LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Perl (124) - Gtk2 - události a čas

Perl S událostmi a časem již máme z předchozích grafických toolkitů nějaké zkušenosti. Jak k této oblasti ale přistupuje Gtk2?

5.1.2011 00:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 4653×

Události

Představme si, že program právě vykonává Gtk2::main a čeká na události. Jakmile nastane událost (událostí se rozumí například stisk klávesy, pohyb myší do nějakého daného prostoru atd.), emituje se signál. Tyto signály mohou být emitovány různými widgety a existuje jich řada druhů, podle toho, jak byly vyvolány. S nejběžnějšími se v seriálu postupně seznámíme.

Signály budeme odchytávat. Pokud signál neodchytneme, nic se nestane. Událost nezpůsobí žádnou akci. To se děje velmi často, neboť to prostě nemusí být potřeba. Pro uvědomění si zkuste například teď v internetovém prohlížeči stisknout klávesu ESC. Ve většině prohlížečů na tuto událost není definována reakce, tudíž se vůbec nic nestane. Navíc signálů se i v jednoduché aplikaci emituje obrovské množství.

Pokud ale uživatel například klikne na tlačítko nebo provede jinou událost, od které je nějaká návazná činnost očekávána, měli bychom se postarat o to, aby byla příslušná akce provedena. To je případ, který nás zajímá.

Signály se obvykle odchytávají voláním nějaké funkce, která se nám o to postará. Musíme jí však sdělit několik věcí, aby věděla, co přesně po ní chceme.

  • určit widget, který emitoval signál
  • určit signál, na který chceme reagovat
  • jak chceme reagovat (tj. odkaz na nějakou funkci [tzv. callback funkci], která se provede)
  • případně něco dalšího - přepínače, parametry atd.

Callback funkce je obyčejný podprogram. Může být buď anonymní nebo pojmenovaný.

Ten pojmenovaný obvykle jako parametry dostane objekt reprezentující widget, který vyvolal signál, a případné parametry. Vypadá nějak takto.

sub akce {
    my($self, $parametr) = @_;
    #provedení akce
}

Signál obvykle propojujeme s akcí příkazem signal_connect, který dodržuje tuto strukturu.

$widget->signal_connect(typ_signalu => \&akce, $parametry);

Akce lze samozřejmě také modifikovat. Pro zrušení spojení signálu a akce lze použít metodu signal_handler_disconnect.

Příklad události - kliknutí na tlačítko

Upravíme náš program s tlačítkem tak, aby získalo funkcionalitu. Budeme chtít, aby se po stisknutí ukončila aplikace. Jinými slovy chceme, aby se po stisku tlačítka provedl podprogram konec, který vypadá takto.

sub konec {
    my($widget) = @_;
    Gtk2->main_quit;
}

Poznamenejme, že příkaz Gtk2->main_quit končí smyčku událostí a tedy v našem případě i celý program (ale kdybychom dále opět volali Gtk2->main, celá smyčka by se rozběhla nanovo).

Propojme tedy emitovaný signál s naším podprogramem. Použijme metodu signal_connect zavolanou nad tlačítkem. Po stisku tlačítka se vždy emituje signál clicked.

$tlacitko->signal_connect(clicked => \&konec);

Upravili jsme tedy celý program do následující podoby.

use Gtk2;
Gtk2->init;

sub konec {
    my($widget) = @_;
    Gtk2->main_quit;
}


$okno = Gtk2::Window->new("toplevel");
$okno->set_border_width(20);

$tlacitko = Gtk2::Button->new("Konec");
$tlacitko->signal_connect(clicked => \&konec);
$okno->add($tlacitko);

$tlacitko->show;
$okno->show;

Gtk2->main;

Proč se při zavření okna neukončí aplikace?

Gtk2 má tu vlastnost, že, zavřeme-li hlavní okno, aplikace běží dál. Na tom není nic špatného, ale ve většině případů budeme chtít aplikaci v takové situaci tak jako tak ukončit. Nyní to je třeba udělat například posláním SIGTERM, což není příliš elegantní řešení. Jak docílíme nápravy?

Existuje signál delete_event. Ten se emituje v reakci na událost zavření hlavního okna. Jednoduchým trikem zajistíme, aby se při emitaci delete_event celá aplikace ukončila.

$okno->signal_connect(delete_event => sub{Gtk2->main_quit});

Příklad - detekce stisknuté klávesy

Pomocí signálu key-press-event lze zachytávat klávesy z klávesnice. Zkusme tedy vytvořit akci, která proběhne po stisku libovolné klávesy. Budeme chtít vypsat nějakou informaci o stisknuté klávese.

$okno->signal_connect("key-press-event" => \&info);

Informaci budeme vypisovat pomocí popisku, který vytvoříme následovně.

$label = Gtk2::Label->new();

Jeho text pak nastavujeme pomocí set_markup.

$label->set_markup("Ahoj");

Podprogram info dostane jako parametr událost. Z ní můžeme získat id klávesy (metodou keyval). Máme k dispozici také hash %Gtk2::Gdk::Keysyms, který každé klávese přiřazuje nějaké id. Podívejme se pro zajímavost na část dat z tohoto hashe.

...
"downarrow" => 2302,
"Greek_chi" => 2039,
"ISO_Level2_Latch" => 65026,
"doubledagger" => 2802,
"guillemotleft" => 171,
"w" => 119,
"Pointer_Drag_Dflt" => 65268,
"threequarters" => 190,
"Hangul_Hanja" => 65332,
"cedilla" => 184,
"Armenian_e" => 16778599,
"MouseKeys_Enable" => 65142,
...

Z něj můžeme získat název stisknuté klávesy.

Podívejme se tedy na program, který nás informuje o událostech z klávesnice.

use Gtk2::Gdk::Keysyms;
use Gtk2 "-init";

sub info {
    my($widget, $udalost)= @_;
    my $id = $udalost->keyval;
    for $k (keys %Gtk2::Gdk::Keysyms){
        $label->set_markup("Stisknuto $k ($id)") if $Gtk2::Gdk::Keysyms{$k} == $id);
    }
    return 0;
}

$okno = Gtk2::Window->new("toplevel");
$okno->signal_connect("key-press-event" => \&info);
$label = Gtk2::Label->new();
$okno->add($label);
$okno->show_all;
Gtk2->main;

Uděláme ještě drobnou úpravu ve zdrojovém kódu, abychom se vyhnuli používání globálních proměnných. Při reakci na signál si necháme jako parametr předat label, který budeme modifikovat.

use Gtk2::Gdk::Keysyms;
use Gtk2 "-init";

sub info {
    my($widget, $udalost, $label)= @_;
    my $id = $udalost->keyval;
    for $k (keys %Gtk2::Gdk::Keysyms){
        $label->set_markup("Stisknuto $k ($id)") if $Gtk2::Gdk::Keysyms{$k} == $id);
    }
    return 0;
}

$okno = Gtk2::Window->new("toplevel");
$label = Gtk2::Label->new();
$okno->signal_connect("key-press-event" => \&info, $label);
$okno->add($label);
$okno->show_all;
Gtk2->main;

Výsledek vidíme na obrázku.

Po stisku w *** po stisku caps lock

Řekněme na tomto místě ne úplně související poznámku. Všimněme si závěru programu. Abychom nemuseli volat metodu show nad každým widgetem, lze použít místo všech těchto volání metodu show_all.

$okno->show_all;

Příklad - tlačítka myši

Druhou důležitou skupinou signálů jsou ty, které byly emitovány událostmi myši. Signál button-release-event se vyvolá po kliknutí na daný widget.

Vytvořme si tlačítko, na které bude uživatel klikat. My budeme pro informaci vypisovat, které tlačítko myši uživatel stiskl.

Všechny potřebné věci již umíme a tak se podívejme na zdrojový kód této aplikace. Dodejme jen, že nad objektem události (ten dostaneme v callback funkci jako parametr) voláme metodu button, která nám vrací id tlačítka myši.

use Gtk2 "-init";

$okno = Gtk2::Window->new ("toplevel");
$vbox = Gtk2::VBox->new(0, 5);
$tlacitko = Gtk2::Button->new("Klikni");
$label = Gtk2::Label->new();

$tlacitko->signal_connect("button-release-event" => sub {
    $label->set_markup("stisknuto ".$_[1]->button().". tlacitko mysi");
});

$vbox->pack_start($tlacitko, 1, 1, 0);
$vbox->pack_start($label, 1, 1, 0);
$okno->add($vbox);
$okno->show_all;

Gtk2->main;

Klikáme-li na tlačítko, můžeme pozorovat následující akce.

Po stisku 2. tlačítka myši *** po stisku 3. tlačítka myši

Čas

Pomocí Glib::Timeout lze nastavovat akce, které se budou periodicky vykonávat. Metodou add přidáváme úlohu. Uvádíme zde interval opakování v milisekundách, podprogram, který se má provést, a případně parametr a prioritu. Dokud podprogram nevrátí false, bude se jeho vykonávání opakovat.

Glib::Timeout->add(1000, \&akce, $parametr);

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

21.11.2014 7:41 /MaReK Olšavský
Američtí uživatelé již to zjistili, když byl ve Firefoxu defaultní vyhledávač přenastaven na Yahoo, ale Google již není jediným partnerem pro vyhledávání (a financování).
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Libby Clark sepsala, pro Linux Foundation, příběh zapojení SanDisku do vývoje F/L/OSS. SanDisk se postupně stal 7. největším přispěvatelem do vývoje Cephu.
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Zajímá-li vás astronomie a jste nakloněni GNU/Linuxu, jinak byste asi nenavštívili náš web, měli byste si vyzkoušet čerstvé vydání Astro Linuxu (verze 3.0). Výběr software, pro distribuci založenou na Debianu, je přizpůsoben právě astronomům.
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Vývojáři odešlí z Nokie po ukončení snah o linuxová zařízení vytvořili společnost Jolla Ltd, která vypustila do světa první mobilní telefon a teď asi přepsala rekordy crowdfundingu kampaní na výrobu tabletu se Sailfish OS, která během 3 hodin vybrala potřebnou částku.
Přidat komentář

19.11.2014 7:20 /MaReK Olšavský
WhatsApp, potažmo současný majitel Facebook, daroval US$ 1 mil do FreeBSD Foundation. Jedná se o historicky nejvyšší jednorázovou částku pro FreeBSD a nejspíše i pro svobodný software.
Přidat komentář

19.11.2014 7:20 /MaReK Olšavský
Bezplatná verze „úvodu do GNU/Linuxu“, kterou spustila Linux Foundation na stránkách edX má úspěch, zatím jím prošlo 300 000 účastníků.
Přidat komentář

19.11.2014 7:20 /MaReK Olšavský
Finské Nokii asi nikdo nemůže rozumět. Nedlouho po prodeji mobilní divize Microsoftu představila tablet N1 s Android 5.0. Chystá Nokia vlastní restart ve vývoji mobilních telefonů, teď již s majoritním mobilním OS?
Přidat komentář

18.11.2014 7:11 /MaReK Olšavský
V pátek 14. listopadu 2014 vyšlo FreeBSD 10.1, rychle následované „desktopovou verzí“ PC-BSD 10.1 a serverovým TrueOS 10.1 (viz info na PC-BSD). FreeBSD dostalo do vínku podporu UEFI, nebo možnost bootu ze ZFS.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

11.11.2014 14:24 / Libor Suchý
Nekonečný while cyklus

10.11.2014 19:09 / Libor Suchý
Re: tabulka - bitovy sucet

10.11.2014 19:03 / Libor Suchý
Re: tabulka - bitovy sucet

24.10.2014 17:47 / Petr Ježek
Andreas

16.10.2014 7:56 / Leo
Sanba

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online