LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Linuxové řešení pro laiky v malé firmě II.

V dnešním díle seriálu se podívame na připojení počítačů, připojení souborového systému, instalaci a konfiguraci pracovních stanic.

19.3.2009 06:00 | Dalibor Smolík | Články autora | přečteno 7803×

7. Připojení periférií k počítači


Jednou z nejdůležitějších periférií je tiskárna. Většina běžných inkoustových a laserových tiskáren pod Linuxem funguje, pro některé tiskárny Hewlett Packard je vhodné mít nainstalovaný program hplip. Abychom se přesvědčili, že je tiskárna podporovaná, je možné se podívat do seznamu tiskáren http://linuxprinting.org, který je často aktualizován.

Pro tisk je možné použít různé služby - já používám pro tisk na místní i vzdálené tiskárně dva démony - samba a cups. Proto je třeba mít obě skupiny balíčků nainstalované.

Pak již průvodce tiskárnou v KDE zajistí nainstalování příslušné tiskárny. V administrátorském režimu v

Ovládacím centru KDE zvolíme periférie - tiskárny - místní tiskárnu USB nebo LPD
.

Pokud chceme instalovat vzdálenou tiskárnu, zvolíme tiskárnu „Sdílená SMB tiskárna - Windows - i když je tiskárna na stroji s Linuxem. Zvolíme anonymního uživatele a dáme vyhledat tiskárnu. Jakmile jí systém najde, nainstalujeme příslušný ovladač. Pak by měla jít vytisknout zkušební stránka. Pokud jde o značku, mně se osvědčila tiskárna Brother, mám několik typů.


Další důležitý přístroj pro práci v kanceláři je scanner. Zde je situace obtížnější a je skutečně nutné vybrat typ, který je pod Linuxem funkční a předem říkám, že to není snadné. Zde bych se obrátil na zkušeného prodejce a nechal si poradit. Samozřejmě existuje seznam podporovaných scannerů, např. Zde: http://www.buzzard.me.uk/jonathan/scanners-usb.html Pro linux existuje projekt jménem SANE, který zajišťuje ovladače pro některé scannery.

Funkčnost scanneru by měl zajistit balíček xsane, u mně však nefunguje dobře pro scanner Canon Lide 20. Místo něj používám pouze program sane a skriptem nechám vygenerovat obrázek, který se spouští v programu Gimp. (Gimp je jeden z důležitých programů pro tvorbu obrázků).

Abychom předešli problémům, po instalaci programu sane nebo xsane přidám uživatele, který bude scanner používat do skupiny scanner a po přidání uživatele do skupiny (skupina je část programů – uživatelů, pro které platí stejná pravidla přístupu k datům) je třeba počítač restartovat.

Přidání do skupiny se provádí příkazem adduser uzivatel scanner (např adduser pepicek scanner).

Po provedení této finty by měl scanner, pokud je podporovaný fungovat.

Poznámka: tiskárnu je vhodné připojit na server, ale scanner samozřejmě na pracovní stanici.


Připojení flashdisku, fotoaparátu, digitální kamery Po startu grafického prostředí by se měl po připojení takového přístroje objevit dialog, podobný ve Windows k připojení zařízení. Je třeba nezapomenout opět zařízení odpojit (většinou klinutím pravého tlačítka myši a vybrat volbu „bezpečně odebrat“. Pokud chceme toto provést v příkazovém řádku pod uživatelem, je třeba, aby byla upravena tabulka /etc/fstab - o tomto důležitém souboru budeme ještě mluvit.

Některé fotoaparáty nepodporují tzv. „mass storage“ - např. fotoaparáty Canon. Abychom tyto přístroje připojili, je potřeba nainstalovat program Digikam.

8. Programy, které budeme potřebovat pro propojení mezi počítači

Nyní již máme provozuschopný počítač, který budeme chtít propojit s ostatními stroji.

Jak jsem se již zmínil, není nutné, aby na serveru běžela grafika a po instalaci vůbec nemusí být připojen monitor ani klávesnice. Server můžeme ovládat na dálku přes konzoli pracovní stanice, zadávat příkazy pro instalaci programů apod. Nejen ve vlastní síti, ale pokud známe přístupová hesla, ovládáme např. server umístěný někde v Rusku, který jsme v životě neviděli.

Pozor – neplést s běžným sdílením dokumentů, kde sice také vidíme strukturu vzdáleného počítače, ale nemůžeme instalovat programy.

  • programy ke vzdálenému řízení (ovládání) počítače:

    ssh server a klient, (stačí balíček ssh, který nainstaluje openssh-server a open-sshclient) a pokud instalace proběhne úspěšně, po zadání příkazu v konzoli ssh root@nazev_vzdaleneho_pocitace nebo root@ip_adresa by se měl program zeptat na heslo a zda chceme přidat počítač do seznamu, po odsouhlasení se objeví konzole vzdáleného počítače a je možné s ní pracovat. Pozor, nesplést s konzolí vlastního počítače, mohlo by dojít k fatálnímu omylu. Znám z vlastní zkušenosti.

    Zde je třeba ještě říci, že aby mohl počítač rozpoznat své jméno i jméno vzdáleného počítače, musí být toto jméno přiřazeno k IP adrese – a to v tabulce /etc/hosts. Také o této tabulce se zmíníme ještě později.

  • programy ke sdílení dat mezi počítači


    • samba (server a klient) pro propojení mezi počítači s Windows a Linuxem, případně mezi linuxovými stroji navzájem
    • nfs (server a klient) pro propojení mezi linuxovými stroji navzájem, dávám mu přednost při definování sdílení adresářů před sambou – ale není podmínkou. Tak jako tak, mám oba démony nainstalované

K démonu Samba: Pro běžné propojení dat mezi počítači není třeba jej nějak konfigurovat, avšak pokud máme server, je dobré jej nakonfigurovat. Tam totiž určíme, jaké adresáře na serveru se budou sdílet a do těch ostatních nebudou mít pracovní stanice přístup. Velmi jednoduché, praktické. Každé sdílení bude mít své jméno a pod tímto jménem bude objevovat i na pracovních stanicích s Windows nebo Linuxem.

Samba může mít různé stupně zabezpečení, můžeme určit, že se uživatel na pracovní stanici musí přihlásit jménem a heslem, aby mohl sdílet data. Všimněme si prosím v sekci „global“ řádku SECURITY=SHARE. Pokud chceme přihlašování uživatelů, napíšeme SECURITY=USER.

My pro zjednodušení tuto funkci opustíme a bude se přihlašovat do povoleného adresáře kdokoliv z vnitřní sítě bez omezení. Konfigurační soubor pro Sambu také určí, zda je možné data sdílet jen pro čtení nebo také pro zápis, výmaz a úpravu dat.

Opět my povolíme všechno, až služba bude perfektně fungovat, lze si pohrát s úpravou oprávnění.

Zde bych uvedl konfigurační soubor pro Sambu, který byl odzkoušen a je třeba jej upravit jen minimálně (tzn. jen definovat sdílené adresáře a určit jejich název.

Soubor je v adresáři /etc/samba a jmenuje se smb.conf. (tzn. /etc/samba/smb.conf) a je nutné k jeho přepsání/překopírování mít právo roota:


# Samba config file created using SWAT
# from 10.10.10.14 (10.10.10.14)
# Date: 2005/05/02 09:45:37


# Global parameters
[global]
        unix charset = ISO8859-2
        server string = Samba Server %v
        security = SHARE
        map to guest = Bad User
        null passwords = Yes
        log file =
/var/log/samba/log.%m
        max log size = 50
        socket options = TCP_NODELAY
SO_RCVBUF=8192 SO_SNDBUF=8192
        os level = 255
        lm announce = Yes
        preferred master = Yes
        domain master = Yes
        dns proxy = No
        wins support = Yes
        ldap ssl = no
        homedir map =
        printer admin = @adm
        create mask = 0666
        map hidden = Yes
        oplocks = No


[homes]
        comment = Home Directories
        read only = No
        browseable = No


[printers]
        comment = All Printers
        path = /var/spool/samba
        create mask = 0700
        guest ok = Yes
        printable = Yes
        browseable = No


[print$]
        path = /var/lib/samba/printers
        write list = @adm, root
        inherit permissions = Yes
        guest ok = Yes


[pdf-generator]
        comment = PDF Generator (only
valid users)
        path = /var/tmp
        printable = Yes


[hudba]
        path = /home/dalibor/hudba
        admin users = @samba
        write list = @samba, @root
        guest ok = Yes
        read only = No


[blbosti]
        path = /home/dalibor/blbosti
        admin users = @root, @samba
        force user = nobody
        read only = No
        create mask = 0777
        guest ok = Yes


[Brother_1240]
        path = /tmp
        guest ok = Yes
        printable = Yes
        use client driver = Yes
        default devmode = Yes



Zde si všimněme zejména oddílů, počínajících názvem hudba, to jsou totiž oddíly, které jsem si sám již definoval. Název hudba je názvem sdílení, který se objeví jako samostatný počítač na pracovní stanici, poznámka create mask=0777 určuje, že se smí číst, zapisovat a měnit data (tedy všechno) .

Pokud mám připojenou tiskárnu na serveru, její název (zde Brother_1240) se pod Sambou objeví a je možné při instalaci tiskárny na stanicích na ni kliknout a tuto tiskárnu nainstalovat.

Po úpravě konfiguračního souboru vždy restartujeme démona Samba - jak již známe, je to příkazem /etc/init.d/samba restart opět pod rootem.

Poté budeme mít toto sdílení k dispozici pro práci ve Windows.

Bližší informace o Sambě pro zájemce jsou tady:


http://www.linuxexpres.cz/praxe/jak-se-tanci-samba

http://www.fi.muni.cz/~xbatko/samba/
http://www.root.cz/serialy/samba-tanec-s-okny/ (starší, ale dobře napsané)



9. Připojování oddílů, vzdálených adresářů a mass storage zařízení


V této kapitole se dostáváme v podstatě k nejobtížnějšímu úkolu, který nás čeká. Ale není se třeba ničeho obávat! Tuto kapitolu vysvětlím trochu detailněji.

V Linuxu je nadefinováno, do kterého adresáře je který oddíl disku „namontován“. Je to tabulka jménem fstab v adresáři /etc (/etc/fstab). Můžeme si ji prohlédnout příkazem cat /etc/fstab, ale upravovat lze jen pod rootem.

K této tabulce, která vznikla po instalaci Linuxu lze přidávat další řádky, ale pozor!! Soubor musí končit vždy na nové řádce na první pozici, to znamená na konci poslední funkční řádky dát ENTER a již na tu novou řádku nic nepsat, ani prázdné znaky!


Povídání o této tabulce lze nalézt například na těchto odkazech:

http://www.abclinuxu.cz/clanky/system/na-co-se-casto-ptame-etc-fstab
http://aboutme.ic.cz/?q=node/3
http://lfs.linpro.cz/chapter08/fstab.html

Pokud jste se s instalací Linuxu dostali až sem, úkol zvládnete. Uvařte si kafe a pročtěte si tato povídání. Čas, který této části konfigurace věnujete, se určitě vrátí.

Přes uvedené odkazy bych na toto téma měl pár poznámek:

V tabulce se uvádí nejen existující připojení, ale i podmínky, za kterých se oddíl připojuje:

zda automaticky či ručně, jaký souborový systém a jak nastavit kódování, aby připojené oddíly zobrazily hezky česky názvy souborů a adresářů.

Můj soubor po čisté instalaci na pracovní stanici vypadá takto:

# <file system> <mount point> <type> <options> <dump> <pass>

proc /proc proc defaults 0 0

/dev/hda2 / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1

/dev/hda1 /boot ext3 defaults 0 2

/dev/hda4 /home ext3 defaults 0 2

/dev/hda3 none swap sw 0 0

/dev/hdc /media/cdrom0 udf,iso9660 user,noauto 0 0

/dev/hdd /media/cdrom1 udf,iso9660 user,noauto 0 0

Zde je vidět, že mám v počítači dvě CD mechaniky. V prvním sloupci je uvedeno zařízení (hda je první disk a je rozdělen na 4 oddíly, hdb je druhý disk a ten v zařízení nemám :-)) hdc a hdd jsou zmíněné cd mechaniky.

A nyní budu chtít přidávat další zařízení. Mám k dispozici klíčenku, kterou budu často k počítači připojovat. Jak jsem již uvedl, objeví se mi na obrazovce dialog s dotazem, zda chci zařízení připojit. OK.

Nyní si řekneme, jak připojíme flashdisk když nebudeme mít k dispozici grafické prostředí, toto cvičení se nám bude hodit i pro jinou práci.

  1. nebudeme nic definovat v tabulce fstab a budeme flashku připojovat složitějším způsobem a pouze pod rootem
  2. nadefinujeme to v tabulce fstab a můžeme připojovat flashku nebo mp3 přehrávač pod uživatelem a jednodušším způsobem.


Ještě předtím, než začneme cokoliv připojovat, vytvořím si předem adresář, kam budu chtít svůj flash disk, foťák nebo mp3 přehrávač připojovat a pak třeba kopírovat do počítače .

Bude to třeba /home/uzivatel/kamera. (Vytvoříme příkazem mkdir /home/uzivatel/kamera) Dále musíme zjistit, na jaké zařízení se disk připojuje. To nevymyslíme, ale zjistíme příkazem v konzoli dmesg


něco se vypíše a uvidíme, že se tam objeví něco jako /dev/sda1.

Aha, už víme, že zařízení je na /dev/sda1 a směle připojujeme:


ad a) – příkaz pod rootem provedeme takto:

mount -t vfat /dev/sda1 /home/uzivatel/kamera -t je přepínač, který musí být zadán, vfat je souborový systém pro flash disk.

odpojení:

umount /home/uzivatel/kamera (opět pod rootem) ad b) upravíme v rootu tabulku /etc/fstab přidáním řádku:


/dev/sda1 /home/uzivatel/kamera vfat,ext3 rw,user,noauto,codepage=852,posix,iocharset=iso8859-2,quiet,umask=0 0 0 vše je uvedeno v jedné řádce (mezi ext3 a rw je mezera) a pak dáme ENTER údaje, jako je codepage nám zajistí, že bude možné snadno kopírovat soubory s českou diakritikou.


Potom stále jsme v konzoli pod rootem a zadáme příkaz mount -a


a tím se všechno, co je v tabulce a je nepřipojené, připojí (nebo ukáže chybu).

Sledujeme, zda to nevyhodí chybové hlášení! (Například neexistující adresář, atd...) Pokud to nic nevypíše, máme vyhráno, jinak musíme pídit po důvodu, proč systém odmítl připojit oddíl.

Pak již pod uživatelem vypíšeme příkaz:

mount /home/uzivatel/kamera a když odpojujeme zařízení, napíšeme umount /home/uzivatel/kamera


Zvládli jsme tento domácí úkol? Pokud jsme byli úspěšní, pustíme se do další práce, která se však nebude týkat serveru, ale výhradně pracovních stanic pod Linuxem. V podstatě jsme přeskočili určitou etapu práce, ale téma sem patří, tak to vezmeme z jedné vody.

Cílem je pohodlná práce na pracovní stanici, kde v určitém adresáři bude připojení zvolených adresářů ze vzdáleného počítače a pracujeme s nimi, jako by se soubory nalézaly na pracovní stanici.

Nejdříve si vytvoříme adresář. Já používám pro sdílený adresář velká písmena, abych viděl hned na první pohled, že nejde o lokální soubory. Vytvořím jej pod svým uživatelem.

Příklad: mkdir /home/uzivatel/PRIPOJENI


Na server nainstalujeme balíčky nfs-common a nfs-kernel-server (nikoliv nfs-user-server), na pracovní stanici nfs-common.

Pak upravíme na serveru pod rootem konfigurační soubor /etc/exports, tento soubor nám říká, jaký adresář povolíme pro který počítač. Přidáme tam řádku /home/uzivatel/sdileni pracovni_stanice(rw) – někde místo názvu stroje je lepší dát jeho IP adresu.


Co to znamená? Říkáme tím, že adresář na serveru /home/uzivatel/sdileni bude přístupný pro počítač pracovni_stanice na zápis i čtení. (ro by bylo jen pro čtení).

Tuto akci pak potvrdíme příkazem exportfs -a.

Na pracovní stanici pod rootem upravíme tabulku fstab přidáním dalšího řádku:


server:/home/uzivatel/sdileni /home/uzivatel/PRIPOJENI nfs rw 0 0


pak stiskneme ENTER

pozor na mezery mezi nulami na konci a na první prázdný znak nového řádku.

a zadat příkaz na pracovní stanici (pod rootem) mount -a jen pro vysvětlení: /home/uzivatel/sdileni ..... adresář na serveru, který chceme sdílet /home/uzivatel/PRIPOJENI ... adresář na pracovní stanici.

Poznámka pro zvídavé: Místo použití nfs lze připojit přes sambu, pro případ jednorázového připojení to lze udělat ručně nebo přes automatický skript příkazem:

mount -t smbfs //server/nazev_pripojeni /home/uzivatel/PRIPOJENI -o username=uzivatel,password=uzivatel (opět jeden řádek) (Název serveru je zde „server“, nazev_pripojeni je ten, který máme v konfiguráku Samby, třeba „hudba“, uzivatel je název uživatele, který je nastaven na pracovní stanici.) Nebo také nověji:

mount //vzdaleny_pocitac/hudba /soubory/ke/sdileni -t cifs -o user=uzivatel,pass=heslo,noperms Takto nadefinované připojení nám kromě běžné práce umožní například pravidelné kopírování dat na pracovní stanici jako jedna forma zálohování (cp -r -u /home/uzivatel/SDILENI /home/uzivatel/zaloha) a další možnosti.



  1. Instalace a konfigurace pracovních stanic

Pokud máme zprovozněný server, nainstalujeme i pracovní stanice. Mám na mysli ty stanice, na kterých poběží Linux. Připomínám, že není problém mít na jednom stroji oba systémy – Windows i Linux. Při instalaci Linuxu se zmenší diskový prostor pro Windows a zajistí se bootovací program Linuxu (nejlépe Grub) do MBR spolu se zaváděním Windows. Po startu počítače se objeví menu, kde je možné si vybrat který OS se bude spouštět a je možné menu upravit tak, aby se spouštěl požadovaný OS bez zásahu uživatele. (Jde o soubor /boot/grub/menu.lst).

Linux na pracovní stanici instalujeme podobným způsobem, jako na serveru. Je možné však zvolit libovolnou distribuci určenou pro pracovní stanici (např. Ubuntu/Kubuntu., Suse, Mandrivu).

Můžeme si však zvolit i Debian, tentokrát testing verzi, která má novější balíčky.

Ubuntu vychází z Debianu a má podobný způsob instalace a správy balíčků. Je opět nutné nastavit repozitáře (zdroj instalace) a po základní instalaci je třeba doinstalovat potřebné balíčky, například počeštění.

Nesmíme zapomenout opět na ssh, Sambu, cups a další potřebné programy, které budou sloužit k propojení se serverem.

Nainstalujeme tiskárnu. Pokud použijeme distribuci s KDE, zopakuji: Ovládací centrum KDE, periférie – tiskárny – administrátorský režim – přidat tiskárnu – a vybrat Samba tiskárnu (Windows) a pak se tiskárna vyhledá. Pokud funguje Samba i na serveru, tiskárnu systém najde a zvolí se anonymní účet. Pak tiskárnu vyhledáme podle seznamu a nainstalujeme. Obdobně nainstalujeme tiskárnu i na pracovní stanici s Windows – pokud je máme.


Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

4.9.2016 20:13 /Pavel `Goldenfish' Kysilka
PR: Dne 22.9.2016 proběhne v Praze konference Cloud computing v praxi. Tématy bude např. nejnovější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, provozování ERP v cloudu, o hostování různých typů softwaru, ale třeba i o zálohování dat nabízeném podnikům formou služby.
Přidat komentář

1.9.2016 11:27 /Honza Javorek
Česká konference o Pythonu, PyCon CZ, stále hledá přednášející skrz dobrovolné přihlášky. Máte-li zajímavé téma, neváhejte a zkuste jej přihlásit, uzávěrka je již 12. září. Konference letos přijímá i přednášky v češtině a nabízí pomoc s přípravou začínajícím speakerům. Řečníci mají navíc vstup zadarmo! Více na webu.
Přidat komentář

27.8.2016 8:55 /Delujek
Dnes po 4 letech komunitního vývoje vyšla diaspora 0.6.0.0
diaspora* je open-source, distribuovaná sociální síť s důrazem na soukromý
Více v oficiálním blog-postu
Přidat komentář

24.8.2016 6:44 /Ondřej Čečák
Poslední týden CFP LinuxDays 2016; pokud byste rádi přednášeli na LinuxDays 2016 8. a 9. října v Praze, můžete svůj příspěvek přihlásit, následovat bude veřejné hlasování.
Přidat komentář

9.8.2016 22:56 /Petr Ježek
Zařazení souborového systému reiser4 do jádra 4.7 znamená konečně konec patchování jádra jen kvůli možnosti použít reiser4.
Přidat komentář

12.7.2016 13:14 /František Kučera
Spolek OpenAlt zve na 130. distribuovaný sraz příznivců svobodného softwaru a otevřených technologií (hardware, 3D tisk, SDR, DIY, makers…), který se bude konat ve čtvrtek 21. července od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).
Přidat komentář

11.7.2016 16:53 /Redakce Linuxsoft.cz
Konference LinuxDays hledá přednášející. Přihlášky poběží do konce prázdnin, v září bude hlasování a program. Více na https://www.linuxdays.cz/2016/cfp/.
Přidat komentář

8.5.2016 17:19 /Redakce Linuxsoft.cz
PR: Dne 26.5.2016 proběhne v Praze konference Cloud computing v praxi. Tématy bude např. nejnovější trendy v oblasti cloudu a cloudových řešení, cloudové služby, infrastruktura cloudu, efektivní využití cloudu, možné nástrahy cloudů a jak se jim vyhnout
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

19.9.2016 21:04 / Marek Schoř
Poděkování

1.9.2016 13:07 / Walker
hardwood floor refinishing

12.8.2016 11:51 / Josef Zapletal
Jak udělat HTML/Javascript swiping gallery do mobilu?

8.8.2016 14:58 / Adams
fairies for hire

28.7.2016 15:51 / pepan
Re: NetBeans vs Eclipse

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2016) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze