LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope

Ubuntu patří mezi nejpopulárnější distribuce GNU/Linuxu, již dávno to není jen Debian testing s jiným tématem. Recenze shrnuje nejen nové vlastnosti Ubuntu 9.04, ale i první dojmy ze systematického používání a pár tipů.

5.5.2009 01:00 | MaReK Olšavský | Články autora | přečteno 16397×

Distribuce Ubuntu Linux je na světě od října 2004 (první verze byla Ubuntu 4.10 „Warty Warthog“) a má mnoho příznivců, nejen v našich končinách. Ubuntu má pravidelný vývojový cyklus, s jedinou výjimkou, kterou byla první verze s prodlouženou podporou (Ubuntu 6.06 LTS „Dapper Drake“), jenž je 6 měsíční, LTS verze jsou vydávány jednou za 2 roky. První verze vyšla jen jako Ubuntu a Edubuntu, druhé jmenované Edubuntu je dnes ve formě dodatečného CD k základní distribuci Ubuntu, samostatné CD se již nevytváří. Později se staly populární i další verze, Kubuntu; s desktopem KDE; a Xubuntu; s desktopem Xubuntu.

Ubuntu vychází z distribuce Debian a je velmi pravděpodobné, že právě Ubuntu se stalo akcelerátorem vývoje Debianu, jenž má poslední dobou poněkudsi živější vývojový cyklus, než v minulosti. Ubuntu se těší velké popularitě u tvůrců dalších distribucí a dnes se již pravděpodobně nedá spočítat, kolik distribucí z Ubuntu vychází, za všechny jmenujme alespoň Linux Mint, Greenie Linux, Mythbuntu, nebo Ubuntu Studio. Zatímco první verze Ubuntu bývaly k dispozici na dvou médiích, jedno bylo LiveCD a druhé bylo instalační, dnes postačuje médium jediné.

Vydávání nových verzí Ubuntu se řídí vydáváním desktopu GNOME. Občas se tedy stane, že u odvozené verze Kubuntu, nebo Xubuntu, musíte počkat na aktualizaci desktopu až na vydání další verze. Co se týče aktualizací, je Ubuntu mírně konzervativní; což by nemělo být závažným problémem, když má 6 měsíční vydávací cyklus; nový software se objevuje v aktualizacích jen vzácně, většinou jsou připraveny jen opravy a bezpečnostní záplaty stávajících verzí (zde má pro koncového domácího uživatele výrazně navrch oblíbený Mandriva Linux).

Povoleni ovladace Terminal

Povolení proprietárních ovladačů *** Upozornění na nenainstalovaný balík (Proč se stále nabízí apt-get místo aptitude?).

Ubuntu 9.04 „Jaunty Jackalope“ (zajdalen) představuje poměrně výrazný krok dopředu, mj. i proto, že při vydání verze 8.10 nebylo vše úplně v pořádku a některé problémy se řešily až aktualizacemi. V Ubuntu 9.04 jsem žádný problém nezaznamenal, kromě trochu neférového chování správce ovladačů hardware.

V Ubuntu 9.04 je přepracovaný startovací systém a běžní uživatelé, kteří desktop opravdu vypínají (já používám i na desktopu hibernaci) zaznamenají podstatně rychlejší start. Na mém podprůměrném laptopu (Intel Celeron M410@1,47 GHz, 2024 MB RAM) trvá start od opuštění grubu přibližně 20 sekund, na desktopu (AMD Phenom X3@2,1 GHz, 4096 MB RAM) přibližně 8 sekund. Probuzení z hibernace je přibližně 2× delší, než čistý boot. Rychlejšímu startu velmi pravděpodobně pomáhá i souborový systém Ext4, jenž je nově podporován a který jsem dal na oddíl se systémem. Pro uživatele laptopů, využívající hibernaci, nabízí Ubuntu 9.04 jedno významné vylepšení, ihned po instalaci ovladačů bezdrátových je vše nastaveno tak, aby se po probuzení z hibernace ovladače znovu načetli a nebylo nutné je obnovovat ručně, nebo po instalaci upravovat patřičné scripty.

