LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Linuxové řešení pro laiky v malé firmě IV.

V dnešním díle seriálu se zaměříme na práci s příkazovou řádkou, konfigurační soubory, bezpečnost. Zhodnotíme také Linux po ekonomické stránce.

30.3.2009 21:00 | Dalibor Smolík | Články autora | přečteno 7120×

17.Instalace programů z příkazového řádku, aktualizace systému


Již jsme si řekli, že programy lze instalovat a provádět update přes synaptic, ale na serveru nám to nebude moc platné. Proto si povíme, jak tuto činnost provádět přes příkazovou řádku (přes ssh).

Nejprve si něco řekneme o souboru /etc/apt/sources.list, kde jsou uvedeny zdroje, od kud má systém čerpat balíčky. Tyto zdroje jsou pochopitelně různé pro Debian stable, testing a unstable.

Oficiální distribuce obsahuje jen repozitáře free programů a je možné přidat další zdroje, tzv.

non-free a zdroje pro multimediální programy.

Povídání o souboru sources.list je zde: http://www.debian.org/doc/manuals/apt-howto/ch-basico.cs.html


Příklad souboru /etc/apt/sources.list:

#deb cdrom:[Debian GNU/Linux testing _Etch_ - Official Snapshot i386 Binary-1 (20051111)]/ etch contrib main
deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ etch main contrib non-free deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian/ etch main
deb http://security.debian.org/ etch/updates main deb http://www.debian-multimedia.org etch main

K aktualizaci slouží tyto příkazy:

apttitude clean provádí se jen občas, slouží k vyčištění paměti aptitude update aktualizace seznamu balíčků – nutné provádět vždy aptitude upgrade provádí se vlastní upgrade balíčků aptitude dist-upgrade upgrade celého systému - nemá smysl u verze stable, jinak opatrně apt-cache search balicek slouží k vyhledání přesného názvu balíčku, pokud jej neznáme aptitude install balicek instalace balíčku dpkg –purge ruční odinstalace balíčku i s konfiguračními soubory viz dále manuál pro debian.

Je třeba poznamenat, že některé balíčky na sebe vzájemně navazují a při instalaci určitého balíčku bere s sebou také i další podpůrné balíčky, především knihovny. Říkáme, že existují závislosti balíčků. Při případném odinstalování balíčků je třeba na to brát zřetel.

Dobrá rada: Pokud jsou pracovní stanice s Linuxem připojeny k serveru přs nfs a chceme aktualizovat jejich systém, před touto činností odpojíme vše od sítě příkazem umount -a pod rootem. Po aktualizaci je opět připojíme, mount -a. Zamezíme tím občasným problémům s problémovou instalací některých balíčků, kdy některý proces zůstane „viset“.


Aktualizace jádra


Linuxové jádro tvoří základ systému, ve kterém jsou zakomponovány kromě jiného ovladače pro různá zařízení (moduly) a může se stát, že určité zařízení systém neumí rozpoznat, protože v něm není zahrnuto. Týká se to zejména nových počítačů, na které se instaluje starší systém (může být i nový, ale bez aktuálního jádra). V této chvíli je na čase, aby se vyměnilo jádro.

Není se čeho bát, v dnešní době to není již nic těžkého a navíc v systému může být víc verzí jádra, nám známá tabulka /boot/grub/menu.lst určí, které se bude spouštět. Pokud jádro se nám nějak nezdá, můžeme spouštět nadále jádro původní.

V současné době je aktuální řada jádra 2.6, některé systémy používají ještě řadu 2.4.

Jádro je možné nainstalovat buď s repozitářů obvyklým způsobem nebo stáhnout jako balíček .deb. Toto může být potřeba, pokud nám systém nenajde síťovou kartu a my musíme jádro přenést ručně, stažené z jiného počítače. To pak přes CD nebo flashdisk zkopírujeme do nového počítače a instalujeme ručně dpkg -i linux-image-2.6-22.3-686.deb nebo „odklepeme“ v mc opět pod rootem.

Po instalaci se automaticky upraví soubor /boot/grub/menu.lst a restartujeme počítač.

