LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Perl (35) - Vestavěný debugger

Dnes převážně o možných příkazech debuggeru.

7.6.2006 06:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 11016×

Chyby v programech mohou být dvojího druhu. Syntaktické, na ty nás upozorní překladač, nebo logické. Laděním rozumíme hledání a odstraňování logických chyb. Nejčastějším nástrojem pro ladění jsou ladící tisky nebo debugger.

Občas za nás také vyřeší mnoho práce pragma warnings (případně přepínač -w), který upozorňuje na sice syntakticky správné, ale nečekané zápisy.

Vestavěnný debugger

Když spustíme Perl s přepínačem -d, program poběží v režimu debugger. Debuggerem rozumíme nástroj, který postupně krok po kroku prochází program, vypisuje informace o stavu proměnných v určitých okamžicích a umožňuje tak snadněji hledat chyby.

Ovládání vestavěného debuggeru

Abychom si mohli ukázat základní příkazy debuggeru, vytvoříme si krátký, ale pokud možno různorodý program. Dále budeme pracovat s následujícím kódem v souboru program.pl.

#!/usr/bin/env perl
use strict;

my $prumer;

$prumer = nacti_data();

pis_vysledky($prumer);


sub nacti_data {
    my $prumer;
    print "Zadej prumer: ";
    $prumer = <STDIN> until ($prumer > 0);
    return $prumer;
}

sub pis_vysledky {
    printf "Obvod kruhu: %6.2f\n", PI()*$_[0];
    printf "Obsah kruhu: %6.2f\n", PI()*($_[0]/2)**2;
}

sub PI() {
    return 4*atan2(1, 1);
}

Nyní spusťme program.pl v debuggeru.

$ perl -d program.pl

Loading DB routines from perl5db.pl version 1.27
Editor support available.

Enter h or `h h' for help, or `man perldebug' for more help.

main::(program.pl:4):        my $prumer;
  DB<1> 

Debugger čeká na naše příkazy. Ale než-li se k nim dostaneme, objasněme si ještě význam promptu. Poslední dva řádky se skládají z několika údajů.

  • main - jméno aktuálního balíku
  • program.pl - jméno souboru
  • 4 - číslo aktuálního řádku (řádky #!/usr/bin/env perl, use strict;, případně prázdné řádky jsou vynechány)
  • my $prumer; - aktuální řádek laděného souboru
  • <1> - číslo příkazu pro debugger

Nápověda

Příkazem h se objeví seznam příkazů. Nápovědu k jednotlivým příkazům získáme příkazem h příkaz. Kompletní nápovědu získáme příkazem h h, případně |h h.

Výpis kódu laděného programu

Příkaz l vypisuje 10 řádků programu od aktuální pozice. Dalším zadáním příkazu l se zobrazí opět 10 řádků, ale až od místa, kde minulý výpis skončil.

  DB<1> 
4==>    my $prumer;
5
6:      $prumer = nacti_data();
7
8:      pis_vysledky($prumer);
9
10
11
12      sub nacti_data {
13:         my $prumer;
  DB<1> 

Pokud chceme vidět 6. řádek a nic okolo, použijme příkaz l 6.

  DB<1> l 6
6:      $prumer = nacti_data();
  DB<2> 

Je též možné určit řádky od do (příkaz l od-do, například pro řádky 2 až 6 l 2-6). Podobně lze získat daný počet řádků od dané pozice. Například příkaz l 3+5 znamená zobraz 3. řádek a dalších 5 za ním). K zobrazení deseti předcházejících řádků máme příkaz -.

  DB<2> l 1-5
1       #!/usr/bin/env perl
2:      use strict;
3
4==>    my $prumer;
5
  DB<3> 

Řetězec ==> za číslem řádku v každém víceřádkovém výpisu ukazuje aktuální řádek. Deset řádků okolo aktuálního vypíšeme příkazem v.

  DB<3> v
1       #!/usr/bin/env perl
2:      use strict;
3
4==>    my $prumer;
5
6:      $prumer = nacti_data();
7
8:      pis_vysledky($prumer);
9
10
  DB<3> 

Hledání v kódu programu

Debugger umožňuje hledat výskyty zadaého řetězce ve zdrojovém kódu. Směrem dopředu se hledá příkazem /řetězec/ a zpět příkazem ?řetězec?. Koncové / případně ? není povinné.

  DB<4> /prumer
8:      pis_vysledky($prumer);

  DB<5> /prumer
13:         my $prumer;

  DB<6> ?prumer
8:      pis_vysledky($prumer);

  DB<7> 

Krokování

Příkaz s je jedním z vůbec nejzákladnějších příkazů debuggeru. Po jeho zadání se provede příkaz a řádek kódu se zároveň vypíše. Vykonává se skutečně jen jediný příkaz i přesto, že je řádek vypisován pokaždé celý (na řádku může být více než jeden příkaz). Pokud debugger narazí na podprogram, provádí se od prvního řádku stejně, jakoby byl rozepsán v hlavním programu.

Podobnou funkci jako s má příkaz n. Chová se stejně až na to, že volání podprogramu bere jako každý jiný příkaz a nevstupuje do něj.

Prázdný příkaz (stisk ENTER) zopakuje poslední příkaz s nebo n.

  DB<7> s
main::(program.pl:6):       $prumer = nacti_data();
  DB<7> 
main::nacti_data(program.pl:13):        my $prumer;
  DB<7> 
main::nacti_data(program.pl:14):        print "Zadej prumer: ";
  DB<7> 
main::nacti_data(program.pl:15):        $prumer = <STDIN> until ($prumer > 0);
  DB<7> 
Zadej prumer: 25
main::nacti_data(program.pl:16):        return $prumer;
  DB<7> n
main::(program.pl:8):     pis_vysledky($prumer);
  DB<7> 
Obvod kruhu:  78.54
Obsah kruhu: 490.87
Debugged program terminated.  Use q to quit or R to restart,
  use O inhibit_exit to avoid stopping after program termination,
  h q, h R or h O to get additional info.
  DB<7> 

Z výpisu je hezky vidět, že debugger data vypisuje a přijímá stejně jako kdybychom program normálně spustili.

Pokud krokujeme v podprogramu a chceme, aby se zbytek kódu v něm provedl už bez krokování, slouží k tomu příkaz r.

Dalším příkazem, který provádí kód je c [číslo_řádku|podprogram]. Ten provede program až po daný řádek nebo začátek daného podprogramu. c bez parametru provádí program do příští zarážky a nebo, pokud za aktuální pozicí žádná zarážka není, tak do konce. Restartujeme tedy provádění příkazem R a zkusíme provést vše až do 8. řádku.

  DB<7> R
...
  DB<7> c 8
Zadej prumer: 12
main::(deb.pl:8):       pis_vysledky($prumer);
  DB<8> 

Příkaz c program provádí, ale implicitně nezobrazuje zdrojový kód. Příkazem t aktivujeme trasovací režim a poté už bude každý provedený příkaz vypisován.

Výpis hodnot

Pomocí příkazu p se tiskne hodnota proměnné na výstup. Aktuální hodnotu proměnné $prumer dostaneme takto.

  DB<6> p "prumer=$prumer"
prumer=12

  DB<7> 

Dalšími příkazy k výpisu proměnných jsou X, V a x. X vypisuje proměnné definované v aktuálním balíku, V proměnné v balíku, uvedeném jako parametr.

Příkaz x umí znázornit složitější strukturu. Je však třeba předat mu odkaz, protože v opačném případě zobrazí pouze výčet prvků.

  DB<44> x \%hash
0  HASH(0x8171874)
   'klic1' => 'hodnota1'
   'klic2' => 'hodnota2'
   'klic3' => 'hodnota3'
  DB<45> 

Příkaz S vypisuje dostupné podprogramy. Bez parametru vypíše všechny. Jako parametr přijímá název balíčku (o balíčcích budeme hovořit hned po debuggingu).

  DB<3> S main
main::BEGIN
main::PI
main::nacti_data
main::pis_vysledky
  DB<4> 

Všechny používané moduly zobrazíme příkazem M.

Nastavení proměnných

Příkazem o zobrazíme seznam proměnných debuggeru a jejich hodnoty. Změnu některé proměnné provedeme příkazem o proměnná=hodnota.

Zarážky

Lze nastavit, aby se skript normálně vykonával do určitého místa, které je označeno zarážkou a poté se zastavil a čekal na další příkazy. Zarážku definujeme příkazem b číslo_řádku (zarážka se nastaví na číslo_řádku) nebo b název_podprogramu (zarážka se nastaví na první příkaz v zadaném podprogramu). Máme-li definované zarážky, zadáme příkaz c. Program se vykoná do řádku, na kterém je 1. zarážka a zastaví se. Dále můžeme opět krokovat nebo znovu stisknout c a dostat se na další zarážku.