Jednou ze zajímavých komponent, kterou mají na svědomí vývojáři Ubuntu, je Network manager (správce sítí), který ocení zejména uživatelé laptopů. Můžete si v něm nastavit více síťových profilů. Od Ubuntu 8.10 umí rozeznat připojený mobilní telefon a při jeho prvním připojení můžete nakonfigurovat i přístup na internet přes mobilní připojení, tuto vlastnost ocení opět především majitelé laptopů.

Co můžete čekat od Ubuntu 9.04 „Jaunty Jackalope“:

  • Jádro 2.6.28 s podporou Ext4
  • výchozí desktopy:
    • GNOME 2.26 (Ubuntu)
    • KDE 4.2.2 (Kubuntu)
    • XFce 4.6.0 (Xubuntu, Mythbuntu)
  • další desktopy:
    • LXDE 0.3.2.1
    • Fluxbox 1.1.1
    • Window Maker 0.92
    • Sugar 0.83 (původně vytvořený pro OLPC)
  • Mozilla Firefox 3.0.8, Thunderbird 2.0.0.21, Midori 0.1.2
  • Pidgin 2.5.5, Gajim 0.12.1, Ekiga 3.2.0
  • MPlayer 1.0 RC2, VLC 0.9.9
  • OpenOffice.org 3.0.1, KOffice 1.6.3
  • Vim 7.2, Nano 2.0.9, Emacs 22.2, Zile 2.2.59
  • Vybrané servery:
    • Apache 2.2.11
    • Tomcat 5.5.26/6.0.18
    • PostgreSQL 8.3.7, FirebirdSQL 2.0.4/2.1.1, MySQL 5.1.30
  • Vybrané verze interpretů, kompilátorů a vývojových nástrojů:
    • Python 2.6.2, Python 3.0.1
    • gcc 4.3.3 (výchozí verze, ale je možné doinstalovat starší), Anjuta 2.26, KDevelop 3.5.3
    • SUN Java 1.5.0u18, SUN Java 1.6.0u13, OpenJDK 6b14 (OpenJDK pro vážnou práci příliš nedoporučuji), NetBeans 6.5.0, Eclipse 3.2.2
    • Mono 2.0.1, Monodevelop 2.0
    • Free Pascal Compiler 2.2.2, Lazarus 0.9.26
    • PHP 5.2.6, Bluefish 1.0.7

Instalace a používání na desktopu

Pokud již máte Ubuntu nainstalované v předchozí verzi, můžete využít automatický přechod na novou verzi, buď v grafickém nástroji Správce aktualizací, nebo z konzole pomocí příkazů sudo apt-get install update-manager-core a sudo do-release-upgrade.

Kubuntu XFce

Vzhled KDE je bez grafického zásahu týmu Ubuntu *** XFce 4.6.0 aka nové Xubuntu.

Od první verze s prodlouženou podporou, Ubuntu 6.06, je instalace systému velmi snadná, v té verzi se sloučilo liveCD s instalačním, ale pokud jste příznivci textové instalace, můžete zvolit alternate CD, a Ubuntu obsahuje instalační nástroj Ubiquity. Verze Ubuntu 8.04 „Hardy Heron“ přinesla ještě instalátor Wubi, kterým lze nainstalovat Ubuntu z prostředí MS Windows (tuto variantu jsem zatím nezkoušel).

Vývojáři zkusili zpřehlednit instalátor Ubiquity. Při nastavení disku je opravdu výrazně přehlednější a především je uživatel důrazně upozorněn, že by mohl přijít o data. Proces instalace podle počítače trval 7—20 minut.

Po prvním restartu je dobré spustit Systém -> Správa ->Ovladače hardware, kde si můžete aktivovat ovladače pro Vaši grafickou kartu, eventuálně další zařízení, která mají jen proprietární ovladače. Pravděpodobně bude následovat vynucený restart. U většiny uživatelů bude nejspíše následovat úprava zdrojů software a instalace programů i knihoven. Jaké repozitáře jsem nastavil najdete v sekci tipů tohoto článku. I na všemožné kodeky a proprietární software existují připravené metabalíky, takže pomocí sudo aptitude install ubuntu-restricted-extras libdvdcss2 nainstalujete podporu Javy 6 (jen JRE a plugin), Flashe a kodeky.

