Mandriva Linux 2008 CZ

Od knižního vydání posledního Mandriva Linuxu uplynulo přibližně 6 měsíců, vyšla nová verze a je na čase ji otestovat.

10.12.2007 06:00 | MaReK Olšavský | Články autora | přečteno 13918×

Mandriva Linux je, jednou z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších distribucí v ČR/SR. Od 8. řady původního Mandrake Linuxu je tato, původem francouzská distribuce distribuována firmou QCM, ale především je spjata s osobou Ivana Bíbra. Investice do koupě verze s příručkou je rozumná, protože získáte ta je největší devizou tohoto způsobu vydávání distribucí.

Příručka má solidních 428 stran (oproti minulému vydání se 416 stránkami to nevypadá na rozšíření, ale přesto to znamenalo aktualizaci nemalé části obsahu) a je velmi dobtým zdrojem informací pro začínající i pokročilé uživatele/správce systému. Její kvality jsou za těch několik verzí opravdu na velmi vysoké úrovni. Knížka, místy okořeněná osobitým humorem Ivana Bíbra, seznámí nového uživatele s instalací systému, popíše první kroky v systému i běžných aplikací a obsahuje FAQy. Jak IB na začátku knížky píše, nepomůže čtenáři s /etc/sysctl.conf, protože se nejedná  úplnou referenční příručku a není určena k pobavení, jelikož je to manuál.

Mandriva trochu pozměnila nabídku distribucí. Pro ty, kteří si chtějí vše napřed vyzkoušet je připravena Mandriva ONE, jejíž náhled pro náš portál připravil Franta Hucek. Z komerčních verzí nyní Mandriva připravuje pouze PowerPack, verze PowerPack+ a Dicsovery již patří minulosti. Verze dodaná s příručkou vychází z Free Download edice, avšak je aktuálnější, než volně stažitelná. K příručce jsou přibaleny 4 DVD, dvě instalační (pro i586 a lepší, x86-64) a dvě s bonusy.

Napřed se podívejme na změny v nové verzi (zde budu trochu míchat i se změnami vůči MDV 2006):

• Jádro 2.6.22 je rozumnou volbou. Mj. na něm běží PowerTop, který je připraven ve verzi 1.8, jenž pomůže uživatelům laptopů snížit energetické nároky nalezením náročných procesů a po jejich odstranění prodloužit dobu běhu na baterie.
• Kódování UTF-8 je asi nejcitelnější změnou, pokud přecházíte z verze 2006. Pokud máte diakritiku v názvech souborů, jde o řešitelný problém, ale jsou aplikace, které zatím Unicode nezvládají dobře a pokud je používáte (například Enlightenment, Eterm), lze systém nainstalovat s podporou původního kódování, v našem případě ISO-8859-2.
• Paralelní init scripty jsou již v MDV 2006 a urychlují celkový start systému. Jedinou nevýhodou je nutnost vyšší opatrnosti, pokud do nich zasahujete ručně, tj. nepoužíváte ty distribuční.
• X.org 7.2 jsou stejné, jako v předchozí verzi 2007.1 a podporují ovladače moderních karet (pokud možno s akcelerací). Spolehlivě fungují grafické čipy nVidia, ATI, Matrox, Intel, SiS, S3. Díky nástroji Drak3D je zprovoznění 3D desktopu (správněji spíše akcelerovaného desktopu) snadné, na výběr je XGL i AIGLX a okenní manažery Compiz-Fusion a Metisse (tento správce je vyvíjen Mandrivou jako takovou a zatím jsem jej potkal pouze v Mandrivě a odvozených distribucích). Osobně si myslím, že akcelerovaným desktopem jen ohromíte případného zájemce o Linux, ale pro práci jsem tyto (d)efekty neshledal přínosné, osobně mi v různě animovaných efektech sedí spíše prostředí Enlightenment.
• Změny v českém vydání jsou přidanou hodnotou, za níž je třeba poděkovat IB. Změnilo se mnohé, především je nutné přijmout změnu základu distribuce z PowerPacku na Free Download edici.
  • main/ obsahuje software, který je dostupný z oficiálních zdrojů Mandriva Linuxu
  • contrib/ jiný balík z oficiálních zdrojů Mandriva Linuxu
  • non-fre/ také oficiální zdroj od Mandrivy, obsahuje proprietární ovladače, kodeky a další aplikace, jenž nejsou šířeny pod svobodnými licencemi.
  • plf/ neoficiální software pro MDV, nesmírně populární zdroj, na DVD však nemohlo být vše, co je k dispozici v internetovém repozitáři.
  • OOo_2.3.0(cs/sk) český vydavatel díky vlastní práci nabídl uživatelů novější verzi OpenOffice.org, než která je v původní edici. Tato verze si umí poradit se soubory OpenXML, které mohou přijít od uživatelů nových MS Office.
  • others/ obsahuje zajímavé programy, které přijdou vhod každému uživateli, například Opera 9.23, SIM, Adobe Reader, Skype, …

Instalace

V posledních několika testech jsem zredukoval počítače na nichž testuji pouze na laptop Acer Aspire 3650 (Intel Celeron M 1.46, čipset ATI 200M a wifi Atheros), protože laptopy bývají občas zajímavějším problémem, než desktopy, které obvykle fungují bez prooblémů.