Takto jsme definovali zarážky, které budou zarážkami za všech okolností. Lze ale definovat zarážku, která bude zarážkou jen pokud bude platit nějaká podmínka. Například zadáme-li příkaz b 9 $p > 150, bude zarážka aktivní jen v případě, že na jejím místě bude hodnota proměnné $p větší než 150.

Zarážky se mažou podobným způsobem, jen se místo b používá příkaz B. Všechny zarážky smažeme příkazem B *.

  DB<1> b 7
  DB<2> b pis_vysledky
  DB<3> l 1-30
...
6
7:b     $prumer = nacti_data();
8
...
20      sub pis_vysledky {
21:b        printf "Obvod kruhu: %6.2f\n", PI()*$_[0];
22:         printf "Obsah kruhu: %6.2f\n", PI()*($_[0]/2)**2;
...
  DB<4> c
main::(deb.pl:7):       $prumer = nacti_data();
  DB<4> c
Zadej prumer: 12
main::pis_vysledky(deb.pl:21):      printf "Obvod kruhu: %6.2f\n", PI()*$_[0];
  DB<4> c
Obvod kruhu:  37.70
Obsah kruhu: 113.10
Debugged program terminated.  Use q to quit or R to restart,
  use O inhibit_exit to avoid stopping after program termination,
  h q, h R or h O to get additional info.
  DB<4> 

Akce

Akce je příkaz Perlu, který se provede na určitém řádku. Je to v podstatě zařazení nového kódu do programu. Příkaz na vytvoření akce je ve formátu a číslo_řádku příkaz.

Akce se maže příkazem A číslo_řádku, všechny akce potom A *.

  DB<3> a 9 print "PRUMER: $prumer";
  DB<4> n
main::(deb.pl:7):       $prumer = nacti_data();
  DB<4> 
Zadej prumer: 54
main::(deb.pl:9):       pis_vysledky($prumer);
PRUMER: 54
  DB<4> 

Proměnné pod kontrolou

Pomocí tzv. sledovaných výrazů (watch-expressions) si je možné nechat automaticky vypisovat hodnotu proměnné, jakmile se tato proměnná změní. Nastavuje se příkazem w proměnná.

Kontrolu proměnné smažeme W proměnná, všechny už tradičně přidáním hvězdičky - W *.

  DB<3> w $prumer
  DB<4> n
main::(deb.pl:5):       my $prumer;
  DB<4> 
main::(deb.pl:7):       $prumer = nacti_data();
  DB<4> 
Zadej prumer: 21
Watchpoint 0:   $prumer changed:
    old value:  ''
    new value:  '21
'
main::nacti_data(deb.pl:20):        return $prumer;
  DB<4> 

Přehled nastavení

Abychom se v zarážkách, akcích a sledovaných výrazech neztratili, je zde příkaz L, který zobrazí všechna jejich nastavení.

  DB<26> L
deb.pl:
 6:     $prumer = nacti_data();
   break if (1)
 13:        my $prumer;
   action:  $vysledek=15
 23:        printf "Obvod kruhu: %6.2f\n", PI()*$_[0];
   break if ($prumer > 100)
Watch-expressions:
 $stav
 $vysledek
  DB<26> 

Historie příkazů

Kurzorové šipky slouží k pohybu v historii příkazů.

Navíc stejně jako v shellech je tu k dispozici vykřičník. Příkaz ! n provádí ntý příkaz a !! opakuje poslední příkaz. Parametrem vykřičníku může být i řetězec. V takovém případě je vykonán poslední příkaz, který na řetězec začíná.

Posledních n příkazů historie vypíšeme příkazem H -n. Historie se maže příkazem H *.

Stejně jako v shellech navíc funguje tabulátorová expanze.

Externí příkaz shellu se spouští pomocí !!příkaz_shellu.

Příkaz promptu

Lze nastavit, aby se spolu s promptem vždy zároveň provedl nějaký příkaz Perlu nebo debuggeru. V případě příkazů Perlu máme 2 možnosti - příkaz se může provádět před nebo po promptu.

příkaz Perlu

Příkaz těsně před promtem se nastavuje zadáním < příkaz. Potřebujeme-li takových příkazů víc, další se přídává pomocí << příkaz. Příkazem < se zobrazí zdrojový kód všech takto nastavených příkazů.

To samé ale až po promptu se nastavuje stejně, jen za < nahradíme >.

příkaz debuggeru

Pro definici příkazu se používá příkaz {, jinak je mechanizmus analogický příkazům Perlu. V tomto případě nemá význam jestli je příkaz před nebo po manuálním zadání.

Aliasy

Pomocí příkazu = si je možné nastavit u často používaných příkazů aliasy. Vytvoříme si příkaz prumer, který bude mít stejný význam jako p "prumer=$prumer".

  DB<25> = prumer p "prumer=$prumer"
prumer = p "prumer=$prumer"
  DB<26> prumer
prumer=11

  DB<27> 

Všechny nastavené aliasy zobrazíme příkazem =.

Příkazy Perlu

Do promptu lze normálně psát i příkazy Perlu. U víceřádkových je nutné psát vždy před nový řádek zpětné lomítko.

  DB<10> for (1..5) { \
  cont: print "CYKLUS: $_\n" \
  cont: }
CYKLUS: 1
CYKLUS: 2
CYKLUS: 3
CYKLUS: 4
CYKLUS: 5

  DB<11> 

Modul Devel::DProf

Nakonec ještě zkusíme spustit program tímto příkazem.

$ perl -d:DProf program.pl

V aktuálním adresáři se vytvořil soubor tmon.out. Obsahuje informace, týkající se zatížení procesoru, které je pak schopen zobrazit příkaz dprofpp. Můžeme tak zjistit například náročnost jednotlivých podprogramů. Je též možné oba příkazy spojit a volat dprofpp -u -p program.pl. Více informací například v manuálu.

V příštím dílu se podíváme na grafické debuggery, které lze použít pro ladění programů psaných v Perlu.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Na GitHubu se objevil projekt HOPE, JIT pro Python, který kompiluje kód do C++ a teprve ten zkompiluje do strojového kódu, z čehož těží především uživatel programu napsaného v Pythonu. Přišli s ním atronomové, kteří rychlé výpočty potřebují a Python je efektivní v rychlém vývoji aplikací.
Přidat komentář

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
S možností spouštět Androidí aplikace na Chrome OS (a obráceně) nutně nastává otázka možného spojení obou systémů do jediného. Stane se tak a kdy? Pro vývojáře by bylo efektivnější vyvíjet jediný systém.
Přidat komentář

20.10.2014 7:17 /MaReK Olšavský
Najde se místo pro další grafický formát? Jasper St. Pierre, vývojář GNOME, přišel s XNG a jeho ambicemi je nahradit notně zastaralý animovaný GIF i animované PNG (MNG, APNG), kteréžto 2 formáty propadly.
Přidat komentář

17.10.2014 7:12 /MaReK Olšavský
Španělská Telefónica (na našem trhu podnikala pod značkou O2) pomohla Mozille dostat na trh první přístroje s Firefox OS a partnerství i nadále pokračuje, překvapivě v oblasti hlasové/zvukové komunikace jen s použitím webového prohlížeče. Není to tak dávno, co se operátoři poměrně intenzivně bránili alternativním hlasovým službám.
Přidat komentář

17.10.2014 7:12 /MaReK Olšavský
Emulace starých platforem není jen příležitost pro „retrogaming“, ale překvapivě vznikají i hry nové. Jeden z nejlepších domácích počítačů poslední dekády 20. století byla Amiga, pro jejíž emulaci dostačuje Raspberry-Pi. I mnohého dnešního uživatele může překvapit, kolik toho Amiga zvládala na relativně slabém hardware.
Přidat komentář

16.10.2014 7:21 /MaReK Olšavský
1. listopad se blíží a s tímto datem přijde i nové OpenBSD 5.6, jehož novinky shrnul Michael Larabel (Phoronix). Práce se odehrávaly především na ovladačích a bezpečnosti. Nová CD lze předobjednat na OpenBSD store.
Přidat komentář

16.10.2014 7:21 /MaReK Olšavský
Ohlédněte se zpět, do období před 20 lety, kdy přišel Netscape Navigator (tehdy ještě placený) a změnil přístup na internet. Prohlížeš Netscape dnes pamatují jen starší, ale z Netscape Suite vyšli vývojáři Mozilly.
Přidat komentář

15.10.2014 7:10 /MaReK Olšavský
Od voleb do Evropského Parlamentu uplynul nějaký čas a pomalu se ustavují jednotlivé komise. Jaký je postoj komisí, do jejichž pravomocí spadá i ICT, vůči F/L/OSS, shrnul Paul Brownell.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

16.10.2014 7:56 / Leo
Sanba

13.10.2014 7:20 / MaReK Olšavský
Re: PDF a podpis

10.10.2014 8:01 / Hynek Beran
PDF a podpis

10.10.2014 7:41 / Dusan Hlavac
Re: Takže nic.

10.10.2014 6:36 / MaReK Olšavský
Re: Může, ale nemusí

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2014) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze | zákony online