Naběhnout by mělo nové jádro.

Pro zopakování: nejnovější verzi zjistíme příkazem apt-cache search linux-image-2.6 a vybereme si jádro pro svoji konfiguraci počítače. Nejběžnější je -686, pokud je to 64 bitový systém, vybereme -amd64.

Pokud máme počítač s procesorem AMD 64, je možné použít distribuci pro tento typ procesoru.

Prozradím, že používám distribuci pro 32bitový systém na notebooku s procesorem ADM64 bez větších problémů.



18. Nejdůležitější konfigurační soubory v systému


Tyto soubory bývá vhodné si je dobře zazálohovat.

Většinou platí zásada, že konfigurační soubory jsou v adresáři /etc nebo v jeho podadresářích, jako je např. /etc/samba/smb.conf Některé programy mají své konfiguráky ještě v uživateli, což je osobní nastavení uživatele a mívají přednost před těmi všeobecnými. Tyto konfiguráky jsou v adresáři /home/uzivatel a začínají tečkou (případně jejich podadresáře). (/home/uzivatel/.ssh/xxx) Výhodou je, že při nutnosti přeinstalace systému zůstává osobní nastavení beze změny, protože oddíl adresář /home se nemusí formátovat.

K těmto důležitým souborům:

/etc/hosts již jsme zmiňovali dříve, jde o nastavení jména počítačů /ets/hostname jméno vlastního počítače /etc/crontab tabulka pro automatické spouštění úloh /etc/fstab tabulka pro připojování oddílů /etc/resolv.conf tabulka, kam se zadávají adresy DNS, získané od poskytovatele připojení k internetu, pokud není k dispozici DHCP. Důležitý soubor! Pokud DNS nezadáme při instalaci, můžeme soubor upravit takto:

nameserver 10.20.30.40 nameserver 10.20.30.41 /etc/network/interfaces Tento soubor je dobré mít zálohovaný zejména v případě, že měníme poskytovatele připojení - typicky u notebooku! V práci máme ruční nastavení a pak na jiném místě je DHCP.

V tom případě zadáme do konzole pod rootem příkaz dhclient a nastavení se může změnit. Změní se soubor /etc/resolv.conf a /etc/network/interfaces.

Oba je dobré mít předem zálohované a pak po návratu domů je opět „vlepit“ na své místo.

Ušetříme si tím hodně starostí.

Navíc systém má někdy po aktualizaci tendenci upravovat soubor /etc/resolv.conf, po takové úpravě nelze spustit internet. Obnovíme tedy původní soubor ze zálohy a vše je opět v pořádku.

/etc/apt/sources.list nastavení zdrojů pro instalaci balíčků /etc/samba/smb.conf atd.

V případě dostatku místa na disku bych zálohoval celý adresář /etc.

/boot/grub/menu.lst určí, jaký systém se může startovat. Všimněme si řádku default=0.

Nula znamená, že automaticky startuje systém uvedený v prvním odstavci. Pokud chceme automatický start systému v pátem odstavci, uvedeno default=4.

19. Nejužitečnější příkazy pro konzoli


Vypisuji se jen ty, které si lze zapomatovat zpaměti a jsou nejpoužívanější
  • man příkaz ukáže nápovědu pro určitý úkon – velmi důležité!
  • touch soubor vytvoří nový prázdný soubor
  • df ukáže volné místo na disku v jednotlivých oddílech du ukáže velikost adresáře, ve kterém jsme přepnuti včetně vnořených podadresářů
  • cat soubor vypíše obsah souboru na konzoli
  • uptime ukáže dobu od spuštění počítače, dále zatížení procesoru okamžité, za posledních 5 a 15 minut
  • chown uzivatel:uzivatel -R /home/uzivatel/adresar změní majitele určitého adresáře (uživatel i skupina)
  • chmod změní práva viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Chmod
  • zip -r soubor adresar zabalí adresář a vznikne soubor soubor.zip při zabalování musíme stát o adresář výš, než je ten zabalovaný unzip soubor.zip rozbalí soubor
  • rar -r -v100m a soubor.rar zabalí adresář, ve kterém jsme (na rozdíl od zipu) přepnutí, zabalí to včetně podadresářů a rozdělí na soubory o velikosti 100 MB – někdy velmi důležité – např. při kopírování souborů větších než 2 GB by mohly jinak nastat problémy, které toto zabalení vyřeší unrar x soubor.part1.rar Rozbalí a spojí „roztržené“ soubory zpět do jednoho.
  • tar http://www.root.cz/clanky/unixova-komprese-v-praxi-tar/
  • uname -a vypíše aktuální spuštěné jádro
  • lspci vypíše hardware, který je v počítač (přepínač -v umožní detailnější výpis)
  • lsusb vypíše usb zařízení
  • ping localhost, ping IP adresa vypíše, zda funguje síťová karta a zda je v síti příslušný počítač. Je to první zkouška, zda síť vůbec funguje.
  • bc kalkulačka v konzoli - dost praktické.

20. Bezpečnost dat a zabezpečení sítě


Tato část práce je určená pro již zkušenějšího správce, ale i začátečník se může při dodržení určitých pravidel vyhnout havárii z důvodu napadení sítě nebo jiné nekalé činnosti na síti.

Předem bych chtěl poznamenat, že unixové systémy, mezi něž patří Linux nejsou náchylné k napadení viry, trojskými koni a rootkity, jako je tomu ve Windows a to jednoduše proto, že mají jinou strukturu stavby OS a viry jsou vyráběny především pro Windows.

I tato skutečnost hraje na stranu Linuxu a již z tohoto důvodu je celý systém bezpečnější.

Dále je bezpečnější proto, že důsledně odděluje administrátorskou část od uživatelské – což se ale dnes již děje částečně i ve Windows.

Na linuxových strojích nemusí běžet žádný antivirový program, ale to neznamená, že neexistuje.

Jde především o prověřování příchozí pošty na poštovním serveru, určené pro stanice s Windows (např. program clamav).

Další důležitou součástí zabezpečení je nastavení příslušného firewallu. Základní firewall funguje již při zařazení routeru/switche do systému, jinak problematika firewallu je obsáhlejší a doporučil bych odkazy na bližší informace např. zde:
http://www.linuxsoft.cz/pl/article.php?id_article=48
http://www.root.cz/clanky/vysoce-dostupny-firewall-na-linuxu/
http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4296&Itemid=94&limit=1&limitstart=3


Další aktivitou, jak zajistit bezpečnost dat je důsledné zálohování.

O zálohování jsem psal již výše, k zálohování slouží řada programů, některé jsou velmi pokročilé (například umožňující tzv. inkrementální zálohování, kdy se zálohují jen rozdíly v datech v určitém období a šetřící místo na disku)., pokud bychom se však podrželi zásady co nejjednoduššího nastavení pro laika – jde o princip kopírování dat (resp. jen novějších souborů) do určeného adresáře, ve kterém jsou data dále zpracována – např. vypálena na DVD, zálohována na pásku nebo prostě jen na externí disk.

Zopakujeme si, že kopírování dat včetně podadresářů (jen novějších souborů) se provádí příkazem cp -r -u /puvodni/adresar/adresar_s_daty /novy/adresar. Dále bych dal odkaz na program nazvaný rsync, šikovný program pro přenos souborů.

http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=265


Zálohování by mělo ochránit před nehodami a způsob zálohování závisí na typu této nehody:

  • Neúmyslné nebo úmyslné smazání dat - Zde pomůže pravidelné zálohování do určeného adresáře (lze nastavit třeba na každé dvě hodiny)
  • Poškození souboru softwarem nebo z jiné příčiny Zde je zálohování složitější. Nestačí zálohovat výše uvedeným způsobem, protože může se přijít na to, že je soubor poškozený až po několika dnech, pokud se soubor nepoužívá stále.

    Lze nastavit např. zálohování každý den v týdnu do jiného adresáře. V pátek se například může obnovit pondělní záloha, protože ta úterní již nefunguje a soubor se naposledy použil v úterý.

    Nejnovější zkušenost mi ukázala, že rok nepoužívaný soubor je poškozený a pravidelné aktualizace mi nebyly nic platné. I tady je pochopitelně preventivní opatření nasnadě.

  • Živelná pohroma – krádež, vloupání Zde pomůže pravidelné zálohování na fyzicky jiné místo, než se zpracovávají data.

    Může to být zálohování na úložiště na internetu nebo na DVD, které se pak odnese na jiné místo.

    Pomůže též externí disk, který nebude ve stejné lokalitě jako ostatní data.

Praktická rada pro zálohování databáze a skriptů využívajících webový server apache:

Data se po instalaci systému ukládají v případě MySQL do adresáře /var/lib/mysql a v případě Apache /var/www, pokud dojde k havárii systému a je třeba jej přeinstalovat, jsou data v oddíle pro systém (/) a mohou být zformátována! Proto je nutné buď vytvořit samostatný oddíl /www nebo raději zajistit jejich pravidelné kopírování do oblasti nepodléhající formátování při obnově systému (např. /home/uzivatel/zaloha). Odvážnější správce může také přenastavit konfigurační soubory tak, aby byla data ukládána tam, kam je potřeba. To však bych nejdřív vyzkoušel nanečisto.


21. Provoz více operačních systémů na jednom stroji


Někdy je třeba řešit dilema, zda na příslušné pracovní stanici provozovat Windows nebo Linux, zejména v případě, když je systém Windows nainstalovaný legálně a navíc ve verzi OEM.

Naštěstí existuje i v této situaci řešení.

Jedním z nich je možnost instalace dvou nebo více operačních systémů vedle sebe – při spouštění se můžeme rozhodnout, který bude startovat. Zde platí, že vždy instalujeme na počítač jako první Windows (nejsou-li již nainstalovány), jaký druhý instalujeme Linux.

V linuxovém instalátoru se již z touto možností počítá – instalátor zmenší prostor pro Windows na potřebnou míru, kterou můžeme ovlivnit a na zbytek instaluje Linux. Linuxový zavaděč (např. Grub) se zavede do stejného oddílu jako ve Windows (MBR).

Pokud jsem pak v Linuxu, můžeme oddíly s Windows připojit do systému, pokud již připojeny nejsou a můžeme soubory prohlížet stejně, jako byly v Linuxu. Obráceně však to běžně nejde - pokud jsme startovali do Windows, linuxové oddíly nevidíme. (Existují však možnosti, jak toto zařídit). Dále pokud jsme v Linuxu, nemůžeme běžně zapisovat na oddíly ve Windows, pokud jsou v souborovém systému NTFS. K tomu existuje balíček ntfs-3g, který zápis umožňuje.

Připojení oddílů Windows do linuxového systému nejlépe provedeme přidáním řádky do tabulky /etc/fstab takto:

/dev/hda1 /windowsc vfat user,rw,noexec,codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2 1 0 /dev/hda2 /windowsd vfat user,rw,noexec,codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2 1 0
za předpokladu, že Windows jsou na oddílu /dev/hda1 a /dev/hda2. Parametry lze ovlivňovat kódovou řadu – zobrazování češtiny. Samozřejmě si nejdříve vytvoříme adresář /windowsc a popřípadě /windowsd (na pojmenování nezáleží).

Další možností je pro zájemce existence “virtuálního” stroje, to je instalace Windows přímo do Linuxu a pracujeme jakoby na jiném počítači uvnitř toho původního. Programů, které toto dokáží je více, jedním z nich je program virtualbox. Aby nám tento program fungoval, nainstalujeme si nové jádro – ale tak, aby byly nainstalovány i “hlavičky” modulů, což v běžném linuxovém provozu není třeba dělat. Tyto hlavičky – headers je dobré mít nainstalovány někdy i v případě potřeby zprovoznění wifi karty na notebooku (byl můj případ na notebooku Acer). Jak se to dělá? Vyberou se příslušné balíčky naprosto stejné verze jádra (důležité!) a provede se normální instalace a pak restart počítače. Takže například:
aptitude install linux-image-2.6.22-3-686 linux-headers-2.6.22-3-686 virtualbox-ose-modules-2.6-686
a nakonec aptitude install virtualbox-ose (což je vlastní balíček). Všimněme si, že vše zde má koncovku 2.6.22-3-686. Jen pro připomnění: názvy těch balíčků zjistíme vyhledáním – příkazem apt-cache search linux image apt-cache search linux-headers apt-cache search virtualbox a tyto příkazy nám odhalí tajemství, jak se ty balíčky přesně jmenují. Někam si je poznamenáme (bez překlepů) a provedeme instalaci příkazem aptitude-install. Před začátkem práce však nezapomeneme aktualizovat seznam balíčků k dispozici příkazem aptitude update. To však již známe. Ještě jednou podotýkám – abychom se zbytečně nevyděsili – tyto operace běžný uživatel Linuxu ani správce malé sítě provádět nemusí. Provádí je jen tehdy, potřebuje-li některé speciální služby. Ale i tak to není nic těžkého. Pak již stačí spustit příkaz virtualbox a instalace druhého operačního systému může začít. V programu je dobrý grafický průvodce. Existuje tímto způsobem i možnost instalace Linuxu do Windows, jen použijeme program virtualbox pro Windows.


22. Virtuální síť aneb mám kancelář na celém světě


V této kapitole bych nechtěl dávat podrobný návod, neboť vyžaduje větší zásahy do konfigurace a intenzivnější práci s příkazovou řádkou a zřejmě se do této práce nepustí začátečník, spíš mi jde jen o informaci, že tato služba může být k dispozici, její zprovoznění je opět zdarma.

Představte si, že jste na cestách, máte s sebou notebook a možnost připojení k internetu.

Je dobré mít na místním disku zkopírované soubory z firemního serveru a mít možnost odesílat a přijímat e-maily, ale stále to není ono.

Virtuální síť umožňuje něco navíc: Je možné připojit notebook do vnitřní sítě z kteréhokoliv místa na světě stejně, jako bychom byli v kanceláři a je možné otevírat dokumenty a posílat je na tiskárnu z druhé půlky zeměkoule . Mohu sedět na chalupě s notebookem a poslouchat hudbu, uloženou na serveru, který mám doma atd.

K tomuto účelu existuje celá řada programů (jak open source, tak komerčních), já bych doporučil open source program OpenVPN.

Pokud někoho tato služba zaujme, mohu uvést kompletní návod na zprovoznění, podle kterého jsem tuto službu úspěšně nainstaloval: http://www.abclinuxu.cz/blog/bl4z4/2007/6/8/182859.

Nesmíme předem zapomenout povolit na serveru příslušný port ve firewallu. Po úspěšném propojení je možné „nový“ virtuální počítač s IP adresou 10.0.100 připojit obvyklým způsobem přes sambu do klientského počítače, například příkazem mount //10.0.1.100/sdileni /media/vpn -t cifs -o user=uzivatel,pass=heslo,noperms. U klienta s Windows by měl být konfigurační soubor C:\Program Files\OpenVPN\config\vpn_klient.ovp npro klienta zde, ale nezkoušel jsem.


23. Ekonomické zhodnocení linuxového řešení


Nyní přicházíme k tomu nejdůležitějšímu: proč to všechno postupujeme – má toto malé dobrodružství vůbec význam? Určitě ode mne, propagátora Linuxu, očekáváte kladnou odpověď. Ale já budu ve svých soudech opatrnější.

Nejprve je třeba zjistit současný stav výpočetní techniky ve firmě a jaké aplikace na ni běží.

Pokud na jsou na pracovních stanicích instalovány Windows s platnými licencemi a další programy mající platné licence a vše funguje k plné spokojenosti, mnoho prostoru ke změně není, možná v serverové oblasti. Dále: najde se ve firmě člověk, který se této záležitosti ujme? Jsem však přesvědčen, že v mnoha malých firmách nejsou licence vždy v úplném pořádku a na několika pracovních stanicích zřejmě Linux bude možné provozovat. Také oblast zálohování dat a jejich správa vůbec není asi ideální. Takové firmě by tento návod mohl určitě pomoci.

Pokud se týká finanční úspory, nebude zpočátku velká. Ale platí zásada, že čím déle je open source používán, tím jsou úspory vyšší. Zpočátku to bude též zátěž na administrativu - zvyk je železná košile a jiné ovládání počítače, jiné prostředí může uživatelům ze začátku způsobovat drobné, ale časté problémy a tím pádem zpomalení práce.

Naopak velkou úsporu práce a administrativy přinese dobře nastavený server (byť jen v základním nastavení), snadnou správu dat a jejich sdílení, přístup na vnitropodnikovou evidenci apod.

Do finančního vyčíslení úspor bych se nerad pouštěl, ale při použití řešení od Microsoftu je nutné počítat s cenou serverového softwaru (včetně poštovního serveru), s cenou Windows na každé stanici, s cenou antivirového programu atd. a je nutné také kalkulovat s náklady na případný upgrade do budoucna. Dalo by se říci, že úspory u malé firmy mohou dosáhnout řádu desetitisíců korun.

Na druhou stranu je však třeba říci, že je nutné počítat s určitými časovými ztrátami při „studiu“ problematiky a vyvstává otázka, zda se vyplatí správci sítě – pokud je spolumajitelem firmy nebo manažerem se této problematice věnovat místo času, který by mohl věnovat hledání nových zákazníků, novým odbytištím zboží a činnosti, která v podstatě firmu živí.

Tato otázka musí být zodpovězena zcela individuálně a závisí na konkrétních podmínkách firmy.

Dá se říci, že čím déle bude člověk, který získal vědomosti o „elektronickém“ zázemí firmy, ve firmě fungovat, tím spíše bude odpověď na tuto otázku kladná. Struktura sítě a softwaru bude vždy aktuální potřebám firmy, nebude třeba čekat na příchod člověka, který se o síť stará (a má například zkouškové období nebo je na dovolené) , manažer bude mít stále svá data pod kontrolou a nebude je vystavovat cizí čím apod. - to jsou všechno argumenty, které nelze přehlédnout.

V neposlední řadě finanční úspora může umožnit firmě pořídit si například další hardware nebo cokoliv jiného.

Někdo může namítnout, že se jedná o relativně nízké úspory v poměru k celkovým nákladům firmy a že se jedná o bouři ve sklenici vody. Takové názory jsem již slyšel - ale uvažujme takto:

Řada menších firem se potýká s obrovskou konkurencí, zejména z asijských zemí, jejíž ceny jsou podstatně nižší než naše. Firma, ve které jsem získal zkušenosti se stavbou sítě pracuje v oboru textilního průmyslu a dodává své výrobky do obchodních řetězců. Někdy nastává situace, že na jednom výrobku v ceně kolem 100 Kč rozhoduje o úspěchu či neúspěchu cenový rozdíl 0,50 Kč na výrobku, to je půl procenta slevy! Při expedici několika tisíc kusů jde již o částku nemalou. Tato malá sleva se pokládá na misky vah - zda bude firma úspěšná či nikoliv.

U menší firmy, která je na takovém prodeji závislá (a zejména její zaměstnanci na udržení své práce) úspora na softwaru nebo dokonce na pracovní síle, která se stará o síť může rozhodnout, zda bude prodávat nebo půjde do konkurzu.

V 90. letech bylo hodně firem, které problém se softwarovými licencemi neřešily. Vypálilo se prostě CD s operačním systémem na kancelářským programem a bylo vystaráno. Toto již dnes není bez rizika postihu možné. Mít legální software je zcela legitimní požadavek každého správce sítě a majitele firmy.


Problémy s instalací a provozem pod Linuxem

Pokud se týká Linuxu, řada lidí se obává, že v jejich okolí není nikdo, kdo by jim pomohl s případnými problémy, které v průběhu instalace i za běžného provozu vzniknou. Znají sice pár odborníků ve vedlejší ulici nebo vesnici, ale ti se zabývají pouze Windows. Tak není důvod, proč by měli na svém počítači něco jiného, než zkušenější kamarád nebo kolega.

V dnešní době, kdy je k dispozici vysokorychlostní internet i v řadě malých obcí, se není třeba absence zkušenějších přátel obávat. Existuje celá řada internetových portálů, kde je možné se se svým dotazem svěřit a najde se vždy někdo ochotný, kdo poradí a s problémem pomůže.

Ale i tady se nezkušený správce sítě musí naučit správně zeptat, aby odpověď, kterou dostane mu byla užitečná a přitom zbytečně neobtěžoval zkušenější kolegy, kteří mu věnují svůj čas zcela dobrovolně a zdarma. Většinou jde nejdříve o to, aby se tazatel podíval, zda již někdo podobnou otázku nepoložil někdy v minulosti.

Pokud budete zadávat dotaz na specializovaný linuxový server si dávejte také pozor na to, aby se příslušný dotaz nějakým způsobem týkal Linuxu jako takového, jinak byste mohli být odmítnuti.

Dotaz typu „kdo je nejlepším poskytovatelem připojení v mém městě“ sem rozhodně nepatří.

K zadávání dotazů o Linuxu slouží servery jako je www.linuxsoft.cz, www.abclinuxu.cz, www.root.cz, http://forum.ubuntu.cz a pokud se týkají širší problematiky, mohou to být servery www.zive.cz, www.builder.cz aj., kde se také může najít užitečná odpověď.

Před každým zadáním dotazu by měl člověk vyčerpat všechny jiné možnosti - včetně vyhledání na internetu a vlastního zkoušení a experimentování.

K této tématice bych dal pár odkazů:

http://www.abclinuxu.cz/clanky/navody/jak-resit-problemy
http://www.emag.cz/netiketa/

Komplexnější seznam serverů, zabývajících se Linuxem se dá najít zde:

http://www.linuxsoft.cz/index.php?part=links
Úplný dokumentační projekt pro Linux, v současné době třetí vydání je zdarma k dispozici na adrese http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=33&idc=798.
Jde o rozsáhlý dokument, který bych nedoporučoval číst celý jako knihu, ale vybrat si vždy určitý okruh otázek, které uživatel právě řeší a v případě potřeby do něj nahlédnout.
http://www.fastlinux.eu


24. Závěr


Toto volné povídání mělo za cíl poskytnout ten nejzákladnější rozhled v oblasti IT, který málo zkušený správce sítě, který není v této oblasti profesionálem potřebuje pro uvedení základního informačního systému ve své firmě (nebo i domácnosti) s přihlédnutím jednak k malým znalostem v oblasti počítačů a k co nejnižším pořizovacím nákladům na vybudování své sítě. Vycházím přitom ze svých zkušeností člověka, který viděl poprvé v životě počítač téměř ve 40 letech, je vzděláním ekonom - obchodník (tudíž spíše manažerské zaměření) a bez větších technických vrozených vloh. Jak jsem si ověřil, takových případů je jen v mém okolí celé desítky a ve světě jich bude určitě velmi mnoho. Tito lidé se zaleknou vysoce odborných návodů, které uvidí a kterým naprosto nerozumí a odradí je od práce. Přitom zcela zbytečně - pokud totiž porozumí úplným základům a seznámí se s některými pojmy a dokáže si představit jejich ekvivalent v běžném životě, ony odborné texty pak pochopí snáze a budou mu k užitku. Ale tito lidé potřebují prvotní impuls - a tímto impulsem by mohl být třeba tento průvodce.

V tomto průvodci není zdaleka popsána veškerá problematika, kterou bude firma při své práci potřebovat. Některé věci bude třeba prostudovat detailněji, ať je to záležitost bezpečnosti dat (firewall), databázová řešení apod. Ale i s tímto základem již bude možné vykonávat běžné kancelářské práce a přitom využívat pohodlí, které poskytuje řádně fungující počítačové vybavení..

Připomínky k tomuto návodu ale i případné dotazy při jeho realizaci mi můžete zasílat na e-mailovou adresu

Smolik.Dalibor@seznam.cz
, pokud záležitost spěchá, i na
ICQ 276825120
nebo
Skype boromir1078
.

Ještě připomínka na závěr: Mnoho užitečných návodů a pomůcek, které jsou pro uživatele Linuxu k dispozici jsou v angličtině, v minulosti jsem studoval některé materiály i ve francoužštině. Proto je velkou výhodou alespoň základní znalost anglického jazyka.

Svůj návod jsem úmyslně psal tak, aby se uživatel angličtině mohl vyhnout, ale to v reálu není úplně možné.

Nesmíme však zapomenout vyjádřit díky všem lidem, kteří materiály pro ostatní uživatele do češtiny překládají a často bez nároku na odměnu, aby mohl být Linux přístupný co největšímu počtu uživatelů.

Chtěl bych případnému zájemci o přechod na Linux popřát hodně štěstí, ale především hodně trpělivosti. Nemusí se vše podařit napoprvé, ale časem se úspěch určitě dostaví a uživatel bude moci dlouhodobě využívat výhod tohoto spolehlivého a stabilního systému ke své plné spokojenosti.


Dalibor Smolík, 2.4.2008

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Veľmi dobý článok 2.4.2009 08:43 Jaro Bukovčan
Úspora 2.5.2009 11:29 david schaffelhofer
  L Re: Úspora 7.5.2009 12:06 Dalibor Smolík




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

12.7.2016 13:14 /František Kučera
Spolek OpenAlt zve na 130. distribuovaný sraz příznivců svobodného softwaru a otevřených technologií (hardware, 3D tisk, SDR, DIY, makers…), který se bude konat ve čtvrtek 21. července od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

11.7.2016 16:53 /Redakce Linuxsoft.cz
Konference LinuxDays hledá přednášející. Přihlášky poběží do konce prázdnin, v září bude hlasování a program. Více na https://www.linuxdays.cz/2016/cfp/.
Přidat komentář

8.5.2016 17:19 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: Dne 26.5.2016 proběhne v Praze konference Cloud computing v praxi. Tématy bude např. nejnovější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, cloudové služby, infrastruktura cloudu, efektivní využití cloudu, možné nástrahy cloudů a jak se jim vyhnout
Přidat komentář

21.4.2016 8:01 /František Kučera
Spolek OpenAlt zve na 127. distribuovaný sraz příznivců svobodného softwaru a otevřených technologií (hardware, 3D tisk, SDR, DIY, makers…), který se bude konat ve čtvrtek 28. dubna od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

2.3.2016 22:41 /Ondřej Čečák
Letošní ročník konference InstallFest již tento víkend!
Přidat komentář

14.2.2016 16:39 /Redakce Linuxsoft.cz
O víkendu 5. a 6. března 2016 proběhne na pražském Strahově 8. ročník tradiční konference InstallFest. Celkem za dva dny uvidíte ​30 přednášek​ a ​6 workshopů.
Přidat komentář

5.2.2016 17:38 /Petr Ježek
Utilitka z XFce "xfce4-power-manager" nejen umožňuje nastavení lhůty pro uspání či hybernaci, ale i zapínání a vypínání prezentačního módu pro nerušené sledování videí. Stačí ji nastavit v každém vybavenějším panelu a v jakémkoli nontiled WM/DE.
Přidat komentář

10.1.2016 11:32 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
LinuxMarket změnil provozovatele. Nově jej provozuje Marek Pszczolka. Více info a detaily #1 a #2.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

28.7.2016 15:51 / pepan
Re: NetBeans vs Eclipse

10.6.2016 21:10 / pavel riha
FreeBSD 10.3 a virtualizace

8.6.2016 21:56 / Milan Gallas
Nevalidní prefix m

7.5.2016 14:58 / Teodor Komárek
Soubory

20.4.2016 0:07 / Jakub Cleing
Sázkový panel PHP FUSION

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2016) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze