LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Perl (45) - Odkazy

V dnešním díle otevíráme další velké téma, jímž je problematika odkazů.

24.10.2006 06:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 12147×

Dodnes jsme si pod pojmem datová struktura vybavovali skalár, pole a hash. Odkazy jsou prostředkem, který otevírá dveře ke složitějším. Díky nim budeme moci implementovat takové struktury jako pole polí hashů. Pomocí odkazů lze pracovat s daty daleko lépe než dosud a prakticky neomezeně se v tomto směru rozšíří naše možnosti.

Přes to všechno není odkaz nic jiného než zvláštní typ skalární proměnné. Proto se píše normálně s předponou $.

Odkazy nyní rozdělíme na 2 kategorie: pevné odkazy a symbolické odkazy. V tomto a následujících dílech se budeme věnovat zejména těm pevným; symbolické zmíníme pouze letmo.

Pevné odkazy

Pevný odkaz (dále jen odkaz) má speciální obsah. Je v něm uložena adresa v paměti. Pokud hodnotu odkazu - tedy adresu - vytiskneme, uvidíme řetězec ve tvaru DATOVÝ_TYP(adresa) - konkrétně například SCALAR(0x8187a3c). Odtud je zřejmé, že Perl zde zavádí typovou kontrolu. To má za následek, že pokud budeme chtít s odkazem na skalár zacházet jako s odkazem na pole, skončí program chybou.

Odkaz na skalár

Teď už k věci. Vytvoříme 1. odkaz. Abychom tak mohli učinit, musíme vytvořit nějakou proměnnou s hodnotou.

$x = "HODNOTA";

V paměti to nyní vypadá zjednodušeně takto:

AdresaHodnotaProměnná
3
4
5"HODNOTA"$x
6
7
8
9
10
11

A teď vytvoříme na onu proměnnou odkaz. To se dělá stejně jako přiřazení proměnné, jen se před přiřazovanou hodnotu zapíše zpětné lomítko.

$ref_x = \$x;

$ref_x je skalární proměnná typu odkaz. Situace v paměti se změnila.

AdresaHodnotaProměnná
3
4
5"HODNOTA"$x
6
7
8
9
10SCALAR(5)$ref_x
11

Popišme si, co údaje v tabulce znamenají. Na adrese 10 je uložena hodnota proměnné $ref_x. Tou je odkaz na jinou adresu - konkrétně na adresu 5, na které leží hodnota typu SCALAR s obsahem "HODNOTA". Lze tedy říci, že $ref_x ukazuje na adresu 5, kde je uložena hodnota "HODNOTA".

Nyní můžeme k hodnotě na adrese 5 přistupovat dvěma způsoby. Tak jako dosud, pomocí $x, nebo nově i přes odkaz $ref_x (jediné místo v paměti má 2 jména). Přístupu k hodnotě přes odkaz se říká dereferencování a uskutečňuje se uvedením dolaru mezi stávající dolar a identifikátor. Hodnotu na adrese 5 tedy můžeme tisknout jedním z těchto dvou příkazů, podle dané situace.

print $$ref_x;
print $x;

Perl si počet pevných odkazů, které ukazují na určité místo v paměti, počítá. Počet odkazů se dokáže nejen zvyšovat (vytvářením odkazů na dané místo v paměti), ale i snižovat (zánik nebo přepsání proměnných). Pokud takto klesne na 0, ztrácí se informace o umístění hodnoty. V takovém případě je hodnota zrušena pomocí automatického mechanizmu (tzv. garbage collection) a paměť se uvolní.

Stejný systém správy funguje v souborovém systému, kde je počet odkazů pro každý i-uzel také udržován. Počet odkazů je jednou z informací získaných příkazem ls -l.

Spiše jako zajímavost si uveďme, že za jistých okolností může nastat situace, kdy proměnná $x ukazuje na proměnnou $y a zároveň $y ukazuje na $x. Tomu se říká cyklický odkaz. Po skončení platnosti obou proměnných nemůže být místo v paměti uvolněno, protože čítač odkazů stále neklesl na 0. Pokud to nastane, nezpůsobí to prakticky žádné problémy. Ty nastávají až tehdy, když se tento efekt kumuluje. Zkuste si tento příklad (ale ještě předtím si vše rozdělané uložte) a sledujte paměťové zatížení například pomocí nástroje top.

while(1){
    my($x, $y);
    $x = \$y;
    $y = \$x;
}

Odkaz na pole

Podobně se pracuje s odkazy na pole. Při práci s polem jako s celkem se syntaxe liší pouze nezbytným nahrazením úvodního dolaru za zavináč.

@pole = (5, 6, 7, 8);
$r_pole = \@pole;
print @$r_pole; #tiskne 5678

Zajímavější je to s prvky polí. Z jediného odkazu získáváme přístup k celému poli. Pouze přidáme na konec zápisu dereferencovaného odkazu index. Prvek s indexem 2 se tiskne takto.

print $$r_pole[2]; #tiskne 7

Takový zápis může být značně nejasný. Na první pohled (a často ani na druhý) není zřejmé, kde provádění začíná. Vyhodnotí se nejdříve $$r_pole nebo $r_pole[2]? Lze pouze konstatovat, že správně je $$r_pole. Dereference má vždy vyšší prioritu než index v [].

Z tohoto důvodu se zavádí ještě další a na pohled jednoznačná syntaxe. Mezi název proměnné a index nebo klíč se vloží šipka. Tyto zápisy přístupu k prvku pole jsou stejné.

print $$r_pole[0];
print $r_pole->[0];

Odkaz na hash

Pro hashe platí stejný postup jako při práci s polem. Platí to jak při práci s hashem jako celkem, tak s jednotlivými prvky.

%hash = ("a" => 1);  #vytvoření hashe
$r_hash = \%hash;    #vytvoření odkazu na hash
print $$r_hash{"a"}; #přístup k prvku přes odkaz na hash
print $r_hash->{"a"};#to samé s použitím šipkové notace

Odkaz na podprogram

Nejen na typy skalár, pole a hash jde vytvořit odkaz. Důkazem toho je možnost odkazu na podprogram. Ačkoliv je tento typ odkazu možná hůře představitelný, systém je úplně stejný, jako v předchozích příkladech. Adresu získáme pomocí operátoru zpětného lomítka, tu přiřadíme do proměnné a pomocí ní můžeme po dereferenci volat podprogram.

sub tisk { print "Podprogram\n"; }

$r_print = \&tisk;

&$r_print();
&tisk();

Poslední 2 příkazy volaly tutéž proceduru. Podprogram tisk má nyní 2 jména.

Lze samozřejmě použít šipkovou notaci a případně i předat argumenty.

$r_code = \&delej_neco;
$r_code->(1, 2, 3)

Ale pozor - za jméno dereferencovávaného podprogramu se nesmí uvést závorky. V takovém případě by se podprogram provedl dříve, než se vytvořil odkaz. Do proměnné by se tak přiřadil odkaz na návratovou hodnotu podprogramu.

Úprava dat pomocí odkazů

Doteď jsme data jen získávali. Pokud chceme data, na které odkazy ukazují, upravovat, musíme si uvědomit, co se děje v paměti. Přestavme si, že máme proměnnou $x a odkaz $r_x. Ten ukazuje na hodnotu proměnné $x.

$x = "HODNOTA";
$r_x = \$x;

Zápis na místo, kam ukazuje odkaz, provedeme, stejně jako při čtení hodnoty, dereferencí.

$$r_x = "JINA HODNOTA";

A teď vypišme hodnoty, na které ukazují $$r_x a $x.

print $$r_x;#tiskne "JINA HODNOTA"
print $x;   #tiskne "JINA HODNOTA"

Přestože jsme upravili pouze $$r_x, novou hodnotu má i proměnná $x. Vysvětlení nabízí reprezentace v paměti. Obě proměnné ukazují na stejnou adresu paměti. Změnou hodnoty na této adrese se tedy změní všechny hodnoty získané dereferencováním proměnných, které na toto místo ukazují. Přesněji řečeno jedna hodnota, protože $$r_x je vlastně jen aliasem pro $x.

Symbolické odkazy

Pokud je zapsána proměnná tak, jako by byla pevným odkazem, ale pevným odkazem není, jde o symbolický odkaz. Máme-li proměnnou $$prom v případě pevných odkazů, samotné $prom obsahuje adresu v paměti. Symbolické odkazy se liší tím, že $prom není odkazem a místo toho obsahuje řetězec. Symbolické odkazy nejsou v pravém smyslu odkazy.

$delka = 186;
$prom = "delka";
print $$prom;

Hodnota proměnné $prom se stává jménem jiné proměnné. $delka a $$prom jsou aliasy, takže bylo vytisknuto 186.

Úplně stejně to funguje pro jiné datové typy.

@xx = (2, 3, 6);
$prom = "xx";
print @$prom[0];

Symbolické odkazy nelze v režimu strict (přesněji strict "refs") používat.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Odkazy 24.10.2006 13:53 Igor Bujna




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

26.11.2014 7:10 /MaReK Olšavský
Vyšel fork FreeBSD, DragonglyBSD 4.0, který je pouze ve verzi x86-64 (a 32 bitová verze ani není naplánována), zvedá limit souběžně podporovaných procesorů na 256, nebo vylepšuje podporu OpenGL renderování.
Přidat komentář

24.11.2014 7:19 /MaReK Olšavský
O přízeň uživatelů kodeků se uchází 2 balíky, FFmpeg a Libav (který je forkem FFmpeg, vzniklým v roce 2011).Mainstreamové distribuce, jako Debian, Ubuntu, nebo Fedora, používají Libav, ale Ubuntu by se mělo vrátit k FFmpeg, počínaje verzí 15.04. Ubuntu tímto činí další krok, který je nezávislý na mateřské distribuci Debian.
Přidat komentář

24.11.2014 7:19 /MaReK Olšavský
Blíží se dlouhé zimní večery a Steam přichází s nabídkou simulátoru kozy :-) za příjemných 9,99 €, samozřejmě i ve verzi pro GNU/Linux. Kolik toho zvládne jedna koza sežrat a zničit?
Přidat komentář

21.11.2014 7:41 /MaReK Olšavský
Američtí uživatelé již to zjistili, když byl ve Firefoxu defaultní vyhledávač přenastaven na Yahoo, ale Google již není jediným partnerem pro vyhledávání (a financování).
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Libby Clark sepsala, pro Linux Foundation, příběh zapojení SanDisku do vývoje F/L/OSS. SanDisk se postupně stal 7. největším přispěvatelem do vývoje Cephu.
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Zajímá-li vás astronomie a jste nakloněni GNU/Linuxu, jinak byste asi nenavštívili náš web, měli byste si vyzkoušet čerstvé vydání Astro Linuxu (verze 3.0). Výběr software, pro distribuci založenou na Debianu, je přizpůsoben právě astronomům.
Přidat komentář

20.11.2014 7:36 /MaReK Olšavský
Vývojáři odešlí z Nokie po ukončení snah o linuxová zařízení vytvořili společnost Jolla Ltd, která vypustila do světa první mobilní telefon a teď asi přepsala rekordy crowdfundingu kampaní na výrobu tabletu se Sailfish OS, která během 3 hodin vybrala potřebnou částku.
Přidat komentář

19.11.2014 7:20 /MaReK Olšavský
WhatsApp, potažmo současný majitel Facebook, daroval US$ 1 mil do FreeBSD Foundation. Jedná se o historicky nejvyšší jednorázovou částku pro FreeBSD a nejspíše i pro svobodný software.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

11.11.2014 14:24 / Libor Suchý
Nekonečný while cyklus

10.11.2014 19:09 / Libor Suchý
Re: tabulka - bitovy sucet

10.11.2014 19:03 / Libor Suchý
Re: tabulka - bitovy sucet

24.10.2014 17:47 / Petr Ježek
Andreas

16.10.2014 7:56 / Leo
Sanba

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online