|
PHP (8) - Výrazy, konstanty, inkrementace
Jazyk PHP je orientován na výrazy. Dnes si v našem
seriálu ukážeme co výrazy jsou a jak nám při programování budou pomocí. Zmíníme se rovněž o konstantách a inkrementaci.
7.6.2004 15:00 |
Petr Zajíc
| Články autora
| přečteno 82555×
Komerční sdělení: Pořádáme Kurzy PHP
Výrazem je v PHP zhruba řečeno "všechno, co má nějakou hodnotu". Tak
například v díle o proměnných jsme uvedli, že proměnná má hodnotu; je
to tedy výraz. Způsobu, jak zajistit že proměnná bude mít svou hodnotu
říkáme přiřazení. Pro
osvěžení uveďme několik přiřazení:
<?
$jazyk="PHP";
$verze=4;
$verzejazyka=$verze;
echo $verzejazyka;
?>
Zajímavý je třetí řádek - vidíme, že do proměnné můžeme přiřadit
hodnotu jiné proměnné a celé to bude fungovat. Proměnné však nejsou
jedinými kandidáty na výrazy v PHP.
Konstanty
Konstanta je v PHP něco jako proměnná, ale během programu svou
hodnotu
nemění. Je zvyk psát jejich názvy velkými písmeny. Konstanty se
definují pomocí funkce define. Dělá se to typicky na začátku skriptu.
Viz příklad níže.
<?
define ("BROWSER", "Firefox 1.0");
define ("OS", "GNU/Linux");
echo "Váš browser je ".BROWSER." a Váš systém je ".OS;
?>
(kéžby...) Konstanty se v PHP používají často; třeba na konfigurační
části
programu a podobně. Před názvem konstanty v PHP není znak dolaru ($).
Konstanta je výraz.
Další výrazy
Výraz nemusí být jen řetězec. Prostě výraz je cokoli, co má hodnotu.
Celé pole může být například také chápáno jako výraz.
O funkcích jsme v našem seriálu sice ještě nehovořili, ale v díle
druhém jsme si již ukázali funkci Date. Funkce JE výraz, protože vrací
hodnotu. Následující kód obsahuje praktický příklad:
<?
$dnesnidatum = Date("r");
echo $dnesnidatum;
?>
V tétu ukázce jsme udělali vlastně dvě věci: Za prvé - zavolali jsme
funkci Date, která je výrazem. A za druhé, tento výraz jsme přiřadili
výrazu $dnesnidatum a ten jsme vytiskli. Celé by to šlo zkrátit na
<?echo Date("r");?>
ale to bychom přišli o proměnnou $dnesnidatum. Vůbec nevadí, že
Date() se každou chvíli mění; pro nás je to výraz, protože "to" vrací
hodnotu.
Pozn: Funkcím, které vracejí
pokaždé jinou hodnotu (například v závislosti na čase) se říká
nedeterministické. Funkcím, které pokaždé vrátí totéž, se naopak říká
deterministické. Oba typy jsou výrazy.
Přiřazení je výraz
Samo přiřazení hodnoty proměnné je chápáno jako výraz a je
vyhodnoceno jako přiřazovaná hodnota. Takže, následující tři zápisy
jsou rovnocenné.
<?
// mohu přiřadit postupně
$kapsa1="prázdná"; $kapsa2="prázdná";
// nebo $kapsa1 a hned taky $kapsa2
$kapsa2=($kapsa1="prázdná");
// závorky ale můžu vynechat
$kapsa2=$kapsa1="prázdná";
echo "Jedna kapsa ".$kapsa1." a druhá kapsa taky ".$kapsa2;
?>
Vůbec nic nám nebrání měnit hodnotu výrazu pomocí jeho samotného,
takže následující zápisy jsou platné:
<?
$bajtu = 0;
$bajtu = $bajtu + 100;
$bajtu = $bajtu * 2;
$bajtu = $bajtu / 4;
echo $bajtu;
?>
Nebylo by to však PHP, kdyby nám nenabízelo jednodušší cestu, jak
něco takového napsat.
Preinkrementace a postinkrementace
Za těmito strašnými slovy se skrývá mechanismus, který mění hodnotu
výrazu pomocí něj samotného. Kdybychom napříkad chtěli zvednout počet
pokojů v našem bytě pomocí PHP, můžeme napsat:
<?
$pokoju=2;
$pokoju++;
echo $pokoju;
?>
nebo
<?
$pokoju=2;
++$pokoju;
echo $pokoju;
?>
Mezi těmito zápisy ve skutečnosti JE rozdíl, i když oba udělají z
našeho dvoupokojového bytu 3+1. Vysvětleme to tak, že hodnotu
inkrementovaného výrazu přiřadíme do další proměnné. Následující kód
<?
$pokoju=2;
$pokoju_po_zmene=$pokoju++;
echo $pokoju_po_zmene;
?>
vrátí dvojku, protože proměnná $pokoju se změnila až poté, co jsme
ji přiřadili proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se o postinkrementaci.
Ovšem kód
<?
$pokoju=2;
$pokoju_po_zmene=++$pokoju;
echo $pokoju_po_zmene;
?>
skončí trojkou, protože proměnnou $pokoju jsme měnili ještě předtím, než jsme ji přiřadili do
proměnné $pokoju_po_zmene. Jedná se tedy o preinkrementaci.
Časem Vám ovšem přestane i třípokojový byt stačit a tak se nabízí
otázka, zda pre(post)inkrementace umí měnit výraz o jinou hodnotu než
jen o jedničku. Ano, umí, takže náš příklad s bajty bychom mohli
přepsat jako:
<?
$bajtu = 0;
$bajtu += 100;
$bajtu *= 2;
$bajtu /= 4;
echo $bajtu;
?>
Funguje to i s řetězci, což se v praxi hojně používá. Když se má
například sestavit retězec, který se pošle jako příkaz do databáze,
většinou z toho vyleze něco dlouhého. Proto, a taky kvůli přehlednosti
bývá zvykem používat místo zápisu:
<?
$sql="select
id, nazev, prijmeni, jmeno, ulice, psc, mesto from zakaznik inner join
objednavka on zakaznik.id = objednavka.zakaznik where zakaznik.id =
7200";
?>
použít něco ve smyslu:
<?
$sql="select
id, nazev, prijmeni, jmeno, ulice, psc, mesto ";
$sql.="from zakaznik inner join objednavka on zakaznik.id =
objednavka.zakaznik ";
$sql.="where zakaznik.id = 7200";
?>
přičemž oba znamenají ve své podstatě totéž. Preinkrementaci a
postinkrementaci byste měli
používat, kdykoli je k tomu příležitost. Je totiž optimalizována na
rychlost. Na druhou stranu uznávám, že pokud přecházíte na PHP z
jazyků, které tuto konstrukci neměly (třeba asp), může Vám to zpočátku
dělat problém.
Různé kejkle s výrazy nás přivádějí k zajímavé otázce - a tou je
změna
typu proměnné. Jak to
například dopadne, když budeme proměnnou dělit?
Bude výsledkem typ celočíselný, desetinný nebo pokaždé jiný? Těmito
otázkami se budeme zabývat v dalším díle seriálu, věnovaném přetypování
proměnných.
Verze pro tisk
| |
|
Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.
Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
|
|

Vyhledávání software

Vyhledávání článků
 Služby
3.9.2010 8:31 /MaReK Olšavský Na stránkách OpenSource.com vyšel zajímavý příběh o návrhu Nizozemské euro mince, který byl realizován strojově za pomocí svobodného software. Ano, svobodný software umí tvořit peníze.
Komentářů: 1
3.9.2010 8:28 /MaReK Olšavský Dostupnost Ksplice pro Fedoru určitě potěšila nejednoho uživatele, který chce provozovat linuxový server bez nutnosti rebootu. Má Ksplice budoucnost, nebo se neuchytí?
Přidat komentář
2.9.2010 5:05 /MaReK Olšavský Zdá se, že Ukrajina bude následovat příklad Ruska a připraví vlastní „oficiální“ distribuci GNU/Linuxu. Blog OPEN… na novou distribuci upozornil ty, jež nerozumí ukrajinštině. Je potřeba další distribuce?
Přidat komentář
2.9.2010 4:32 /MaReK Olšavský Na stránkách Worldlabel blogů vyšel příspěvek, jehož autor probírá použití open source a linuxu při zpracování fotografií. Autor napsal o známém software, nicméně ukazuje, že OSS pokrývá celý proces zpracování fotografií.
Přidat komentář
1.9.2010 7:48 /MaReK Olšavský Zajímavý blogspot o vyřešení jednoho problému s dokumentem a úspoře díky OpenOffice.org.
Komentářů: 1
Více ...
Přidat zprávičku
 Poslední diskuze
3.9.2010 21:54 /
Dominik Geršák Re: formular v php
3.9.2010 14:45 /
Aleš Hakl Re: Soft na virtual sieť
3.9.2010 13:15 /
Ondřej Tůma Hooodne stary
2.9.2010 22:26 /
Jan Tichý php parser - problem
2.9.2010 21:28 /
Raduz formular v php
Více ...
|