LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu
Uživatel: Heslo:  
   CZUKPL

> Aurox Linux 11.1

AUTORXAurox Linux je jedna z distribucí postavených na Fedora Core. Pro naše uživatele by mělo být pozitivem, že je vyvíjen v Polsku. Dala by se očekávat opravdu dobrá lokalizace a jelikož se polští vývojáři nemusí zatěžovat americkými patenty a zákony, tak se dá očekávat i okamžitá podpora řady technologií a kodeků.

3.5.2006 06:00 | MaReK Olšavský | Články autora | přečteno 12801×

Úvod

První setkání s Aurox Linuxem jsem prožil spíše komentáři mnoha lidí, ať již osobními, nebo v několika fórech. Některé byly velice nadšené, některé byly spíše hanící, takže nakonec jsem k možnosti tuto distribuci otestovat a zrecenzovat přistupoval s velice smíšenými pocity. Já sám jsem v roce 1997 začínal na Slackware 3.3, kdy jsem stahoval z internetu mnoho instalačních disket. V roce 1999 jsem díky aktivitě vydavatelství Computer Press přešel na Red Hat 6.0 a po zbytek Linuxových časů jsem již víceméně zůstal věrný Red Hat Based systémům, s pozdějším přechodem na Mandrake 8.0, kteréžto distribuci (samozřejmě ne verzi) jsem zůstal věrný až donedávna, kdy jsem na pracovních počítačích a serverech začal používat CentOS a na domácím desktopu mám Fedora Core 5. Recenze Aurox Linuxu bude tentokráte bez obrázků, protože všechny důležité screenshoty již zveřejnil František Hucek.

Aurox Linux je jedna z mladších distribucí, které jsou k mání. Její historie se začala psát koncem května roku 2003, kdy vyšel Aurox Linux 9.0 (opravdu číselná řada Auroxu začíná číslem 9) "Sunrise", který byl kompatibilní s posledním volně dostupným Red Hatem 9.0. Až do verze 9.2 byl založen na Red Hatu, od verze 10.0 je základem této distribuce Fedora Core. Aurox Linux 11.1, který vyšel 1. března 2006, je postaven na základě Fedora Core 4.

Instalace

K dispozici jsem měl instalační DVD, které je možné objednat v našem eshopu, případně stáhnout z domovských stránek projektu a poslední variantou je zakoupit časopis Linux+, který poměrně v častých intervalech Aurox Linux přináší. K dispozici je i set instalačních CD, ale v dnešní době je "CD diskotéka" pro většinu uživatelů poměrně zdržující. Prvním pokusem získání instalačního DVD bylo jeho stažení přes bittorrent, zde narazíte na jedno veliké ALE. CentOS 4.3 i Fedora Core 5 jsem měl stažené během dvou dnů, ale Aurox nepatří mezi distribuce, které by se hojně používaly a stahovaly, takže díky nízké dostupnosti zdrojů její stažení trvalo asi 10 dní. Proto mi vypomohl právě náš eshop na Linuxsoftu a Aurox Linux jsem nechal doběhnout na bittorrentu s tím, že po dobu několika týdnů bude můj počítač sloužit jako zdroj pro další zájemce :-).

Instalační program je Anaconda, kterou znají uživatelé CentOSu, Fedora Core, či dalších distribucí založených na RH/FC. Jen mě před počátkem vlastní instalace poněkud zarazilo, že jsem si nemohl, stejně jako v CentOSu či Fedora Core, vybrat cílový procesor pomocí bootovací volby linux i586. Detekce hardware (podprůměrný kancelářský HW - Pentim4@2.5GHz, 512MB, SiS, gk S3 Savage 4) proběhla 100% v pořádku a nastavení správných partitions na HDD by zvládl každý, kdo umí číst. Následoval klasický výběr balíčků, které jsem pouze pro tento test nechal nainstalovat všechny, a po zhruba 40 minutách výzva k vyjmutí instalačního DVD a reboot. Poté klasická základní nastavení (zvuková karta, rozlišení monitoru, uživatelé) a nový uživatel se mohl přihlásit.

Snad je toto poslední z mých recenzí, kde píšu, že veškerý hardware byl správně identifikován a pracoval na první pokus správně. Pravda, nemám k dispozici exotický hardware a zatím nedisponuji ani SATA HDD. Jediné zařízení, které nebylo automaticky detekováno a nastaveno k použití byl iomega zip disk, připojený na paralelním portu, ale s tímto jsem se setkal u všech distribucí, které jsem zkoušel.

Po instalaci jsem měl k dispozici následující software:

  • Gnome 2.10
  • KDE 3.4 (byť se jedná o distribuci založenou na Fedora Core, je toto defaultní desktop)
  • GCC 4.0.2 (pro řadu kompilací - například Winex, budete potřebovat nainstalovat gcc3, což je možné hned při instalaci)
  • OpenOffice.org 2.0
  • Firefox 1.0.7 (přestože v době vydání již byla k dispozici verze 1.5)
  • Apache 2.0.54, PHP 5.0.4, MySQL 4.1.16, PostgreSQL 8.0.6 (k dispozici je i contrib), Python 2.4.1 a Perl 5.8.6

Co mě na první pohled zarazilo, byla absence možnosti z příkazové řádky doinstalovat Yumex (Yum Extender), použitím yum install yumex a nutnost jej vyhledat a stáhnout přes rpm.bnone.net. Pokud nevystačíte se softwarem dodaným na instalačních médiích, budete si muset upravit soubory /etc/yum.repos.d/aurox.repo, kam přidáte zrcadlo, které si vyberete na domovských stránkách. Přestože je Aurox Linux 11.1 postaven na Fedora Core 4, není možné řadu balíků z mateřské distribuce nainstalovat.

Pohled běžného uživatele

Z pohledu běžného kancelářského uživatele je Aurox Linux velice příjemný a velice přítulný. Lze v něm nalézt nástroje pro běžnou kancelářskou práci (OpenOffice.org 2.0), pro přístup na Internet (Firefox, Konqueror, Epiphany, Thunderbird, Evolution, Sylpheed, Gaim, Kopete a mnoho dalšího) a přehrávání multimédií. Jak již bylo v tomto článku napsáno, Aurox ihned v základní distribuci přináší podporu mp3, dvd a DivX/XviD, která je často z licenčních důvodů vynechána, tudíž není nutné tuto podporu doinstalovávat dodatečně.

Jak defaultní KDE, tak Gnome mají velice příjemný grafický motiv, jediné co se mi trochu nelíbilo byla v KDE defaultně zapnutá průhlednost dolního panelu. Vůči KDE, tedy spíš vůči jedné jeho části, jak byla zkompilována v Aurox Linuxu, mám jednu námitku. Samozřejmě, jako řadě dalších lidí se i mě nejlépe pracuje s puštěnou muzikou. Moje práce vyžaduje i spuštěného ICQ/MSN klienta a protože jsem měl spuštěné KDE, nakonfiguroval jsem a spustil Kopete. Bohužel, téměř každý pokus o odeslání zprávy končil pádem aplikace, naštěstí Gaim tímto netrpí. Příjemným překvapením, pro mě jakožto dlouholetého uživatele Mandrake/Mandriva Linuxu byla bezproblémová spolupráce aplikací používajících zvukový výstup. Prostě fungují tak jak mají.

Kancelářské řešení je postavené na OpenOffice.org2 a nádavkem máte k dispozici i programy Dia (kreslení diagramů), GnuCash (GNU účetnictví), Scribus (sázecí software). Evolution je samozřejmě dodáván i s možností spolupráce s Exchange serverem (netestováno). Příznivci KOffice a Gnome Office nebudou mít jednoduchou cestu ke svému oblíbenému balíku. TeX sice není zrovna standardní kancelářskou aplikací, ale obsažen je.

Pro vypalování CD je k dispozici X-CD-Roast a K3B, ale je možné použít i poměrně příjemného tvůrce CD/DVD v Nautilu. Osobně na platformě Windows nepoužívám Nero, takže nemohu porovnat, ale všechny vyjmenované možnosti dávají příjemné zázemí pro zálohování uživatelských dat na CD/DVD média.

Pohled vývojáře

Co se týče vývoje, nechybí zde nic podstatného, byť vzhledem k poměrně nedávnému vydání mohlo být obsažené například PHP 5.1. Běžné scriptovací jazyky, Python, Perl, Ruby, TCL/TK, jsou v relativně aktuálních verzích. Protože je Aurox Linux primárně stavěn na KDE, je jako vývojové prostředí obsažen primárně KDevelop, ale Anjutu jsem bez problémů nainstaloval z rpm.pbone.net ve verzi pro FC4. Podpora javy je řešena pomocí java-gcj-compat, ve které řada věcí běžela naprosto bez problémů, ale vývojář spíše nainstaluje jdk SUNu.

Závěr

Na začátku článku jsem napsal, že jsem měl z Aurox Linuxu velmi rozpačité mínění ještě dříve, než jsem jej začal testovat. Bezproblémová lokalizace a okamžitá možnost spuštění hudby a filmů, pro něž se v původní Fedora Core musí ručně doinstalovat potřebné knihovny, jsou plusem pro tuto distribuci. Co se mi jeví jako mínus je stav repozitářů a dostupnost software. I přes pokusné několikeré nastavení různých zdrojových serverů se distribuce tvářila, že pro ní neexistují aktualizace, pokud tomu tak opravdu je, tak to bude řada administrátorů vnímat jako bezpečnostní a funkční riziko. Běžného uživatele na desktopu uspokojí tato distribuce možná lépe, než původní Fedora Core, protože jsou vyřešeny záležitosti, které ve FC nejsou z licenčních důvodů. Hračičky, toužící mít nejposlednější verze software, pravděpodobně tato distribuce neuspokojí. Vývojáři najdou vše potřebné a jako nejzazší možnost si leccos dokompilují, byť to není úplně nejčistější metoda instalace software.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Hostorie Auroxu 3.5.2006 11:20 René Baran
L Re: Hostorie Auroxu 3.5.2006 12:48 MaReK Olšavský
  |- Re: Hostorie Auroxu 3.5.2006 13:57 Ondřej Čečák
  | L Re: Hostorie Auroxu 3.5.2006 14:12 MaReK Olšavský
  |   L Re: Hostorie Auroxu 3.5.2006 14:53 Ondřej Čečák
  L Re: Hostorie Auroxu 3.5.2006 14:28 René Baran
Aurox 9.x 3.5.2006 11:28 René Baran
L Re: Aurox 9.x 3.5.2006 14:35 Aleš Hakl
  |- Re: Aurox 9.x 3.5.2006 14:41 René Baran
  |- Re: Aurox 9.x 3.5.2006 14:41 MaReK Olšavský
  | L Re: Aurox 9.x 3.5.2006 14:46 René Baran
  L Re: Aurox 9.x 3.5.2006 14:55 Ondřej Čečák
Aurox není špatný ale, 3.5.2006 12:06 Pavel Stárek
L Re: Aurox není špatný ale, 3.5.2006 12:43 René Baran
Dík za nakopnutí na yumex... 3.5.2006 20:35 Tomáš 'Borg' Němec
L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 07:09 MaReK Olšavský
  |- Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 09:19 Ondřej Čečák
  | L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 10:16 MaReK Olšavský
  |   L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 10:25 Ondřej Čečák
  |     |- Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 11:00 Tomáš 'Borg' Němec
  |     | L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 11:23 Ondřej Čečák
  |     L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 12:19 MaReK Olšavský
  |       L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 13:55 Tomáš 'Borg' Němec
  |         L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 5.5.2006 07:30 MaReK Olšavský
  L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 10:33 Tomáš 'Borg' Němec
    L Re: Dík za nakopnutí na yumex... 4.5.2006 12:28 MaReK Olšavský
... 4.5.2006 21:27 Jiří Šůla




Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

16.7.2018 1:05 /František Kučera
Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář

18.6.2018 0:43 /František Kučera
Červnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 21. 6. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: F-Droid, aneb svobodný software do vašeho mobilu. Kromě toho budou k vidění i vývojové desky HiFive1 se svobodným/otevřeným čipem RISC-V.
Přidat komentář

23.5.2018 20:55 /Ondřej Čečák
Od pátku 25.5. proběhne na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze openSUSE Conference. Můžete se těšit na spostu zajímavých přednášek, workshopů a také na Release Party nového openSUSE leap 15.0. V na stejném místě proběhne v sobotu 26.5. i seminář o bezpečnosti CryptoFest.
Přidat komentář

20.5.2018 17:45 /Redakce Linuxsoft.cz
Ve čtvrtek 31. května 2018 připravuje webový magazín BusinessIT ve spolupráci s Best Online Média s.r.o. pátý ročník odborné konference Firemní informační systémy 2018. Akce proběhne v kongresovém centru Vavruška (palác Charitas), Karlovo náměstí 5, Praha 2 (u metra Karlovo náměstí) od 9:00 hod. dopoledne do cca 15 hod. odpoledne. Konference je zaměřena na efektivní využití firemních informačních systémů a na to, jak plně využít jejich potenciál. Podrobnější informace na webových stránkách konfrence.
Přidat komentář

14.5.2018 7:28 /František Kučera
Květnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 17. 5. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: Audio – zvuk v GNU/Linuxu.
Přidat komentář

7.5.2018 16:20 /František Kučera
Na stránkách spolku OpenAlt vyšla fotoreportáž Pražské srazy 2017 dokumentující srazy za uplynulý rok. Květnový pražský sraz na téma audio se bude konat 17. 5. 2018 (místo a čas ještě upřesníme).
Přidat komentář

17.4.2018 0:46 /František Kučera
Dubnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 4. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tématem tohoto srazu bude OpenStreetMap (OSM) aneb svobodné mapy.
Přidat komentář

16.3.2018 22:01 /František Kučera
Kulatý OpenAlt sraz v Praze oslavíme klasicky: u limonády a piva! Přijďte si posedět, dát si dobré jídlo a vybrat z mnoha piv do restaurace Kulový blesk, který najdete v centru Prahy nedaleko metra I. P. Pavlova na adrese Sokolská 13, Praha 2. Sraz se koná ve čtvrtek 22. března a začínáme v 18:00. Heslo: OpenAlt. Vezměte s sebou svoje hračky! Uvítáme, když si s sebou na sraz vezmete svoje oblíbené hračky. Jestli máte nějaký drobný projekt postavený na Arduinu, nějakou zajímavou elektronickou součástku, či třeba i pěkný úlovek z crowdfundingové akce, neváhejte. Oslníte ostatní a o zábavu bude postaráno.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

20.2.2018 18:48 / Ivan Majer
portal

20.2.2018 15:57 / Jan Havel
Jak využíváte služby cloudu v podnikání?

16.1.2018 1:08 / Ivan Pittner
verejna ip od o2 ubuntu

15.1.2018 17:26 / Mira Harvalik
Re: Jak udělat HTML/Javascript swiping gallery do mobilu?

30.12.2017 20:16 / Michal Knoll
odmocnina

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2018) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze