LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> FreeNAS - 1

Nejprve se seznámíme s konceptem NAS zařízení a pak se podíváme na nejznámější NAS server založený na svobodném software.

24.5.2010 10:00 | Radim Kolář | Články autora | přečteno 17772×

Network-attached storage

Aneb úložný prostor připojený k síti. Co je to vlastně NAS? NAS je jednoúčelové zařízení vyhrazené pro provozování fileserveru připojeného k lokální počítačové síti. NAS je dodáván jako jeden celek skládající se z hardware a software. Je to vlastně snadno ovladatelný embedded systém. Většina NAS boxů používá ořezanou verzi open source operačního systému. Používá se Linux, NetBSD nebo FreeBSD. Je to jednoduší než si vyvíjet svůj jednoúčelový systém a není potřeba platit licenční poplatky za každou prodanou kopii.

Většina NAS boxů si jsou velmi podobné - ovládají se přes web rozhraní a obsahují velmi podobné funkce. Mezi komerčními a open source NAS boxy pro domácí využití proto není příliš velký rozdíl, protože nejpoužívanější protokoly podporují všechna zařízení. Základní rozdíl je v integraci s ostatními systémy, což je důležité pouze v případě že se NAS integruje do podnikové informační infrastruktury. Dalo by se proto říci, že na poli malých NAS boxů panuje dokonalá konkurence, což je ve světě IT technologií poměrně zřídka k vidění.

NAS vs SAN

Podobná technologie jako NAS je SAN. Taky dává k dispozici úložný prostor přes síť. Rozdíl je v tom že NAS pracuje se soubory zatímco SAN s bloky dat. SAN je proto nízkoúrovňové blokové zařízení, které potřebuje aby si jeho klienti nad nim vytvořili souborový systém. SAN je proto technologie určená především pro připojení serverů k síťovému úložišti, zatímco NAS je primárně určen pro přímé připojení koncových uživatelů. Přímé sdílení dat více uživateli přes SAN je obtížné beztoho aniž bychom mezi uživatele a SAN vložili fileserver. NAS je tedy server připojený k síti, zatímco SAN je hardisk připojený k síti. Existují NAS zařízení posktytující i základní SAN funkcionalitu, oproti tomu SAN zařízení NAS funkcionalitu nepodporují. SAN zařízení často obsahují high availability funkcionalitu a replikaci, zatímco u NAS zařízení je podobná funkcionalita vyjímkou.

Proč používat NAS

Podobnou funkcionalitu jako nabízejí NAS zařízení přirozeně dosáhneme nainstalováním standardního operačního systému a software pro poskytování souborových služeb přes síť. V čem je tedy použití NAS řesení lepší?

  1. Snadnost instalace - NAS jsou udělány tak aby fungovaly out of box. Tyto zařízení stačí zapnout a připojit do sítě. Běžný operační systém bychom museli nejprve nainstalovat a pak postupně nakonfigurovat jeho jednotlivé komponenty.

  2. Jednoduché používání - NAS jsou optimalizovány tak aby je mohla ovládat obsluha s minimálnímy znalostmi problematiky.

  3. Integrace - NAS je dodáván jako odladěný celek, ne skládačka kterou si uživatel pak musí z jednotlivých komponent poskládat. Vzájemná spolupráce a provázanost jednotlivých komponent byla odzkoušena výrobcem. NAS boxy občas obsahují i volitelné funkce, ty se ale instalují snadněji než aplikace do operačního systému a je s jejich instalací již počítáno při integraci.

  4. Jednoduchost aktualizace. Narozdíl od běžných operačních systémů kde je potřeba nahrát novou verzi OS, novou verzi aplikací a pak poeditovat konfigurační soubory tak u NAS řešení stačí nahrát nový firmware.

  5. Jednoduchý provoz. NAS zařízení nepotřebují údržbu a administrativní zásahy se tam omezují jen za případnou změnu nastavení.

FreeNAS 0.7.1

Opensource NAS FreeNAS 0.7.1 je založen na operačním systému FreeBSD 7.2-p7. Vychází z úspěšného projektu m0n0wall z kterého převzal použitý operační systém, web rozhraní, framework pro konfiguraci a boot systému (využívající PHP a XML).