Instalační proces je stejný, jaký je znám už od dob MDK 8.0, nemá čím překvapit uživatele. Můžete instalovat i z textového rozhraní, které sice není tak hezké, jako grafické, ale svůj účel 100% splní. Vyberete jazyk, potvrdíte licenci, pokud si instalátor nebude jist myší, ověří její funkčnost, vyberete typ instalace mezi čistou instalací a aktualizací, zvolíte svou preferovanou klávesnici a můžete pokračovat. Protože se instalační proces nijak nezměnil mnoho verzí, nemá význam jej popisovat.

Pracujeme s MDV

Pokud se v dalším textu budu odkazovat na software, který je k dispozici, bude to děláno s vírou, že jste přidali zdroje pomocí PLF, protože ne vše je k nalezení na instalačním DVD. Dokonce bych tyto zdroje doporučil přidat kvůli nesvobodným balíkům (kodeky) a možnosti nainstalovat Javu 6 (dokonce i Javu 7 s IcedTea).

V menu KDE a Gnome jsem zaznamenal příjemnou změnu (možná tam byla již dříve, ale nezaregistroval jsem ji :-)). Aplikace nativní pro to které prostředí jsou zobrazeny na prvních pozicích a ty ostatní jsou schovány v podmenu „Více“.

Kancelář a internet

Do této položky si dovolím zahrnout i desktopy/windows managery. Zastoupeny jsou desktopy Gnome 2.20, KDE 3.5.7 a XFce 4.4.1, z jednodušších správců oken se lze setkat s IceWM 1.3.1, Enlightenment 0.16 (i E17). Grafické téma KDE i Gnome je opravdu velmi povedené a vizuálně není moc velký rozdíl mezi hlavními desktopy.

Kancelářské aplikace jsou klasicky známý OpenOffice.org 2.2 a jak jsem psal výše, IB připravil na DVD i aktuální finální verzi 2.3. KOffice 1.6.3 a GnomeOffice (sestávajíce se z Abiword 2.5.2 a Gnumeric 1.7.12) si spíše oblíbí méně nároční uživatelé, do funkčnosti OOo jim mnohé chybí. OpenOffice.org ve verzi 2.3 přináší i podporu nového formátu Microsoftu, OOXML, který se MS snaží prosadit.

 

OpenOffice.org 2.3 si poradí i s OOXML. * NetBeans 6 nejsou ve standardních repozitářích, ale jejich instalace a provoz je snadná.

Po instalaci se jedná o jakýsi standard v podobě prohlížečů Mozilla Firefox 2.0.0.6 a Konqueror 3.5.7 (hluboce podceňovaný kvalitní prohlížeč), jako bonus v Českém vydání je Opera 9.23, příznivci něčeho menšího mají k dispozici Epiphany 2.20, nebo Galeon 2.0.3. Na přístup k mailům je pro uživatele XFce/Gnome klient Evolution 2.12, pro příznivce KDE KMail 3.5.7, populární Mozilla Thunderbird 2, nebo minimalistické Sylpheed 2.4.5 a Claws-Mail 3.0 (dříve byl tento klient známý jako Sylpheed Claws, jedná se o mnou preferovaného MUA). Pro instant messaging, news, rss si najde každý uživatel tu svou oblíbenou aplikaci, které jistě zná i z dalších distribucí. Pro im jsou připraveny Kopete 3.5.7, Pidgin 2.2.1, Gajim, Psi, oblíbený SIM, Skype, nebo Wengophone.

Multimédia a hry

Pro multimediální kreativce je připravené množství programů (přehrávače a prohlížeče vynechám): Gimp 2.4 (bitmapový editor), Inkcsape 0.45 (vektorový editor), Blender 2.43, Audacity 1.3.3, Rosegarden 1.5.1, Avidemux 2.4, nebo Kino 1.1.1.

Na našich stránkách asi není potřebné vysvětlovat, jak se to má s hrami. Každá distribuce má na médiu (médiích) ty základní a na internetových zdrojích se jich najde mnoho, ať se již jedná přímo o repozitáře distribuce, nebo přímo stránky tvůrců. Bohužel nebyla, asi především díky změně základu distribuce, zařazena Cedega, která byla ve verzi 2007.0, pro spouštění her z MS Windows, ale to je ve většině případů kompenzováno zlepšujícím se Wine, které umožní spustit opravdu velmi slušné množství her. Pestrý je i výběr mých oblíbených emulátorů starých počítačů, takže své oblínené hry (například ATF, Shadow of The Beast) si zahraji.

 

MPlayer možná nemá nejvzhlednější GUI, ale je excelentní v tom, co přehraje * Gimp 2.4.2 funguje přímo skvěle.

Vývoj a server

Pro vývojáře je k dispozici podpora pro rozšířené jazyky a nejpoužívanější vývojová prostředí. Podporovány jsou jazyky C/C++, Fortran, Pascal (díky projektu Freepascal, ze scriptovacích vyberme například Perl (5.8.8), Python (2.5, ale i starší verze 2.4.4), Ruby (1.8.6) a PHP 5.2.4 (podle stavu repozitářů mám pocit, že je konečně PHP4 uzavřenou záležitostí), ale milovníci zajímavostí, jako například Forthu, také nejsou ošizeni. Z vývojových prostředí jsou dostupná KDevelop (3.4), Anjuta (1.2.4, 2.2.3) + Glade, Monodevelop (0.17), Quanta+ (ukrytá v balíku KDEWebDev), nebo výborný Bluefish (1.0.7).

U jazyka/platformy Java nastala velmi příjemná situace, jsou připraveny verze Java 5, Java 6 a svobodná Java 7. U poslední jmenované verze byl se začleněním do distribucí, donedávna, menší problém. Zdrojové kódy Javy sice SUN Microsystems otevřel, ale nemohl otevřít vše, proto byla tzv. classpath výjimka. Aby bylo možné Javu 7 používat v plném rozsahu, vytvořili vývojáři IcedTea, který doplňuje chybějící funkčnost. I s touto verzí Javy jsem zkoušel aktuální NetBeans 6.0 a vše, alespoň podle toho co jsem viděl, fungovalo tak jak fungovat mělo.

Ze serverů si dovolím vypíchnout jen ty nejpoužívanější, jimiž jsou Apache 2.2.6, Lighttpd 1.4.18, PostgreSQL 8.2.5, FirebirdSQL 2.0 (verze classicserver i superserver), MySQL 5.0.45, Proftpd 1.3.1 a tftp 0.42.

 

Konqueror je skvělý prohlížeč, ale proč je přehlížen? * Známý ftp klient Filezilla, který znali jen uživatelé MS Windows je portován na GNU/Linux a připraven v repozitářích.

Užitečné odkazy

• Errata –  první stránka, kam byste se měli podívat, pokud se setkáte s chybou, ať v distribuci, nebo v příručce.
• MandrivaLinux.cz – portál zaměřený na podporu a propagaci Mandriva Linuxu v ČR/SR.
• mandrivauser.cz – stránky firmy Contactel, zaměřené dříve byly na adrese Mandrake.contactel.cz. Věnují se především bezpečnosti a aktualitám.
• wiki.mandrivalinux.cz, aneb uživatelé uživatelům. Vznikající stránky, kde bude v budoucnosti dostatek návodů pro každého uživatele.
• Miroslav Cyroň, autor scriptu, který automaticky přidá potřebné internetové repozitáře.

Závěr

Mandrake Linux jsem používal od roku 2001 do jara 2006, to už se nejmenoval Mandrake, ale Mandriva, a myslím, že tuto distribuci znám vcelku dobře. Velmi pozitivně vnímám změny a vylepšení, které tvůrci přinášejí. Protože si porozuměla s laptopem o poznání lépe, než-li Ubuntu, budu ji nejspíše, opět, nadále používat, byť jsem musel malinko ručně zasáhnout do konfigurace, protože madwifi ovladač Atherosu po uspání a probuzení nefungoval zcela korektně.

K manuálu Ivana Bíbra mám jedinou výtku, jako grafický program pro vektorovou grafiku propaguje zastaralé Sodipodi (v sekci programů pro Gnome), nikoliv novější a aktivně vyvíjený Inkscape. Jako celek se mi takto zakoupená distribuce velmi líbí, nezkušenému uživateli příručka pomůže, zkušeného i nezkušeného uživatele potěší velmi povedená identifikace hardware a správné automatické nastavení. Změna distribučního základu způsobila, že se automaticky nenainstalují některé ovladače a je potřebná jejich ruční instalace, avšak ty, jenž jsem potřeboval byly na dodaných médiích.

Verze pro tisk

DISKUZE Pohodové distro 11.12.2007 11:29 Petr Ježek Re: Pohodové distro 12.12.2007 06:04 MaReK Olšavský V 2008 to bude pro začátečníka asi ouvej...:-) 11.12.2007 16:02 Tomáš 'Borg' Němec   Re: V 2008 to bude pro začátečníka asi ouvej...:-) 12.12.2007 06:09 MaReK Olšavský     Re: V 2008 to bude pro začátečníka asi ouvej...:-) 12.12.2007 06:46 Tomáš 'Borg' Němec Zobrazit označené Zobrazit vše Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.