všechno. Je to však dobré minimálně k jedné věci: tomu, co není nejčervenější, se nemá smysl při optimalizaci věnovat.

Barevně jsou ve výsledku profileru označeny také místa, kde používáme proměnné $&, $‘, $’, které výrazně zpomalují regulární výrazy.

Zkusme nyní kliknout na některý z našich podprogramů. U toho neoptimalizovaného můžeme krásně vidět, jak mnohokrát se který výraz vyhodnocuje.

Neoptimalizovaná verze

U optimalizované verze můžeme vidět markantní rozdíl.

Optimalizovaná verze

Stejně tak u memoizované verze.

Memoizovaná verze

Doplňme, že nahoře lze přepínat mezi block view, line view a sub view - podle toho, tak podrobně se mají statistiky ukazovat.

Další zajímavou věci je Subroutine Exclusive Time Treemap. Výsledkem je odbélníkový graf, který se sestává z menších obdélníků reprezentujících jednotlivé podprogramy. Obsah obdélníku jsou úměrné času, který program v daném podprogramu strávil.

Sub Treemap

Treemap z takto malého programu, kde má navíc jeden podprogram tak obrovskou majoritu, vůbec nevypadá jako treemap. Každý si však může zkusit profilovat jakýkoliv jiný program a pak může výsledek vypadat např. jako ukázka na blogu Tima Bunceho.

Analýza souborů

Podívejme se nyní na spodní tabulku úvodní stránky.

Dolní část úvodní stránky

Zde vidíme, z kterých všech souborů jsme používali kód. To je samo o sobě zajímavé. Ještě zajímavější však je pohled na to, kolik výrazů bylo v daném souboru vyhodnoceno a kolik času to celkem zabralo včetně nějaké základní statistické analýzy.

Kliknutím na line, block nebo sub opět dostaneme rozepsání zdrojového kódu s podrobnějšími výsledky.

Jak optimalizovat

Optimalizace kódu bývá obvykle velmi nepříjemná. Je třeba postupovat systematicky od malých úprav a algoritmy pokud možno neměnit, protože to se může snadno zvrtnout v nekonečnou bezvýslednou práci.

Uveďme si pár triků, které ale snadno udělat lze a mnohdy mohou k požadovanému výsledku stačit. Když stačit nebudou, je to špatné a asi nezbude než se zamyslet nad algoritmem.

  • Volání return bychom měli vždy provést ihned, jakmile známe výsledek. Stejně tak lze odfiltrovat některé triviální případy. Dostaneme takovou konstelaci parametrů, že lze použít snažší postup, přeskočit část výpočtu, hned vrátit výsledek apod.? Pak toho využijme.
  • Opakované volání stejných metod nad stejnými daty je zbytečné - v případě, že je to v kódu "blízko", je nejlepší to řešit uložením do dočasné proměnné; nastává-li to dokonce globálně, pak zvažme použití memoizace.
  • Cokoliv, co může být mimo cyklus, umístíme mimo něj.
  • Jakmile lze z cyklu vyskočit (již máme vše potřebné), uděláme to.
  • Cokoliv, co může být v podmínce (u které není složité ověřování testu), umístíme do ní.
  • Občas existují rychlejší externí moduly, které se dají použít (ať už místo nějakých jiných externích modulů nebo místo vlastního kódu).
  • Místo cyklů, jejichž hlavní náplní je volání nějaké metody, lze napsat metodu, která zpracovává seznam parametrů. Tato metoda bývá často rychlejší.

Zjišťování kvality testů

Pomocí profileru Devel::Cover lze získávat informaci o tom, kolik procent kódu bylo použito. To se hodí zejména při testování, nakolik test skripty pokrývají modul. Jako výsledek získáme informaci o tom, jaký kód jsme otestovali a jaký ještě ne.

Další informace

Stojí za to zhlédnout prezentaci o Devel::NYTProf z OSCON 2010. Je zde interaktivně vysvětleno, jak profiling využívat.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

15.5.2017 23:50 /František Kučera

Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve čtvrtek 18. května od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).


Přidat komentář

12.5.2017 16:42 /Honza Javorek
PyCon CZ, česká konference o programovacím jazyce Python, se po dvou úspěšných ročnících v Brně bude letos konat v Praze, a to 8. až 10. června. Na konferenci letos zavítá např. i Armin Ronacher, známý především jako autor frameworku Flask, šablon Jinja2/Twig, a dalších projektů. Těšit se můžete na přednášky o datové analytice, tvorbě webu, testování, tvorbě API, učení a mentorování programování, přednášky o rozvoji komunity, o použití Pythonu ve vědě nebo k ovládání nejrůznějších zařízení (MicroPython). Na vlastní prsty si můžete na workshopech vyzkoušet postavit Pythonem ovládaného robota, naučit se učit šestileté děti programovat, efektivně testovat nebo si v Pythonu pohrát s kartografickým materiálem. Kupujte lístky, dokud jsou.
Přidat komentář

2.5.2017 9:20 /Eva Rázgová
Putovní konference československé Drupal komunity "DrupalCamp Československo" se tentokrát koná 27. 5.2017 na VUT FIT v Brně. Můžete načerpat a vyměnit si zkušenosti z oblasti Drupalu 7 a 8, UX, SEO, managementu týmového vývoje, využití Dockeru pro Drupal a dalších. Vítáni jsou nováčci i experti. Akci pořádají Slovenská Drupal Asociácia a česká Asociace pro Drupal. Registrace na webu .
Přidat komentář

1.5.2017 20:31 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: 25.5.2017 proběhne v Praze konference na téma Firemní informační systémy. Hlavními tématy jsou: Informační systémy s vlastní inteligencí, efektivní práce s dokumenty, mobilní přístup k datům nebo využívání cloudu.
Přidat komentář

15.4.2017 15:20 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě IoT a radiokomunikace? Přijď na sraz spolku OpenAlt, který se bude konat ve středu 19. dubna od 18:30 v Šenkovně (Sokolská 60, Praha 2).
Přidat komentář

5.3.2017 19:12 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: 23. března proběhne v Praze konferenci na téma Cloud computing v praxi. Hlavními tématy jsou: Nejžhavější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, Moderní cloudové služby, Infrastruktura současných cloudů, Efektivní využití cloudu, Nástrahy cloudových řešení a jak se jim vyhnout.
Přidat komentář

27.2.2017 22:12 /František Kučera
Pozvánka na 137. sraz OpenAlt – Praha: Tentokrát jsme si pro vás připravili neobvyklou akci. Ve středu 1.3. v 17:30 nás přivítá sdružení CZ.NIC ve svých prostorách v Milešovské ulici číslo 5 na Praze 3, kde si pro nás připravili krátkou prezentaci jejich činnosti. Následně navštívíme jejich datacentrum pod Žižkovskou věží. Provedou nás prostory, které jsou běžnému smrtelníkovi nedostupné!
Po ukončení prohlídky se všchni odebereme do hostince U vodoucha, Jagelonská 21, Praha 3 pochutnat si na některém z vybraných piv či dát si něco na zub. Rezervaci máme od 19:30, heslo je OpenAlt.
Ale pozor! Do prostor datového centra máme omezený přístup, dostane se tam pouze 10 lidí! Takže kdo přijde dříve, ten má přednost, a občanky s sebou! Kdo nebude chtít na prohlídku datového centra, může se pomalu přesunout do hostince U vodoucha a u nepřeberné nabídky piv počkat na ostatní.
Přidat komentář

18.1.2017 0:49 /František Kučera
Členové a příznivci spolku OpenAlt se pravidelně schází v Praze a Brně. Fotky z pražských srazů za uplynulý rok si můžete prohlédnout na stránkách spolku. Příští sraz se koná už 19. ledna – tentokrát je tématem ergonomie ovládání počítače – tzn. klávesnice, myši a další zařízení. Také budete mít příležitost si prohlédnout pražský hackerspace Brmlab.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

11.5.2017 23:32 / lelo
Re: Problém se správcem balíčků

11.5.2017 5:45 / davd mašek
Re: Problém se správcem balíčků

10.5.2017 22:54 / lelo
Re: Problém se správcem balíčků

10.5.2017 22:19 / davd mašek
Problém se správcem balíčků

17.4.2017 19:15 / Jakub shoop
chyba

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2017) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze