Notebook ThinkPad T60 - hranatá jádra

Podívejme se na zoubek tomuto jistě zajímavému notebooku, který disponuje dvěma jádry a i přesto vypadá jako notebook.

30.5.2006 06:00 | Aleš Hakl | Články autora | přečteno 13974×

Notebooky ThinkPad řady T jsou již tradičně svojí kombinací malých rozměrů a přijatelného výkonu určeny pro profesionální uživatele, kteří právě toto vyžadují. Jedná se o nejmenší noteboky ThinkPad s integrovanou optickou mechanikou.

ThinkPady se odedávna vyznačují tím, že disponují specifickými vlastnostmi, ať již to je polohovací zařízení TrackPoint, důraz na bezpečnost a spolehlivost či samotný netradiční design.

S přesunem celé řady ThinkPad na společnost Lenovo došlo k několika drobným změnám oproti předchozím řadám – za nejpodstatnější bych považoval, že na klávesnici přibyla dvě nějaká nesmyslná tlačítka a naopak ubyl paralerní port. Na přední straně vedle infraportu nově nalezneme hlavní vypínač všeho, co může nějak vysílat (Wifi, Bluetooth a u některých modelů interní CDMA modem). Taktéž došlo k lehkým změnám designu notebooku, například tlačítka TrackPointu jsou nyní čistě černá.

Hardware

• ThinkPad T60 model 1951F3G
• procesor Intel Core Duo T2300 běžící na 1.66GHz
• 512 MiB paměti RAM
• grafická karta Intel Graphics Media Accelerator 950
• 60GiB SATA HDD
• CD-RW/DVD
• 14.1" TFT displej s rozlišením 1024x768
• Intel PRO/1000 MT Mobile Ethernet
• Intel PRO/Wireless 3945ABG Mini-PCI Express
• Intel High Definition Audio
• CardBus slot (Texas Instruments PCI1510)
• ExpressCard/54 slot
• Snímač otisků prstu
• UltraNav (TrackPoint + Synaptics TouchPad)
• Integrovaná lampička ThinkLight
• 3xUSB2.0 konektor
• VGA výstup
• 6 ti článková Li-Ion baterie poskytující provoz po dobu zhruba 4 hodin

Instalace

Nainstalovat Linux na tento notebook je poměrně jednoduché, ovšem za předpokladu, že použijete poměrně novou distribuci, doporučuji jádro minimálně 2.6.15. Já jsem pro základní instalaci použil CD pro síťovou instalaci Debianu Etch s betaverzí instalátoru, s Fedora Core 5 to prý také víceméně funguje.

Dvě jádra

Jelikož procesor disponuje dvěma jádry, potřebujeme kernel s podporou více procesorů. V některých distribucích je takové jádro výchozí, v Debianu ne. Toto byl také v podstatě jediný důvod, proč jsem kompiloval vlastní jádro.

Pokud se nám povedlo a máme zapnutý frame buffer, uvidíme při bootu hned dva tučňáky. Procesor zároveň podporuje Enhanced Speedstep, potřebujeme modul speedstep-centrino, s conservative governorem to zřejmě tak úplně nefunguje, ale jinak ano.

X11

Použitá integrovaná grafická karta by měla být podporována driverem i810 z X.org. Z počátku jsem zkoušel Debian Testing a X.org 6.9.0, to nefungovalo s chybovým hlášením, které říkalo cosi zmateného o tom, že byly nalezeny zároveň dvě a žádná karta a že přes to vlak nejede. Po upgrade na Debian Unstable a X.org 7.0.0 (to by ohledně funkčnosti mělo být naprosto identické s 6.9.0) vše funguje bez problémů – zvláštní.

Zvuk

Zvuková karta Intel High Definition Audio s patřičným ovladačem funguje bez problémů. Jediné, co by stálo za to zmínit, je lehce atypické číslování a označení kanálů mixéru, funkci prvního – označeného jako "Headphone" – se mi nepodařilo odhalit, hlavní hlasitost je až třetí, skrývá se pod označením "Front" (žádné "Back" ani nic podobného tam není).

Síťová karta

Síťová karta od Intelu je spravována modulem e1000. Karta se ovšem chová poněkud zvláštně – má poměrně značnou latenci při přijímání samostatných paketů a občas ji ovladač odmítne nadetekovat úplně. Usuzuji, že obojí je způsobeno nějakou lehkou nekompatibilitou driveru a problém bude záhy odstraněn. První problém při práci vcelku nevadí, druhý je řešitelný opětovným zavedením modulu, a pokud to nepomůže tak studeným startem (existuje poměrně prasácký hack, který umí zautomatizovat zmíněnou opětovanou inicializaci karty).

Bluetooth

Bluetooth je realizován běžným USB HCI adaptérem. Pokud povolíte vysílání přepínačem na přední hraně notebooku a stiskem Fn+F5 bluetooth zapnete, objeví se tento modul na USB a vše funguje. Poznamenejme, že na spodní straně notebooku jsou uvedeny obě MAC adresy, ale BD_ADDR tohoto modulu nikoli.

WiFi

Mini-PCI Express kartu Intel PRO/Wireless 3945ABG nedávno popisoval Ondřej Čečák, já doplním, že na tomto notebooku mi karta celkem bezproblémů funguje (když vynechám nadávání na štábní kulturu autorů ovladače – připravte se na to, že instalace externího IEEE 802.11 stacku rozbije ten ve stromu jádra, následkem čehož přestane fungovat Kconfig). Je třeba zmínit, že pro funkci karty je potřeba proprietární daemon, který má na starosti konfiguraci a kalibraci její vysokofrekvenční části.

UltraNav

Tento notebook disponuje hned dvěma polohovacími zařízeními – TrackPointem a TouchPadem. Obojí po bootu jednoduše funguje jako standardní PS/2 myš, ovšem TouchPad Synaptics je možno přepnout do lepšího režimu, kdy umí spoustu věcí navíc (pravé a prostřední tlačítko ťuknutím, scrollování, ...), potěšilo mě, že na rozdíl od mého druhého notebooku se stejnou kombinací to bezproblémově funguje i zároveň s TrackPointem.

Speciality

Modulem ibm-acpi zpřístupníme softwarové ovládání dalších funkcí notebooku, napříklat můžeme zapnout bluetooth či lampičku zápisem správného příkazu do správneho souboru v /proc/acpi/ibm. Program tpb nám poskytne možnost navázat nějaké události na funkční klávesy a zobrazuje aktuální úroveň při nastavování jasu displeje a hlasitosti.

Program tpb a klávesy vedle kurzorových šipek (původně zřejmě určené k ovládání webového prohlížeče) jsem použil k přepínání oken ve FVWM2. Do souboru ~./tpbrc jsem napsal:

A do konfigurace FVWM2 jsem doplnil:

A mohu přepínat okna stiskem těchto tlačítek. (protože jsem již několikrát přepnul okno místo posunutí kurzoru, začínám si uvědomovat, že to není až tak geniální využití těchto tlačítek)

Snímač otisků prstů

Notebook obsahuje integrovaný USB snímač otisků prstů, k tomu se dají v rychlosti říct dvě věci:

• Pro Linux existuje proprietární driver, se kterým to dokonce něco dělá
  
• Snímač lze použít místo hesla pro zapínání notebooku – to je sice hardwarová záležitost, ale k jejímu zapnutí a nastavení povolených uživatelů a jejich prstů je zřejmě potřeba nástroj pro OS Windows, vypnout to lze přímo z BIOS Setupu.

CardBus a ExpressCard

CardBus slot funguje – ověřil jsem si to hned v prvním kroku instalace, kdy jsem narazil na výše uvedený problém s nedetekovanou síťovou kartou. Vložil jsem tedy svoji obstarožní kartu 3Com Megahertz 3C574 a s její pomocí nainstaloval základní systém.

Slot ExpressCard jsem netestoval, jelikož nemám nic, co by tam šlo připojit.

Závěr

Ve své podstatě všechen hardware notebooku v Linuxu funguje. Jediným problémem je snad výše zmíněná síťová karta, vzhledem k tomu, že při běžné práci s notebookem žádné zvláštní zpomalení sítě téměř nepozoruji, tak bych i ten zanedbal.

Vlastnímu provedení notebooku lze vytknout jen málo, snad jen že tlačítko pro vysouvání karty z CardBus slotu je moc malé a kabel k napájecímu zdroji zbytečně krátký.

Verze pro tisk

DISKUZE dotaz 30.5.2006 09:42 medulin Re: dotaz 30.5.2006 11:56 Aleš Hakl A cena? 31.5.2006 18:32 Lukáš Zapletal Poznatek z praxe: i82573L a interrupty 18.7.2006 03:04 Aleš Hakl Re: Poznatek z praxe: i82573L a interrupty 18.7.2006 15:54 Aleš Hakl Bez os nebo s os Linux 9.3.2007 19:36 Jan Vaněk Re: Bez os nebo s os Linux 9.3.2007 21:00 Aleš Hakl Zvukova karta... ThinkPad R61 14.10.2007 11:52 Jan Vaněk   Re: Zvukova karta... ThinkPad R61 14.10.2007 12:24 Aleš Hakl     Re: Zvukova karta... ThinkPad R61 14.10.2007 12:51 Jan Vaněk       Re: Zvukova karta... ThinkPad R61 14.10.2007 13:48 Aleš Hakl Zobrazit označené Zobrazit vše Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.