LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> LinuxMint – odpovědný model vývoje linuxové distribuce?

Linux Mint je distribucí založenou původně na Ubuntu a nyní u rollon verzí na Debianu Testing. Jistě není bez zajímavosti podívat se na principy vývoje z hlediska zdánlivých protikladů spolehlivosti a aktuálnosti. Linux Mint se cíleně hlásí ke spolehlivosti a uživatelskému komfortu, ale současně chce přinášet uživatelům nejnovější systém i aplikace. Je to od vývojářů poctivé? Posuďte sami.

24.4.2011 00:00 | Petr Ježek | Články autora | přečteno 6761×

Před pár lety jsem pro Linuxsoft napsal článek o přechodu od Mandrivy k Archlinuxu. Nepatřím mezi ty uživatele linuxu, kteří zavrhují klikací distribuce prostě proto, že jsou přizpůsobeny grafickému ovládání. Pro drtivou vetšinu lidí je totiž vizuální orientace s následnou neuromotorickou reakcí (ovládáním) přirozenější než práce s příkazy v textovém nebo zkratkovém klávesnicovém režimu (prosazení se GUI v historické podobě MS Windows v nejširší veřejnosti není náhoda). Začal jsem před více než deseti lety po znechucení z Win95 a Win98 a po experimentech s OS/2 Warp a BeOS s Mandrake, posledních šest let používám na dvou strojích (domácí desktop a ThinkPad X40) Archlinux a před dvěma lety jsem na pracovní ThinkPad R52 nainstaloval Linux Mint v dualbootu s XP, tehdy LMDE 9 Diadoru založenou na Ubuntu.

Volba Mintu byla silně ovlivněna problémy vývoje v Mandrivě (ta na ThinkPadu byla od doby jeho pořízení a okamžité doinstalace linuxu k původním WinXP) a snahou poznat prostředí tak či onak vycházející z Debianu slibující vyšší stabilitu a spolehlivost. Musím se pochválit – Mint se základním prostředím Gnome (jako LMDE) se ukázal jako naprosto spolehlivý a plně funkční, byť poněkud udýchaný na starším železe od IBM. ThinkPad využívám běžně v práci a na cestách (kancelář, internet, multimedia, práce s externími připojenými zařízeními včetně projektorů a zobrazovacích panelů a se sítěmi) a Mint mi rozhodně práci oproti Mandrivě usnadnil – nenarazil jsem v něm na jediný případ nefunkčnosti nebo problému vyžadujího čas a úsilí k řešení. Prostě ideální stav – pracujete v prostředí, které vás nic nestojí a díky spolehlivosti je ani nevnímáte, takže můžete jen tvořit a vzdělávat sebe i jiné a tím si vydělávat.

Jako člověk zvědavý jsem pochopitelně loni zaznamenal, že vývojáři Mintu začali minulý rok zvažovat pružnější model aktualizací. Jako archerovi mi byl tento přístup sympatický, neboť znamenal výrazný posun od tradiční mantry Debianu (spolehlivost díky neaktuálnosti) k mantře Archu „bleeding edge“ (což znamená technologicky nejaktuálnější). Zatímco u Archu se tu a tam setkávám s nutností vypořádat se s riziky neusazených a funkčně neoptimalizovaných řešení, jež přináší „ještě teplé novinky“ (vynikající škola, chcete-li řešením porozumět, ne pouze užívat), mátová distribuce byla autory charakterizována jako „debianovsky“ spolehlivá při uživatelské přívětivosti. Není v tom ale rozpor, chcete-li pracovat s nejnovějšími verzemi aplikací i jádra?

Mint byl zpočátku vyvíjen obdobně jako Ubuntu či jiné větší distribuce v modelu ročního, později pololetního cyklu aktualizací s faktickou nutností reinstalace. Z dob Mandrake/Mandrivy jsem dobře znal rizika tohoto modelu – jak dodržet termíny vydání, když klíčové aplikace mají zcela jinou periodu uvolňování nových verzí a kdy nezbývá než vydávat více či méně neaktuální produkt s vysokou pravděpodobností, že tím zůstane SW daleko za možnostmi HW? S tím se jakž takž dokázali vypořádat pouze u Ubuntu díky koncentaci vývojářských a finančních kapacit. Množství bugreportů a stížností na funkční problémy v diskusích uživatelů Ubuntu nicméně dokazuje, že nelze překročit Rubikon. Není divu, že s tím museli počítat i u Mintu. Rollon aktualizace totiž nelze aplikovat v případě, že repozitáře balíčků jsou strukturovány a optimalizovány podle pololetního cyklu, což platí pro Ubuntu a všech jeho forků (jak známo, patchování vydávané jako aktualizace (bugfixy, bezpečnost) není povýšením na novou verzi, ale opravou staré).