Mobilní připojení Totem

Správce sítí po připojení mobilního telefonu *** Totem se snaží stáhnout titulky.

GNOME 2.26

Hlavním desktopem Ubuntu je GNOME a tak velká část novinek, z hlediska pohledu běžného uživatele desktopu, je spjata právě s novinkami GNOME. GNOME není jen správce oken, ale plný desktop, který s sebou nese rozsáhlý balík aplikací.

  • Oznamování aplikací - Ubuntu 9.04 nevyužívá oznamovací bubliny z GNOME, ale vývojáři napsali vlastní systém oznamovacích bublin (OSD), s nímž si rozumí většina GNOME aplikací.
  • Evolution - Evolution prodělal jednu zásadní funkční změnu, nově si rozumí se serverem MS Exchange 2007, bohužel nový Exchange už je blízko.
  • Nastavení zobrazení - Aplikace, kterou nevyužije každý, bude se týkat především uživatelů s laptopy, kteří občas připojují druhý monitor, nebo projektor. Nástroj je mnohem přehlednější, než v dřívější verzi GNOME.
  • Totem - Má nový modul pro stahování titulků k filmu, který právě přehráváte (měl jsem smůlu, nenašel jsem titulky ani k jednomu z filmů, které jsem zkusil přehrát).

Novinky v Kubuntu a Xubuntu, dané změnami v KDE a XFce nebudeme shrnovat, jsou to vedlejší větve.

Několik tipů

Nepříjemná změna se týká aktualizací, změna se týká pochopitelně desktopu nikoliv serveru. V minulých vydáních se informovala o dostupných aktualizacích jen malá ikona poblíž hodin a v současné verzi se ihned otevře minimalizované okno správce aktualizací. Pokud chcete obnovit původní chování použijte příkaz gconftool -s --type bool /apps/update-notifier/auto_launch false. Cílem bylo pravděpodobně důraznější připomenutí aktualizace uživatelům, nicméně pro někoho může být takovéto upozorňování obtěžující.

Po instalaci Ubuntu se mi osvědčilo přidat několik repozitářů, které nejsou zcela oficiální, ale pomohou Vám třeba k aktuálnímu Wine, kodekům, které nejsou zcela oficiální nebo software za který nemůže Canonical ručit (Skype, …). Repozitáře, vyjma Medibuntu, udávám ve tvaru řádek do /etc/apt/sources.list [podpis]

  • Medibuntu - spusťte v konzoli sudo wget http://www.medibuntu.org/sources.list.d/`lsb_release -cs`.list --output-document=/etc/apt/sources.list.d/medibuntu.list; sudo apt-get -q update; sudo apt-get --yes -q --allow-unauthenticated install medibuntu-keyring; sudo apt-get -q update
  • Wine - deb http://wine.budgetdedicated.com/apt jaunty main [sudo wget http://wine.budgetdedicated.com/apt/sources.list.d/jaunty.list -O /etc/apt/sources.list.d/winehq.list]
  • VirtualBox - deb http://download.virtualbox.org/virtualbox/debian jaunty non-free [sudo wget -q http://download.virtualbox.org/virtualbox/debian/sun_vbox.asc -O- | sudo apt-key add -]

V menu Systém > Správa najdete Správce balíků Synaptic a Zdroje software, výše uvedené repozitáře můžete přidat i v těchto aplikacích, podpisy je pohodlnější importovat v konzoli, u Medibuntu je přidání z konzole jednoznačné. V nástroji Zdroje software doporučuji povolit zdroje (první záložka) Uzavřené ovladače zařízení (restricted) a Software omezený …(multiverse). Nedokážu pochopit, proč drtivá většina návodů, které jsou na internetu k nalezení odkazuje na terminálový nástroj apt-get, přičemž opomíjejí doporučovaný a do budoucna preferovaný aptitude.

Závěr

Nové Ubuntu 9.04 je opravdu povedenou verzí této populární distribuce. Ubuntu je vhodnou distribucí pro běžné uživatele desktopu, pokročilý uživatel, který si chce vyladit systém ku obrazu svému, může být znechucen množstvím vrstev, pod kterými jsou dostupné některé konfigurační volby. Ubuntu od svého vzniku nabízí rozumný mix mezi aktuálností aplikací a stabilitou distribuce, kterou zdědil po Debianu.

Které aplikace jsou a které nejsou závisí na aktuálním Debianu a v aktuálním vydání jsem musel oželet přehrávač BMPx.

Pokud chcete proniknout do distribuce Ubuntu hlouběji, doporučuji ke koupi knihu Ivana Bíbra Ubuntu 8.10 CZ Příručka uživatele Linuxu, u níž sice najdete instalační média předchozí verze Ubuntu, ale 99% informací z příručky je platných.

Aktuální Ubuntu, Xubuntu, Kubuntu a Mythbuntu, včetně hlavních rozšířených edicí si můžete objednat za přijatelné ceny z našeho Linux CD Shopu.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

OpenOffice.org 3.0.1 6.5.2009 22:26 vylik
L Re: OpenOffice.org 3.0.1 6.5.2009 22:35 Martin Charvát
CTRL+ALT+BackSpace 18.5.2009 07:11 MaReK Olšavský




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

1.9.2014 6:55 /MaReK Olšavský
Lennart Poettering, známý díky práci na PulseAudio a systemd, sepsal svou vizi sestavení software v distribuci. Rád by viděl pohromadě systemd, btrfs, nebo sjednocení uspořádání adresářů knihoven napříč distribucemi a hlavně vysokou míru zabezpečení.
Přidat komentář

1.9.2014 6:55 /MaReK Olšavský
Vyšlo 88. číslo Full Circle Magazine (pdf, ePub). Měsíčník, nejen pro uživatele *Ubuntu, obsahuje články o ripování DVD pomocí Handdrake, vlastní kompilaci jádra a pravidelné seriály.
Přidat komentář

1.9.2014 6:55 /MaReK Olšavský
Javascriptová/CSS knihovna YUI zůstane dalšího vývoje od Yahoo. Yahoo ukončuje vývoj, protože rozsáhlý YUI ztrácí na poularitě. Pokud bude vývoj pokračovat v nezávislé komunitě, nebude se muset framework přejmenovat?
Přidat komentář

29.8.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Vývojáři webových aplikací v PHP získají s novým PHP 5.6 i novou komponentu phpdbg pro ladění aplikací. Celý seznam novinek podrobně rozebírá migrační příručka.
Přidat komentář

29.8.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Populární Raspberry Pi má dalšího konkurenta, avšak nový minipočítač Creator CI20 nevyužívá mikroprocesor rodin ARM a x86, nýbrž MIPS32. Zatím je k dispozici pouze vývojářům.
Přidat komentář

29.8.2014 7:11 /MaReK Olšavský
Red Hat opouští CTO Brian Stevens, jenž do RH přišel v roce 2001 z DECu.
Přidat komentář

28.8.2014 6:46 /MaReK Olšavský
Superpočítač za US$ 99, to je Parallella, jejíž vývojáři uspěli s kampaní na Kickstarteru před 18 měsíci. Co předcházelo uvedení na trh shrnuje článek Andrewa Backa. Otevřená platforma pro paralelní výpočty neznamená „jen“ vývoj hardware, ale i napsání SDK.
Přidat komentář

28.8.2014 6:46 /MaReK Olšavský
Zajímavá je historie Motoroly, jež byla průkopníkem mobilních telefonů, ale známá byla i díky mikroprocesorům, jež jsme měli v Amigách/Atari ST, nebo byly v prvních počítačích SUN Microsystems.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

29.8.2014 14:31 / viperDavid
Re: Python s Lighttpd

27.8.2014 12:45 / Marek Pszczolka
LinuxMarket

27.8.2014 11:19 / Jan Němec
To je hlod

25.8.2014 16:20 / Aleš Hakl
Re: Kdyby autoři BeoSu nebyli blbci

24.8.2014 22:32 / Atrament
Překlep v 'properties'

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online