FreeNAS je k dispozici pouze pro platformu Intel/AMD a to v 32 i 64 bitové verzi. Instalace vyžaduje nabootování z CD pomocí dodaného ISO souboru nebo z USB flash disku pomocí IMG souboru. Po nabootování z instalačního média dostaneme hned funkční live system, který se pokusí načíst konfiguraci z diskety nebo z USB disku formátovaného jako FAT. FreeNAS můžeme tak používat i bez instalace provozem z Live CD/USB, ale v praxi se tato možnost nepoužívá protože vyžaduje k běhu kromě vlasních disků jestě dvě periferie.

Systémové požadavky

Jaký minimální hardware potřebujeme pro FreeNAS záleží na několika faktorech. FreeNAS nabízí tři typy instalace - Live, Embedded a Full. Live instalaci jsem již zmínil. Embedded je určena především pro provozování z flashdisku, protože stejně jako Live instalace spouští systém z RAMdisku aby se ušetřily IO operace opotřebovájící flash disk nebo CD-ROM. Tyto instalace proto potřebují minimálně 128 MB RAM, aby bylo v paměti dostatek místa pro vytvoření ramdisku

Instalace typu full je určena pro instalaci na hard disk, kde se vytvoří UFS2 partition o velikosti 128MB na které zbyde 20 MB volného prostoru. Instalace typu full se dá v případě potřeby snadno upravit a jdou do ni doinstalovávat přes web rozhraní freebsd balíčky. Pokud instalujete na hard disk je full instalace nejlepší. Nároky na volnou pamět jsou při full instalaci nižší. Pro provoz stačí i 64MB RAM, pokud máme málo k NAS připojených uživatelů tak stačí dokonce i 32 MB RAM pokud vytvoříme swapfile.

Při instalaci na Flash je nejlepší typ embedded. Potřebujeme k tomu USB stick o minimální velikosti 128 MB na kterém po instalaci zbyde asi 30 MB volného prostoru pro budoucí aktualizace a uložení konfigurace.

Dalším faktorem který ovlivňuje systémové požadavky je použití ZFS filesystému. ZFS filesystém je výborná věc pro NAS a tak pokud nám to systémové požadavky dovolí, tak jej použijte. Pro provozování ZFS je nejlepší dvojádrový procesor, frekvence okolo 2 GHZ, 2 GB RAM a 64-bitový systém. V případě nouze je možné ZFS provozovat i na 512 MB RAM, očekávejte však při větší zátěži poměrně časté kernel panicy z důvodu nedostatku RAMky. Pokud NAS neplánujete moc zatěžovat - například provozujete ho v domácnosti, tak se dá vyžít i s tím a občasným panicem, ačkoliv zápisy budou pomalejší.

Instalace

Instalace FreeNAS je velmi jednoduchá a byla již naznačena v předchozích odstavcích. Minimální požadavky pro instalaci systému jsou odlišné od minimálních požadavků pro provoz systému uvedených dříve. Pro úspěšné spuštění a dokončení instalace potřebujeme 140MB RAM.

Po vybrání položky instalace v úvodním menu se zobrazí seznam voleb jak a kam instalovat, případně aktualizovat. Instalace je jednoduchá - stačí jen vybrat typ a disk kam se má instalovat. V podstatě řečeno ať již vyberete jakýkoliv typ, tak výsledkem bude funkční systém. Po instalaci vyjměte instalační CD a rebootujte systém.

Konfigurace

Základní konfigurace se provádí z console a obsahuje dva kroky. V prvním kroku vybereme síťová rozhraní. Primární označíme jako LAN a případně přidáme ještě druhé volitelné. V druhém kromu nakonfigurujeme vybraná rozhraní. Pokud nechceme použít DHCP tak musíme ručně zadat IP adresu, masku, gateway a DNS server. FreeNAS podporuje i ipV6. Pokud nechceme u IPV6 použít autokonfiguraci tak musíme zadat IPV6 adresu, prefix, IPV6 gateway a IPV6 DNS.

Další konfiguraci provádíme již pohodlně z web rozhraní. IP adresa FreeNAS serveru pro použití ve web prohlížeči se zobrazí po provedení konfigurace rozhraní.

Standardní uživatelské jméno je admin a heslo je freenas. Stejné heslo jako má admin je použito i pro uživatele root, pokud povolíme SSH službu, která se povoluje v menu Services - SSH.

Konfiguraci web rozhraní můžeme změnit v menu System - General:

Změna hesla administátora

Nejsem příznivce produktů, které mají po instalaci pevně nastavené a navíc snadno pamatovatelné heslo. Většina uživatelů se jej totiž nenamáhá po instalaci změnit. Nejlepší je aby výchozí heslo náhodně vygeneroval instalační program nebo aby bylo alespoň přednastavené na silné, špatně pamatovatelné heslo, což bude uživatele motivovat k jeho změně. Heslo nastavíme v System - General - Password. Pokud heslo zapomeneme, tak ho můžeme vyresetovat z console.

Podrobněji si konfigurace FreeNAS probereme příště, zatím si můžete shlédnout výuková videa ze serveru learn freenas.com.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Prosba 14.11.2011 13:14 Pavel Pavilek




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

2.10.2014 7:15 /MaReK Olšavský
Projekt Kano, nabízející výukový komplet kolem Raspberry-Pi, zažívá úspěch s 18 000 prodanými kusy. Jde o úspěch pro R-Pi i pro GNU/Linux.
Přidat komentář

2.10.2014 7:15 /MaReK Olšavský
Projekt tiskového systému CUPS je tu s námi už 15 let a výročí bylo oslaveno vydáním verze 2.0. Aktualizace je zaměřena především na výkon systému a bezpečnostní opravy.
Přidat komentář

2.10.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Další kolo boje o pozici Chromecastu začalo na Kickstarteru, kde pokračuje kampaň vývojářů MatchSticku, používajícího systém Firefox OS. Prodávat by se měl za US$ 25.
Přidat komentář

1.10.2014 7:13 /MaReK Olšavský
Microsoft nevydá Windows 9, místo nich přijdou Windows 10, které, mimo jiné, vrátí klasické tlačítko pro hlavní nabídku. Microsoft změnou číslování chce upozornit na větší evoluční skok; než bychom čekali; konvergenci systému napříč podporovanými platformami a chce opět uspět u firem, jež většinou etapu Windows 8.x vynechaly.
Přidat komentář

1.10.2014 7:13 /MaReK Olšavský
James Pearce, vedoucí open source ve Facebooku, poskytl rozhovor pro OpenSource.com, který je především o více než 200 F/L/OSS projektech, které má Facebook na GitHubu. Mnohdy proklínaný Facebook se možná stává otevřenější, než byl kdysi zbožňovaný Google.
Přidat komentář

30.9.2014 7:18 /MaReK Olšavský
HP dotáhlo jeden cíl, nabídku ARM serverů, do produkčního stavu; oficiální představení proběhne začátkem října 2014. V nové nabídce je i Proliant m400 (pdf), který je „poháněn“ 8 jádrovým, 64 bitovým, mikroprocesorem AppliedMicro® X-Gene.
Přidat komentář

30.9.2014 7:18 /MaReK Olšavský
Rodina jazyků podporovaných překladačem LLVM se rozrůstá o Common Lisp, díky ohlášenému projektu CLASP. Podpora „ultimátního jazyka“ je ve stádiu časné alfy a plány vývojářů nejsou nikterak malé.
Přidat komentář

30.9.2014 7:18 /MaReK Olšavský
Firma Adobe vstoupila mezi uživatele Chromebooků a první aplikací je populární Photoshop. Že by tento krok předznamenával nativní portace produktů Adobe pro GNU/Linux?
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

1.10.2014 0:26 / Miloslav Ponkrác
Re: To je hlod

29.9.2014 15:35 / Jan Němec
Re: To je hlod

26.9.2014 18:07 / Petr Ježek
Logické

26.9.2014 18:02 / Petr Ježek
No nevím.

26.9.2014 17:58 / Petr Ježek
Jistě

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online