Jakmile se u Mintu rozhodli pro rollon model aktualizací, museli řešit další problém: Má průběžný aktualizační model nahradit model pololetních vydání označovaných jako LMDE (Linux Mint Desktop Edition ) a současně číslem a jménem (nyní LMDE 10 Julia)? Rozhodnutí bylo záporné, i když se ukazuje, že právě u tohoto modelu bude velmi problematické udržet cyklus aktualizací, chystají-li se podstatné změny v základu. Je-li tím základem Ubuntu, velmi záleží na tom, jak se Mark Suttleworth a jeho ubuntu=kruh) vypořádá s vlastní strategií a postupem vývoje. Pokud má zůstat vlajkou úspěchu mátové distrubuce její spolehlivost, nechcete-li podvést uživatele, musíte sliby dodržet. To ale znamená, že LMDE založená na Ubuntu nebude moci vycházet v pololetním cyklu do doby, dokud nebude jisté, že nové systémové prvky a nové klíčové aplikace pracují bezchybně na většině myslitelných strojů. Přesně k takovému závěru vývojáři Mintu došli a rozhodli se i u cyklických pololetních edicí přejít na Debian Testing.

To tedy znamená, že LinuxMint se vývojově rozdělil na dvě větve: Na tu, u níž se ctí klasický model cyklických aktualizací odladěných verzí (edicí) a na tu, která umožňuje průběžné aktualizace odladěných balíčků z Debian Testing, a to ve variantách podle hlavních DM. Zde se pak nabízí využít zkušeností z Archu s průběžnými aktualizacemi velkých DM (KDE a Gnome), jež představují varování před unáhleným zaváděním nových balíčků neověřených v rutinním provozu. Zejména se to týká KDE jako mnohem více monolitního a závislostmi provázaného DM ve srovnání s jinými, natož s WM typu Openboxu. Není divu, že po „zkušebním balonku“ verze plně založené na Debianu (testing) byla 6. dubna uvolněna jako první DM optimalizovaná rollon verze s XFCE.

Není tajemstvím, že XFCE je právem považováno za systémově nenáročný a současně dobře vybavený evolučně vyvíjený DM, který plně vyhovuje všem uživatelům preferujícím z různých důvodů GTK prostředí a současně obávajících se uživatelsky a systémově neodůvodněných podstatných změn v Gnome3. Že nejde o zbožné přání ale o realitu, dokazují diskusní příspěvky těch, co si nainstalovali LM XFCE ve srovnání s těmi, kteří již pracují s Gnome3. V prvním případě se jedná o jednoznačně příznivé přijetí, v druhém pak o rozpaky a odlišné hodnocení různými uživateli. Zde je třeba říci, že vývoj Mintu je založen na permanentním dialogu vývojářů s uživateli, kdy vývoj významně přihlíží k preferencím uživatelů, aniž by slevoval ze systémových a ergonomických požadavků. Komentátoři neváhali v diskusi (je v odkazu pod blogem) spontánně ocenit vývojáře za kvalitní práci. Ukázalo se, že po zásluze. LM XFCE (rollon) je totiž prokazatelně rychlejší než předchozí LM XFCE 9 Diadora, a to poměrně výrazně, což je přičítáno přechodu z Ubuntu na Debian Testing.

Jaké jsou vlastně problémy s vývojem Ubuntu, které u Mintu vedou k úvahám o vzdálenější budoucnosti vydání LMDE 11? K tomu již bylo napsáno několik článků, takže pouze připomenu podstatné. Obecně je problémem neujasněná příprava, testování a zavedení plánovaných velkých změn. Ubuntu hodlá plně přejít na základní DM Gnome 3 se systémově a graficky náročným Mutterem. Dále se uvažuje o plné podpoře Waylandu, což by pravděpodobně znamenalo komplikace s lehkými WM (Mint vydává verzi s LXDE používajícím Openbox) a s dalšími aplikacemi a utilitami závislými na Xorg. V mátovem blogu se doslova říká: „Ubuntu a Gnome 3 nejsou kompatibilní s naší vizí perfektního desktopu“ (Mint používá vlastní upravené GUI nad základem Debianu i Ubuntu i nad vzhledem DM). Nejde snad o to, že by bylo na uvedeném něco špatně, ale jde o nejistotu.

Nejsem jakkoli na vývoji Mintu zainteresován a nemám všechny informace, ale musím uznat, že oproti situaci v Mandrivě (k jiným velkým distribucím se nevyjadřuji, neb je znám příliš povrchně) jde o zásadní rozdíl v přístupu a ve schopnostech celého týmu stojícího za projektem. Stačí se zeptat Ivana Bíbra, kolik úsilí bylo třeba vyvinout doslova navzdory lídrům Mandrivy, aby tato distribuce měla důvod (funkčnost a spolehlivost) udržet si svou zaslouženou popularitu v Česku. Pokud si mám odpovědět na otázku v titulku, pak nemám důvod k pochybnostem, natož k záporné odpovědi. Ano, podle všech známých informací i z logiky vývoje je nepochybné, že současný vývoj LinuxMintu se ubírá cestami, jež bychom si jistě přáli nejen ve vývoji jedné povedené linuxové distribuce. Zatímco Debian poskytuje spolehlivý a u Testingu i dostatečně aktuální základ, což u Ubuntu není s ohledem na minulý i budoucí vývoj zaručeno, vývojáři Mintu mohou pečlivě testovat a ladit to, co pak půjde rychle do repozitářů a později i do edičních verzí. Odpovědnost za kvalitu a atraktivnost produktu projevovaná vůči běžným uživatelům – to není právě typický jev v ekonomice těchto dní...

Rozhodně mohu Linux Mint doporučit. Kdo si potrpí na plné odladěné edice, LMDE 11 se plánuje na květen a LMDE 12 na listopad. Již dnes je k dispozici rollon LM Debian s volbou DM/WM a LM XFCE s optimalizovaným DM. Dokonalost nemohu slíbit, ostatně, znáte dokonalého člověka? Linuxové distribuce přitom vyvíjejí lidé... Mint je ale distribucí, která kombinuje více než solidní základ s jasnou a s uživateli prodiskutovanou strategií vývoje. K tomu si přičtěte mimořádně zdařilé distribuční téma GUI a vlastní ergonomické úpravy menu a grafických nadstaveb. Jako bonus přidávám svižnost odlehčeného desktopu a velkou šanci na práci s příjemným prostředím, kterého si mnohdy ani nevšimnete, prostě jen přirozeně pracujete. Milovníci příkazové řádky nebudou ochuzeni, pouze se jim bude GUI připomínat častěji, než by byli zvyklí. Tak jako v Mandrivě ale platí – systém si lze upravit bez ohledu na defaultní nastavení. Doufám, že rollon verze nebudou trpět peklem závislostí ani kolizemi instalovaných a nabízených balíčků a že v tomto se LM přiblíží Archu.

Doporučuji zavítat na výše uvedený web Mintu a věnovat chvilku seznamování se s touto distribucí, třeba čtením povedené uživatelské příručky (je k dispozici ke stažení v PDF a ODT i v češtině). Nedočkaví mohou pochopitelně stáhnout např. ISO LMDE 10 , které se chová jako live a lze je tak zkušebně provozovat bez nutnosti instalace (viz první obrázek s ikonou Mintu k instalaci). Koexistence s jinými operačním systémy se bát nemusíte, Mint si je při instalci najde a dodá je do menu zaváděče. Pro domácí uživatele je jistě přívětivá nabídka konfigurace ADSL připojení. Pokud jste připenězích a Mint se vám zamlouvá, neváhejte podpořit jeho vývoj a komunitu lidí, kteří se o něj odpovědně starají.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Chybka v perexu 25.4.2011 21:36 Petr Ježek
L Re: Chybka v perexu 26.4.2011 10:02 Pavel `Goldenfish' Kysilka
Oznacovanie distribucie 28.4.2011 07:00 Oliver Polka
  L Re: Oznacovanie distribucie 29.4.2011 22:28 Petr Ježek
    L Re: Oznacovanie distribucie 30.4.2011 08:18 Oliver Polka




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

17.4.2018 0:46 /František Kučera
Dubnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 4. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tématem tohoto srazu bude OpenStreetMap (OSM) aneb svobodné mapy.
Přidat komentář

16.3.2018 22:01 /František Kučera
Kulatý OpenAlt sraz v Praze oslavíme klasicky: u limonády a piva! Přijďte si posedět, dát si dobré jídlo a vybrat z mnoha piv do restaurace Kulový blesk, který najdete v centru Prahy nedaleko metra I. P. Pavlova na adrese Sokolská 13, Praha 2. Sraz se koná ve čtvrtek 22. března a začínáme v 18:00. Heslo: OpenAlt. Vezměte s sebou svoje hračky! Uvítáme, když si s sebou na sraz vezmete svoje oblíbené hračky. Jestli máte nějaký drobný projekt postavený na Arduinu, nějakou zajímavou elektronickou součástku, či třeba i pěkný úlovek z crowdfundingové akce, neváhejte. Oslníte ostatní a o zábavu bude postaráno.
Přidat komentář

13.2.2018 0:41 /František Kučera
Únorový pražský sraz OpenAltu se koná 15. 2. 2018 a tentokrát se vydáme na návštěvu do jednoho pražského datacentra. Sejdeme se v 17:50 v severovýchodní části nástupiště tramvajové zastávky Koh-I-Noor. Po exkurzi se přesuneme do restaurace U Pštrosa (Moskevská 49), kde probereme tradiční témata (svobodný software a hardware, DIY, CNC, SDR, 3D tisk…) a tentokrát bude k vidění i IoT brána od The Things Network.
Přidat komentář

11.2.2018 23:11 /Petr Ježek
Hledáte lehký a rychlý prolížeč PDF souborů? Pokud vás již omrzelo čekat na načítání stránek či jiné nešvary, zkuste xreader.
Přidat komentář

11.2.2018 20:35 /Redakce Linuxsoft.cz
Třetí ročník odborné IT konference na téma Cloud computing v praxi proběhne ve čtvrtek 1. března 2018 v konferenčním centru Vavruška, v paláci Charitas, Karlovo náměstí 5, Praha 2 (u metra Karlovo náměstí) od 9:00 hod. dopoledne do cca 16 hod. odpoledne. Konference o trendech v oblasti cloud computingu nabídne i informace o konkrétních možnostech využívání cloudů a řešení vybraných otázek souvisejících s provozem IT infrastruktury.
Přidat komentář

15.1.2018 0:51 /František Kučera
První letošní pražský sraz se koná již tento čtvrtek 18. ledna od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Vítáni jsou všichni příznivci svobodného softwaru a hardwaru, ESP32, DIY, CNC, SDR nebo dobrého piva. Prvních deset účastníků srazu obdrží samolepku There Is No Cloud… just other people's computers. od Free Software Foundation.
Přidat komentář

14.11.2017 16:56 /František Kučera
Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tradičně první čtvrtek před třetím pátkem v měsíci: 16. listopadu od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

12.11.2017 11:06 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: 4. ročník odborné IT konference na téma Datová centra pro business proběhne již ve čtvrtek 23. listopadu 2017 v konferenčním centru Vavruška, v paláci Charitas, Karlovo náměstí 5, Praha 2 (u metra Karlovo náměstí) od 9:00. Konference o návrhu, budování, správě a efektivním využívání datových center nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky, např Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je využít pro vlastní prospěch? Jak zajistit pro firmu či jinou organizaci odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybrat dodavatele služeb? Jak volit součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně spravovat datové centrum? Jak eliminovat možná rizika? apod.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

20.2.2018 18:48 / Ivan Majer
portal

20.2.2018 15:57 / Jan Havel
Jak využíváte služby cloudu v podnikání?

16.1.2018 1:08 / Ivan Pittner
verejna ip od o2 ubuntu

15.1.2018 17:26 / Mira Harvalik
Re: Jak udělat HTML/Javascript swiping gallery do mobilu?

30.12.2017 20:16 / Michal Knoll
odmocnina

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2018) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze